Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1 zákona ze dne 17. března 1926 č. 38 Sb. z. a n. o další obnově prozatímního vnuceného pachtu se mění a zní takto:

Pacht (podpacht) pozemků zabraných státem podle zákona ze dne 16. dubna 1919 č. 21 Sb. z. a n. (zákona záborového), uzavřený na základě § 63 zákona ze dne 30. ledna 1920 č. 81 Sb. z. a n. (zákona přídělového), obnovuje se na další dobu pachtovní a to do konce hospodářského roku 1929 i proti vůli propachtovatele (vlastníka, pachtýře).

Za § 1 zákona ze dne 17. března 1926 č. 38 Sb. z. a n. vsunuje se jako § 1 a) toto ustanovení:

Obnova prozatímního vnuceného pachtu nastane podle § 1 i tehdy, když propachtovatel (vlastník, pachtýř) byl by jiný než ten, s nímž původní pacht na základě § 63 zákona ze dne 30. ledna 1920 č. 81 Sb. z. a n. (zákona přídělového) byl uzavřen, nebo když by již propachtované pozemky byly z důvodu ukončení pachtovní doby vnucenému pachtýři odebrány. V tomto případě jest propachtovatel povinen po zemky ty dáti zpět v užívání dřívějšímu vnucenému pachtýři. Obdělání pozemků těch a užitečné náklady do nich skutečně vložené (hnojení, osetí) jest vnucený pachtýř povinen nahraditi.

Do § 6 zákona ze dne 17. března 1926 č. 38 Sb. z. a n. vsunuje se jako odst. 3 toto ustanovení:

Nastala-li okolnost obnovu pachtu vylučující § 2 během obnovené doby pachtovní (§ 6), zůstává to pro dodržení této doby bez vlivu.

Ostatní ustanovení zákona ze dne 17. března 1926 č. 38 Sb. z. a n. zůstávají nezměněny.

Tento zákon působí ode dne vyhlášení. Provésti jej ukládá se všem členům vlády.

V r. 1925 předložila vláda návrh zákona o další obnově prozatímního pachtu. Z uvedené osnově navrhovala vláda prodloužení pachtů těch na úhrnnou pachtovní dobu devítiletou.

Poslanecká sněmovna přijala návrh ten v. tom znění jak byl podán, senát však provedl změny v tom smyslu, že v Čechách, na Moravě a ve Slezsku prodlužují se vnucené pachty pouze do konce hospodářského oku (do podzimu) 1926 a na Slovensku a Podkarpatské Rusi do konce hospodářského roku 1929.

Usnesení senátu bylo pak přijato poslaneckou sněmovnou a tak vydán byl zákon ze dne 17. března 1926 č. 38 Sb. z. a n.

Podle tohoto zákona končí nyní v Čechách, na Moravě a ve Slezsku vnucené pachty. Toto ustanovení (stanovení kratší pachtovní doby obnovených pachtů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku) vyplynulo patrně z prohlášení příslušných činitelů, že v uvedených zemích bude v roce 1926 pozemková reforma na půdě zemědělské provedena.

Důvodová zpráva vládního návrhu z r. 1925 uvádí také, že v Čechách, na Moravě a ve Slezsku bude z největší části již po žních r. 1926 pozemková reforma dokončena a tím také likvidována otázka vnucených pachtů.

Bylo-li ve vzpomenuté důvodové zprávě uvedeno, že z největší části bude po žních 1926 pozemková reforma dokončena, bylo tím již však také řečeno, že nebude provedena úplně. Proto asi byla navrhována delší pachtovní doba pro obnovené pachty a uvedená zmínka důvodové zprávy měla naznačiti, že tak, jak bude provádění pozemkové reformy postupovati, budou i vnucené pachty končiti.

Patrně bylo však úmyslem zameziti tomu, aby na zabrané půdě, na které bude do té doby pozemková reforma prováděna, byly před tím vnucené pachty ukončeny.

V pracovním plánu Pozemkového úřadu pro r. 1926 byly sice zařazeny všechny zabrané velkostatky (v Čechách, na Moravě a ve Slezsku), na nichž pozemková reforma nebyla do té doby prováděna, plán ten nebyl však plně proveden a jest značný počet velkostatků, na nichž k provádění pozemkové reformy nebylo dosud vůbec přikročeno, nebo jest teprve v přípravném jednání.

Potřebná výměra půdy pro drobný příděl nebude proto letos rozdělena, vnucený pacht však končí a majitelé velkostatků nebo pachtýři odebírají pachtýřům pozemky z užívání. Místo přiděleni půdy drobným zemědělcům jest jim tato odebírána.

Jest jen přirozeno, že za tohoto stavu věci jsou postižení přivádění do zoufalé situace. I tam však, kde pozemková reforma byla provedena nebo se provádí, není o mnoho lépe. Na základě dohod s majiteli velkostatků uzavíraných dostává se velmi často pro příděl oprávněným uchazečům menší výměra půdy než byla až dosud ve vnuceném pachtu.

V důsledku toho mnozí dosavadní vnucení pachtýři příděl půdy neobdrží a půda, kterou až dosud užívali (vnucený pacht), přichází zpět do užívání velkostatků.

Nemají-li takto postižení býti značně poškozeni, jest nutno umožniti jim provedení potřebných disposic, vzhledem k tomu, že byli pro užívání určité výměry pozemků zařízeni a nyní rázem se výměra ta zmenší.

Navrhujeme proto opravu zákona ze dne 17. března 1926 č. 38 Sb. z. a n., kterou by záležitost poněkud uspokojivě byla vyřešena.

Kde pozemková reforma (v Čechách, na Moravě a ve Slezsku) nebyla dosud prováděna, byla by alespoň půda nalézající se ve vnuceném pachtu ponechána v užívání vnuceným pachtýřům až do provedení pozemkové reformy a tam, kde sice byla provedena, ale v míře nedostatečné bude alespoň těm pachtýřům, jimž se nedostalo přídělu, zachováno užívání pachtovní půdy po určitou dobu, během které - poněvadž bude jim známo, kdy musí pozemky odevzdati - mohou se změněným poměrům přizpůsobiti.

K projednávání budiž návrh tento přikázán výboru iniciativnímu a zemědělskému.