POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1926.
II. volební období. 3. zasedání.

617.

Návrh

poslanců Jana Koudelky, Biňovce, Karpíškové, Johanise, Kříže a druhů,

jímž se ukládá vládě zakročiti k zmírnění hospodářské tísně vrstev lidových a provedení opatření protidrahotních.

Poukazujíce na dotaz poslanců Tomáška, Tayerle, Hampla, Kleina, Brodeckého a soudruhů celé vládě ve věci hospodářské krise a tam uvedeným dokladům těžkého hospodářského postavení pracujícího lidu v republice, jsme nuceni poukázati dále na trvalý hrozivý vzestup cen nezbytných životních potřeb, který uvádí v rozvrat rozpočty domácností chudých lidí a ohrožuje dosavadní výsledky hospodářské a sociál ní konsolidace republiky. Od dubna do září t. r. stoupla tak zvaná indexní čísla z 923 bodů na 973 body. Drahota postihuje zvláště těžce nejchudší obyvatelstvo, jehož příjmy podstatně vydávány jsou na opatření potravin, neboť právě potraviny stouply v období od dubna do září ze 763 bodů na 941 bod. Nyní dochází k zdražení cukru o 80-90 haléřů na 1 kg v drobném prodeji, kteréžto zdražení opět nejtížeji dolehne na obyvatelstvo nejchudší, živící se z valně částí odvarem tak zvanou kávou.

Nehodláme blíže líčiti následky tohoto nepříznivého hospodářského vývoje, neboť jsou všeobecně známé. Pokládáme za prvou povinnost lidového státu a jeho vlády pečovati o levné životní potřeby pracujícího lidu, neboť láce živobytí určuje míru životní úrovně nejširších vrstev národa.

Navrhovatelé soudí, že vládní většina, určující zákony tohoto státu od jara letošního roku, na této své povinnosti k nejširším vrstvám lidovým těžce se prohřešuje a že ona přes varování zástupců vrstev spotřebitelských éru drahoty zahájila novým celním tarifem a svou jednostrannou politikou podnikatelskou, chráněním zdražovatelů, svou lhostejností k problémům lidové výživy a celkovým směrem své politiky přispívá k stálému zhoršování drahotních poměrů k bídě a nouzi širokých vrstev lidových.

Většina, která odhlasovala nový celní zákon byla si vědoma nebezpečí, do něhož vrhá domácnosti chudých lidí a k přehlušení svého svědomí schválila současně s novým celním zákonem resoluce, vyzývající vládu k ostrým zákrokům proti jakémukoli zvyšování cen potřeb denního života. Však třeba litovati, že tato jednomyslná usnesení sněmovny zůstávají na papíře a do dnes prakticky prováděna nejsou.

Upozorňujíce na tento nepříznivý stav cen živobytí a z toho pochodící bídu lidu, podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

1. Resoluce IV. ke zprávě výboru zemědělského a rozpočtového čís. tisku poslanecké sněmovny 360.:

ťVláda se vyzývá, aby po zavedení pevných cen obilních užila všech prostředků zákonných, aby zabráněno bylo neodůvodněnému zdražování poživatin všeho druhu a přísně zakročila proti spekulacím, které by měly za účel využíti snad pevných zemědělských cel ku získání nadměrných zisků na úkor konsumentůŤ -, dále resoluce V. k témuž tisku a sice:

ťVládě se ukládá všemi prostředky státní moci zakročiti proti jakémukoliv předražování potravin, jmenovitě všech potřeb pro drobné zemědělce. Neméně přísně plnou měrou své moci nechť vláda zakročí proti neodůvodněnému zdražování zemědělských produktů meziobchodem hlavně mouky a masaŤ. -

a konečně resoluce výboru rozpočtového k témuž návrhu čís. tisku 360 sněm. poslanecké:

ťVláda se vyzývá, aby čelila neodůvodněnému zdražování cen potřeb denního života,Ť -

buďtež vládou v celém rozsahu také prakticky prováděny, jak sněmovna resoluce tyto usnášející vládě také uložila.

2. Vládě se ukládá aby podle článku V. zákona ze dne 22. června 1926, čís. 109. Sb. z. a n. zrušila cla z obilí, mlýnských výrobků, dobytka a tuků pro všechny druhy vyjmenovaného zboží na celé státní hranici. Předpoklady k použití tohoto článku zákonného jsou úplně dány.

3. Budiž učiněno opatření, aby důležitě lidově potraviny, pro něž nelze užíti zmocnění článku V. zákona ze dne 22. června 1926 čís. 109. Sb. z. a n., jako je rýže, brambory a krmiva pro zvířectvo, zvláště kukuřici, cestou ústavní, clo, zboží toto zdražující, bylo odstraněno.

4. Jestliže vláda nemá moci donutiti cukrovarský kartel k upuštění od zdražení cukru, nechť učiní opatření k odstranění cla na zahraniční cukr.

5. Nechť co nejdříve vláda předloží Národnímu Shromáždění k projednání a schválení návrh zákona o kontrole kartelů, za účelem ochrany spotřebitelů před vykořisťovatelskými snahami kartelů.

6. Katastrofální drahota brambor vyžaduje, aby vláda neprodleně postarala se o dostatečné zásobení chudého obyvatelstva republiky touto důležitou lidovou potravinou, zvláště v městech a v důležitých průmyslových centrech, za ceny co možno nejmenší. Vedle odstranění cla na dovoz brambor, jak výše se navrhuje, buďtež do právní tarify na dovoz brambor sníženy minimálně o 50 %. Jakékoliv poplatky, zvláště za vystavování fytopatologických vysvědčení při obchodech brambory, buďtež zrušeny.

7. Vládě se ukládá organisovati v obvodu celé republiky, především v místech převážně chudého obyvatelstva, akci zásobování levnými životními potřebami. Buďtež neprodleně zřizovány lidově kuchyně s podporou státu a jiných veřejných korporací, které by poskytly nejnutnější a co nejlevnější stravu chudému obyvatelstvu, zejména tomu, jež nezaměstnaností ztratilo výdělek.

8. Všemi prostředky státní moci budiž postupováno proti všemu neodůvodněné mu zdražování překupníky a meziobchodem a působeno k přímému styku konsumenta s producentem.

9. Vláda se vyzývá co nejrychleji vypracovati a předložiti k ústavnímu projednání návrh nového československého celního tarifu, v němž byla by cla omezena na míru nejmenší, potažmo vůbec odstraněna. Při jednání přípravném budiž vyžádána spolupráce odborových organisací drobných zemědělců a dělnictva.

10. Vládě se ukládá, aby konečně splnila několikeré usnesení výboru zemědělského i poslanecké sněmovny a předložila co nejdříve k ústavnímu projednání návrh zákona na ochranu drobných zemědělských pachtýřů, v němž by přes ně bylo stanoveno nejvyšší pachtovné z půdy a určeno, že pozemky smí býti propachtovány především drobným zemědělcům, kteří nemají více jak 5 ha vlastní půdy a po tom teprve zemědělcům ostatním.

11. Požadování přemrštěného pachtovného i z půdy zemědělské jakož i požadování přemrštěně ceny za takovouto půdu buď prohlášeno za lichvu a co nejpřísněji trestáno. Zejména s největší přísností buď stíháno propachtování půdy k účelům zemědělským za lichvářské pachtovné, vykořisťující výkonného zemědělce a zdražující potraviny.

12. Vládě se ukládá, případně cestou zákona zajistiti především drobným zemědělcům a zemědělství vůbec dostatek levného úvěru. Budiž přísně působeno na veškeré peněžní ústavy k snížení úrokové míry, hlavně na ústavy bankovní.

13. Ukládá se konečně vládě bedlivá kontrola výroby a obchodu životními potřebami chudého lidu, působení k jich zlacinění všemi možnými prostředky zásahu positivního i ochranného. Za tím účelem příslušně úřady buďtež dostatečně vybudovány všemi prostředky, zaručujícími zdar cenové lidové politiky státu.

V Praze dne 14. října 1926.

Koudelka, Biňovec, Karpíšková, Johanis, Kříž, A. Chalupa, Chalupník, dr Winter, V. Beneš, Stivín, Klein, Srba, R. Chalupa, Tomášek, Jaša, Brodecký, Svoboda, Remeš, Brožík, Pik, Geršl.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP