Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Kancelářští pomocníci a oficianti domáhají se již po několik let spravedlivější úpravy svých existenčních poměrů a tím i náležitého zhodnocení své práce. Zákon z roku 1919 č. 89 Sb. z. a n. byl jistým pokrokem, ale nešťastnou stylisací § 1. bylo způsobeno, že jen část kanc. oficiantů dostala se do hodnostních tříd pragmat. kanc. úředníků. Všichni ostatní, kteří v den vydání zákona neměli 7 roků služby oficiantské i kdyby jim scházel jen jeden den, zůstali dále v dřívějším znehodnoceném poměru.

Tento stav byl neudržitelný a proto vším právem očekávali kanc. pomocníci a oficianti. že otázka oficiantská bude jednou pro vždy vyřízena novým platovým zákonem. Stalo se tak jen částečně. Dle § 7. platového zákona č. 103/26 budou služební třídy III. a IV. doplňovány kanc. oficianty. Ti kanc. oficianti však, kteří do 10 let služby pro nedostatek systemisovaných míst do služebních tříd jmenováni nebudou, jsou postaveni - co do služebního poměru, nikoliv ale platově na roveň kancel. úřednictvu do služebních tříd zařazenému a mají titul pomocných kancelářských úředníků. Zlepšení proti dřívějšímu stavu nastalo tedy v tom, že aspoň část kanc. oficiantů během doby bude zpragmatisována. Jinak jsou poměry služební a platové kanc. pomocníků a oficiantů upraveny nařízením vlády ze dne 7. července 1926, č. 1 13 Sb. z. a n.

Toto nařízení vykazuje však mnoho tvrdostí, jimiž i nadále zůstává tento stav krajně znehodnocen. Kanc. oficianti vykonávají tutéž službu, jako kanc. úředníci III. a IV. služební třídy a v jednotlivých případech i vyšší. Mají po většině také předvzdělání jaké se pro III. a IV. služební třídu vyžaduje. Nemůže tedy býti sporu o tom, že jsou důležitou složkou ve státní administrativě.

Hodnocení jejich výkonu je však tendenčně snižováno daleko pod kategorii kanc. úředníků a vládním nařízením ze dne 7. července 1926. č. 113 Sb. z. a n., byly základní platy oficiantů a vrch. oficiantů na roveň postaveny platům zřízenců. U kanc. pomocníků je nepoměr ještě horší, neboť jejich počáteční služné činí Kč 5880 ročně - u zřízenců Kč 6300. Konečné služné Kč 9660, u zřízenců Kč 11.700 ročně.

Před válkou bylo vždy udržováno urči té platové rozpětí ve prospěch oficiantů a pomocníků oproti zřízencům, jež mělo býti i v nařízení č. 113 z r. 1926 zachováno, jestliže nový požitkový zákon byl vybudován na základě určitého násobku předválečných platů. Je přirozeno, že tato očividná nespravedlivost vyvolává hluboké roztrpčení a zklamání v řadách kancel. pomocníků a oficiantů, neboť tito nečekali podobný políček.

Vzhledem k tomu, že tato evidentní nespravedlivost nemůže zůstati trvalá, vyzýváme vládu, aby vládní nařízení ze dne 7. července 1926, č. 113 Sb. z. a n., změnila takto:

budiž odstavec 1. změněn takto:

ťZaměstnanci mohou býti ustanoveni pouze na systemisovaná místa služební s výjimkou kanc. pomocníků III. platové ho stupně, kteří po tříleté služební době stávají se kanc. oficianty a přestupují automaticky do II. platové stupnice.Ť

Před platností nař. vlády č. 113 Sb. z. a n. byl každý pomocník po tříleté uspokojivé službě jmenován oficiantem. Toto nař. vlády lhůtu pro toto jmenování ne určuje, ačkoliv čekatelská doba v platovém zákoně jest zásadně pro všechny kategorie stanovena.

budiž bod 4. změněn takto:

ťMěl vzdělání vyšší než poskytuje obecná škola.Ť

Dosavadní praxe dokazuje, že pro příště nebude přijat pro kanc. službu nikdo, kdo nemá předvzdělání aspoň občanské školy. Takových uchazečů bude vždycky dostatek.

budiž odstavec 2. změněn takto:

ťNastanou-li u zaměstnance již ustanoveného okolnosti uvedené pod č. 5 předchozího odstavce, budiž neprodleně zařízeno, čeho by snad bylo třeba v zájmu služby.Ť

Dosavadní stylisace připouští možnost výpovědi zaměstnankyně, která se provdá, nebo i v případě těhotenství. To však neodpovídá jistě sociálnímu cítění a odporuje to i duchu zákona č. 455 ze dne 24. července 1919. Opět se tu kanc. pomocnicím a oficiantkám měří daleko hůře, než jiným zaměstnankyním. Pro případy těhotenství i mateřství stačí úplně opatření určená v § 40. Ustanovení toto jest v rozporu s ústavou, která prohlásila rovnoprávnost ženy.

budiž v odst. 1. druhá část druhé věty opravena takto:

ťVyžaduje-li toho zájem služby, jsou povinni z příkazu svých představených konati službu mimo úřední hodiny nebo také jiné úřední práce než jim jsou obvykle přikázány, vyjímajíc úkony zřízenecké. Služba mimo úřední hodiny bude považována za práci přes čas ve smyslu zákona ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb. z. a n. a budiž zvláště placena.Ť

Ustanovení odstavce 8. téhož paragrafu budiž doplněno takto:

ťPensijní příspěvky zaplacené zaměstnancem dle § 57 převedou se v plné výši na nového nositele pojištění a není-li ho, budou zaměstnanci vráceny ve výší 75 %.Ť

budiž odstavec 1. změněn takto:

ťPočáteční služné stanoví se v a I. platové stupnici částkou Kč 8200 ročně, v III. platové stupnici částkou Kč 7200 ročně.Ť

Odstavec 2. znějž takto:

ťToto služné zvyšuje se postupem do vyšších stupňů v I. platové stupnici vždy o částku ročních Kč 1500, v II. plat. stupnici o částku 1200 ročně, a ve III. platové stupnici o částku Kč 850 ročně, nejvýše však devětkrát.Ť

Vzhledem k výkonu by bylo opravené služné aspoň přibližně spravedlivé. Bylo by vyšší než u podúředníků, ale nižší než u úředníků IV. služeb. třídy. Úředník IV. služeb. třídy i když nebude povýšen do 6. platové stupnice může dosáhnouti služného 22.500, bez činovného a jiných přídavků. Vrchní oficiant by docílil dle našeho návrhu Kč 21.700 ročně, oficiant Kč 19.000 ročně, pomocník Kč 15.850 ročně.

budiž sazba činovného změněna takto:

budiž výchovné stanoveno takto:

ťPři jednom nezaopatřeném dítěti (§ 26) Kč 1500,-, při více nezaopatřených dětech Kč 2500,- ročně.Ť

budiž odstavec 4. opraven takto:

ťPři úmrtí neb jakémkoliv jiném rozvázání služebního poměru se zastaví služební plat kanc. pomocníků nebo oficiantů posledním dnem měsíce, v němž úmrtí nastalo, nebo posledním dnem měsíce, ve kterém z tohoto poměru skutečně vystoupil, nebo kterým byl služební poměr rozvázán.Ť

budiž v odstavci 1. vypuštěna druhá část první věty.

budiž nejnižší výměra výslužného pro kanc. pomocníky a jejich vdovy (§ 73) stanovena stejnou kvotou jako pro úředníky v § 155 zákona č. 103 Sb. z. a n. z roku 1926.

V odstavci 2. buďtež

zvyšovací částky pro pomocníky stanoveny na částku Kč 1000 ročně jako u zřízenců a pro oficianty na částku Kč 1200 ročně jako u úředníků.

budiž odstavec 1. změněn takto:

ťKanc. oficianti (vrch. kanc. oficianti), kteří nebyli podle § 7. odstavec 7. zákona č. 103/26 ustanoveni kancelářskými úředníky, stávají se po uspokojivé desetileté započitatelné služební době - v to počítaje službu pomocnickou - pomocnými kanc. úředníky ve veřejno-právním poměru.Ť

budiž odstavec 1. změněn takto:

ťKanc. pomocníci obdrží služné III. platové stupnice, kanc. oficianti služné II. a vrchní kanc. oficianti služné I. platové stupnice.Ť

Podepsaní táží se vlády:

1. Je-li ochotna změniti vládní nařízení ze dne 7. července 1926, č. 113 Sb. z. a n., jak v předu uvedeno v zájmu spravedlivého hodnocení stavu kancelářských pomocníků a oficiantů a to v době co nejkratší?

2. Jest vláda ochotna podepsaným sděliti, co v této věci zařídila aneb zaříditi hodlá?