Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1926.
II. volební období. 3. zasedání

Původní znění.

623.

Antrag

des Abgeordneten Josef Patzel und Genossen

betreffend die sofortige Staatshilfe für die Opfer der Unwetterkatastrophe in Winterberg.

Am 9. Juli l. J. nachmittags ging über Winterberg ein schweres Gewitter nieder, welches einen Wolkenbruch im Gefolge hatte, der an den Kulturen, Gebäuden und an Kommunikationen sehr großen Schaden verursachte. Die Schadenerhebung war noch nicht beendet, als diese Stadt kaum 8 Tage später von einer neuerlichen, viel ärgeren Katastrophe heimgesucht wurde, welche die ersten noch offen aufliegenden Schäden bedeutend vergröberte und neuerliche furchtbare Verwüstungen hinzufügte.

Am 16. Juli l. J. nach 6 Uhr früh begann nämlich daselbst ein Unwetter zu toben, welches in allem der fürchterlichen Katastrophe vom Jahre 1911 glich. Die Wassermassen füllten das Flußbeet der Wolinka rasch und überschwemmten die angrenzenden Gürten und Wiesen. Die Runsen des Glashüttenberges, von denen schon im Jahre 1911 viel Unheil kam und der Gansauerbach waren binnen einer Viertelstunde zu reissenden Sturzbächen verwandelt, welche den Boden zwei bis drei Meter tief aufwühlend, große Steine und Schuttmassen zu Tal hinabwälzten, sodaß Häuser und Menschenleben in größter Gefahr waren und viele ebenerdige Stallungen raschest geräumt werden mußten. Fürchterlich gewütet hat insbesondere auch der vom Kubani kommende sogenannte Gansauerbach, dessen Bett überhaupt ganz verschwunden ist und durch dessen reißende Fluten mehrere Arbeiterwohnungen in Adolf und deren Bewohner direkt gefährdet waren. Von den Sägewerken "Goßler" und "Müller" wurden große Holzvorräte abgeschwemmt, welche sich unter den Brücken stauten. 6 Brücken, eine große und zwei kleinere Gemeindebrücken, zwei Bezirksbrücken und eine große Privatbrücke wurden abgerissen, Ufermauern, Straßen und Wege wurden zerstört, die öffentliche Wasserleitung beschädigt, ganze Berglehnen sind abgerutscht, Mauern sind eingestürzt und die ganzen Grundstücke des Wolinkatales sind hoch mit Stein- und Schottermaterialen überdeckt, eine fürchterliche Verwüstung, ein trostloser Anblick. Die überflutenden Wassermassen der Wolinka drangen auch in die Heizkanäle der Glashütte "Idatal" ein, wodurch das Gas zur Explosion gebracht wurde, sodaß ein Brand entstand. Infolgedessen mußte die Gasheizung der Glashütte gänzlich gelöscht werden, wodurch nun wieder sehr viele Glasarbeiter gänzlich arbeitslos geworden sind.

Es ist unbedingt notwendig, daß:

1. unverzüglich jene Vorkehrungen angeordnet werden, welche zur Abwendung weiterer Gefahren und noch größeren Unglücks unbedingt notwendig sind;

2. eine umfassende Schadenerhebung durchgeführt und auf Grund derselben der Gemeinde eine entsprechend hohe Staatssubvention zum Neubau der Brücken bewilligt wird;

3. zum Zwecke der Gewährung von Unterstützungen an die geschädigten Privatparteien eine Hilfsaktion durchgeführt werde und

4. kommissionell sichergestellt werde, daß eine Räumung des Bachbettes sowohl des Wolinkaflusses als auch des Gansauerbaches zur Abwendung weiterer Gefahren unbedingt sofort, dann aber auch eine nachfolgende Regulierung der Wolinka und eine Verbauung der in dieselbe einmündenden Wildbäche und Runsen in kürzester Frist durchgeführt werden muß u. zw., nachdem die Gemeinde finanziell nicht in der Lage ist, diese Maßnahmen durchzuführen, daß diese Vorkehrungen auf Staatskosten zu veranlassen sind.

Diese letztere Forderung muß insbesondere deshalb gestellt werden, weil sich diese furchtbaren Hochwasserkatastrophen in kurzen Intervallen stets wiederholen und die Schäden jedesmal größer werden.

Schon nach der Wolkenbruchkatastrophe im Jahre 1911 wurden seitens der Landeskomnission für Flußregulierung und seitens des Ackerbauministeriums durch die Forsttechnische Abteilung für Wildbachverbauung in Kgl. Weinberge Kommissionen abgehalten, durch welche der wildbachartige Charakter der Wolinka und ihrer Zuflüsse sichergestellt und anerkannt wurde, aber die Durchführung selbst wurde vom Ministerium für öffentliche Arbeiten an das Ackerbauministerium, von diesem an die Flußregulierungskommission und von dieser wieder an ein anderes Ministerium geschoben, alle Bohörden beteuerten den guten Willen und anerkannten die Notwendigkeit, aber dabei ist es auch geblieben und die Stadt, die Industrien und die ganze Bovölkerug muß wegen dieser bürokratischen Kompetenzverhältnisse ein Unglück nach dem anderen erleiden.

Die Gefertigten stellen daher den Antrag: die Regierung ist aufzufordern:

1. Den Opfern der Unwetterkatastrophe in Winterberg ausreichende Unterstützungen in Geld oder Naturalien zu gewähren;

2. den betroffenen Steuerträgern ungesäumt Steuerabschreibungen zu bewilligen,

3. eine ausreichende Staatsunterstützung zur Herstellung der zerstörten Brücken und Straßen zu gewähren und

4. ungesäumt die Flußregulierung der Wolinka und Verbauung der einmündenden Wildbäche in Angriff zu nehmen.

In formaler Beziehung wird beantragt, diesen Antrag dem landwirtschaftlichen, sozialpolitischen und Budgetausschuß zuzuweisen. Die erforderlichen Mittel sind aus dem entsprechenden Hilfsfond des Landwirtschaftsministeriums zu decken:

Prag, am 16. September 1926.

Patzel,

Ing. Jung, Krebs, Wenzel, Simm, Knirsch, Dr. Wollschack, Heller, Schubert, Platzer, Mayer, Wagner, Böhm, Böllmann, Fischer, Halke, Dr. Hanreich, Hodina, Windirsch, Zierhut, Weisser.




Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1926.

II. volební období.

3. zasedání

Překlad.

623.

Návrh

poslance Josefa Patzela a druhů,

aby byla neprodleně poskytnuta státní pomoc obětem živelné pohromy ve Vimperku.

Dne 9. července t. r. snesla se nad Vimperkem velká bouře, která měla v zápětí průtrž mračen, jež způsobila na rostlinách, budovách a komunikacích velmi velkou škodu. Ještě se neskončilo zjištění škod, když toto město po 8 dnech bylo postiženo novou, ještě horší pohromou, která dřívější, ještě nezahlazené škody značně zhoršila a způsobila nová, strašlivá zpustošení.

Dne 16. července t. r. po 6. hodině ranní začala tam totiž zuřiti bouře, která se ve všem podobala strašlivé pohromě roku 1911. Spousty vody naplnily, rychle koryto Volyňky a zaplavily sousední zahrady a louky. Bystřiny Sklářského vrchu, které již v roce 1911 způsobily mnoho neštěstí a Pravětinský potok proměnily se ve čtvrt hodině v dravé proudy které zdvihajíce zemi na 2 až 3 m hluboko, valily do údolí velké kameny a štěrk, takže domy a lidské životy octly se v největším nebezpečí a mnoho přízemních stájí musilo býti vyklizeno. Strašlivě zuřil zvláště Pravětínský potok tekoucí od Boubína, jehož koryto vůbec úplně zmizelo a jeho dravé proudy přímo ohrozily několik dělnických bytů v Adolfově a jejich obyvatele. Z pil "Gossler" a "Müller" byly odplaveny veliké zásoby dříví, které se nastavěly pod mosty. 6 mostů, jeden velký a dva menší obecní mosty, dva okresní mosty a jeden velký soukromý most byly strženy, břehy, cesty a silnice byly rozervány, veřejný vodovod poškozen, celé horské svahy se sesuly, zdi se zřítily a veškeré pozemky volyňského údolí jsou zaneseny kameny a štěrkem, strašlivé zpustošen, hrozný obraz. Vzedmuté proudy vody Volyňky vnikly také do výtopných průduchů sklárny "Idatal", čímž nastal výbuch skla, takže vypukl požár. Plynové topení ve sklárně musilo býti proto úplně zhašeno, čímž opět velmi mnoho sklářů přišlo úplně o práci.

Jest tedy nezbytně třeba:

1. Aby byla neprodleně učiněna všechna opatření, jichž jest nezbytně třeba k odvrácení dalšího nebezpečí a ještě většího neštěstí;

2. aby ihned byla obšírně zjištěna škoda a aby na základě toho byla obci povolena přiměřeně vysoká státní subvence na 'vystavění nových mostů;

3. aby byla provedena pomocná akce, aby mohla býti poskytnula poškozeným soukromníkům podpora a

4. aby bylo úředně zjištěno, že jest nezbytně třeba, aby ihned bylo vyklizeno koryto jak Volyňky tak také Pravětínského potoka, čímž by se odvrátilo další nebezpečí, pak však aby byla provedena regulace Volyňky a co nejdříve provedeno hrazení bystřin vlévajících se do ní a, poněvadž obec není finančně tak situována, aby to provedla, aby tato opatření byla učiněna na státní útraty.

Posléze uvedenou věc musíme žádati zvláště proto, poněvadž se tyto zátopy opakují vždy v krátkých přestávkách a škody jsou pokaždé čím dále větší.

Již po průtrži mračen v roce 1911 zemská komise pro regulaci řek a ministerstvo orby prostřednictvím lesního-technického oddělení pro hrazení řek na Král. Vinohradech provedly úřední šetření, jímž bylo zjištěno a uznáno, že Volyňka a její přítoky jsou bystřiny, avšak provedení přesunulo ministerstvo veřejných prací na ministerstvo orby, toto opět na komisi pro regulaci řek a tato opět na jiné ministerstvo, všechny úřady ujišťovaly svou dobrou vůlí a uznaly nutnost, avšak na tom se také přestalo a město, průmyslové závody a veškeré obyvatelstvo musí pro tyto byrokratické spory o příslušnost snášeti jedno neštěstí za druhým.

Podepsaní tedy navrhují: Vláda budiž vyzvána:

1. aby obětem živelné pohromy ve Vimperku poskytla vydatné podpory jednak peněžité, jednak v naturáliích;

2. aby postiženým poplatníkům neprodleně povolila daňové odpisy;

3. aby poskytla vydatnou státní podporu na obnovení zničených mostů a silnic a

4. aby neprodleně zahájila regulaci Volyňky a začla s hrazením bystřin ústících do ní.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výboru zemědělskému, sociálně politickému a rozpočtovému. Potřebné peníze buďtež hrazeny z výpomocného fondu v ministerstvu zemědělství.

V Praze dne 16. září 1926.

Patzel,

Ing. Jung, Krebs, Wenzel, Simm, Knirsch, Dr. Wollschack, Heller, Schubert, Platzer, Mayer, Wagner, Böhm, Böllmann, Fischer, Halke, Dr. Hanreich, Hodina, Windirsch, Zierhut, Weisser.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP