Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Vyučování na všech veřejných školách (obecných, středních, pokračovacích, vysokých, odborných a jiných) jest bez platné.

Všechny zkoušky ať jakéhokoliv druhu předepsané zákonnými předpisy, nařízeními a řády na školách v § 1 tohoto zákona uvedených jsou bezplatny.

Všechna ustanovení odporující ustanovením tohoto zákona se zrušují.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. září 1926.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr školství a národní osvěty.

Vládním nařízením ze dne 26. srpna 1926 o školném a taxách na státních středních školách byly zvýšeny poplatky za vyučování a zkoušky na středních školách, stejně jako výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 10. července 1926, č. 41.863-IV o úpravě zkušebních tax a správních poplatků na vysokých školách technických a vysoké škole obchodní v Praze bylo zdraženo studium na těchto učilištích. Toto zvýšení školného a tax, jež našlo velmi živou odezvu nejen ve studentských kruzích, ale i v celé veřejnosti a zvláště mezi dělnickou třídou, pohnulo také otázkou platů za vyučování a zkoušky na veřejných školách a ukázalo nesprávnost dosavadního systému.

V Československu studuje na středních, odborných a vysokých školách daleko více dětí středních vrstev a proletariátu, než v jiných zemích střední a západní Evropy. Proto také platy za vyučování a zkoušky ve formě školného či zkušebních tax jsou velmi těžce pociťovány, zvláště dnes, kdy hospodářská krise nejtížeji doléhá právě na ty vrstvy, z nichž pochází převážná část studentstva. Stále se zhoršující situace těchto vrstev činí již otázku studií jejich byť i sebe více na daných děti velmi obtížnou. Přikročuje-li však za těchto poměrů vláda k dalšímu zdražení studia, pak nelze vykládati tento postup jinak, než že se tu jedná o vědomý pokus o odstranění proletářských a nemajetných elementů ze studií pod záminkou úsporného systému a obmezení přílišného přílivu žactva na střední i vysoké školy. Tento postup vlády jest sice v úplném rozporu s dosavadním přímo tradičním názorem na studium nemajetných, ale buržoasní vláda nerozpakuje se dnes sáhnouti k ostrým, byť i nepopulárním opatřením, domnívá-li se, že možno tím přispěti k upevnění posic buržoasie. Neboť jest v zájmu této, aby vedoucí odborné síly byly ideologicky pokud možno nejspolehlivější, čehož lze dosáhnouti právě tím, že vyšší studium stane se privilegiem zámožných vrstev. A proto buržoasní vláda, opřená v parlamentě o strany, jež odhlasovaly kongruu, dávající desetimilionové obnosy ročně z peněz poplatníků kněžím, jedné z hlavních opor buržoasního panství, vláda přejímající po svých předchůdkyních podporu reakční ruské emigrace obnosem 50 milionů Kč ročně, vymáhá na nemajetném studentstvu zvýšené poplatky.

Jsme si zcela dobře vědomi toho, že revoluční proletariát nemůže očekávati žádnou význačnou pomoc ve svém boji za osvobození od třebas i nemajetné vrstvy studované inteligence, jež celou výchovou uměle jest odcizována pro středí, z něhož vyšla. Přece však považujeme za svoji povinnost hájiti nejen právo na vyšší školské vzdělání, ale i bojovati za umožnění jeho dosáhnutí nadanými příslušníky proletariátu a nemajetných vrstev. Za první krok aspoň k částečnému odstranění překážek - neboť v dnešním systému skutečná možnost do sažení vzdělání pro nadané, ale nemajetné členy společnosti jest ilusorní - považujeme odstranění všech poplatků za vyučování a zkoušky, jež navrhujeme v tomto zákoně.

Odstraněním poplatků, jež ostatně pro státní rozpočet znamenají velice málo, nebude ovšem příliš odpomoženo obtížím, stojícím v cestě studiu nemajetných a proto podáme v nejbližší době řadu návrhů upravujících tak zv. studentskou sociální péči v nejširším slova smyslu. Úbytek ve státních příjmech, jejž oceňujeme na 10 milionů Kč, budiž uhrazen zavedením zvláštní přímé daně tak zv. studijní, jíž by byly zdaněny důchody přesahující 60 tisíc Kč ročně.

Po stránce formální navrhujeme přikázání tohoto návrhu výboru kulturnímu.