POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1926
II. volební období 3. zasedání.

653.

Naléhavá interpelace

poslance Zápotockého a soudruhů

vládě

o nepořádcích v Ústředních elektrárnách v Ervěnicích.

1. Ústřední elektrárny (Ervěnice) byly založeny státem, zemí a obcí pražskou a utvořena akciová společnost.

Veškerý akciový kapitál Ústředních elektráren, které již nyní stojí téměř 200 milionů Kč, mají stát, země a obec pražská.

2. Za stát, zemi a obec pražskou jsou tam v zastoupení veškerých politických koaličních stran tito pánové:

Ing. Karel Vaňouček, odborový přednosta min. veř. prací, Praha III., Mělnická 12.

Antonín Hampl, člen posl. sněmovny Národního shromáždění, Praha I., Biskupská 7.

Otakar Hadrbolec, náměstek starosty, Praha II., Jáma 7.

Eustach Mölzer, předseda správní rady elektrických podniků v Praze.

Ferdinand Šťastný, člen senátu N. S., Kunratice 200.

Emil Šimek, přísedící zem. spr. výboru, Praha III.

Ing. Jan Černý, člen posl. sněmovny N. S., předseda E. S. Hradec Králové, Věkoše u Hradce Králové.

Bohumil Novák, přísedící zem. spr. výboru Praha III.

Václav Ksandr, přísedící zem. spr. výboru, Praha III.

Václav Štěpánek, ředitel pivovaru v Nuslích, Praha II., Karlovo nám. 27.

Frant. Hlaváček, člen ústředního zastupitelství, Praha VIII., Boleslavova 357.

Václav Košek, člen posl. sněmovny N. S., tesař a domkář, Český Dub-Praha II., Jungmannova, Klášter.

Florián Ocásek, sekč. šéf ministerstva financí, Praha I., Husova 20.

Ing. Emil Kabeš, odb. přednosta min. železnic. Praha II., Dlážděná 5.

Ing. Václav Rubín, m. r. v. v, a bývalý přednosta st. stav. služby, Smíchov, Dvořákova 1245.

3. Jako revizoři účtů byli tam vysláni pánové:

za stát: Josef Kalfus, berní ředitel min. financí, Praha-Bubeneč 452,

za zem: Karel Unger, zemský účetní rada, Praha VII., Zátiší 6.

za obec pražskou: Karel Pospíšil, účetní městských elektr. podniků, Dejvice, Dolní Šárka 332.

4. v Ústředních elektrárnách vyskytly se a vyskytovaly již od samého počátku činnosti různé nepořádky a nesprávnosti zaviněné zejména jejich předsedou, sekčním šéfem Ing. Vaňoučkem.

5. Ku zjištění těchto nesprávností byla tam vyslána v roce 1924 a 1925 revise Nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

6. Revise zjistila řadu hrubých nesprávností, zvláště při zadávání staveb, provádění staveb, placení staveb, v závěrečných listech, protokolech a knihách společnosti, kde je systematicky radírováno a cifry jsou měněny.

7. Veškeré zjištěné nesprávnosti byly napsány podrobně v obšírné revisní zprávě, dokladech a sestavení revisní zprávy a jsou formulovány v 18 bodech resumé, kterým revisní zpráva končí.

8. Revisní zpráva byla úplné dokončena a načisto napsána do 31. ledna 1926. Jsou na ní podepsáni: odborový přednosta Nejvyššího účetního kontrolního úřadu Fürst, tajemník Ing. Králíček a několik účetních revisorů.

9. Poněvadž v revisní zprávě jsou silně dotčeni někteří exponenti politických stran, kteří nesprávnosti zavinili, po případě trpěli, jest revisní zpráva stále zadržována vicepresidentem Nejvyššího účetního kontrolního úřadu Erbenem, který jest příslušníkem českých socialistů.

10. Poněvadž vydání revisní zprávy bylo stále jmenovaným vicepresidentem Erbenem zadržováno, bylo vydáno písemné nařízení presidentem Körnerem, že veškeré revisní zprávy revisí konaných v roce 1924 a 1925 musí býti odeslány příslušným nadřízeným úřadům nejpozději do konce března 1926.

11. Vzdor tomu neodeslal vicepresident Erben zprávu a stále ji zadržoval.

12. V Ústředních elektrárnách jsou však jednotliví členové správní rady klamáni předsedou Ing. Vaňoučkem dále a jest činěno vše, jen aby se zamezilo provésti nápravu.

13. V revisní zprávě mluví se také o tom, jak předseda Ing. Vaňouček přemlouval revisory Nejvyššího účetního kontrolního úřadu, aby přešli do služeb elektráren, nebo že jim zaopatří místo v jiné elektrárně.

14. Aby se na nic nepřišlo, měl předseda Ing. Vaňouček okolo sebe pro psaní závěrečných listů s podnikateli a odpovědné práce své příbuzné, zejména. sl. Jindrovou, kteří byli neschopní, rovněž pro vedení účetnictví byly přijaty síly neschopné. V knihách ústředních elektráren se stále vyškrabovalo a cifry se měnily.

Účetní Mayer, který veškeré nesprávnosti, vyškrabování a měnění cifer provádí, je rovněž silou pana předsedy Ing. Vaňoučka.

Poněvadž jest v určitých kruzích snaha, veškeré nepořádky a nesprávnosti v Ústředních elektrárnách a to i v parlamentě umlčeti nebo svésti na nepravou kolej, jak se stalo v 21. schůzi Národního shromáždění dne 18. května 1926 poslancem Ing. Janem Černým z Hradce Králové, který jest hlavním činitelem Ústředních elektráren a který jest z nepochopitelných důvodů největším ochráncem hlavního vinníka Ústředních elektráren, předsedy Ing. Vaňoučka, budiž zde uveden výtah nejdůležitějších částí revisní zprávy Nejvyššího účetního kontrolního úřadu, která jednotlivé nesprávnosti popisuje kritisuje, jakož i v příslušném resumé nařizuje, v čem se má státi náprava.

V této zprávě jsou uvedeny z revisní zprávy Nejvyššího účetního kontrolního úřadu tyto části:

Architekt Hübschmann,

Ing. Fr. Strnad & consortes,

P. Nekvasil Praha-Karlín,

Kindl a spol., Ervěnice,

Ing. Komers a spol., Praha,

Bilance a revise,

Ing. Mil. Číha,

Chybějící závěrečné listy a konstatované nedostatky záv. listů,

Provedené práce a zaplacené částky bez oprávní neb schválení a povolení Správní rady,

Resumé,

jakož i výtahy z revisní zprávy Nejvyššího účetního kontrolního úřadu, jednající o

fmě Ing. V. Fischer a spol., Letky,

fmě Ing. Boh. Belada a spol., Praha a o účtárně Ústředních elektráren.

Z těchto revisních zpráv jest zřejmé, jaké hospodářství panovalo a panuje v tomto 200 milionovém veřejném podniku, ve kterém jest kapitálově účasten stát, země česká a obec pražská a ve správě podniku zastoupeny veškeré koaliční politické strany a kde se vzdor různým upozorňováním na nesprávnosti a nepořádky nestala dosud naprosto žádná náprava a kde vinníci, kteří toto hospodářství zavinili nebo trpěli, sedí beztrestně dále na svých místech a odborně zastávají přidělené jim sinekury.

Přehled.

1. Architekt Hübschman.

2. Ing. Fr. Strnad & Consortes.

3. V. Nekvasil, Praha-Karlín.

4. Kindl a spol., Ervěnice.

5. Ing. V. Fischer a spol., Letky.

6. Ing. Komers a spol., Praha.

7. Ing. Boh. Belada a spol., Praha.

8. Účtárna - účetní Mayer.

9. Bilance a revise.

10. Ing. Mil. Číha.

11. Chybějící závěrečné listy a konstatované nedostatky záv. listů.

12. Provedené práce a zaplacené částky bez oprávnění neb schválení a povolení Správní rady.

13. Resumé.

Architekt Hübschmann.

K řešení ubytovací otázky úředníků a zřízenců přikročily Ú. E. dne 7. srpna 1922 vyzváním 10 architektů k omezené soutěži na vypracování projektů pro obytné budovy. Soutěž ukončena byla dne 10. srpna 1922.

Všech těchto 10 vyzvaných architektů se soutěže zúčastnilo.

Po uplynulé lhůtě 10. srpna 1922 byla ještě doručena nabídka arch. Hülschmanna ze dne 23. srpna 1922, který z neznámých příčin byl po otevření nabídek vyzván dodatečně k účasti na soutěži.

Nabídka arch. Hübschmanna znějící na Kč 37.500,- byla dne 23. srpna snížena na Kč 33.000,-.

Hned druhý den na to, t. j. dne 24. srpna 1922 přípravný výbor Ú. E. zadal vypracování projektu na stavbu 6 obytných budov arch. Hübschmannovi za nezvyšitelný honorář Kč 33.000,-, což také arch. Hübschmann protilistem ze dne 30. srpna 1922 potvrdil.

Dne 5. června ... bylo Zemskou bankou arch. Hübschmannovi vyplaceno Kč 24.000,-, kterážto částka vznikla tím, že z původní nabídky Kč 37.500,- odpočítalo se za projekt na vilu ředitele Kč 10.000,- a odpočítala se ujednaná sleva 12%.

V zadávce vypracování projektů fě Hübschmann vidí Nejvyšší kontrolní úřad hrubé porušení soutěžních podmínek, neb arch. Hübschmann podal nabídku za 13 dnů po otevření nabídek jiných a práce byla mu ihned druhý den zadána.

Nelze jinak, než domnívati se, že arch. Hübschmann vyzván byl na podání nabídky dodatečně na něčí přímluvu a že mu také práce po této intervenci byla zadána.

Firma inž. Fr. Strnad & consortes.

V úředním listě vypsána byla veřejná soutěž na stavbu elektrárny v Ervěnicích. Došlo celkem 20 nabídek.

Stavba byla zadána podle usnesení správní rady firmě Fr. Strnad & Cons.

1. Nabídka.

Rekapitulace celkové nabídky na stavbu elektrárny v Ervěnicích psána jest na tiskopise kancelářského formátu Ústředními elektrárnami. Pod součtem rekapitulace jest razítko Ú. E. a podpis předsedův. Spodní část rekapitulace jest ustřižena. Na druhé straně jest uvedeno, že firma slevuje 81/2 %.

V protokole otevírání nabídek, který byl revisí NÚKÚ, předložen po opětovné urgenci teprve v červenci 1925, není výše uvedená sleva vůbec uvedena.

Z výše uvedeného vyplývá:

1. že 81/2 % sleva byla na druhou stranu rekapitulace napsána teprve po otevření nabídek, což by potvrzovala také to, že razítko a podpis Ú. E. jest na prvé straně,

2. anebo, že protokol o otevírání nabídek na stavbu elektrárny byl psán nedbale a že nabídky byly nedostatečně prohlíženy.

3. Pod slevou na druhé straně rekapitulace jest razítko Ú. E. Z toho vyplývá, že funkcionář otevírající nabídky musel o slevě věděti a že tuto buď úmyslně neb z nedbalosti do protokolu o otevírání nabídek neuvedl.

2. Zadávky.

a) Železobeton. střechy pro strojovnu.

V protokole o 11. schůzi správní rady Ú. E. konané dne 6. července 1923, odstavec X jest uvedeno:

ťSchváleno zřízení železobetonové střechy pro strojovnuŤ jak zřejmo z opisu příslušného protokolu, příloha A 1. Částka není uvedena ani přibližně. V sestaveni předaném revisi objevuje se u té to položky částka Kč 2,000.000,-. Jak se na tuto částku přišlo, není možno z protokolů o usnesení správní rady zjistiti.

NÚKÚ. pozastavuje se nad takovým referováním správní radě, kde dvoumilionová položka odbyta jest šesti slovy a neuvádí se cena, ani částka, ani event. odvolání na původní nabídku, takže každý podklad pro účtování schází.

b) Bunkry.

Podle usnesení správní rady ze dne 21. září 1923 byly zadány fmě Strnad železobetonové bunkry pro kotelnu za paušální obnos Kč 880.000,-. (Opis příslušného usnesení přiložen.)

Na tuto zadávku schází závěrečný list vůbec.

Nutno podotknouti, že na provedení bunkrů nebyla vypsána vůbec nějaká soutěž, ač jedná se o práci, která byla docela odděleně prováděna v objektu kotelny a jež mohla býti bez újmy na provedení svěřena i jinému podnikateli.

V usnesení správní rady ze dne 21./IX. 1923 jest zmínka o levnější nabídce fmy Breitfeld a Daněk, které se fma Strnad přizpůsobila, t. j. z původní nabídky Kč 1,200.000,- slevila až na Kc 880.000,-. Překvapuje, že s firmou Breitfeld a Daněk nebylo dále jednáno a že práce zadána byla vzdor původní vysoké nabídce fmě Strnad, která byla již jinými pracemi zahrnuta a bylo zřejmo, že ujednané termíny nedodrží.

Pozoruhodné jest, že nabídka fy Breitfeld a Daněk nebyla při revisi vůbec nalezena.

Podle výkazu fmy Strnad předloženého v červenci 1925 činí celkový náklad na bunkry Kč 1,299.780,40
V době konání revise tento výkaz upraven nebyl. Podle usnesení správní rady byly bunkry zadány paušálně za ť 880.000,-
takže se jeví překročení Kč 419.780,40,
o kterém nebylo dosud správní radě vůbec referováno.  

NÚKÚ. považuje za velkou vadu, že s firmou nebyl sepsán a sjednán na zadávku bunkrů žádný závěrečný list, což v případě sporu může míti vážné následky a to tím více, že zadaná paušální částka činí Kč 880.000,-, kdežto firma činí nárok na Kč 1,299.780,40.

Bunkry byly dodělány již v roce 1924 a NÚKÚ. vyslovuje své podivení nad tím, že stavební správa, která jest pověřena přísným sledováním prováděných prací stavebních, ponechala firmě Strnad volnost předložení výkazu až v červenci 1925 a to výkazu o 50% zvýšenému oproti zadané a správní radou schválené částce. Ve způsobu, jakým bunkry byly firmě Strnad zadány a z benevolentního jednání s touto firmou, které vyplývá z toho, že jí bylo dovoleno bez závěrečného listu provésti milionovou práci, musí NÚKÚ. konstatovati, že firmě Strnad bylo v tomto případě nadržováno.

c) Budovy pro dílny.

Podle usnesení správní rady ze dne 22. února 1924 bylo povoleno, aby pro dílny postavena byla samostatná budova opodál strojovny. Stavbou pověřena byla firma Strnad za jednotkové ceny původní oferty. Z toho vyplývající více náklad nebyl správní radě ani přibližně označen.

V sestavení, které nemá datum, předaném revisi, objevuje se částka Kč 120.000. Jak se na tuto částku přišlo, není možno z protokolů zjistiti.

NÚKÚ. musí toto referování správní radě označiti jako nedostatečné. Při každém zvyšování nákladu musí býti uvedena částka, aby se mohlo kdykoliv zjistiti, zda učiněné splátky odpovídají usnesení a povolení správní rady.

d) Základy zauhl. zař. a chlad. vězí.

Podle usnesení správní rady ze dne 30. května 1924 byly fmě Strnad zadány základy zauhlovacího zařízení a chladících věží za částku Kč 2,895.876,43. (Opis příslušného protokolu, příloha A 4). V příslušném závěrečném listě ze dne 19. července 1924 jest formální chyba, neb zní tento na Kč 2,995.876,43. O této chybě byla firma Strnad vyrozuměna teprve dopisem ze dne 4. listopadu 1925.

Podle přiloženého opisu protokolu zněla nabídka firmy Strnad na Kč 3,519.876,-, byla až na šestém místě a o Kč 824.937,- vyšší než nejlevnější nabídka firmy Ing. Belada.

Vzdor tomu, že po technickém přezkoušení nabídek nebyla shledána závada, proč by práce nemohla býti zadána nejlevnější firmě Ing. Belada, a vzdor tomu, že stavební komise ve schůzi konané dne 24. května 1924 vyslovila se pro zadání firmě Belada, přece byla tato práce zadána firmě Strnad a sice za částku o ca Kč 200.000 vyšší než byla nabídka firmy Ing. Belada.

Jak z přiloženého opisu usnesení správní rady ze dne 30. května 1924 zřejmo, vynutila si firma Strnad zadávku základů zauhl. zařízení a chladících věží přímo terorem a NÚKÚ. vyslovuje své podivení na tím, že větší část členů správní rady tomuto teroru podlehla a nedovedla firmu Strnad donutiti, by převzaté závazky vůči Ú. E. řádně podle sjednané smlouvy provedla a nečinila splnění těchto odvislým od zadávky základů.

NÚKÚ. upozorňuje ještě na čtvrtou stránku přiloženého opisu protokolu, kde v prvém odstavci provedena jest oprava, která zmírňuje, oproti původní protokolaci, přimlouvání se předsedy za firmu Strnad. U tohoto odstavce jest poznámka, že oprava provedena byla podle usnesení správní rady ze dne 26. září 1924, ale v tomto usnesení nebylo podobné prohlášení nalezeno.

NÚKÚ. konstatuje, že i při zadávce základů zauhlovacího zařízení a chladících věží bylo firmě Strnad nadržováno.

e) Korkové desky.

Podle usnesení správní rady ze dne 30. května 1924 byla zadána firmě Strnad dodávka korkových desek za cenu Kč 1.500,- za 1 m2. (Opis usnesení přiložen).

Celková částka zadávky nebyla správní radě oznámena a ani nebyl s firmou sepsán závěrečný list.

NÚKÚ. pozastavuje toto referování jako v bodě 2 c.

f) Překročení původ. zadávky o Kč 7,000.000,-.

V jednání správní rady ze dne 26. září 1924 referuje pan předseda, že firmě Strnad byly zadány dosud tyto stavby:

1. stavba kotelny, strojovny a rozvoden za Kč 7,032.050,08
2. bunkryť 880.000,-
3. základy chl. věží a zauhl. zařízení ť 2,995.876,43
dohromady zaKč 10,907.926,51
a že do 30. září 1924 bylo fě Strnad zaplaceno Kč 10,730.000,-

Tato informace udělená správní radě jest nesprávná z následujících důvodů:

1. základy chl. věží a zauhl. zařízení zadány byly podle usnesení správní rady ze dne 30. května 1924, příloha A 4, za částku Kč 2,895.876,43, takže částka správní radou ku dni konání schůze schválená činila Kč 10,807.926,51
2. předseda uvádí, že do 30. září 1924 bylo fmě Strnad zaplaceno Kč 10,730.000,-, což neodpovídá skutečnosti, neb podle revisí pře zkoušených účetních dokladů bylo firmě Strnad zaplaceno do 23. září 1924, tedy 3 dny před konáním této schůze ť 12,330.000,-
takže v den konání této schůze bylo fmě Strnad nad povolení správní rady přeplaceno Kč 1,522.073.49.

Předseda ve svém referátu neuvedl částku Kč 1,600.000,-, zaplacenou firmě Strnad Zemskou bankou podle dopisu této ze dne 23. září 1924.

Jelikož poukazy k výplatě podepisuje vždy sám předseda a poukaz musel býti zaslán bance k výplatě několik dnů před 23. zářím 1924, jest zřejmo, že předseda o tomto tak velkém poukazu. v den konání schůze dne 26. září věděl a že správní radu nesprávně informoval.

V důsledku této nesprávné informace byl také návrh předsedy na zvýšení nákladů v základech, nákladu na železobetonovou desku pod kotelnou atd. podle přiloženého opisu protokolu ze dne 26. září 1924, příloha A 6, celkem o Kč 7,000.000,- správní radou jednomyslně schválen.

Jak z opisu tohoto usnesení (příloha A6) zřejmo, bylo toto při revisi účtárny dne 10. června 1925 doplněno a datum 30. září opraveno na 20. září 1924.

Toto doplnění nemá žádného významu, neb částky uvedených již dříve zadaných prací úhrnem Kč 2,630.000,- nejsou nikde před tím správní radou schváleny.

NÚKÚ. pozastavuje se nad tímto usnesením správní rady, která celkem na málo odůvodněný referát pana předsedy jednomyslně povolila zvýšení zadaných částek o Kč 7,000.000,-, tedy o celých 100%.

g) Lepenkový podklad.

Podle usnesení správní rady ze dne 28. listopadu 1924 byl firmě Strnad zadán lepenkový podklad za cenu Kč 6,30 za 1 m, (Opis usnesení přiložen.)

Celkový náklad nebyl správní radě oznámen NÚKÚ. pozastavuje toto referování jako v bodu 2 c.

h) Piloty.

Podle výkazu (příloha A 8) pilot upotřebených v přístavbě kotelny, odparky a strojovny, dodaných firmou Strnad, bylo zjištěno:

že pro kotelnu bylo dodáno 2940 kusů ŕ Kč 367.-, dohromady Kč 1,078.980,-.
Uznané příplatky:  
831 kusů delších 5 m ŕ Kč 36.70 ť 30.497.70
116 kusů do 6 m ŕ Kč 73.40 ť 8.514.40
4 kusy do 6.50 m ŕ Kč 110.10 ť 440.40.

Cena shora uvedená a příplatky za piloty pod kotelnu v Ervěnicích ujednány byly pp. kolaudátory, což schváleno ve schůzi správní rady konané dne 28. března 1924. (Opis přiložen.)

Ve výkazu pilot uvedeno jest: 37 kusů pilot ŕ Kč 3.450.- což činí Kč 127.650.-. NÚKÚ. žádá ministerstvo veřejných prací, aby vyšetřilo kdy cena Kč 3.450.- za 1 pilotu byla stanovena a aby bylo zdejšímu úřadu oznámeno, kde těchto pilot bylo použito.

NÚKÚ. se domnívá, že těchto pilot bylo použito ke zhuštění půdy při obvodové zdi mezi kotelnou a strojovnou, kde však použití těchto pilot bylo naprosto neekonomické, ježto zhuštění dalo se provésti jiným opatřením a to tím spíše, že piloty k tomu účelu upotřebené nebyly raženy do rostlé půdy, nýbrž prostě vsazeny do zkopané pracovní jámy a teprve pak spojovány vzájemně ještě betonovými mezistěnami.

Pro odparku bylo dodáno celkem:

136 kusů pilot a Kč 367.- Kč 49.912.-
136 kusů pilot přípl. do 6 m Kč 73.40 ť 9.982.40
100 kusů pilot a Kč 475.- ť 47.500.-.

NÚKÚ. žádá za sdělení, zda cena Kč 475.- byla obsažena v nabídce firmy Strnad, nebo snad později sjednána a schválena správní radou.

Pro strojovnu bylo dodáno celkem 612 kusů pilot a Kč 520.- Kč 318.240.-.

NÚKÚ. žádá za sdělení, byla-li cena Kč 520.- obsažena v nabídce firmy Strnad, či byla-li později a jakým způsobem ujednána a schválena.

i) Základové desky.

Podle přednesených návrhů odborníků na sesílení neúnosné půdy pod kotly a bunkry zadáno bylo firmě Strnad provedení jednak pilotáže (viz. odstavec 2 h) a jednak provedení základových desek.

Pro docílení jednotné koty hlav zaražených pilot použito bylo vyrovnávacího betonu v úhrnné ploše 3242.11 m2 ŕ Kc 20.80 Kč 67.437.14.

Tím docílena stejná základna pro základové desky pod kotly a bunkry.

Základová deska pod kotly v tloušťce 0.90 činí celkem 3.120.82 m2 ŕ Kc 322.40 = Kč 1,006.152.37
Provedeno bylo její sesílení o 0.30 m v úhrnné výměře 3.124.66 m2 ŕ Kc 34.20 = ť 106.863.32.

NÚKÚ. žádá z jakého důvodu nebylo ihned přikročeno k provedení desky o tloušťce 1.20 m, kým bylo sesílení o 30 cm dodatečně nařízeno resp. doporučeno a byla-li správní rada a ve které schůzi o tomto sesílení uvědoměna.

Základová deska pod bunkry provedena bylo v rozloze 425.12 m2 ŕ Kc 440.90 = Kč 187.435.41
tato základová deska sesílena byla v rozloze 184.70 m2 ŕ Kc 596.70 = Kč 110.210.49.

NÚKÚ. žádá o sdělení, proč nebylo ihned v původním projektu s tímto sesílením počítáno, bylo-li sesílení toto odborníky vyžádáno a zdali a kdy byla správní rada o tomto vícenákladu uvědoměna.

3. Přeplatky.

Podle celkového splátkového výkazu č. 6. ze dne 15. listopadu 1923 upraveného stavební správou č. 2. dne 12 prosince 1923, měla firma Strnad nárok celkem na Kč 5,367.971.45
Podle zadávacích stavebních podmínek strana... odstavec.. mělo se firmě z každé splátky odpočítati 10% na kolaudační ratu. Těchto 10% mohlo býti zaplaceno hotově jen v tom případě, když firma složí odpovídající záruku. Jelikož firma Strnad do 21. prosince 1923 žádnou záruku na kolaudační ratu nesložila, měla jí býti odpočítána příslušná částka ť 536.797.15
takže firmě Strnad mohlo býti na celkový splátkový výkaz č. 6. vyplaceno Kč 4,831.174.30.
Podle přezkoušených účetních dokladů bylo firmě Strnad učiněno do 21. prosince 1923 celkem 6 splátek (podrobné sestavení viz v příloze A 10) v úhrnné částce ť 5,350.000.-
takže přeplaceno bylo k 21./12. 1923 Kč 518.825.70
Jak sám předseda ve svém referátu dne 26. září 1924 uvedl bylo firmě Strnad do tohoto dne zadáno, jak již v odstavci 2/f uvedeno, celkem prací za Kč 10,807.926.51
Podle přezkoušených účetních dokladů bylo této firmě učiněno do 23. září 1924 celkem 17 splátek (podrobné sestavení viz v příloze A 10) v úhrnné částce ť 12,330.000.-
takže přeplatek činí Kč 1,522.073.49
NÚKÚ. konstatuje, že předseda ve svém referátu neuvedl částku ť 420.000.-
povolenou správní radou dne 21. srpna 1924 za práci přes čas, forsírování práce atd., takže skutečný přeplatek přes povolení správní rady činil k 23. září 1924 Kč 1,102.073.49

Splátka ze dne 6./6. 1924 Kč 120.000.byla asi firmě Strnad poukázána ku vyrovnání jejích nároků za práce jejích úředníků na plánech, cesty do Prahy atd. dle povolení správní rady ze dne........., což ale z dokladu zřejmo není.

NÚKÚ. konstatuje, že firmě Strnad bylo nadržováno nejen při zadávkách (viz bod 2/b a 2/d) ale i při splátkách, což jest tím závažnější, že posledně uvedený přeplatek učiněn byl v době, kdy bylo již známo, že tato firma nejedná solidně a že zadávku základů zauhl. zařízení a chladících věží vynutila si hrozbami. (Viz opis protokolu, příloha A 4.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP