Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Zákon ze dne 9. listopadu 1918 č. 32 Sb. z. a n. a obstavení velkostatků, § 4 zákona ze dne 10. prosince 1948 č. 64 Sb. z. a n. o mimořádných přechodných ustanoveních na Slovensku a § 5 zákona ze dne 11. června 1919 č. 30 Sb. z. a n. o pozemkovém úřadě se zrušují.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedou jej všichni členové vlády.

Zákon ze dne 9. listopadu 1918, č. 32 Sb. z. a. n., sledoval jedině účel zajistiti velký majetek pozemkový pro chystanou pozemkovou reformu a zabrániti snahám "aby majetek ten, zapsaný v Čechách, na Moravě a ve Slezsku z největší části v zemských deskách, nebyl droben právními jednáními mezi živými a tím neunikal budoucímu záboru, nebo aby nebyl úmyslně předlužován nebo jinak zatěžován. Povahou svoji byl zákon prozatímním opatřením.

Který majetek odléhá záboru, stanoveno bylo zákonem ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n. Rozsah zabraného majetku zjištěn byl soupisem jeho provedeným dle vládního nařízení ze dne 10. ledna 1920, č. 61. Sb. z. a n. Vyznačování záboru ve veřejných knihách jest již provedeno.

Státní pozemkový úřad vykonává dosud svou pravomoc, pokud běží také o majetek obcí a zemí, zapsaný v deskách zemských, a to také se zřetelem na § 5 zákona ze dne 11. června 1919 č. 330 Sb. z. a n. a pozemkovém úřadě, jímž připomenuto, že i po vydání záborového zákona zůstal zákon č. 32/1918 Sb. z. a n. i na dále v platnosti. Zákonem nebylo blíže naznačeno, za jakých podmínek uděluje státní pozemkový úřad nebo odepírá uděliti svolení ke zcizení, zastavení a reálnímu zatížení smluvnímu i exekučnímu statků zapsaných do desk zemských, a dokud nebyl vydán zákon záborový, nebylo pochybnosti, že jedině zřetel ku zabezpečení pozemkové reformy (integrita majetku určeného pro pozemkovou reformu) může býti důvodem rozhodovacím státního pozemkového úřadu.

Stejně vykonává dosud státní pozemkový úřad svou pravomoc podle zákona č. 32/1918 Sb. z. a n., pokud běží o majetek soukromý (nikoli veřejných korporací), zapsaný v deskách zemských, jenž pro svou výměru není zabrán státem po rozumu zákona č. 215/1919 Sb. z. a n. Není to jen majetek zemědělský nebo lesní, nýbrž i majetek domovní (zejména deskové domy v Praze). Také v těchto případech není zákonných směrnic pro udělování nebo odepírání svolení podle zákona č. 32/1918 Sb., z. a n. Státní pozemkový úřad mohl by jedině, pokud jde a majetek zemědělský a lesní a průmysl s ním spojený, přihlížeti nejvýše k § 14 zákona záborového, avšak i tu jsou odůvodněny pochybnosti, zcela zřetel k cit. §u 14 mohl by býti dostatečným důvodem k odepření svolení podle zákona č. 32/1918 Sb. z. a n. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi není desk zemských. Jsou tudíž dosud vlastníci deskového avšak nezabraného majetku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku hůře postaveni než vlastníci stejného majetku nedeskového na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Není více důvodu, aby zákon č. 32/1918 Sb. z. a n. zůstal v platnosti. Účel jeho shora naznačený jest již splněn.

Stejné důvody, které vedly zákonodárce k vydání zákona č. 32/1918 Sb. z. a n. a obstavení velkostatku, platily pro vydání předpisů § 4.zákona ze dne 10. prasince 1918 č. 64 Sb. z. a n. o mimořádných přechodných ustanoveních na Slovensku. Předpis tento zní:

"Každé zcizení i pronájmy mezi živými, jakož i zastavení a reálné smluvné a exekuční zatížení nemovitosti, bez souhlasu orgánu, který vláda Československé republiky k tomu určí, je neplatné.

Zápisy do pozemkových knih o výše uvedených právních jednáních, které pocházejí ze smluv datovaných před platností tohoto zákona, jsou nepřípustné."

Na Slovensku není desk zemských a proto právě citovaný předpis byl plně odůvodněn se zřetelem k chystanému provádění pozemkové reformy.

Na Slovensku vykonávají agendu §u 4 zákona č. 64/1918 Sb. z. a n. užší župní výbory (komise) a ministr pro Slovensko. Děje se tak podle nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska č. 11/1919 a č. 137/1919.

Pro zrušení předpisu § 4 zákona č. 64/ 1918 Sb. z. a n. vyslovily se všecky župní úřady a všecky župní výbory poukazujíce nato, že předpis stal se bezúčelným nastalou konsolidací politických a hospodářských poměrů a ustálením cen pozemků, takže za tohoto stavu agenda podle §u 4 zákona č. 04/1918 Sb. z. a n. je zbytečným obtěžováním a zdržováním majetko-právních jednání pozemkových, jmenovitě při povalování úvěru. Schvalování dotyčných právních jednání kleslo na pouhou formalitu a není obavy, že by zrušení tohoto předpisu mohlo ohroziti veřejný zájem.

Pokud běží o Podkarpatskou Rus, instituce podobná nařízením ministra pro správu Slovenska č. 11/1919 a č. 137/1919, nebyla na území Podkarpatské Rusi vůbec praktikována.

Záborový zákon způsobil již rozeznávání mezi majetkem zaoraným a svobodným a vymezil rámcově kompetenci státního pozemkového úřadu. Z důvodu toho v § 5 zákona č. 330/1919 Sb. z. a n. o pozemkovém úřadě udělena státnímu pozemkovému úřadu kompetence, aby dozíral na provádění § 4 zákona č. 64/1918 Sb. z. a n. o mimořádných přechodných ustanoveních na Slovensku. Samozřejmě dozor ten týká se půdy nezabrané, neboť u zabraného majetku pozemkového jest dána jedině kompetence státního pozemkového úřadu, rozhodujícího podle § 7 záborového zákona.

Jak má státní pozemkový úřad prováděti dozor ve smyslu § 5 zákona o pozemkovém úřadě, nebylo blíže upraveno ani zákonem ani nařízením.

Státní pozemkový úřad zahájil svou činnost dnem 15. října 1919. Prvním jeho úkolem bylo, aby opatřil soupis zabraného majetku. Úkol ten jest již splněn.

Státní pozemkový úřad neprováděl fakticky dozoru nad majetkem nezabraným po rozumu § 4 zákona č. 64/1918 Sb. z. a n. a § 5 zákona č. 330/1919 Sb. z. a n. Jak shora připomenuto, nebylo bližších. předpisů a nebylo ani potřebí, aby státní pozemkový úřad v tomto směru pečoval o majetek nezabraný.

Soupisem zabraného majetku a vyznačením jeho v knihách veřejných pozbývá svého odůvodnění předpis 4 zákona č. 64/1918 Sb. z. a n., a to tím spíše, že vláda navrhuje zrušení zákona č. 32/918 Sb. z. a n. o obstavení velkostatků. Zrušením právě citovaného zákona a § 4 zákona č. 641918 Sb. z. a n. docíleno bude jednotnosti předpisů vážících disposice majetkem pozemkovým v celém území Československé republiky.

Vláda doporučuje, aby návrh zákona přikázán byl v poslanecké sněmovně výboru zemědělskému a v senátě výboru národohospodářskému k podání právy ve lhůtě co možná nejkratší.