Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny předkládá zprávu o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1927 a navrhuje:

Poslanecká sněmovno Národního shromáždění republiky Československé račiž schváliti:

1. Státní rozpočet republiky Československé na rok 1927 podle návrhu rozpočtového výboru (příloha finančního zákona);

2. finanční zákon na rok 1927 podle návrhu rozpočtového výboru.

Po stránce formální jest rozpočet státní na rok 1927 proti rozpočtům předešlých let podstatně změněn a přizpůsoben změněné struktuře státního hospodářství, která má býti jeho podkladem.

Rozpočet státní jest rozdělen na 4 skupiny a to:

Skupina I. Vlastní státní správa.

Skupina II. Správa státních podniků.

Skupina III. Podíl samosprávných svazků na státních daních a poplatcích.

Skupina IV. Správa státního dluhu.

Tato skupina nahrazuje v podstatě celý státní rozpočet na rok 1926, avšak bez příloh. Rozdělena jest stejně jako rozpočet dosavadní na kapitoly, které jsou však seskupeny nově podle věcného a logického principu v 5 oddílů a to:

A. Ústřední orgány státu.

B. Správa zahraniční a vojenská.

C. Správa vnitřní.

D. Správa finanční.

E. Kontrola státní správy.

Oddíl C. "Správa vnitřní" tvoří pak rozpočty kapitol seskupené rovněž podle logického principu v 5 dalších oddělení a to: správa a) politická, b) justiční a legislativní, c) kulturní, d) hospodářská a dopravní a e) sociální.

Oddíl A. "Ústřední orgány státu" tvoří kapitoly:

1. President republiky a kancelář presidenta republiky (v rozpočtu 1926 kap. 1. a 2.),

2. Zákonodárné sbory (v rozpočtu 1926 kap. 3.),

3. Předsednictvo ministerské rady (v rozpočtu 1926 kap. 9. a 9. A.).

Oddíl B. "Správa zahraniční a vojenská" tvoří kapitoly:

4. Ministerstvo zahraničních věcí (v rozpočtu 1926 kap. 10.),

5. Ministerstvo národní obrany (v rozpočtu 1926 kap. 11.).

Oddíl C. "Správa vnitřní":

Oddělení a) "Správa politická" tvoří kapitola 6. a 6. A. Ministerstvo vnitra (v rozpočtu 1926 kap. 12. a 12. A.),

Oddělení b) "Správa justiční a legislativní" tvoří kapitoly:

7. a 7. A. Ministerstvo spravedlnosti s nejvyšším soudem (v rozpočtu 1926 kap. 19. a 19. A.),

8. Agenda ministerstva pro sjednocení zákonův a organisace správy (v rozpočtu 1926 kap. 24.),

9. Nejvyšší správní soud a Volební soud (v rozpočtu 1926 kap. 4.).

Oddělení c) "Správa kulturní" tvoří kapitola 10. a 10. A. Ministerstvo školství a národní osvěty (v rozpočtu 1926 kap. 13. a 13. A.).

Oddělení d) "Správa hospodářská a dopravní" tvoří kapitoly:

11. a 11. A. Ministerstvo zemědělství (v rozpočtu 1926 kap. 18. a 18. A.),

12. a 12. A. Státní pozemkový úřad (v rozpočtu 1926 byly výdaje pro tento úřad preliminovány v kapitole 9. a 9. A. Předsednictvo ministerské rady),

13. a 13. A. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností (v rozpočtu 1926 kap. 15. a 15. A.),

14. a 14. A. Ministerstvo veřejných prací (v rozpočtu 1926 kap. 20. a 20. A.), 15. Ministerstvo pošt a telegrafů (v rozpočtu 1926 kap. 16.),

16. Ministerstvo železnic (v rozpočtu 1926 kap. 17.),

Oddělení e) "Správa sociální" tvoří kapitoly:

17. a 17. A. Ministerstvo sociální péče (v rozpočtu 1926 kap. 21. a 21. A.),

18. a 18. A. Agenda ministerstva pro zásobování lidu (v rozpočtu 1926 kap. 22. a 22. A.),

19. a 19. A. Agenda ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy (v rozpočtu 1926 kap. 23. a 23. A.),

20. a 20. A. Pensijní a zaopatřovací požitky (v rozpočtu 1926 kap, 8. a 8. A.).

Oddíl D. "Správa finanční" tvoří kapitoly:

21. a 21. A. Ministerstvo financí v rozpočtu 1926 kap. 14. a 14. A.),

22. a 22. A. Všeobecná pokladní správa (v rozpočtu 1926 kap. 14. B. a 14. C.).

Oddíl E. "Kontrola státní správy" tvoří kapitola 23. Nejvyšší účetní kontrolní úřad (v rozpočtu 1926 kap. 5.).

Jak z uvedeného plyne, jest nově zařazen jako samostatná kapitola rozpočet státního pozemkové úřadu, který tvořil dosud součástku kapitoly 9. a 9. A. Předsednictvo ministerské rady, a to vzhledem k samostatné povaze tohoto úřadu.

Naproti tomu se vypouštějí:

1. kapitola 6. a 6. A. Příděly samosprávným svazkům, které v předloženém rozpočtu tvoří samostatnou skupinu III.,

2. kapitola 7. Státní dluh republiky československé, která tvoří nyní novou evidenční skupinu IV.,

3. kapitola 25. Likvidace repatriačních nákladů čs. příslušníků a příslušný náklad. zařazen do kapitoly 22. a 22. A. Všeobecná pokladní správa.

Náklad na opatření výzbroje vojska byl vyloučen z rozpočtu ministerstva národní obrany a zařazen částkou 315,000.000 Kč jako výdaj zvláštního fondu pro věcné potřeby národní obrany, a to do kapitoly 22. a 22. A. Všeobecná pokladní správa. Zřízením tohoto fondu obdrží vojenská správa od správy pokladní po 11 let ročně 315,000.000 Kč, avšak rozpočet ministerstva národní obrany nesmí převyšovati sumu 1.400 mil. Kč. Tím se rozpočet ministerstva národní obrany trvale snižuje o 220 mil. Kč.

Náklady na administrativní stavby, které v rozpočtu na rok 1926 byly zařazeny v rozpočtech jednotlivých kapitol, jsou sloučeny nyní v rozpočtu kapitoly 14. a 14. A. Ministerstvo veřejných prací. Tímto opatřením získává se celkový přehled o všech stavbách prováděných státní správou, jakož i o celkovém nákladu, který k tomuto účelu může býti věnován. Podrobnější odůvodnění tohoto opatření jest uvedeno v důvodové zprávě k vládnímu návrhu (strana 201) tisk č. 590.

Konečně dlužno poznamenati, že salda jednotlivých podniků, která byla dosud zařazena v rozpočtu nejvyšších správních úřadů, do jichž oboru působnosti příslušejí, byla vyloučena z těchto rozpočtů a zařazena konečným saldem v kapitole 22. a 22. A. Všeobecná pokladní správa. Rozpočty jednotlivých podniků jsou pak obsaženy ve skupině II. Správa státních podniků.

Tato skupina jest nově vytvořena z důvodu, že státní podniky jsou úplně odděleny od vlastní státní administrativy a mají svou zvláštní správu. Rozpočet jejich se dělí na provozní a investiční. Podrobnější odůvodnění a vysvětlení k rozpočtům této skupiny jest v důvodové zprávě k vládnímu návrhu (strana 200 a 201) tisk č. 590.

V této skupině jsou zahrnuty částky, které byly preliminovány jako výdaje v dosavadní kapitole 6. a 6. A. V rozpočtu pro rok 1927 jsou o tyto částky příslušné příjmy daňové a poplatkové již zkráceny.

V této skupině jest provedena centrální evidence státního dluhu, jehož potřeba byla preliminována dosud v kapitole 7. Státní dluh republiky Československé. Náklady na úrok, úmor a správní výdaje státního dluhu jsou hrazeny jednak příspěvky státních podniků, preliminovanými v provozních rozpočtech jednotlivých podniků, jednak příspěvkem státní správy preliminovaným v kapitole 22. a 22. A. Všeobecná pokladní správa.

Těmito značnými změnami formálními získává nový rozpočet státní na soustavnosti, stává se přehlednějším a jest jasnějším.

Aby mohl býti porovnán návrh finančního zákona pro rok 1927, který sestaven byl částečně na odchylných základech proti dřívějším státním rozpočtům, se státním rozpočtem pro rok 1926, jest zapotřebí převésti státní rozpočet pro rok 1926 na tutéž základnu, jako jest návrh rozpočtu pro rok 1927.

Jest proto nutno vyloučiti ze státního rozpočtu pro rok 1926, a to jak z výdajů, tak i z příjmů částky preliminované v tomto rozpočtu na příděly samosprávným svazkům ve výši 798,450.000 Kč, poněvadž v návrhu finančního zákona pro rok 1927 ve skupině I. Vlastní státní správa, kapitola 21. a 21 A. Ministerstvo financí, zařaděny jsou ony daně a poplatky, z nichž odvádí se podle příslušných zákonů určité částky samosprávným svazkům, již po odečtení těchto podílů. Dále dlužno odečísti pasivní saldo státních podniků, poněvadž v návrhu finančního zákona pro rok 1927 jest ve skupině I. Vlastní siátní správa, kapitola 22. Všeobecná pokladní správa, zařaděno na straně příjmové pouze konečné saldo všech státních podniků.

Bylo by tudíž od celkových výdajů a příjmů státního rozpočtu pro rok 1926 odečísti celkem 798,450.000 Kč + 1,291.970 Kč = 799,741.970 Kč.

K posouzení aktivity rozpočtu pro rok 1927 dlužno poukázati na to, že rozpočet na rok 1926 odkazoval ve finančním zákoně podnikové investice v částce 800 mil. Kč na úvěr.

Rozpočet pro rok 1927 uhrazuje však tyto investice úplně, takže nepočítá vůbec ani při podnikových investicích s úvěrem. Kdybychom odkázali podnikové investice na úvěr, objevil by se nám v rozpočtu pro rok 1927 přebytek nikoli 20 mil. Kč, nýbrž okrouhle 557 mil. Kč.

Porovnáme-li nyní výdaje státního rozpočtu pro rok 1926, převedeného na základnu rozpočtu pro rok 1927, s výdaji rozpočtenými v návrhu finančního zákona pro rok 1927 a rovněž tak i příjmy, dostaneme výsledek tento:

Bližší vysvětlení tohoto zvýšení uvádí se v následujícím u jednotlivých skupin resp. kapitol a paragrafů, při čemž se poznamenává, že v rozpočtovém návrhu pro rok 1927 přeneseny byly veškeré investiční náklady do kapitol 14. a. 14. A. Ministerstva veřejných prací a konečné saldo všech státních podniků přeneseno bylo do kapitoly 22. Všeobecná pokladní správa a nebyl proto při porovnání u ostatních rozpočtových kapitol vzat na ně zřetel.

Zvýšená potřeba (+ 0,8 mil. Kč) odůvodňuje se zařaděním většího nákladu na udržování hradních budov a zahrad na pražském hradě se zřetelem na nově upravenou zahradu Rajskou a na Valech a na nově zakoupené a správou hradu převzaté "Lumbeovy zahrady", dále nutností zakoupiti zařízení do společenských místností na pražském hradě a provésti úpravu kolem rybníka v zámecké zahradě v Lánech. Konečně zvýšená potřeba nastala též zařaděním nákladu na nemocenské pojištění státních zaměstnanců podle zákona č. 221/25 Sb. z. a n.

Větší příjem (+ 0,04 mil. Kč) preliminuje se v důsledku prodeje vyřazeného automobilu, dále v důsledku očekávaného většího výnosu z prodeje dříví ze státního statku v Lánech, z honitby a rybolovu.

Zvýšená potřeba (+ 0,7 mil. Kč) odůvodňuje se hlavně tím, že v náhradách výloh členů N. S. počítá se vzhledem k úplnému obsazení mandátů poslaneckých a senátorských s případnou změnou na předsednických místech obou sněmoven a s případným rozšířením míst místopředsednických, dále zařaděním nákladu na opatření nového služebního automobilu pro předsednictvo poslanecké sněmovny, dále zvýšeným nákladem na tisky sněmovní v senátě se zřetelem na očekávanou větší činnost senátu a pak zvýšením režijních výloh senátu vzhledem k vyššímu nájemnému z místností propůjčených zemským správním výborem a rozšířením místností a telefonní sítě v senátě.

Menší příjem (- 0,001 mil. Kč) odůvodňuje se menším výnosem za sněmovní tisky senátu.

Zvýšení potřeby (+ 4,02 mil. Kč) nastalo u tit. 1. "Předsednictvo ministerské rady" zařazením očekávaného nákladu spojeného s prováděním zákona, ze dne 22. prosince 1924 č. 286 Sb. z. a n. o úsporných opatřeních ve veřejné správě, dále u titulu 2. "Tiskový odbor" zařazením částky na nemocenské pojištění státních zaměstnanců padle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n. a konečně u titulu 3. "Státní statistický úřad" zvýšením nákladu na statistické publikace a nákladu na nové stroje.

Snížení příjmů (- 0,17 mil. Kč) projevuje se u titulu 3. "Státní statistický úřad" v důsledku očekávaného menšího odbytu statistických cenin.

Snížení (- 5,3 mil. Kč) nastalo provedením některých úspor na položkách jak osobních (zahraniční přídavky u konsulátů) tak věcných.

Některé položky bylo nutno za to zvýšiti.

Státní příjmy zvýšeny o 1,5 mil. Kč zejména v důsledku zákona č. 225/25 Sb. z. a n. o poplatcích za úřední úkony.

Menší potřeba (- 505,38 mil. Kč) nastává jednak tím, že rokem 1927 počínajíc má býti náklad na opatření vojenského materiálu a náklad na vojenské stavby hrazen z "Fondu pro věcné potřeby národní obrany", jednak značným omezením běžných výdajů na míru, jíž jest k udržování armády nezbytně třeba.

Větší příjmy (+ 8,8 mil. Kč) vznikají tím, že jednotlivé položky jsou přizpůsobeny buď skutečně získaným příjmům v předchozích letech, anebo příjmům, které vzhledem k nastalým změnám lze podle dosavadních zkušeností v roce 1927 očekávati.

Zvýšení výdajů (+ 7,7 mil. Kč) odůvodňuje se zejména zařazením nových úvěrů na nemocenské pojištění státních zaměstnanců a na drahotní přídavky u politických a policejních úřadů na Slovensku, jakož i na vybavení četnictva novými součástkami výzbroje a výstroje, dále pak zvýšením dosavadních úvěrů na úřední a kancelářské potřeby u ústřední správy a u politických úřadů, zvýšením úvěru na ubytování četnictva a na vystrojená četníků na zkoušku nově přijatých a konečně zvýšením některých jiných věcných úvěrů četnictva.

Při tom ovšem nelze přehlédnuti, že zároveň byly sníženy některé úvěry, zvláště úvěr na zřízení policejních úřadů a že zejména odpadl v roce 1927 úvěr na volby do Národního shromáždění.

Zvýšení výdajů (+ 4,5 mil. Kč) odůvodňuje se zejména preliminováním nové potřeby jednak na nemocenské pojištění státních zaměstnanců a jednak na pojišťovací soudy, dále nutností rozmnožiti soudní personál, zvláště kancelářský a vybaviti soudy nově zřízené a ty, pro které byly postaveny nové budovy, vnitřním zařízením.

Snížená příjmů (- 0,3 mil. Kč) nutno odůvodniti tím, že přípěvek Zemského fondu trestních pokut na potřeby Komenského ústavu v Košicích jest nižší než v roce 1926.

Snížení výdajů (- 0,1 mil. Kč) nastalo vypuštěním nákladů na ministra.

Zvýšená potřeba (+ 0,02 mil. Kč) nastala hlavně zařaděním nákladů na tři translátory, jež vzhledem ke vzrůstu agendy nejvyššího správního soudu bude nutno ustanoviti pro pořizování překladů německých a maďarských, dále zvýšením nákladu na úřední a kancelářské potřeby z důvodu vzrůstu agendy a konečně nutností zaříditi čtvrtou jednací síň a úřední místnosti nejvyššímu správnímu soudu nově přidělené.

Příjmy preliminují se v téže výši jak v roce 1926.

Zvýšení výdajů (+ 15,5 mil. Kč) nastalo zařazením nákladu na nemocenské pojištění státních zaměstnanců, normálním postupem zaměstnanců do vyšších požitků, zřizováním nutných škol národních a vyšší potřebou na vnitřní a vědecké zařízení v novostavbách ústavů a konečně zvýšenou potřebou na zachování památek.

Zvýšení příjmů (+ 3,9 mil. Kč) odůvodňuje se očekávaným vyšším výnosem školních poplatků a vyššími příjmy náboženské matice.

Menší potřeba (- 11,3 mil. Kč) docílena byla snížením osobních i věcných výdajů většiny titulů této kapitoly zejména u věcných položek v tit. 2. "Zemědělské vyučování a výzkumnictví", jakož i v tit. 3. § 2. u subvenčních položek na "Přímé zvelebování hospodářství polního a lesního" přes to, že podle zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb. z. a n. o finanční podpoře elektrisace venkova bylo nutno pro rok 1927 do rozpočtu ministerstva zemědělství nově zařaditi potřebnou částku 10 mil. Kč a přes to, že podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 227 Sb. z. a n. o státní pomoci při živelních pohromách 1925 bylo třeba zvýšiti položku v tit. 3. § 3. "Odvodňování a zavodňování" z 8 mil. Kč na 11 mil. Kč.

Zvýšení příjmů (+ 0,9 mil. Kč) připadajících na administrativu ministerstva zemědělství bylo docíleno hlavně u příjmových položek v tit. 2. "Zemědělské vyučování a výzkumnictví" a v tit. 5. "Zvěrolékařství".

Snížení výdajů (- 1,6 mil. Kč) nastalo dalším prováděním úsporných opatření.

Snížení příjmů (- 1,1 mil. Kč) odpovídá snížené režii úřadu, kterouž tento zcela státní pokladně uhrazuje.

Zvýšení výdajů (+ 0,9 mil. Kč) odůvodněno jest větší potřebou u položek úvěrů pro zvelebování průmyslu a vývozu a dále nutností vybaviti Státní ústav pro zvelebování živností v Turčanském Sv. Martině, pro nějž bude počátkem roku 1927 dostavena nová budova, vnitřním zařízením ústavu a zařízením laboratoří a dílen.

Příjmy níženy (- 26,4 mil. Kč) hlavně v důsledku likvidace povolovacího řízení a vzhledem k sjednanému provisoriu v otázce přístaviště v Hamburku.

Zvýšení výdajů (+ 171,5 mil. Kč) jest přivoděno tím, že v návrhu státního rozpočtu na rok 1927 zařazena jest v kap. 14. a 14. A. potřeba na administrativní investice i jiných resortů (kromě MNO.), jež v státním rozpočtu na rok 1926 preliminována byla v dílčích rozpočtech jednotlivých resortů.

Dále zvýšeny výdaje na silnice a mosty a na řádné vodní stavby, jakož i zařazena nová potřeba na projekční kancelář.

Naproti tomu sníženy výdaje na technické zkušebnictví a výzkumnictví, na vzduchoplavbu, na stavby vodních elektráren, na státní službu stavební na stanovení hranic, na mimořádné vodní stavby, na stavby vodních cest, na plavebnictví, na správu státních budov, na regulační komise a na umořovací splátky.

Na administrativních příjmech preliminuje se více o 5 mil. Kč, hlavně důsledkem většího výnosu na cejchovném a na nájemném z nově postavených obytných domů.

Výdaje doznávají proti roku 1926 zvýšení (+ 2 mil. Kč), což jest odůvodněno zejména větším výdajem v důsledku úpravy požitkového systému.

Zvýšení příjmů (+ 5,9 mil. Kč), jež jsou preliminovány stejnou částkou jako výdaje, jest přivoděno tím, že celou potřebu ústřední správy, pokud není kryta vlastními příjmy, hradí podnik Čsl. pošta, kdežto v roce 1926 hradil podnik pouze 70% této potřeby.

Proti roku 1926 nastává zvýšení ve výdajích o 0,5 mil. Kč hlavně zvýšením potřeby na osobní náklady a to zejména novým výdajem na nemocenské pojištění státních zaměstnanců podle zákona čís. 221/1925 Sb. z. a n.

Zvýšení příjmů (+ 7,9 mil. Kč) spočívá v tom, že podnik čsl. státní dráhy nahrazuje v roce 1927 celý náklad na ústřední správu, kdežto podle rozpočtu na r. 1926 hradil podnik jen jeho část, pokud připadala na vedení podniku.

Snížení (- 12,2 mil. Kč) vykazuje celková potřeba přes to, že zvýšeny byly některé úvěry hlavně úvěr na péči o mládež a na péči stavební. V jednotlivostech snížen byl zvláště úvěr na péči o válečné poškozence, ježto lze počítati jednak s přirozeným odpadem a jednak s reformou invalidního zákona, a pak úvěr na nezaměstnané vzhledem k dosavadním zkušenostem.

Zvýšení příjmů (+ 3,4 mil. Kč) očekává se v důsledku pokročivšího vyúčtování staveb podle zákonů o stavebním ruchu z náhrad, jež jsou stavebníci povinni platiti.

Sníženi potřeby (- 2,5 mil. Kč) nastalo jednak v důsledku, že se preliminuje pouze agenda ministerstva a jednak, že se snižuje položka na zlevňovací akci vzhledem k pokročivši již konsolidaci poměrů a položka na likvidaci vázaného hospodářství vzhledem k tomu, že likvidační akce se již dokončují.

Příjmy nezměněny.

Zvýšení výdajů (+ 5,4 mil. Kč) odůvodněno jest zejména postupným rozvojem státních ústavů, v prvé řadě uvedením v provoz dosud vybudované části Státního zdravotního ústavu, dále zvýšením potřeb některých položek subvenčních a výdajů léčebných.

Zvýšení příjmů (+ 1,9 mil. Kč) odůvodňuje se zvýšením příjmů státních ústavů vzhledem k rozmnožení počtu lůžek a očekávaným zvýšením podílů na výnosu zdravotní přirážky.