Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Na základě příznivého usnesení ministerské rady se projednávají tato postátnění:

S platností od 1. září 1925: Evangelický učitelský ústav v Báňské Šťávnici.

S platností od 1. září 1926: Reformní reálná gymnasia v Ivančicích a Tišnově, evangelické gymnasium v Prešově, evangelické reálné gymnasium v Kežmarku.

*) v tom i děvčata.

Ve školním roce 1925/26 bylo v československé republice celkem 13.851 veřejných škol obecných (ľudových). Z toho bylo 9194 škol s československým, 475 s rusínským, 3208 s německým, 806 s maďarským, 76 s polským, 2 s rumunským, 9 s hebrejským, 81 s několikerým jazykem vyučovacím.

Tříd vůbec bylo na těchto školách 32.690, z toho s vyuč. jazykem československým 22.215, s rusínským 752, s německým 7687, s maďarským 1422, s polským 251, s rumunským 4, s hebrejským 15, s několikerým 344.

Všeho žactva, na veřejných školách obecných bylo 1,285.951, z čehož ve školách s československým jazykem vyučovacím 856.563, s rusínským 42.864, s německým 285.012, s maďarským 73.986, s polským 10.162, s rumunským 251, s hebrejským 636, s několikerým 16.477 žáků.

Na jednu školu vůbec připadalo 928 žáků. V jedné škole s vyučovacím jazykem československým bylo průměrně 931, s rusínským 902, s německým 891, s maďarským 918, s polským 1337, s rumunským,1255, s hebrejským 70 7, s několikerým 2034 žáků.

Na jednu třídu vůbec připadalo 393 žáků. V jedné třídě s vyučovacím jazykem čsl. bylo průměrně 386, s rusínským 57, s německým 371, s maďarským 52, s polským 405, s rumunským 627, s hebrejským 424, s několikerým 479 žáků.

Učitelů literních bylo na veřejných školách obecných (ľudových) ustanoveno celkem 32.619, učitelek ženských ručních prací a domácích nauk 3665, zvláštních učitelů náboženství 108, učitelů vedlejších 64. Z toho na školách s československým jazykem vyučovacím literních učitelů 22.126, učitelek ženských ručních prací 2367 - s rusínským jazykem vyučovacím literních učitelů 740, učitelek ženských. ručních prací 66 - s německým jazykem vyučovacím literních učitelů 7721, učitelek ženských ručních prací 1141 - s maďarským jazykem vyučovacím literních učitelů 1415, učitelek ženských ručních prací 39 - s polským jazykem vyučovacím literních učitelů 251, učitelek ženských ručních prací 33 - s rumunským jazykem vyučovacím literní učitelé 4, učitelky ženských ručních prací 4 - s hebrejským jazykem vyučovacím literních učitelů 14, učitelek ženských ručních prací 2, s několikerým jazykem vyučovacím literních učitelů 348, učitelek ženských ručních prací 17.

Veřejných škol občanských bylo celkem 1649. Z toho bylo s československým jazykem vyučovacím 1205, s rusínským 11, s německým 403, s maďarským 18, s polským 2, s několikerým 10 škol.

Tříd na těchto školách vůbec bylo 7348, a to 5502 s československým, 52 s rusínským, 1615 s německým, 60 s maďarským, 13 s polským, 106 s několikerým jazykem vyučovacím.

Všeho žactva na veřejných školách občanských bylo 315.081, z čehož na školách s československým jazykem vyučovacím 238.565, s rusínským 1967, s německým 67.280, s maďarským 2485, s polským 557, s několikerým 4227 žáků.

Na jednu občanskou školu vůbec připadal 191 žák. V jedné škole s vyučovacím jazykem československým bylo průměrně 198,7, s rusínským 178,8, s německým 167, s maďarským 139,7, s polským 278,5, s několikerým 422,7 žáků.

Na jednu třídu školy občanské vůbec připadalo 429 žáků. V jedné třídě s vyučovacím jazykem československým bylo 434, s rusínským 378, s německým 417, s maďarským 414, s polským 428, s několikerým 399 žáků.

Na veřejných školách občanských bylo celkem ustanoveno literních (odborných) učitelů 8966, učitelek ženských ručních prací a domácích nauk 1228, učitelů vedlejších 364, zvláštních učitelů náboženství 714. Z toho bylo na školách s československým jazykem vyučovacím - literních učitelů.6707, učitelek ženských ručních prací 921, učitelů vedlejších 232 - s rusínským jazykem vyučovacím učitelů literních 63, učitelek zemských ručních prací 8, učitelů vedlejších 2 - s německým jazykem vyučovacím učitelů literních 1979, učitelek ženských ručních prací 278, učitelů vedlejších 114 - s maďarským jazykem vyučovacím učitelů literních 79, učitelek ženských ručních prací 10, učitelů vedlejších 13 - s polským jazykem vyučovacím učitelů literních 15, učitelek ženských ručních prací 2 - s několikerým jazykem vyučovacím učitelů literních 123, učitelek ženských ručních prací 9, učitelek vedlejších 3.

1. Na Slovensku byl odhadován počet nezaškolených dětí referátem ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě na 30.000. (Všech školou povinných dětí na obecných školách na Slovensku je 382.342, na občanských školách zapsaných 28.422). Přesné sčítání nezaškolených dětí provádí se na počátku toho to školního roku.

Koncem října 1925 byla zřízena meziministerská komise pro zřizování a budování národních škol na Slovensku. Komise ta zřídila dosud (do počátku školního raku 1926/27) 123 lidových škol pro děti nezaškolené, a to 92 jednotřídních, 30 dvoutřídních a 1 trojtřídní. Vedle toho bylo zřízeno na Slovensku po dohodě ministra školství a národní osvěty s ministrem financí 5 měšťanských škol.

2. Na Podkarpatské Rusi zjistil školský odbor v Užhorodě, že není zapsáno a školu nenavštěvuje 12.815 dětí do 12 let a 12.730 dětí do 15 let, celkem 25.545 dětí. (Všech školou povinných dětí na obecných školách na Podkarpatské Rusi bylo 80.129, na občanských školách bylo zapsáno 4358 žáků). O zřizování lidových škol pro děti nezaškolené bude se jednati též ve výše uvedené komisi, ježto její kompetence byla nyní rozšířena také na Podkarpatskou Rus.

Ke kapitole 11.

Zemědělské školství a vyučování jest soustavně doplňováno a jeho působnost zdokonalována. Přibylo nejenom počtu škol, ale také kursů, přednášek a různých vzdělávacích akcí zemědělským učitelstvem konaných. Zejména pozornosti si zaslouží značný počet kursů pro venkovské ženy a kursů vojenských. Tím odborné vzdělání pomocí zemědělských škol vniká i do vrstev nejširších. Dnešní stav zemědělského školství se zřetelem na vývoj od školního roku 1918/19 jest patrný z připojeného tabelárního přehledu:

A. podle jazyka vyučovacího,

B. podle kategorií zemědělských škol,

C. podle zemí a jazyka vyučovacího.

Ve školním roce 1926/27 spravuje ministerstvo zemědělství jednak přímo, jednak vykonává nejvyšší dozor u 264 zemědělských škol (vysoké školy zemědělské a fakulty zemědělské při jiných vysokých školách náleží do kompetence ministerstva školství a národní osvěty). Z celkového počtu 264 zemědělských škol největší počet jest nižších (odborných hospodářských, rolnických a hospodyňských), kterých od převratu přibylo nejvíce. Z důvodů úsporných, aby náklad na zemědělské školy se snížil, bývá více škol v jedné budově pod jednou správou, takže podle statistiky uvedených 264 zemědělských škol bylo umístěno jen ve 203 školních budovách.

Organisace zemědělského školství nevztahuje se jen na nové učebné plány a osnovy, nýbrž také na zdokonalení vyučování, zejména po stránce praktické. Prohlubuje se vyučování prakse, výcvik v pracech rukodílných, zejména dbá se na řádné vypravení školních závodů, tak aby žák na každé zemědělské škole mohl důkladně poznati a vycvičiti se ve všech praktických pracech zemědělských. Ve školním roce 1924/25 navštěvovalo zemědělské školy (vyjma vysoké) 9007 žáků, z čehož bylo dívek 1320. Příslušníků cizích států bylo pouze 436, tedy ani ne 5% z celkového počtu. Statistiku návštěvy kursů, která jest velmi uspokojivá a stále vzrůstající, neuvádíme. Zdůrazňujeme pouze, že statistika tato by ukázala, jak školství zemědělské i v nejširších vrstvách jest oblíbeno a jak svým vlivem blahodárně působí na povznesení zemědělské výroby.

Ministerstvo zemědělství vydalo nové předpisy o kvalifikaci zemědělského učitelstva, které úroveň zemědělského vyučování velmi povznesou. Pro výchovu učitelek hospodyňských škol zřízený státní pedagogický seminář v Chrudimi plně se osvědčil a v letošním školním roce otevřen byl podobný kurs v Kadani pro výchovu učitelek německé národnosti.

Stát věnuje největší péči zemědělskému školství na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde byla provedena v roce letošním úplná reorganisace nižšího školství zemědělského. Dosavadní nižší hospodářské školy, převážně dvouleté, budou sloužiti vzdělání rolníků větších a budou míti zápis jednou za dva roky. Zřídí se při nich pro syny malorolníků odborné (zimní) školy hospodářské se zápisem rovněž ob rok, anebo jednoleté školy hospodářské se zápisem každoročním. Tím školy tyto přizpůsobují se specielním poměrům slovenským, kde převládá zemědělský podnik malorolnický. Očekává se v důsledku této reformy jednak zvýšená návštěva žactva, jednak lepší využití škol pro potřeby prakse. Tím lze si vysvětliti značný vzrůst nižších hospodářských škol na Slovensku v letošním školním roce, jak plyne z uvedených tabulek. Nejedná se vlastně o školy nové nýbrž o jinou organisaci nižšího hospodářského školství a ještě účelnější využití všech školních zařízení na základě dosavadních zkušeností. Letošního roku přikročí se v Eberhardu k otevření nové nižší zahradnické školy, prvé na Slovensku. Východní Slovensko usiluje o zřízení nižší hospodářské a hospodyňské školy v Michalovcích.

Na Podkarpatské Rusi letošního roku má se započíti se stavbou jediné hospodářské školy v Mukačevě, ježto dosavadní provisorium v Dombokách je zcela nepostačující. Kursy pro hospodářství poloninské a vrchovinské v Nižních Verečkách v nových místnostech najdou lepší umístění a budou se moci lépe uplatniti ku prospěchu tamního obyvatelstva.

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku jsou většinou zemědělské školy nestátní, které ministerstvo zemědělství podporuje opatřováním učebných pomůcek, doplňováním školních knihoven, laboratoří, jakož i přispívá na jich stavby a vnitřní zařízení. Doposud mnoho škol nemá přiměřené školní závody (školní statky, polesí, zahrady, vinice atd.), jež nejlépe nohou doplniti teoretické vyučování a umožniti výcvik prakse. Opatřiti všecky školy i v tomto směru naráží na značné potíže finanční.

Vydáváním časových spisků, letáků, publikací a učebnic ministerstvo zemědělství vykonalo mnoho dobrého nejen pro osvětu zemědělskou, ale hlavně pro zemědělské vyučování, které tím bylo zdokonaleno a prohloubeno. Také diapositivová centrála a filmový archiv ministerstva zemědělství znamenají velký pokrok jak ve vyučování na školách, tak ve vyučování kočovném.

Položky zemědělského školství ve státním rozpočtu neobsahují pouze náklad na státní školy zemědělské, nýbrž i příspěvky na ostatní zemské a soukromé školy i na hospodářské pokračovací školy lidové. V úvěrových položkách těchto jsou dále též příspěvky studijní podpory pro zemědělskou literaturu, kočovné vyučování (přednášky a kursy), pro vydávání učebnic a knih, pro zemědělské musejnictví a archivnictví, pro učebné pomůcky, zemědělské filmy a diapositivy.

Pokračovací lidové školství zemědělské těší se mimořádné oblibě nejširších vrstev zemědělských, utěšeně se rozvíjí v celém státě. Vývoj tohoto školství podáváme v následujícím přehledu:

z kteréhož počtu jest 125 lidových škol hospodářských v Podkarpatské Rusi.

Zemědělské školství československé republiky pokládá se i v cizině za velmi vyspělé a jeho organisace označuje se za vzornou.

Následují statistické tabulky o počtu žactva podle jednotlivých kategorií zemědělských škol.