Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Úsilí rodiny koburské o zachránění statků před důsledky pozemkové reformy trvá v naší republice od prvních revolučních zákonů, které zabíraly velký statek a směřovaly k tomu, aby velkostatkářské latifundie byly znárodněny. V posle dní době tato snaha vynesla na veřejnost činy, které podléhají opatřením trestním a vedly k zatčení pražského advokáta dra Eislera na jedné straně a bývalé baronky von Einem a Štěpána Steinera na straně druhé.

Poněvadž tato opatření souvisí se snahami rodiny koburské, aby na provádění pozemkové reformy na jejích statcích bylo působeno určitým směrem a poněvadž osoby v této věci súčastněné nade vší pochybnost měly styky s různými politicky činnými osobami v naší republice, naskytá se otázka, zda nebyly policejní zákroky jednostranně a stranicky podnikány pod různými vlivy politickými, které v podezřelém zájmu se nepřípustně uplatňovaly.

Osoby zde vystupující i jejich minulost dostatečně osvětlují obavy výše vyslovené.

Dr. Eisler, pražský advokát, nefungoval v těchto případech pouze jako zástupce Cyrila Koburka, nýbrž současně obstarával zájmy církevních hodnostářů, pokud jako držitelé velkostatkářských latifundií byli dotčeni pozemkovou reformou a opatřeními likvidační komise, zřízené při ministerstvu školství. Tento dřívější právní zástupce Cyrila Koburka udržoval pravidelné styky s politiky a právníky strany ľudové a strany lidové a zdá se, že prostředkoval i úlohy povahy čistě politické.

Bývalá baronka von Einem, žena byv vojenského attaché v Bernu generálmajora von Einem, jest považována v kruzích informovaných za mezinárodni vyzvědačku a podloudnici. Pracovala tímto směrem ve službách nejrůznějších států, nejvíce se angažovala pro Německo a Maďarsko.

Štěpán Steiner, jenž neprávem si při dává doktorský titul, býval politickým agentem na Balkáně a ve Švýcarsku ve službách býv. monarchie habsburské a pracuje po jejím zániku dále ve prospěch rakouských monarchistů a různých irredentistických skupin maďarských. Obě tyto osobnosti jsou příslušníky rakouskými.

Již minulost těchto dvou osob dává tu šiti, jakým směrem se nesla jejich činnost v naší republice a jakého charakteru byly asi jejich styky s různými československými politiky a žurnalisty více i méně vlivnými.

V souvislosti s přípravným vyšetřováním, které bylo vedeno proti dru Eislerovi, učinil tento bývalý zástupce Cyrila Koburka a církevních hodnostářů udání na tuto dvojici mezinárodních vyzvědačů a podloudníků. Obě zmíněné osobnosti byly zatčeny v pátek večer 22. října, ale již následující sobotu v poledne propuštěni.

Překvapuje všeobecně, že policii stačila tak krátká doba, aby vyšetřila potřebné okolnosti vztahující se k celé aféře koburské, jež počala zatčením dra Eislera, dosud ve vazbě drženého.

Poněvadž jest naprosto určitě známo, že s těmito osobnostmi a specielně s paní Einemovou udržovali velmi intimní styky určití politikové, naskytá se domněnka, zda snad v této věci nebyl na příslušné úřady prováděn politický tlak oněch osob, jimž na tom záleželo, aby tyto kompromitované a kompromitující osoby co nejrychleji zmizely z naší republiky.

Z trestního udání nového zástupce Cyrila Koburka, dra Rosenbauma, lze velmi pravděpodobně usuzovati, že rodina koburská, vlastnící rozsáhlé statky v naší republice, používala svého jmění, aby působila ve smyslu svého přání na naši žurnalistiku i na politický svět a to již v době, kdy se připravoval známy zákon lex Koburk. Lze usuzovati z těchto předpokladů, že i Cyril Koburk, používaje svého jmění, dopustil se trestných činů a překvapuje, že nebylo proti němu podle trestních a policejních předpisů zakročeno, ačkoliv práva exteritoriality nepožíval. Tyto okolnosti vedou k domněnce, že ani v tomto případě nebyly zachovány jasné zákonité a policejní předpisy. Na pozadí přerozmanitých vlivů, ne právě vždy prostých osobního zájmu a prospěchu, vrhá částečně světlo hospodářský podnik, o němž si podepsaní přejí bližšího vysvětlení.

Když byla docílena dohoda mezi oběma větvemi koburskými, bylo žádáno na Cyrilu Koburkovi, aby odstoupil značnou část svých nemovitostí ve prospěch státní správy pod titulem pastvin. K tomu účelu byl věnován les, který byl vykácen a tak získány požadované pastviny. Dříví, které znalci bylo oceněno v hodnotě několika milionů, bylo prodáno za 400.000 Kč.

Podepsaní proto žádají, aby jim bylo sděleno:

1. Kdo dal souhlas k prodeji tohoto dříví?

2. Které společnosti bylo toto dříví pro dáno?

3. Zda jsou na těchto obchodech přímo, anebo ve společnosti tyto obchody provozující nepřímo súčastněny vlivné osoby politického světa anebo státní úředníci?

Tyto dotazy pak doplňují podepsaní na základě předcházejících výkladů těmito otázkami:

1. Proč byla zmíněná dvojice monarchistických agitátor a vyzvědačů v tak krátké době propuštěna z vazby a proč jí bylo umožněno, aby opustila území státu právě v době, kdy se projednávají trestné činy, na nichž jistě byla vynikajícím způsobem súčastněna?

2. Zda jest odpovědným činitelům známo, že se Steinerem, ale především s Einemovou udržovali kompromitující styky exponovaní českoslovenští politikové a že právě tyto styky připouštějí možnost dohadu, že na propuštění těchto podloudníků anarchistických vyzvědačů bylo působeno vlivy politickými?

3. Proč nebylo i proti Cyrilu Koburkovi zakročeno podle platných předpisů a zákonů?

Podepsaní doufají, že slavná vláda nenechá ani sněmovnu, ani naši veřejnost v pochybách o těchto otázkách a že učiní vše, aby dokázala svou nestrannost i odhodlanost hájiti neústupně právo a dobrou pověst našeho státu.