Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ustanovení obsažená v úmluvě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 29. května 1925 o plnění smluv o pojištění na život a důchody, které sjednaly rakouské životní pojišťovny s pojistníky československými a československé pojišťovny životní s pojistníky rakouskými, a v úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Italským ze dne 4. května 1926 o plnění smluv o pojištění na život a důchody, které sjednaly italské pojišťovny s pojistníky československými a československé pojišťovny s pojistníky italskými, mají, pokud upravují otázky vyhrazené zákonodárství Československé republiky, moc zákona.

Vláda může vydati nařízením podrobnější předpisy k provedení obou úmluv uvedených v §u 1 tohoto zákona.

Zákon tento nabývá působnosti pro obor každé z úmluv v § 1 zmíněných dnem, kdy dotyčná úmluva stane se účinnou; provede jej ministr vnitra v dohodě s ministry financí a spravedlnosti.

Československo uzavřelo s republikou Rakouskou dne 29. května 1925 a s královstvím Italským dne 4. května 1926 úmluvy o plnění smluv o pojištění na život a důchody, které sjednaly rakouské, po případě italské pojišťovny s pojistníky československými, a československé pojišťovny s pojistníky rakouskými, po případě italskými. úmluvy tyto byly předloženy již vládou oběma sněmovnám Národního shromáždění ku projevení souhlasu. Aby však úmluvy tyto staly se též součástí našeho vnitrostátního právního řádu, je třeba, aby byl vydán příslušný prováděcí zákon.

Osnova zákona tohoto předkládá se tímto poslanecké sněmovně, při čemž se poukazuje na obšírné důvodové zprávy připojen ke zmíněným dvěma mezinárodním úmluvám. Na vysvětlenou §u 2 se podotýká, že při provádění některých ustanovení smluv těchto, ku př. o přeměně pojištění válečných půjček na pojištění hotových peněz třeba vydati bližší ustanovení, jež neodporučovalo se pojmouti přímo do zákona, pročež jest nutno zmocniti vládu, aby příslušné předpisy mohla vydati ve formě vládního nařízení.

Vláda vyslovuje přání, aby osnova byla v obou sněmovnách přikázána výboru ústavně-právnímu, rozpočtovému a zahraničnímu ku podání zprávy vždy ve lhůtě pěti dnů.