Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Přirážky svazků územní samosprávy (zemí, žup, okresů a obcí) mohou býti vybírány k těmi,a daním přímým:

dani pozemkové, dni domovní,

všeobecné dani výdělkové,

zvláštní dani výdělkové bez přirážky rentabilitní a likvidační,

dani rámové, pokud se vybírá přímo,

dani z vyššího služného,

a to pro léta 1328 a další s výjimkami dále uvedenými do těchto nejvýše přípustných sazeb:

(2) Přirážky k dani činžovní nesmí přesahovati polovici těchto sazeb, pokud se týče, byly-li v roce předcházejícím účinnosti tohoto zákona vybírány sazbou vyšší, tuto sazbu, pokud nepřevyšuje sazby u ostatních daní nejvýše přípustné (odst. 1.). Obecní přirážky jsou však až do sazby podlé odst. 1, přípustny vždy, jestliže se pro dotyčný rak nevybírají v obci dávky na podkladě nájemného (nájemní hodnoty).

(3) K dani pozemkové smí obecní a okresní (silniční okresní) přirážky býti vybírány až do výše jejich váženého, dolů na procento dělitelné 10ti vyrovnaného průměru v dotyčné zemi (župě) z r. 1926. Vážený průměr vyhlásí ministr financí.

(4) Přirážky obecní a okresní (silniční okresní), pokud nedosáhly maxima podle odst. 1., musí býti k různým daním, vyjímajíc daň činžovní, odstupňovány tak, jako jsou odstupňována jejich přípustná minima. Příspěvky podle §§ 25 a 26 zákona ze dne 2. srpna 1321, č. 329 Sb. z. a n., a přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním, pokud se vybírají ve formě přirážek, nezapočítávají se do výměry podle předchozích odstavců.

(5) Nestačí-li sazby obecních a okresních (silničních okresních) přirážek, uvedené v odst. 1. až 3., ani k úplné úhradě úroků a splátek ze zápůjček, platně uzavřených obcí neb okresem do dne účinnosti tohoto zákona, buďtež k tomuto účelu vybírány přirážky rad sazby, stanovené v odst. 1., pokud se týče 3. v takové výši, aby s ostatními řádnými příjmy potřeba tato byla kryta. Sazby přirážek nesmí však přesahovati sazeb, uvedených v odst. 1., více než o 100% u přirážek obecních a 40% u přirážek okresních (silničních okresních). Na přirážky k dani činžovní se ustanovení toto nevztahuje. Pro ostatní přirážky platí obdobně ustanoveni odst. 4. Pokud sazeb podle tohoto odstavce zvýšených není třeba k úhradě označených úroků a splátek, může jich býti použito na úhradu nákladů mimořádného rozpočtu.

(6) Pro města s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) platí součet procent přirážek okresních a obecních podle odst. 1., pokud se týče 3. jako nejvyšší přípustná výměra přirážek obecních. Ustanovení odst. 2. platí obdobně.

(7) Odstupňování přirážek uvnitř jednoho druhu daní je nepřípustno.

(1) Z plateb na zemské a župní přirážky vyhrožuje se ve prospěch státu 30% k částečné úhradě osobních nákladů na školství národní, pokud je opatřuje stát. Jinak zůstávají v platnosti dosavadní předpisy o vydržování národních škol.

(2) Z plateb na obecní přirážky zadrží se částka ve výši 10% pozemkové daně, předepsané v obci z veškeré půdy kromě lesů, a odevzdá se fondu, zřízenému podle § 109, odst. 2, zákona o přímých daních.

(3) Bližší provedení určí vládní nařízení.

(1) Dosavadní předpisy o povolování přirážek k daním přímým zůstávají v platnosti s těmito odchylkami:

Usnesení o vybírání nejvýše 100%ní přirážky obecní, 50%ní přirážky okresní (silniční okresní) a 50%ní přirážky župní nepotřebuje vyššího schválení, nebylo-li proti usnesena tomu podáno odvolání (připomínky). Bylo-li odvolání (připomínky) podáno nebo byly-li usneseny přirážky vyšší až do sazeb stanovených v §u 1, odst. 1. až 3., 5. a 6., rozhoduje o odvolání (připomínkách) s konečnou platností a povoluje přirážky, jde-li o přirážky

obecní - a to i když tyto vyšší přirážky byly usneseny třeba jen pro některou část obce - bezprostřední úřad dohlédací (§§ 18 a 58 zákona č. 329/1921 Sb. z. a n.),

okresní (silniční okresní) - vyšší dohlédací úřad uvedený v §§ 48 a 58 cit. zákona č. 329/1921 Sb. z. a n.,

župní - vláda.

(2) Příslušnost k povolování přirážek řídí se při diferencovaných přirážkách výměrou nejvyšší přirážky.

(3) Právo vlády, pokud se týče úřadů, v odst. 1. uvedených, povoliti přirážky ve výměře usnesené zahrnuje v sobě též práva stanoviti přirážky výměrou nižší nebo vyšší až do meze podle § 1 přípustné.

(4) Vláda, pokud se týče úřady, povolané rozhodovati o žádostech za povolení přirážek, jsou povinny rozhodnouti nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy žádost náležitě doložená k nim došla. Žádosti obcí a okresů o povolení přirážek buďtež doloženy kromě dokladů o splnění formálních náležitostí též posledním účtem, žádosti obcí mimo to též výkazem a poplatcích, přirážkách ke státním daním spotřebním a samostatných dávkách v obci již zavedených, s uvedením sazeb.

(5) Pro obec hlavního města Prahy, na kterou se bez výjimky rozšiřuje působnost zákona č. 329/1921 Sb. z. a n., je bezprostředním i vyšším úřadem dohlédacím zemský správní výbor.

(6) Úřad přirážku povolující může při povolování obecních přirážek naříditi obci vybírání vhodných obecních dávek a poplatků pro něž vydána vládou pravidla, nebo naříditi zvýšení sazeb zavedených již takovýchto dávek a poplatků do nejvyšší pro ně přípustné míry. Rovněž může úřad tento připoje osnovu příslušných pravidel, navrhnouti povolení takových dávek a poplatků, pro něž nejsou vydána vládou pravidla, jež však se zřetelem k pravděpodobnému čistému výtěžku mohou míti pro finanční hospodářství obce značnější význam.

(7) Vláda, pokud se týče úřady, uvedené v odst. 1., jsou při povolování přirážek povinny přihlížeti k tomu, aby rozpočtový schodek byl zpravidla uhrazen v rámci přípustné výše přirážek; musí proto nejen zkoumati zda rozpočty vyhovují všem ustanovením zákonným, jmenovitě jsou-li v nich zařazena veškerá plnění, obci (okresu, župě) po zákonu příslušející, nebo platy peněžní, zakládající se na právním titulu, pokud jsou takové závazky úřadu přirážky povolujícímu známy, nýbrž jsou povinny zkoumati jednotlivé položky rozpočtů také po stránce účelnosti a prováděti v potřebě a úhradě změny jak co do zařazeni, tak co do výše. Rovněž jsou úřady ty povinny dbáti toho aby u obcí byla zachovávána ustanovení §§ 21 a 22 zákona č. 329/1921 Sb. z. a n., a naříditi provedení k tomu směřujících opatření.

(8) Opatření (odst. 6., věta, 1. a odst. 7.) vlády, pokud se týče úřadů přirážky povolujících nahrazují usnesení zastupitelských sborů a v příčině dávek a poplatků i povolovací řízení. Svazky územní samosprávy jsou povinny vyhověti nařízením, vydaným na podkladě ustanovení odst. 6. a 7.

Příspěvek obce na úhradu schodku školního rozpočtu budiž vřaděn do rozpočtu obecního, v jehož mezích se uhradí stejně jako ostatní potřeby obecní. Vybírati zvláštní obecní přirážky školní se nedovoluje.

(1) Výpočet, předpis a vybírání obecních přirážek k dani pozemkové děje se obcemi, kterým se od státní finanční správy dostane potřebných údajů; jiné přirážky ke státním daním (§ 1) se vypočtou, předepíší a vyberou činiteli, kteří jsou pověřeni vybíráním příslušných daní státních.

(2) Podkladem pro výpočet a předpis přirážek je příslušná daň státní; jakákoliv změna platební povinnosti co do daně státní má za následek i příslušnou změnu platební povinnosti co do přirážek, pokud zvláštními zákony není stanoveno jinak.

(3) Přirážky jsou splatny zároveň s příslušnou daní státní; o jich vymáhání a promlčení platí stejné předpisy jako pro státní daň, k níž se přirážka vybírá. O úrocích z prodlení a náhradních platí ustanovení zákona o přímých daních.

(4) Proti výměře přirážek lze se do 30 dnů po příslušném oznámení odvolati u předpisujícího činitele. Odvolání nemá účinku odkládajícího; rozhoduje o něm s konečnou platností, pokud jde o přirážky k dani pozemkové, vybírané obcemi, bezprostřední úřad dohlédací, pokud jde o přirážky k ostatním státním daním (§ 1) finanční úřad I. stolice, který jest povinen vyžádati si dobré zdání příslušného samosprávného svazku, popírá-li se odvoláním platební povinnost.

(5) Obecní zastupitelstvo může se nejméně dvoutřetinovou většinou všech členů usnésti, aby od počátku správního roku, který následuje po pravoplatnosti usnesení, byly výpočet, předpis a vybírání obecních přirážek k dani pozemkové přeneseny na činitele státní. Pravoplatné usnesení nelze později již měniti novým usnesením obecního zastupitelstva.

(1) Vláda, pokud se týče úřady povolující přirážky jsou povinny sdělovati činitelům, vybírajícím přirážky, sazby povolených přirážek. Svazky územní samosprávy (§ 1, odst. 1.) jsou povinny činitelům, kteří pro ně vybírají přirážky k přímým daním, oznámiti vždy nejdéle do konce března výši rozpočtové úhrady z těchto přirážek. Nebyly-li přirážky na běžný správní rok do té doby ještě povoleny nebo jde-li o přirážky, k jichž vybírání není třeba povolení, dlužno předložiti doklad, že o povolení přirážek a v jaké výši bylo zažádáno, pokud se týče oznámiti usnesené sazby přirážek.

(2) Nebude-li ustanovení odst. 1, vyhověno, zastaví jmenovaní činitelé odvod přirážek za měsíc březen a další až do doby, kdy ustanovení tomuto bude vyhověno. Výjimky může ze závažných důvodů povoliti finanční úřad II. stolice.

(3) Pokud nedošlo oznámení úřadu přirážky povolujícího o přirážkách na běžný správní rok povolených nebo oznámení toho kterého svazku o usnesených sazbách přirážek, k jichž vybírání není třeba povolení, dlužno přirážky bez újmy ustanovení odst. 2. odváděti podle sazby předešlého roku, nejvýše však v sazbách podle § 1, odst. 1. až 3. a 6. přípustných. Došlo-li oznámení o sazbách přirážek vyžadujících povolení, avšak usnesených sazbou nižší než v roce předešlém, dlužno přirážky na běžný rok až do rozhodnutí o jejich povolení odváděti touto sazbou nižší.

(4) Ustanovení tohoto paragrafu nevztahují se na obecní přirážky k dani pozemkové, vybírané obcemi.

(1) Činitelé, vybírající přirážky, budou z výtěžku plateb na přirážky obecní poukazovati obcím měsíčně nejvýše jednu dvanáctinu oznámených rozpočtových úhrad z přirážek. Jen výjimečně, prokáže-li obec, že na úhradu rozpočtových vydání nestačí v některém měsíci dvanáctina rozpočtové úhrady z přirážek, může finanční úřad II. stolice nebo úřad jím zmocněný na dotčený měsíc povoliti v mezích plateb a nezbytně nutné potřeby poukaz přirážek nad jednu dvanáctinu.

(2) Částky, o které by výtěžek plateb na přirážky v tom kterém roce převyšoval míru, stanovenou v odst. 1., budou obcím po vyrovnání případných přeplatků a nedoplatků z dřívější doby poukázány k výplatě dodatečně s přirážkovým přídělem za měsíc listopad a musí jich býti použito především k zaplacení dluhů, jinak k úhradě řádných rozpočtových schodků a k snížení přirážek roku následujícího, případně i let příštích; v poslednějším případě musí býti v mezidobí uloženy na úrok. O zmíněném dodatečném poukazu budiž zpraven bezprostřední dohlédací úřad.

(1) Starostové obcí neb jejich zástupci, kteří do lhůty, jíž stanoví bezprostřední dohlédací úřad, neprovedou bez omluvných důvodů příkazu podle § 3, odst. 6. a 7., ztrácí část odměny za úřadování, připadající na dobu do provedení příkazu, a kromě toho mohou bezprostředním dohlédacím úřadem býti potrestáni pořádkovou pokutou do 5000 Kč. Na okolnost tuto musí při stanovení lhůty býti upozorněno.

(2) Pořádkové pokuty, uložené podle předchozího odstavce, připadají obecní pokladně.

(3) Starostové (jejich zástupci) kromě toho ručí za škodu obci způsobenou. Pro uplatnění tohoto ručení dlužno užíti ustanovení § 5, odst. 4. a 5. zákona č. 329/1921 Sb. z. a n.

(1) Obcím, které v roce předcházejícím rok berní vybíraly více než 150% obecních přirážek, přikazuje se celá splatná daň domovní v té které obci na berní rok předepsaná.

(2) Při přirážkách odstupňovaných rozhoduje výměra přirážky nejnižší. K výši přirážky k dani činžovní se nehledí.

(3) Skládá-li se obec z několika osad anebo byla-li utvořena sloučením několika obcí, a jestliže tyto územní části podržely vlastnictví a správu svého majetku, takže v důsledku toho se v nich vybírá přirážka v různé výši, má nárok na příděly podle odst. 1. jen ta územní část, ve které se vybírá přirážka ve výši v odstavci tom označené a jen z daně, v územní části té předepsané.

(4) Městům Praze, Brnu a Bratislavě přísluší příděl podle odst. 1. nehledíc na výši obecních přirážek.

(1) Vyšší dohlédací úřady (§ 3, odst. 1.) budou spravovati zvláštní samostatný fond, jemuž připadnou:

1. Splatná daň domovní, předepsaná. na léta 1928 a další v obvodu toho kterého vyššího dohlédacího úřadu v obcích neb osadách, které podle ustanovení § 9 nemají nároku na příděl z daně té;

2. 100% daně pozemkové, předepsané na léta 1928 a další v obvodu toho kterého vyššího dohlédacího úřadu;

3. část obecních přirážek ku všeobecné a zvláštní dani výdělkové (§§ 58, odst. 6. a 85. odst. 6. zákona o přímých daních);

4. tyto roční příděly z daně z obratu a přepychové:

fondu při vyšším dohlédacím

(2) Vyšší dohlédací úřady budou z fondu, označeného v odst. 1., poskytovati příspěvky oněm obcím a okresům (silničním okresům) svého obvodu jichž upravená rozpočtová potřeba nemohla býti zcela uhrazena přes to, že výměry přirážek podle § 1, odst. 1., 3. a 5., věta 1. a 2. bylo plně využito a v obcích byly též zavedeny vhodné dávky i poplatky. Ustanovení tohoto odstavce nevztahuje se na hlavní město Prahu.

(3) Pokud rozpočty obcí a okresů, uvedených v předchozím odstavci, nebyly vyšším dohlédacím úřadům předloženy již dříve, buďtež jim s doklady (§ 3, odst. 4.) zaslány nejdéle do konce března rozpočtového roku.

(4) Z příspěvku podle odst. 2. jsou vyloučeny okresy, jejichž výbory jakožto bezprostřední dohlédací úřady nevykonaly řádně povinnosti, uložené jim v § 3, odst. 6. a 7., a obce i okresy, které neprovedly ustanovení 3 zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 495, a § 19 zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., pokud se týče § 212 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n. o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platového zákona), jakož i obce a okresy, které bez závažných důvodů nepoužily možnosti, dané jim v § 28 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n. o úsporných opatřeních ve veřejné správě.

(5) Při poskytování příspěvku podle odst. 2. příslušejí vyšším dohlédacím úřadům co do úpravy rozpočtů stejná práva a povinnosti, jako bezprostředním úřadům dohlédacím (§ 3, odst. 6., 7. a 8.), jejichž opatření mohou k cíli dalšího snížení rozpočtového schodku měniti, Při rozdělování příspěvku dlužno po zjištění celkového nároku na fond dbáti toho, aby v mezích pohotových prostředků fondu byly především uhrazeny náklady, k nimž jsou obce (okresy, silniční okresy) po zákonu povinny anebo jež spočívají na jiném právním titulu, teprve ze zbývajících prostředků lze povoliti příspěvky na ostatní náklady se zřetelem na jejich účelnost.

(6) Dojde-li ke změně v obvodech vyšších dohlédacích úřadů, rozdělí se fondy uvedené v odst. 1. v poměru počtu obyvatelstva podle posledního úředního sčítání a předpisu přímých daní, podrobených přirážkám územních svazků samosprávných.

(7) O použití a stavu fondu jsou vyšší dohlédací úřady povinny předložiti do konce ledna každého roku ministerstvu financí zprávu, jejíž podrobnosti určí vládní nařízení.

(1) Pokud rozpočtová potřeba zemského fondu českého, moravského a slezského a žup nemohla býti zcela uhrazena přes to, že výměry přirážek podle § 1, odst. 1. a 2. bylo plně využito, může vláda při schvalování zemských (župních) rozpočtů na návrh ministerstva vnitra rozděliti mezi jmenované svaky dle potřeby příděl z daně z obratu a přepychové do nejvyšší roční částky 140,000.000,- Kč.

(2) Pokud rozpočtová potřeba hl. města Prahy nemohla býti zcela uhrazena přes to, že výměry přirážek (§ 1, odst. 1., 3. a 5., věta 1. a 2.) bylo plně využito a že byly též zavedeny vhodné dávky a poplatky, může po úpravě rozpočtu ministr financí povoliti jmenovanému městu příděl z daně z obratu a přepychové až do nejvyšší roční částky 10,000.000 v Kč.

(1) Příděly podle §§ 9 až 11 budou finančními úřady poukazovány, pokud se týče k dobru súčtovány v čtvrtletních pozadu splatných lhůtách.

(2) Konečné súčtování podle čl. I., § 6, odst. 2. zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 334 Sb. z. a n., kterým se přikazuje samosprávným svazkům výnos některých státních daní a mění se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku sazba domovní daně třídní, budiž provedeno co do plateb konaných na předpisy příslušných daní na léta 921 až 1927 včetně.

Podíl na celkové roční částce 7,000.000 Kč podle ustanovení čl. I., § 2, zákona č. 334/1921 Sb. z. a n. bude v dosavadní výměře přikazován zemským fondům českému, moravskému a slezskému až do účinnosti zákona o zřízení župních a okresních úřadů v tom kterém území, nemocničnímu fondu pražskému a brněnskému až do dalšího opatření.

Zvláštní přirážku k dani z lihu, zavedenou ve prospěch zemí, pokud se týče žup, článkem III. zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 687 Sb. z. a n., jímž se ruší nebo mění některá, ustanovení zákona o dani z lihu, rozdělí mezí dotčené samosprávné svazky počítajíc rokem 1928 ministr financí, a to z polovice v poměru běžné rozpočtové potřeby z roku 1926, z polovice v poměru výtěžku daně z lihu vždy za předešlý rok v tom kterém území. Podíl připadající na území Slovenska rozdělí mezi jednotlivé župy ministr s plnou mocí pro správu Slovenska přihlížeje jednak k potřebám a úkolům žup, jednak k poplatní síle jich obyvatelstva.

§ 27 zákona č. 329/1921 Sb. z. a n. pozbývá platnosti na léta 1928 a další.

Pokud se týče drah, o nichž jednají zákony ze dne 31. října 1906, č. 212 ř. z., ze dne 2. srpna 1908, č. 169 ř. z. a ze dne 27. března 1909, č. 46 ř. z. o nabytí některých drah státem, jest státní železniční správa povinna, počínajíc rokem 1927, platiti po 10 let na základě předpisu výdělkové daně na rok 1907 obecní přirážky oněm obcím, jež na tomto předpisu byly zúčastněny. Tato přirážková základna snižuje se počínajíc rokem 1928 každoročně o ¹/₁₀ předpisu na r. 1907.

O všech župních příjmech a vydáních jest též v území Podkarpatské Rusi sestaviti každoročně jednotný rozpočet. O přirážkové úhradě jeho schodku platí ustanovení tohoto zákona.

Obce a okresy (silniční okresy), jichž roční potřeba na úrokování a umořování zápůjček vyžaduje více než 50% přirážkové základny v průměru tří let, jež předcházejí rok, v němž se dotyčný svazek o zápůjčce usnáší, nesmí nové zápůjčky uzavírati, leč by šlo o opatření úhrady na nutná vydání, způsobená vyšší mocí, nebo nařízením nadřízených úřadů, nebo o vydání na zařízení, o němž bude náležitě prokázáno, že jeho výnosem bude úrokování a umořování zápůjčky zaručeno. K částkám připadajícím na úrokování a umořování zápůjček obecních a okresních podniků a ústavů, pokud jsou zajištěny jich výnosem, se při stanovení meze 50% nehledí.

Svazky územní samosprávy jsou povinny předkládati ministerstvu financí výkazy o výši a druhu svých příjmů a vydání a o stavu jmění a dluhů. Podrobnosti určí vládní nařízení.

Ustanovení §§ 3, 8, 15, 17 a 18 mají na území Podkarpatské Rusi platnost, dokud zákon jejího sněmu v mezích jeho působnosti jinak neustanoví.

(1) Ustanovení tohoto zákona nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1928 s tou úchylkou, že opatření, jež zákon ku včasnému provedení předpokládá již v roce předchozím, budou již ode dne vyhlášení učiněna podle předpisu zákona tohoto.

(2) S výhradou použití na dřívější případy pozbývají zároveň platnosti všechna ustanovení zákonů a nařízení, jež se týkají předmětů, upravených tímto zákonem, zejména:

a) zákon ze dne 26. března 1919, č. 170 Sb. z. a n.;

b) ze zákona č. 329/1921 Sb. z. a n.:

§ 7, odst. 2.,

§ 27, § 31,

§ 42, pokud se týká přirážek k daním přímým,

§ 49,

§ 57, odst. 3.,

c) ze zákona č. 334/1921 Sb. z. a n.:

Čl. I. §§ 1 a 3 až 6;

d) § 10, odst. 2. a 3, zákona ze dne 6. února 1920, č. 114 Sb. z. a n., kterým se sousední obce slučují s Prahou a § 16 zákona ze dne 6. února 1920, č. 116 Sb. z. a n., o organisaci působnost ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy a místních výborů;

e) § 30 zákona ze dne 13. července 1922, č. 243 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě zřízení obcí na Slovensku a § 1, č. 5. zákona ze dne 31. března 1925, č. 62 Sb. z. a n., jímž se s prozatímní platností upravují některá ustanovení obecního zřízení v Podkarpatské Rusi;

mění, pokud se týče doplňují se zejména:

a) ze zákona č. 329/1921 Sb. z. a n.:

§ 7, odst. 3. a 6.,

§ 23, odst. 1., č. 2. a 4. a odst. 2.,

§ 30, odst. 2.,

b) §§ 39, 45, 46 zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé, pak §§ 40 a 80 téhož zákona, pokud jednají o odvolání proti přirážkám;

c) § 4 obecního zřízení českého ze dne 16. dubna 1864, č. 7. čes. z. z., § 38 obecního zřízení moravského ze dne 15. března 1864. č. 4. mor. z. z., § 38, obecního zřízení slezského ze dne 15. listopadu 1863, č. 17. sl. z. z.,

§ 12 zákona ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některá ustanovení dosavadních obecních zřízení a městských statutů v Československé republice, a těmto odpovídající ustanovení obecních řádů měst s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem), pokud jde o odvolání proti výměře obecních přirážek;

d) § 77 zákona ze dne 25. dubna 1864, č. 27 čes. z. z. o zastupitelstvu okresním, čl. XXIV. zákona ze dne 5. března 1862, č. 18 ř. z., jímž se vyměřují základní pravidla, dle nichž se mají uspořádati záležitosti obecní (pokud jde o odvolání proti usnesení okresního zastupitelstva ve věci obecních přirážek);

e) § 12, odst: 2, a § 13 zákona ze dne 24. února 1873, č. 16 čes. z. z., kterým se upravuje zřizování, vydržování a navštěvování veřejných škol obecných,

f) čl. I, odst. 2., věta 2. zákona ze dne 2. června 1926, č. 99 Sb. z. a n. o zvýšeni daně z lihu;

g) zák. čl. XV/1883, XXI/1886 o komitátech a I/1890 o veřejných silnicích a mýtech, ve znění zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 302 Sb. z. a n.

Povedením tohoto zákona ověřují se ministři vnitra a financí.