Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Přímé daně tímto zákonem upravené dělí se na dvě skupiny:

1. na daň důchodovou a

2. na daně výnosové, a to: všeobecnou daň výdělkovou, zvláštní daň výdělkovou, daň pozemkovou, daň domovní, daň rentovou, daň z tantiém a vyššího služného.

(1) Počínajíc kalendářním (berním) rokem 1927 zrušují se, pokud v tomto článku a v čl. III. jinak není stanoveno, všecky dosavadní zákony a nařízení, pokud se týkají:

1. vyměřování (čítajíc v to vše, co souvisí s určením daňové pohledávky, zejména i osvobození.):

a) daně pozemkové, domovní, všeobecné daně výdělkové, výdělkové daně podniků veřejně účtujících, daně rentové, dávky tantiemové a daně z příjmu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku;

b) daně pozemkové, domovní, daně zárobkové, daně zárobkové podniků veřejně účtujících, daně báňské, daně kapitálové a rentové, daně majetkové, všeobecné státní dôchodkové přirážky, daně dôchodkové a daně z výher na Slovensku a v Podkarpatské Rusi;

2. účtování, placení, vybírání, vymáhání a zajišťování daní a dávek pod č. 1. uvedených, dále trestních ustanovení a veškerých ostatních dřívějších ustanovení nyní v hlavě IX. upravených, pokud jde o tyto daně a dávky.

(2) K daním a dávkám podle předchozích odstavců čítají se též přirážky, úroky z prodlení, náklady upomínací a exekuční, úroky nahrazovací a tresty na penězích. Předpisování přirážek svazků územní samosprávy upravuje zvláštní zákon.

(3) Zrušují se tudíž v rozsahu uvedeném v odst. 1. a 2. zejména:

1. Zák. ze dne 24. května 1869, č. 88 ř. z., o úpravě daně pozemkové, patent ze dne 23. února 1820, o domovní dani, zák, ze dne 9. února 1882, č. 17 ř. z., jímž se mění zákony o domovní dani, zák. ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., o přímých daních osobních se všemi změnami a dodatky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

2. Zák. čl. VII/1875 o úpravě daně pozemkové, zák. čl. XL/1881 o uzpůsobení některých opatření zák. čl. VII/1875 o úpravě daně pozemkové, zák. čl. XLII/1881 o změně ustanovení zák. čl. VII/1875, vztahujících se na území odvodněná, zák. čl. VI/1909 o dani činžovní, zák. čl. XXIX/1875 o dani výdělkové, zák. čl. V/1908 o změně některých ustanovení zákonů o dani výdělkové II. tř., dále o dani úrokové a rentové, zák. čl. VIII/1909 o dani výdělkové podniků podrobených veřejnému účtování, zák. čl. XXXIV/1916 o tom, kdy nabývá účinnosti zák. čl. VIII/1909 o výdělkové dani podniků podrobených veřejnému účtování, zák. čl. XXVII/1875 o dani báňské, zák. čl. XIV/1885 o uzpůsobení §u 12 zák. čl. XXVII/1875, zák. čl. XXII/1875 o dani úrokové a rentové, zák. čl. VII/1883 o zdanění výtěžku z kapitálů, umístěných u peněžních ústavů, zák. čl. XLVII/1875 o všeobecné dôchodové přirážce, dále o uzpůsobeni některých ustanovení zák. čl. XXIX/1875, zák. čl. X/1909 o dani dôchodkové, zák. čl. XXVI/ 1916 o částečné účinnosti daně dôchodkové, zák. čl. IX/1918 o uzpůsobení a doplnění zákonů o dani dôchodkové a z majetku, o prodloužení platnosti zákona o dani z válečných zisků a o válečné přirážce, již jest platiti z některých druhů daní, zák. čl. XI/1909 o správě veřejných daní, zák. čl. LIII/1912 o změně a doplnění zák. čl. VI, VII, VIII, IX, X, XI/1909, dále o opatřeních s tím souvisejících, zák. čl. XXXII/1916 o dani z majetku, VI. část třicátkového řádu z r. 1788 se všemi změnami a dodatky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

(4) Ustanovení zákona ze dne 27. ledna 1922, č. 43 Sb. z. a n., o oddělení státní finanční správy od obecní a municipální správy na Slovensku a Podkarpatské Rusi, pokud se vztahují pouze na vybírání daní v čl. I. uvedených, zůstávají nedotčena; způsob vybírání těchto daní, čítajíc sem i přirážky, příslušenství a tresty na penězích státními činiteli, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi též obcemi, daňovými městskými úřady nebo notáři, upravuje vládní nařízení; dokud se tak nestane, platí dosavadní ustanovení.

(5) Ministerstvo financí upraví účtování daní v čl. I. uvedených, čítajíc sem i přirážky, příslušenství, úroky nahrazovací a tresty na penězích, pokud možno, jednotně vniternými pokyny; dokud se tak nestane, platí dosavadní ustanovení.

(6) Pro všechny v odst. 1. uvedené daňové věci, které se týkají let 1926 a předchozích, platí dosavadní zákony, nařízení a jinaká ustanovení.

(1) Účinnosti nepozbývají:

1. Ustanovení o trvalých neb dočasných osvobozeních a výhodách co do daní přímých, které byly poskytnuty:

zákonem ze dne 10. dubna 1919, č. 204 Sb. z. a n., jímž se poskytuje osvobození od domovní daně činžovní a přirážek pro novostavby v t. zv. pevnostním obvodu města Hradce Králové;

vládním nařízením ze dne 28. září 1920, č. 550 Sb. z. a n., o osvobození darů pro Národní fond Masarykův od daní a poplatků;

zákonem ze dne 11. července 1922, č. 238 Sb. z. a n., o rozšíření působnosti zemských úvěrních ústavů na Slovensko a Podkarpatskou Rus;

zákonem ze dne 3. července 1923, č. 148 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje platnost zákona o vyvlastňování k úpravě asanačního obvodu hlavního města Prahy a povolují se daňové výhody pro stavby v tomto obvodu;

čl. I., odst. 5. zákona ze dne 19. prosince 1924, č. 308 Sb. z. a n., jímž se částečně mění ustanovení § 94, lit. c. zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z.o osobních daních přímých, pokud jde o výhody pro daň rentovou;

zákonem ze dne 26. března 1925, č. 48 0 ochraně nájemníků;

zákonem ze dne 23. června 1926, č. 149 Sb. z. a n., o daňových úlevách pro případ znovuzřízení budov, strojů a zařízení poškozených živelními pohromami.

2. Vládní nařízení ze dne 1. března 1919, č. 96 Sb. z. a n., týkající se působnosti revisního odboru ministerstva financí co do přímých daní.

3. Zákon ze dne 26. března 1919, č. 170 Sb. z. a n., jímž se upravuje státní daň a přirážková základna u daní reálných co do ustanovení §u 1, odst. 4. věta 2.

4. Zákon ze dne 21. prosince 1923, č. 254 Sb. z. a n., o vybírání zdravotní přirážky ku přímým daním státním, podléhajícím přirážkám.

(2) Pokud zákon jinak neustanovuje, zůstávají dočasná osvobození nebo dočasné výhody co do daní přímých, které přísluší podle zákonů v odst. 1. nevyjmenovaných, v účinnosti až do konce lhůty, dokud nebyla vyčerpána.

(3) Co do povinností, spojených s dočasným osvobozením nebo dočasnou výhodou (odst. 1.), zůstávají dosavadní ustanovení zákonná nedotčena.

(4) Účinnost § 32 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obci a měst s právem municipálním, prodlužuje se na rok 1927.

Účinnosti pozbývají počínajíc kalendářním (berním) rokem 1927 ustanovení o vypočítávání nejmenší hodnoty nemovitostí, podrobených dani pozemkové a domovní dani činžovní pro účely poplatkové, totiž čl. III. zák. ze dne 17. června 1881, č. 49 ř. z., jímž se ustanovuje hlavní summa daně pozemkové, vyhláška ministerstva financí ze dne 23. prosince 1897, č. 301 ř. z., o násobku pozemkové daně, má-li býti k účelům poplatkovým zjištěna hodnota nemovitosti dani pozemkové podrobených, § 25 zák. ze dne 28. prosince 1911, č. 242 ř. z., o daňových výhodách pro novostavby, přestavby, nástavby a přístavby povšechně a pro stavby s malými byty zvláště, § 44 zák. čl. XI/1918 o poplatku z převodu majetku a to odst. 2., č. 1., věta 1., č. 2. a 4., a dále odst. 3. až 5., pokud se tyto posléze jmenované odstavce týkají domovní daně činžovní, a § 46, posl. odst., uvedeného zák. čl., pokud se týká budov trvale osvobozených dd domovní daně činžovní; ustanovení § 107, č. 9., lit. b)uvedeného zák. čl. zůstávají v platnosti.

(1) Všude tam, kde se v tomto zákoně mluví o zákoně občanském, rozumí se jím pro Slovensko a Podkarpatskou Rus také nepsané právo obyčejové.

(2) Na dobu, dokud ustanovení o pozůstalostech nebudou sjednocena, platí pro pozůstalosti na Slovensku a v Podkarpatské Rusi jen ustanovení § 24, odst. 4., tohoto zákona.

K výdajům a ztrátám, hrazeným v obchodních obdobích, která se končila v kalendářním roce 1926, z fondů a reserv, dlužno přihlížeti při vyměřování zvláštní daně výdělkové na kalendářní (berní) rok 1927.

(1) Pokud nebude upraven základ a sazba pozemkové daně způsobem v §§ 103 a 105 naznačeným, vyměřuje se pozemková daň z ryzího katastrálního výtěžku, se kterým jsou jednotlivé parcely zapsány do pozemkového katastru, sazbou 22.7%.

(2) K pozemkové dani vybírá se v celém státním území až na další mimořádná přirážka státní z lesů ve výši 400%, z ostatní půdy ve výši 200% státní daně. Mimořádná přirážka státní není základem přirážek a příspěvků pro svazky územní samosprávy.

(3) Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi vyměří se pozemková daň na rok 1927 sazbou 21%, na rok 1928 sazbou 22% a teprve od r. 1929 počínajíc sazbou 22.7% ryzího katastrálního výtěžku.

(4) Pro Hlučínsko platí o pozemkové dani tato přechodná ustanovení:

a) Pokud nenabude platnosti nový katastrální operát, jest základem pro vyměření pozemkové daně katastrální výtěžek v tolarech znásobený pěti.

b) Sazba pozemkové daně činí na rok 1927 10% ze základu daně a stoupá na ostatní léta za každý další rok o 1%, až dosáhne výše platné v ostatním území československé republiky (22.7%).

(5) Pozemková daň vyměřená sníženými sazbami podle odst. 3. a 4. jest pro přechodnou dobu také základem pro výpočet mimořádných přirážek státních podle ustanovení odst. 2. tohoto článku.

(6) Do zvláštních fondů zřízených při zemědělských radách podle ustanovení § 109, odst. 2., přispívají až na další stát 15% mimořádné přirážky státní připadající na pozemkovou daň předepsanou v obvodu dotčeného fondu z veškeré půdy kromě lesů a obce z vybraných přirážek obecních částkou ve výši 10% pozemkové daně předepsané v obci z veškeré půdy kromě lesů.

(7) Pokud nebude upraven základ a sazba pozemkové daně způsobem v §§ 103 a 105 naznačeným, dlužno ve smyslu § 55, odst. 2., a § 79, odst. 1., lit. b), odčítati jakožto výtěžek podrobený pozemkové dani 20 násobek ryzího katastrálního výtěžku dotčených pozemků.

Vodním regulačním družstvům na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, spadajícím pod ustanovení zák. čl. XXIII/1885 o vodním právu, budou dosavadní restituce daně pozemkové, příslušející zmíněným družstvům podle ustanovení § 7, odst. 3. zák. čl. XLII/1881 o změně ustanovení zák. čl. VII/1875 vztahujicích se na území odvodněná, pokud se týče § 1 zák. čl. XXIX/1889, jímž se pozměňují některá ustanovení zák. čl. XLII/1881, vypláceny nezměněnou výší až do roku, ve kterém nabude platnosti nové vcenění chráněných pozemků podle ustanovení zákona o pozemkovém katastru a jeho vedení.

Na Hlučínsku činí daň činžovní na léta 1927 a 1928 41/2% a na léta 1929 a 1930 6% z vyměřovacího základu.

(1) Daňové komise a trestní senáty podle tohoto zákona zřízené započnou svoji činnost dnem 1. března 1928. Tímto dnem zaniká působnost dosavadních daňových komisí, trestních senátů a, pokud jde o Slovensko a Podkarpatskou Rus, též působnost sborových soudů v trestních věcech přímých daní.

(2) O ukládacích a trestních případech, které se týkají let 1926 a předchozích a které dne 1. března 1928 nebyly ještě pravoplatně rozhodnuty, rozhodují podle ustanovení pro tyto případy dříve platných v Čechách, na Moravě a ve Slezsku komise a trestní senáty tímto zákonem zřízené, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi komise tímto zákonem zřízené a sborově soudy.

(1) Vyjímajíc případy, v nichž podle zákonů o válečné dani, pokud se týče o dani z válečných zisků (v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zákon ze dne 30. ledna 1920, č. 79 Sb. z. a n., na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zák. čl. IX/1918), dále podle císařského nařízení ze dne 11. března 1915, č. 60 ř. z., o zálohách pro ztráty válečné a konečně podle zákona ze dne 3. března 1921, č. 102 Sb. z. a n., o výhodách pro stavby a pro obnovu strojů dodatečná oprava daňového předpisu v neprospěch poplatníka je přípustna, nemohou po vyhlášení tohoto zákona býti pravoplatně uložené přímé daně za dobu před rokem 1927 v neprospěch poplatníků měněny a nesmí býti zavedeno trestní řízeni co do přímých daní, doby před rokem 1927 se týkajících.

(2) V době vyhlášení tohoto zákona zavedená již trestní řízení zastaví se bez vydání trestního nálezu, jestliže obviněný na vyzváni úřadu trestní řízení provádějícího do lhůty jím přiměřeně stanovené nesprávná udání v přiznání podle pravdy opraví nebo jemu příslušející přiznání dodatečně podá a zaváže se připadající dodatečnou daň bez odporu zaplatiti. Dodatečné daně předepíše vyměřovací úřad trestní řízení provádějící.

(3) V případech, ve kterých trestní nález byl již vydán, avšak v době vyhlášení tohoto zákona nenabyl ještě moci práva, sníží se uložená pokuta na míru s okolnostmi se srovnávající, která však nesmí přesahovati jednonásobek zkrácené nebo zkrácení vydané daně, jestliže obviněný na vyzvání úřadu trestní řízení provádějícího do lhůty jím stanovené podaný rekurs odvolá nebo podání rekursu se zřekne a se zaváže bez odporu zaplatiti dodatečnou daň, která připadá na základ daňový, obviněným podle pravdy opravený. Trest vězení se nevykoná. Snížení pokuty provede finanční úřad II. stolice, dodatečnou daň předepíše vyměřovací úřad trestní řízení provádějící.

(4) Přiznání nebo jakýchkoli jiných udání, učiněných za příčinou vyměření přímých daní na berní léta 1927 a další, nesmí býti užito k zavedení dodatečného zdanění nebo ku provedení trestního řízení co do některé veřejné dávky týkající se doby před 1. lednem 1927.

Pokud nebyl poplatníkovi podle ustanovení tohoto zákona doručen platební rozkaz, jest povinen v kalendářním (berním) roce 1927, po případě i později platiti v stanovených lhůtách podle toho, kolik mu bylo naposled, t. j. podle posledního předpisu na časově nejbližší kalendářní (berní) rok až včetně do roku 1926 předepsáno k přímému placení na ročních daních s přirážkami.

(1) Nejmenší hodnota pozemků, podrobených dani pozemkové, činí pro účely poplatkové padesátinásobek dosavadního ryzího katastrálního výtěžku. Na Hlučínsku činí nejmenší hodnota pozemků, pokud tam nenabude platnosti nový katastrální operát, dvěstěpadesátinásobek dosavadního výtěžku v tolarech.

(2) Nejmenší hodnota budov podrobených zásadně dani činžovní (§§ 117 a 143 tohoto zákona) činí v místech uvedených v § 143, odst. 1., lit. a) tohoto zákona čtrnáctinásobek a v ostatních místech dvanáctinásobek výtěžku (nájemného nebo nájemní hodnoty podle § 148, odst. 1., tohoto zákona), který byl základem pro daň na rok předcházející ten rok, v němž platební povinnost co do poplatku vznikla, byla-li celá budova v rozhodném roce po celý rok nebo po celou sezonu dani podrobena.

(3) Nebylo-li tak, jest základem pro vypočítání nejmenší hodnoty budovy výtěžek, z kterého by činžovní daň byla vyměřena, kdyby byl předpoklad v odst. 2, uvedený splněn.

(4) Nebylo-li tu objektu daňového v předcházejícím roce (odst. 2.), jest základem pro vyměření nejmenší hodnoty budovy výtěžek roku, v němž vznikla poplatková povinnost.

(5) Výtěžek (nájemné nebo nájemní hodnota) budov nebo jejich částí nezdaněných nebo zdaněných jen na část roku (sezony) určí v případě odst. 3. a 4. vyměřovací úřad pro přímé daně na podkladě poplatníkova přiznání podaného do přiměřené, tímto úřadem stanovené lhůty. O tomto přiznání platí jinak obdobně ustanovení tohoto zákona o přiznání k domovní dani činžovní.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1927 s výjimkou ustanovení § 58, odst. 6., a § 85, odst. 6., kteráž nabývají účinnosti od 1. ledna 1928.

(2) Provedením jeho pověřuje se ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důchodové dani jsou podrobeny:

1. Fysické osoby, které v tuzemsku bydlí nebo tu pobývají déle jednoho roku, veškerým svým důchodem. Avšak důchody z cizozemských nemovitostí a podniků, dále služné nebo výslužné vyplácené z cizozemské státní pokladny jsou osvobozeny od daně, jsou-li v cizině prokazatelně podrobeny dani důchodové nebo dani stejného druhu a postupuje-li cizina stejně při zdanění podobných důchodů z tuzemska plynoucích.

V témž rozsahu podrobeni jsou důchodové dani též tuzemci, kteří vykonávajíce tuzemskou státní službu mají bydliště v cizině, pokud tam nejsou podrobeni příslušným přímým daním státním.

2. Jiné fysické osoby důchodem plynoucím z těchto pramenů:

a) z tuzemských nemovitostí nebo pohledávek na tuzemských nemovitostech knihovně zajištěných nebo z majetku vázaného na tuzemsko nuceným uschováním nebo jinými právními předpisy,

b) z výdělečných podniků nebo výdělečných zaměstnání v tuzemsku provozovaných nebo z účastenství v takovém podniku nebo zaměstnání (na př. účastník společnosti tiché, veřejné, komanditní, společnosti s ručením omezeným, majitel kuksů),

c) ze služného nebo výslužného z některé tuzemské pokladny státní, zemské, župní, okresní nebo obecní, aneb konečně

d) z tantiem podrobených dani podle § 183.

Držba akcií, podílních listů a podobných cenných papírů nepokládá se za účastenství v podniku podle lit. b) předchozího odstavce.

3. Fysické osoby, které nebydlíce v tuzemsku, pobývají tu dobu kratší jednoho roku za výdělkem, důchodem za pobytu v tuzemsku získaným.

4. Neodevzdané pozůstalosti podle ustanovení § 24.

Od důchodové daně jsou osvobozeni:

1. Hlavy cizích států a jejich průvod, diplomatičtí zástupcové pověření u vlády republiky Československé, jiné osoby, jimž přísluší podle práva mezinárodního exterritorialita, a konsulové z povolání cizích států i s příslušníky svých rodin, a to z veškerých důchodů kromě důchodů z pramenů jmenovaných v § 1, č. 2, nejsou-li ovšem československými příslušníky a je-li zaručena vzájemnost.

Osvobození v témže rozsahu a za týchž podmínek požívají úředníci a zřízenci, jichž zmínění diplomatičtí zástupcové nebo konsulové z povoláni užívají pouze ku pracím vyslanectví nebo konsulátu anebo ve svých rodinách.

2. Osoby, které mají nárok na osvobození od důchodové daně podle státních smluv nebo jinak podle zásad mezinárodního práva, pokud jde o důchod, který neplyne z pramenů v § 1, č. 2 jmenovaných.

3. Osoby vojenské a četnické v činné službě, pokud jde o vojenské (četnické) služební požitky.

4. Osoby, které požívají přídavků za zranění, pokud jde o tyto přídavky.

5. Státní zaměstnanci, kteří nemají podle specielních zákonů práva voliti nebo volenu býti do Národního shromáždění, pokud jde o jejich služební požitky ze státní pokladny.

(1) Od důchodové daně jsou dále osvobozeny osoby, jejichž veškerý, v době pro zdanění rozhodné (§ 4) dosažený důchod nepřesahuje 7000 Kč; u osob, v jejichž zaopatření jsou nehledíc k druhému manželu, další čtyři příslušníci rodiny (§ 5) zvyšuje se tato částka na 9200 Kč, u osob s pěti takovými příslušníky rodiny na 11.000 Kč a konečně u osob se šesti takovými příslušníky rodiny na 13.000 Kč.

(2) Toto ustanovení vztahuje se na osoby, které podle § 1 nejsou podrobeny dani veškerým svým důchodem, toliko tenkráte, prokáží-li, že veškerý jejich důchod - důchod podle tohoto zákona dani nepodrobený v to počítajíc - nepřesahuje částky daně prosté.

(1) Daň se vyměřuje na každý kalendářní (berní) rok, když prošel, z důchodu dani podrobeného, jehož v tomto kalendářním roce bylo skutečně dosaženo.

(2) Nekryji-li se pravidelná obchodní období poplatníkova s kalendářním rokem, vyměří se na poplatníkovo přání daň místo podle kalendářního roku na podkladě obchodního (hospodářského) období, jestliže toto zahrnuje období jednoho roku. Zdanění dlužno položiti za základ ono obchodní období, které se v příslušném kalendářním roce končí. Změní-li poplatník se souhlasem vyměřovacího úřadu obchodní období jednou již zvolené aneb přeruší-li dosavadní spojitost jednotlivých za sebou jdoucích období, dlužno na přání poplatníkovo vzíti za základ zdanění; obchodní období, nehledíc k jeho trvání, při čemž nutno, končí-li se v důsledku takové změny v témž kalendářním roce několik období, výsledky jejich pro zdanění sečísti. Nastane-li změna nebo přerušení obchodního období bez souhlasu vyměřovacího úřadu, má tento na vůli vyměřiti daň buď podle obchodních období ve smyslu zásad předchozí věty anebo podle kalendářního roku. Vždy však nutno dbáti, aby žádné důchodové období neuniklo zdanění aneb aby se k němu nepřihlíželo dvakráte.

(3) Jinak se přihlíží ku všem ostatním pro zdanění rozhodným poměrům podle stavu. který tu byl koncem prošlého, pro zdanění rozhodného roku kalendářního; zanikla-li daňová povinnost dříve, podle stavu při jejím zániku.

(1) Poplatníkem daně důchodové jest hlava rodiny.

(2) Základem zdanění jest důchod domácnosti; tento se zjistí tím, že se k důchodu hlavy rodiny přičítá důchod příslušníků rodiny, vyjímajíc služební požitky podle § 11.

(3) Za hlavu rodiny pokládá se osoba, která, stojíc v čele jednotné domácnosti dvou neb více osob, tuto vede a řídí, takže ostatní osoby jsou její vůli podřízeny. Ve sporných případech pokládá se muž za hlavu rodiny.

(4) Příslušnost k domácnosti jest založena buď manželstvím nebo faktickým spolužitím. Za příslušníky rodiny pokládají se dále nezletilé dítky (vnukové, pastorkové, schovanci), žijí-li s hlavou rodiny ve společenství domácnostním.

(5) Zaplatil-li poplatník předepsanou daň, má stran oné její části, která poměrně připadá na důchod příslušníků rodiny, pořadem civilního práva uplatňovatelný nárok na náhradu proti těmto příslušníkům.

Žije-li více osob ve spotřebním společenství mimo případy soukromé domácnosti (na příkl. členové korporace, požívající zaopatřeni z jejího úhrnného důchodu, aniž dostávají určitých dílů jako vlastní důchod), budiž pokládán podíl z úhrnného důchodu, připadající na každého jednotlivého účastníka za důchod u něho dani podrobený. Pokud se úhrnný důchod mezi účastníky nerozdělí, předpokládá se, že se dělí na stejné části.

(1) Dani podrobený důchod zahrnuje veškeré příjmy v penězích nebo v peněžité hodnotě z pozemků, budov, výdělečných podniků a zaměstnání, ze služebního poměru a z kapitálů, jakož i všechny jinaké příjmy, též v přírodninách, spolu s užitkovou hodnotou bytu ve vlastním domě nebo jinakého bytu zdarma a hodnotou výrobků a zboží z vlastního hospodářství nebo podniku v domácnosti spotřebovaných, po odečtení přípustných srážek (§ 15).

(2) Za důchod dani podrobený se nepokládají přírůstky majetku, nastalé změnami a přesuny majetkovými, jako odprodejem majetkových částí, věnem, výbavou, dědictvím, výplatami kapitálů z pojištění životních, invalidních, starobních, kapitálovými náhradami za věcné nebo jiné utrpěné škody, mimořádnými dary a podobnými bezplatnými věnováními.

(3) Zisky ze zcizení majetkových předmětů jsou toliko tenkráte dani podrobeným důchodem, stalo-li se zcizení za provozování výdělečného podniku nebo za provádění spekulačního obchodu.

(4) Byly-li zcizeny a) nemovitosti do dvou let, b) jiné předměty, zejména cenné papíry, do tří měsíců po jich získáni, předpokládá se, že jde o spekulační obchod, leč by poplatník dokázal opak.

(5) Ztrát ze spekulačních obchodů nelze odečítati od ostatních důchodů.