II. volební období. | 3. zasedání. |
Dne 21. října t. r. přednesl pan ministr
vnitra Černý, jako správce ministerstva zásobování
exposé v zásobovacím výboru sněmovny
o otázkách drahotních. Na přečetné
stížnosti o předražování
cen cukru prohlásil pan ministr toto:
Cukrovarnický průmysl stanovil cenu na říjen
a listopad t. r. 502 Kč za 1 q rafinády typu krystal
loco továrna.
Stanovením ceny v této výši překročena
byla mez národohospodářského zájmu,
spočívající v maximu nejlevnější
výroby, a bylo povinností vlády zasáhnouti
zde korigujícím vlivem. Po delším jednání
s cukrovarnickým průmyslem, při kterém
byly probrány všechny otázky tohoto průmyslu,
dosaženo bylo včera (t. j. 20. října
1926) snížení stanovené ceny na 488
Kč za 100 kg krystalu.Ť
A ejhle! Neuplynulo od tohoto oficielního prohlášení
vlády ve věci cen cukerních ani 5 neděl
a kartel ohlašuje nové zdražení.
Vláda nedodržela slib, že svolá anketu
cukerní, na které by také parlament bral
náležitého podílu. Konaly se pouze meziministerské
porady úředníků, které vedl
pan státní tajemník Pazderka, zástupce
ministerstva zemědělství, o němž
veřejně tisk psal, že je v mnoha cukrovarech
ve správních radách a dle našeho zdání
nebyla tedy v těchto poradách zaručena absolutní
neutralita ministerských zástupců.
Správně prohlásil správce ministerstva
zásobování, že
ťstanovením ceny v této výši překročena
byla mez národohospodářského zájmuŤ
a že ťpři dalším jednání
probrány byly všechny otázky tohoto průmyslu
se týkající.Ť
Za účasti kartelu cukrovarnického se probraly
tedy všecky důležité otázky, kartel
z požadovaných cen musel sleviti 14 Kč na 1
q, veřejnost však nebyla spokojena s vládní
slabostí proti mocnému kartelu, který kdykoliv
se mu zachce, libovolně překročuje mez národohospodářský
ch zájmů, a chce překročovati tuto
mez znovu od 1. prosince t. r. Místo slevy z neslýchaně
vysokých cen cukerních chystá se nové
zdražení a vláda, zdá se, že nemá
dosti odvahy, aby se tomuto nezodpovědnému jednání
kartelu vzepřela. Naopak, kartel dožaduje se daňových
úlev a snížení vývozních
tarifů při současném zvýšení
cen.
Správným vodítkem pro stanovení cen
cukru má býti přirozeně výrobní
náklad a občanský zisk a ne kolísání
cen na trhu světovém.
Prohlásili bychom se také pro regulaci cenovou dle
světového trhu, ale potom by muselo býti
zrušeno ohromné clo na cukr a kartel by musel býti
donucen, aby vždycky ceny klesaly, když na světovém
trhu tendence poklesá. Doposud jsme vidívali pouze
ten zjev, že kartel zvyšoval, když na trhu světovém
se ceny zvedly, ale ještě ani jednou ceny nesnížil,
když ceny na světovém trhu klesaly.
Cukrovarníci, aby omluvili nové pokusy o zvýšení
cen cukru, ukazují na špatný finanční
stav několika cukrovarů. Zejména se odvolávají
na kalkulaci cukrovaru nymburského. My zase, abychom ukázali,
že cukrovarníci hodně vydělávali
i v létech minulých, kdy byl cukr značně
levnější, uvádíme statistiku
cukrovarnických zisků:
Velká skupina cukrovarů Schöllerových
vyplácela:
V kampani | 1919/20 | dividendu | 15% |
1920/21 | 21% | ||
1921/22 | 21% | ||
1922/23 | 21% | ||
1923/24 | 24% | ||
1924/25 | 24% | ||
1925/26 | ještě nevyúčtován. |
Česká společnost pro průmysl cukerní
vyplácela:
V roce | 1919/20 | dividendu | 30% |
1920/21 | 55% | ||
1921/22 | 60% | ||
1922/23 | 30% | ||
1923/24 | 25% | ||
1924/25 | 25% | ||
1925/26 | 17 1/2% |
To jsou zase přesná naše data o tom, jak veliké
cukerní koncerny na cukru prodělávaly. Těmto
podnikům, vyplácejícím obrovské
dividendy, stát, těžce zápasící
s finančními obtížemi, poskytoval ještě
veliké tarifní slevy a mimo to celé řadě
cukrovarů odpisovány byly miliony na daních.
Tak uvádíme jako příklad veliký
cukrovar v Lounech, dříve Walterův, kterému
(na čí intervenci?) slevilo ministerstvo financí
na daních 7 milionů Kč, ač cukrovar
dobře prosperoval, protože v těchto létech
vložil na 20 mil. Kč do investic!
Cukrovarnický kartel neprodělá ani podrží-li
z předminulých let základ 460 Kč za
1 q rafinády.
Dovoláváme se kategoricky zásahu ministra
financí pana dra Engliše, který v poslaneckých
a senátorských klubech mluvě o nové
dani cukerní tvrdil, že i při dani 184 Kč
na 1 q cukru nestoupne cena v detailu výše než
o 20 hal., tedy na 5.40 Kč na 1 kg!
Vždyť má kartel surovinu o 30-50% lacinější
než byla v kampani 1924/26 a také mzdy dělnictva
nestouply, ač drahota všech životních
potřeb je nebývalá.
Také výmluvy kartelu, že letošní
malá sklizeň řepy je příčinou
zvýšení výrobních nákladů,
jest neoprávněná, jak jest vidět z
těchto tabulek:
V roce | 1920/21 | činila | výroba | 7,229.949 q |
1921/22 | 6,629.334 ť | |||
1922/23 | 7,360.345 ť | |||
1923/24 | 10,111.273 ť | |||
1924/25 | 14,283.717 ť | |||
1925/26 | 15,090.000 ť |
V roce 1926/27 odhaduje se výroba nejméně
na 12,000.000 q a to odhadem i samotných kapitalistických
kruhů (ťNárodní ListyŤ).
Na nepřemrštěných cenách cukru
jest interesován celý národ, venkov i města.
Musí proto nezbytně a rychle vláda znovu
zasáhnouti proti libovůli kartelu cukrovarnického,
zavésti znovu vázané hospodářství
cukerní, zabezpečiti domácí spotřebu
cukru a ceny v detailu stanoviti nezvýšené
proti letům minulým, přihlížejíc
k velikému poklesu ceny řepy.
Protože ve veřejnosti jeví se nad jednáním
kartelu cukrovarnického veliký neklid a pobouření
konsumentů, a nejistota u obchodníků, táží
se podepsaní poslanci:
1. Víte, pane ministře financí, spravedlnosti
a zásobování o nových pokusech kartelu
zvýšiti ceny cukru?
2. Jaké disposice učiníte aby cena u kru,
vzhledem k vysokým dividendám cukrovarů a
velkému snížení cen řepy, byla
opětně sražena na cenu 5.20 Kč za 1
kg v detailu?
3. Jest pan ministr financí ochoten dodržeti slib,
že cukr nebude z kampaně 1926/27 dražší
než o 20 hal. na 1 kg?
4. Pane ministře financí, prosíme Vás,
jaké daňové slevy obdržely v posledních
letech cukrovary a které to jsou?
5. Pane ministře železnic, jaké tarifní
slevy poskytují se cukrovarnickému kartelu na dovoz
řepy a jaké tarifní výhody na vývoz
cukru do ciziny?
6. Jest spotřeba cukru pro republiku pro rok 1926/27 zabezpečena?
7. Kdy předloží vláda zákon o
stíhání zdražovatelských kartelů?