| II. volební období. | 3. zasedání. |
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1154 b) obč. zákoníka, ve znění
zákona ze dne 1. dubna 1921, č. 155 Sb. z. a n.
mění se a bude napříště
zníti takto:
Zaměstnanci přísluší po čtrnáctidenním
zaměstnání nárok na mzdu nejvýše
týdenní i tenkráte, jestliže onemocněl
anebo utrpěl úraz, nebo když z jiné
důležité příčiny týkající
se jeho osoby, nemohl vykonávati práci nebo službu,
pokud si toho nepřivodil úmyslně nebo hrubou
nedbalostí.
Za důležitou příčinu ve smyslu
1. odst. tohoto paragrafu považuje se také povolání
ke cvičení ve zbrani (cvičení služebnímu),
o němž jedná zákon ze dne 31. března
1925, číslo 61 Sb. z. a nař.
Pokud v kolektivních smlouvách nebo pracovních
(služebních) řádech jsou ustanovení
o náhradě mzdy ve smyslu tohoto zákona příznivější,
se tímto zákonem neruší.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení. Ministrům spravedlnosti
a sociální péče se ukládá,
aby tento zákon provedli.
Zákonem ze dne 1. dubna 1921 bylo znění §
1154 b) obč. zákoníka měněno
na podkladě zákona o nemocenském pojištění
dělnictva, podle něhož zaměstnanec,
který onemocněl, měl po 3 denním trvání
nemoce nárok na podporu hned od prvního dne onemocnění.
V zákoně č. 221/1924 o pojištění
dělníků pro případ nemoci,
invalidity a stáří, pozměněna
byla ustanovení o nároku na podporu nemocenskou
tak, že pojištěnec za prvé dva dny nemoci
nemá nároku na podporu za žádných
okolností, za třetí den nemoci pouze v případě,
jestliže nemoc trvala déle dvou týdnů.
Poněvadž změnou § 1154 obč. zákona
byla takovým pojištěncům vzata i náhrada
mzdy, zůstává dělník při
krátkodobém onemocnění bez jakékoliv
podpory nebo pomoci, což zejména při dnešních
nízkých poměrech mzdových je pro dělnické
rodiny stavem nesnesitelným. Tyto okolnosti také
vyvolaly značnou nespokojenost v dělnických
vrstvách s ustanovením zákona č. 22
1924, jež do značné míry opatřením
zde navrhovaným bude odstraněna, když při
krátkodobém onemocnění dostane se
pojištěnci pomoci z titulu zákonného
práva na náhradu mzdy.
Ustanovením odstavce třetího § tohoto
návrhu odstraněny budou nejasnosti v posuzování
zákona č. 61/23, zvláště pak
právní nejistota, jež vedla k vynášení
rozsudků vzájemně si odporujících.
Poněvadž navrhovaný zákon financí
státních se vůbec nedotýká,
že je tedy nezatěžuje, nepřipojujeme k
návrhu doložky úhradové.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento
návrh byl přikázán k projednání
výboru sociálně-politickému.