Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Je tomu sotva několik týdnů, kdy cukrovarnický kartel zvýšil cenu cukru na 502 Kč za cent, kterou jen pod tlakem odporu veřejnosti a vlády upravil konečně na 488 Kč a nyní opětně přichází s novým zdražením, tentokráte dokonce ještě vyšším, nežli bylo zdražení původně proponované. Tento nový útok cukrovarnického kartelu v měsíci nejhorším v roce, v době, kdy je nejvíce a nezbytných potřeb existenčních, tíživých hlavně v rodinách chudých lidí a rodinách středních vrstev, kdy je nejvyšší spotřeba cukru v drobných živnostech cukrářských, pekařských a pod., vyvolává pochopitelný rozruch a odpor ve veřejnosti, který nemůže vláda přejíti prostým mlčením a bez náležitých opatření.

Opětovně zdůrazňujeme, že není vůbec důvodu zdražovati cukr. Cena řepy byla letos podstatně nižší nežli roku loňského, mzdy dělnictva cukrovarnického se nezvýšily, naopak snížily o 10 procent, kteréžto snížení sice bylo později odvoláno, když vyvolalo odpor dělnictva, z části však přec prospělo cukrovarům, a zvýšení režie při menším množství zpracované řepy neopravňuje přece k zvýšení cen v rozsahu tak horentním.

Poukazují-li cukrovarníci na volný obchod cukrem a nynější vysoké ceny světového trhu, jemuž cenu na trhu domácím přizpůsobují, jsme nuceni naproti tomu konstatovati, že volný obchod byl by tu jen tenkráte, kdyby nebylo tu přísné organisace kartelové a vysoké celní ochrany, znemožňující fakticky konkurenci s lacinějším cukrem cizím.

Musíme se bránit monopolnímu vykořisťování domácích produkčních sil a konsumentů kartelem jednoho výrobního odvětví, jak se o to stále a stále pokouší kartel cukrovarnický.

Právě tento kartel, v němž jsou dnes všechny cukrovarnické podniky bez rozdílu i státní, projevil naprosté nepochopení pro své povinnosti a pro práci zemědělce, hlavně drobného a středního, tím, že svou přemocí nadiktoval na jaře řepařům nespravedlivě nízkou cenu za řepu, která je skutečně pod výrobním nákladem.

Tohoto útoku na pěstitele řepy a nyní na konsumenty, jimiž jsou lidé jak v městech tak na venkově, účastní se také cukrovary státní, spravované ministerstvem zemědělství. Také tyto podniky státní jsou v kartelu a také ony nesou odpovědnost za nynější politiku kartelu cukrovarnického.

Podepsaní táží se proto vlády:

1. Je vláda ochotna zakročiti proti cukrovarnickému kartelu a donutiti jej, aby upustil od jakéhokoli zdražení cukru?

2. Je vláda ochotna zakročiti proti cukrovarnickému kartelu a donutiti jej, aby pěstitelům řepy na cenu doplatil, kolik je spravedlivo?

3. Jak omluví vláda, že státní cukrovary jsou v kapitalistickém cukrovarnickém kartelu a zda je ochotna naříditi okamžitě, aby z kartelu vystoupily, když stal se organisací vykořisťující pěstitele řepy a konsumenty?