Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Státní závěrečný účet za rok 1924 byl předložen poslanecké sněmovně včas, ve lhůtě stanovené zákonem o nejvyšším účetním kontrolním úřadě ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n. Ano, byl předložen dokonce o 2 měsíce dříve, totiž již v červnu 1926.

Po formální stránce změnil nejvyšší účetní kontrolní úřad státní závěrečný účet v tom směru, že odůvodnění rozdílů mezi rozpočtem a náležitostí se neuvádějí při číselném výsledku súčtovacího odvětví, jako v účtech za předešlá léta, nýbrž v samostatném oddílu účtu (část 18). Účelem tohoto opatření bylo, aby byl zmenšen objem státního závěrečného účtu, který v důsledku odděleného preliminování osobních a věcných výdajů nabyl značného rozsahu, a aby byly tak sníženy výdaje spojené s tiskem, aniž by se vypustilo něco z věcného obsahu. Do tabulky, v níž se vykazují číselné výsledky státních výdajů a příjmů v podrobnostech, byl vsunut nový sloupec (9), ve kterém jest uvedeno pořadové číslo příslušné vysvětlivky vykázaného rozdílu.

Finančním zákonem ze dne 14. prosince 1923, čís. 245 Sb. z. a n., byly na rok 1924 v první části rozpočtu stanoveny výdaje státní částkou 16.993,976.905 Kč a státní příjmy částkou............... 16.391,293.591 Kč;

v druhé části pak určena byla potřeba státních investic částkou 2.229,230.000 Kč.

Ministr financí byl zmocněn opatřiti úhradu státních výdajů, nekrytých státními příjmy úvěrními operacemi až do obnosu....... 603,000.000 Kč

a vláda byla zmocněna opatřiti prostředky na investiční potřeby dlouhodobými úvěrními operacemi až do výše............ 2.230,000.000 Kč.

Mimo výdaje podle článku I. finančního zákona byly povoleny v roku 1929. zvláštními zákony ještě tyto další výdaje nad rozpočet:

I. Zálohy na provozní schodky Košicko-Bohumínské železnice a místních drah až do výše 270,000.000 Kč. (Článek IX. finančního zákona ze dne 14. prosince 1923, čís. 245 Sb. z. a n.).

II. Na podporu stavebního ruchu podle zákona ze dne 7. března 1924, čís. 58 Sb. z. a n.:

a) (§ 3) Na vystavění obytných budov pro státní a jiné veřejné zaměstnance do částky 600,000.000 Kč,

b) (§ 8) Na úhradu osobního a věcného nákladu spojeného s prováděním zákona o stavebním ruchu.

III. Na výkup místní dráhy v údolí Borže podle zákona ze dne 19. března 1924, čís. 71 Sb. z. a n., do výše 2,891.376 Kč a 2,963.721 Kč.

IV. K podpoře nezaměstnaných podle zákona ze dne 26. června 1924, čís. 138 Sb. z. a n., částkou 80,000.000 Kč.

V. Na výkup místní dráhy Holič-Hodonín podle zákona ze dne 3. července 1924, čís. 168 Sb. z. a n.

VI. K zálohové úhradě nákladů spojených s počátečním zařízením a působením Ústřední sociální pojišťovny podle zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. zák. a nař.

VII. K úhradě příspěvku Zvláštnímu fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů podle zákona ze dne 9. října 1924, čís. 237 Sb. z. a n., částkou nejvýše 50,000.000 Kč ročně.

VIII. K provádění zákona o požitcích válečných poškozenců podle zákona ze dne 22. prosince 1924, čís. 307 Sb. z. a n., částkou 375,000.000 Kč.

Úvěry povolené finančním zákonem na rok 1924 pro státní výdaje a státní investice spolu s uvedenými zvláštními výdaji tvoří částku, do které mohly v roku 1924 správní úřady poukazovati výdaje, ovšem s podmínkou, že úhrada podle rozpočtu, pokud se týče podle zmocnění k úvěrním operacím byla současně opatřena.

Výsledek pokladní (str. 2 a 3) jeví se takto:

A. Úvěrní operace (str. 246).

B. Fondy a zálohy (str. 248).

V části 2. "úhrnný účet porovnávající atd." (str. 6 a 7) se vykazuje:

k jichž úhradě byly opatřeny příjmy mimo rozpočet úvěrními operacemi, ještě další potřeba povolená zvláštními zákony nad výdaje podle článku I. finančního zákona; jsou to:

kap. 14., tit. 5., § 7, pol. 27., (str. 70) (článek IX. finančního zákona pro rok 1924).*)

kap. 21., tit. 5., § 4, b, str. 111, (zákon čís. 138/24 Sb. z. a n.).

kap. 21. a 21 A, tit. 4., § 2, str. 110 a 11; (zákon čís. 307/24 Sb. z. a n.).

kap. 13., tit. 6., § 1, str 50 (zákon čís. 274/19 Sb, z. a n, a resoluce Národního shromáždění ze dne 15. května 1919).

byly tedy poukazy na rozpočtové výdaje vydány v mezích finančního zákona.

Vyšší potřeba při osobních výdajích proti rozpočtu spočívá v nákladu na zálohy státu na učitelské platy; pro tuto potřebu bylo do rozpočtu zařaděno 81,000.000 Kč, kdežto ve skutečnosti bylo na zálohách vyplaceno v roku 1924 celkem 31,548.395 Kč 03 h.

Pokud se týče výdajů věcných, nejvyšší účetní kontrolní úřad upozornil, že byly v roce 1924 podle usnesení ministerské rady ze dne 20. listopadu 1924 vydávány na peněžní částky, vypadající na závazné, avšak do konce roku neprovedené objednávky, uzavřené, k tíži úvěrů preliminovaných ve státním a investičním rozpočtu na rok 1924, podmínečné platební rozkazy, jimiž se mělo umožniti použití úvěrů pro rok 1924 povolených i po uplynutí tohoto roku. Tyto podmínečné platební rozkazy, znějící jen na okrouhlé částky objednávek, bylo třeba v roku 1925 po řádném převzetí dodávky nahraditi za účelem výplaty novými platebními rozkazy, vyhotovenými na podkladě účtů. Takových podmínečných platebních rozkazů bylo vydáno:

*) Súčtování k tíži pokladní správy jest odůvodněno tím, že tyto schodky - státem zálohou uhrazené - budou započteny do výkupní ceny, jejíž úhradu bude nutno svého času opatřiti v úvěrech pokladní správy.

a) k tíži úvěrů povolených pro státní výdaje podle článku I. finančního zákona pro rok 1924:

b) k tíži rozpočtu investičního:

Tyto podmínečně poukázané částky jsou obsaženy v konečných nedoplatcích výdajových příslušných odvětví.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad oproti tomuto opatření vlády zaujímal stanovisko odchylné jak s hlediska účetnického, tak s hlediska finančního zákona. Podmínečné platební rozkazy samy nemohly býti podkladem výplaty a musily teprve na základě řádně upravených účtů býti nahražovány novými platebními rozkazy na částky splatné. Mimo to vyhotovování a účtování dvojích platebních rozkazů zatěžuje jak administrativní úřady tak účtárny. Také způsob výplaty prostřednictvím poštovního úřadu šekového, kde příprava výplaty (zápis v knize, likvidace) i vlastní realisace (vyhotovení platebních poukázek) jsou prováděny v tomtéž účetním oddělení, usnadňuje možnost omylů nebo chyb a nevylučuje zneužití podmínečného rozkazu. Hlavně však nejvyšší účetní kontrolní úřad vycházel ze zásadního názoru, že finanční zákon nezná prolongace úvěrů po uplynutí rozpočtového roku a že každé vázání částek úvěrů pro splnění závazků z objednávek a dodávek dokončených teprve v roce následujícím, vyžadovalo by novelisaci finančního zákona. (čl. VIII.) Tento jeho názor dochází opory také v zákonech o dodatečných rozpočtech na rok 1920 a 1921. (§ 3. zákona čís. 81/1921 Sb. z. a n. a čl. VIII., odst. 1. zákona čís. 67/1922 Sb. z. a n.)

Podstatně nižší výdaje proti rozpočtu vykazují odvětví:

kap. 6.: Příděly samosprávným svazkům (nižší příděl z daně z obratu),

kap. 11.: Ministerstvo národní obrany (odevzdání státní zbrojovky akciové společnosti),

kap. 12.: Ministerstvo vnitra (snížení nákladů na politickou službu a četnictvo),

kap. 20.: Ministerstvo veřejných prací (snížení nákladů na báňské a hutnické podniky).

Vyšší výdaje nad rozpočet vznikly u odvětví:

kap. 7.: Státní dluh (splacení pokladničních poukázek za 940,465.000 Kč z výtěžků IV. státní půjčky a úvěrní operace podle zákona čís. 127/1921 Sb. z. a n.),

kap. 10.: Ministerstvo zahraničních věcí (podpory ruským a ukrajinským uprchlíkům),

kap. 13.: Ministerstvo školství a národní osvěty (zde vyúčtované zálohy na učitelské platy),

kap. 14.: Ministerstvo financí (zálohy na provozní schodky Košicko-Bohumínské železnice a místních drah jako splátky na výkup, vyúčtování účinů, týkajících se hospodářství před státním převratem, vklady u zemské a hypoteční banky z výtěžku úvěrní operace podle zákona čís. 238/1922 Sb. z. a n., zálohy a vklady peněžním ústavům, splátky na výkup Buštěhradské dráhy z výtěžku úvěrní operace podle zákona čís. 124/23 Sb. z. a n.),

kap. 17.: Ministerstvo železnic (vyšší náklady na provoz),

kap. 21.: Ministerstvo sociální péče (výdaje spojené se stavebním ruchem a uhražené z výtěžku losově a IV. státní půjčky, náklad na péči o válečné poškozence a nezaměstnané).

Rozpočtových příjmů se nedosáhlo u odvětví:

kap. 9.: Předsednictvo ministerské rady (příjmy z pozemkové reformy plynou do náhradního fondu),

kap. 11.: Ministerstvo národní obrany (z důvodu uvedeného u výdajů)

a u kapitol 16. (ministerstvo pošt a telegrafů), 17. (ministerstvo železnic) a 20. (ministerstvo veřejných prací - státní báňské a hutnické závody).

Značně vyšší příjmy nad rozpočet vykazují odvětví:

kap. 8.: Pense (vyšší přípěvky),

kap. 12.: Ministerstvo vnitra (nahražené vyživovací příspěvky z doplatků na požitky válečných poškozenců),

kap. 14.: Ministerstvo financí (vyšší výnos z výdělkové daně podniků veřejně účtujících, daně z příjmu, válečné daně, úroků z prodlení, cel, poplatků a daně z obratů, vyšší příjmy z cenných papírů, z tabáku, loterie a bankovního úřadu),

kap. 18.: Ministerstvo zemědělství (vyšší příjmy ze statků převzatých státem).

Srovnání náležitostí roku 1924 při jednotlivých odvětvích s náležitostí roku 1923 se neprovádí, ježto v roku 1923 byla vykázána potřeba vyplývající ze zákona čís. 394/1922 Sb. z. a n., úhrnem při pokladní správě, kdežto v roku 1924 jsou veškeré náklady súčtovány při jednotlivých odvětvích.

Nedoplatky státních příjmů dosáhly koncem roku 1924 částky 4.115,876.565 Kč 40 h, z níž připadá na nedoplatky daňové a poplatkové celkem 3.519,642.272 Kč 45 h, tedy 855% nedoplacené náležitosti všech státních příjmů.

Z následujícího přehledu lze poznati postupný vývoj těchto důchodkových nedoplatků v letech 1919-1924.

Nedoplatky přímých daní stoupaly každý rok o značné částky, vyjímaje rok 1922, kdy v předpisování přímých daní nastala přestávka, ježto finanční úřady byly zaměstnány vyměřováním dávky z majetku; značná výše těchto nedoplatků (přes 2 1/2 miliardy odvoláních proti daňovým předpisům až do vyřízení a finanční úřady nemohly všechna taková odvolání, jichž počet jest velmi značný, vyříditi, jakož i tím, že předepsané daně nebyly do konce roku zaplaceny. Nedoplatky na dani z obratu a přepychové vznikly z těchže důvodů jako u daní přímých. U daní spotřebních jsou největší nedoplatky na dávce z uhlí a na dávce z kořalky, jež vznikly opožděným předpisováním dávek za uplynulá léta; sestupná tendence má původ ve snížení dávky z uhlí. Poplatkové nedoplatky vznikají tím, že některé druhy poplatků jsou splatny až po uplynutí delší doby od předpisu a tím, že v četných případech odvolání proti výměře poplatků byl povolen odklad placení až do rozhodnutí o odvolání.

Vedle nedoplatků na státních dávkách již vyměřených má finanční správa ještě další pohledávky z daní a dávek, jež finanční úřady s osobním stavem namnoze nedostatečným nemohly dosud vyměřiti všem poplatníkům až do běžného roku, poněvadž nad to zavedením nových daní a dávek rozmnožily se značně úkoly těchto úřadů.

Použití investičních úvěrů bylo jako v letech minulých vázáno na předpoklad, že finanční úhrada bude opatřena investiční půjčkou. Pro nepříznivé poměry peněžního trhu nebyly však provedeny úvěrní operace, ke kterým byla vláda zmocněna článkem XIII. a XVII. finačního zákona. Investiční výdaje byly tudíž, až na níže uvedené výjimky, hrazeny dosavadním způsobem, totiž prozatímně ze záloh uvolněných finanční správou z pokladních hotovostí.

Stavební akce mohly proto býti provedeny jen v mezích pohotovosti finančních prostředků a nenabyly rozsahu předpokládaného investičním rozpočtem. Většinou bylo pokračováno ve stavbách už rozestavených, nové stavby byly podnikány jen výjimečně.

Přesunování investičních potřeb, které pro nedostatečnost úhradních prostředků v předcházejících letech byly odsunuty, přivodilo částečné úchylky od rozpočtu. Úchylky ty jsou uvedeny v závěrečném účtu na zvláštních položkách, z jejichž znění vysvítá účel a nutnost výdaje.

Celková spotřeba investičních úvěrů činí asi 57% rozpočtené částky 2.229,300.000 Kč, takže nepreliminované výdaje vesměs mohly býti kryty v nevyčerpaných úvěrech rozpočtových, prozatímně pak uhrazeny stejně jako preliminované výdaje zálohové z pokladních hotovostí.

Mimo uvedené okolnosti nastalo snížení spotřeby investičních úvěrů oproti rozpočtené částce i tím, že poklesem cen stavebního materiálu a úspěšným zadáním staveb a dodávek bylo možno docíliti nižších než rozpočtených nákladů a dále tím, že nebyl vždy dodržen rozpočtem předpokládaný program dodávkový (na př. u státních drah program pro dodání lokomotiv a vozidel).

K úhradě této potřeby se použilo:

a to na investice:

bylo opět nutno uhraditi zálohou z pokladních hotovostí, na nutné investice uvolněných.

Příjem:

Výdaj:

Příjem:

Výdaj:

Výsledky průběžných účinů v roku 1924 vykazují:

Aktivní nedoúčtované položky jsou:

Pasivní nedoúčtované položky jsou:

pak úložky (deposita) a různé splátky a odvody peněz, jichž vyúčtování nemohlo býti provedeno do konce roku 1924.

Jakožto nedoúčtované položky aktivní nebo pasivní, vykázané v závěrce kontokorentní, měly by se při přesném výkladu pojmu účinů nepůsobivých vyskytovati jen takové, které nezmenšují ani nezvětšují trvale stav státního jmění. V praksi však docházelo k úchylkám od těchto zásad kontokorentního účtování, neboť byly namnoze účtovány jako zálohy proti náhradě i takové výdaje nebo příjmy, které již podle své povahy měly býti účtovány jako účiny působivé, preliminované nebo nepreliminované, poněvadž byl znám účel a tím i zúčtovací odvětví. Pokud nejvyšší účetní kontrolní úřad při sdělávání závěrečných účtů ve výkazech nedoúčtovaných položek takové účiny zjistil, dal provésti přeúčtování k tíži příslušného rozpočtového odvětví a stále naléhá na vyúčtování záloh vůbec. Veden snahou, aby účetnictví státní podávalo přesný obraz hospodaření se státními prostředky a hledě k tendenci zákona o úsporných opatřeních ve veřejné právě, učinil přípisem ze dne 5. srpna m. r. návrh, aby byly stanoveny přesné zásady kontokorentního účtování průběžných účinů a zásady ty podrobně formuloval.