Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1926.
II. volební období. 3. zasedání.

779.

Zpráva

ústavne-právneho výboru

o usnesení senátu Národného shromaždenia republiky Československej (tisk 583)

k vládnemu návrhu zákona (tisk sen. 101 a 124)

o premlčaní pohľadávok pripadlých československému štátu podľa mierových smlúv.

Podľa mierových smlúv St. Germainskej (čl. 208) a Trianonskej (č. 191) a zákona z 12. srpna 1921, č. 354. Sb. z. a n., ktorým boly dotyčné ustanovenia mierových smlúv prevedené, nadobudnul československý štát všetky statky a majetky, ktoré na území bývalého mocnárstva Rakúsko-uhorského, patriacim k Československej republike, náležaly býv. cisárstvu rakúskemu, kráľovstvu uhorskému alebo mocnárstvu Rakúsko-uhorskému, korune rakúskej a uhorskej a bývalej panovníckej rodine rakúsko-uhorskej dňa 28. ríjna 1918 alebo na územiach pozdejšie privtelených, v deň ich privtelenia, ktoré na Valčicku a Vitorazsku náležaly v deň privtelenia zeme Dolnorakúskej, ktoré na Hlučínsku v deň privtelenia územia tohoto náležaly korune a ríši nemeckej, štátom nemeckým, bývalému cisárovi nemeckému a iným členom nemeckých panovníckych rodín.

Podľa zákona č. 34 z r. 1921 rozumejú sa však so statkami a majetkom tiež pohľadávky.

V mnohých prípadoch určité pohľadávky československého štátu boly premlčané k nemalej škode štátu, lebo ako Rakúsko, tak aj Maďarsko pohľadávky tieto prihlásilo k evalvacii podľa čl. 208 mierovej smluvy St. Germainskej a čl. 191 mierovej smluvy Trianonskej.

Aby bolo čelené tejto škode, predložila vláda senátu návrh prítomného zákona, ktorým sa majú premlčacie lehoty predlžiť o dva roky. Senát však našiel, že táto lehota je v mnohých prípadoch prikrátka, lebo pri mnohých pohľadávkach sotva bude možné do 2 rokov obdržať náležitý základ pre vymáhanie týchto pohľadávok, a preto zmenil tu na tri roky.

Ústavne-právny výbor priklonil sa k tejto mene vládneho návrhu a preto doporučuje prijatie osnovy v tomto znení:

Zákon

ze dne......................

o promlčení pohledávek připadlých československému státu podle mírových smluv.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Promlčení pohledávek, kterých nabyl československý stát podle zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 34 Sb. z. a n., o převzetí statků a majetku, připadlých podle mírových smluv československému státu, staví se tak, že se pohledávky tyto nepromlčí dříve, nežli za tři leta ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti.

§ 2.

(1) Uplynula-li promlčecí lhůta v době mezi 28. říjnem 1918 a dnem účinnosti tohoto zákona, nelze v době tří let od účinnosti této uplatňovati promlčení pohledávek uvedených v §u 1 ani námitkou, ani určovací žalobou, ani mezitímním návrhem určovacím.

(2) Přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo do tří let po ní podané žaloby a návrhy na určení, že pohledávky uvedené v §u 1 zaniklý promlčením, buďte zamítnuty, jakmile tato jejich povaha (§ 1) ze žaloby nebo z výsledku projednávání před soudem bude zjištěna.

§ 3.

(1) Tento zákon nabude účinnosti dnem vyhlášení.

(2) Jeho provedením pověřují se ministři spravedlnosti a financí v dohodě s ostatními zúčastněnými ministry.

V Prahe, 14. dezembra 1926

Dr. Mičura v. r.,
Igor Hrušovský v. r.,
predseda.
zpravodajca.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP