| II. volební období. | 3. zasedání. |
Návrh zákona netýká se půdy,
která podléhá zákonům o pozemkové
reformě a ničeho na těchto zákonech
nemění. Běží o pořádek
v legislativě, aby zákony prozatímní
povahy neplatily déle, než je toho nejnutněji
zapotřebí. Na velkém majetku pozemkovém
jest již všude v knihách veřejných
poznamenáno, že jest zabrán státem podle
zákona záborového. Netýká se
tudíž zrušení zákona o obstavení
velkostatků a § 4 zákona č. 64/1918
nijak majetku zabraného. Na Slovensku přeje si lid
i úřady, aby § 4 zákona č. 64/1918
byl zrušen. Není důvodu, aby dále byl
držen v platnosti. Oba zákony (č. 32/1918 a
§ 4 zák. č. 64/1918) splnily svůj úkol.
Dnes jen zatěžují naši administrativu
a nepřinášejí užitku, toliko výlohy
administrativě a stranám. Oba zákonné
předpisy staly se zbytečnými, jakmile Státní
pozemkový úřad provedl na velkém majetku
pozemkovém všude poznámku záboru v knihách
veřejných. Zemědělský výbor
doporučuje návrh zákona ke schválení.
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Zákon ze dne 9. listopadu 1918 č. 32 Sb. z. a n.
o obstavení velkostatků, § 4 zákona
ze dne 10. prosince 1918 č. 64 Sb. z. a n. o mimořádných
přechodných ustanoveních na Slovensku a §
5 zákon ze dne 11. června 919 č. 33 Sb. z.
a n. o pozemkovém úřadě se zrušují.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení. Provedou jej všichni členové
vlády.
Ministerstvu pro správu Slovenska se ukládá,
aby s účinností platnosti tohoto zákona
zrušilo své nařízení č.
11/1919 a č. 137/1919.