Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Pracovní poměr domovnický může býti ujednán buď ústní nebo písemnou smlouvou, nebo písemným prohlášením vlastníka domu nebo jeho oprávněného zástupce, vydaným na základě kolektivní smlouvy a doručeným zaměstnanci.

1. Domovníky (správci domu, vrátnými) podle tohoto zákona jsou muži i ženy, kterým byl svěřen vlastníkem domu, nebo jeho oprávněným zástupcem dohled na dům, udržování čistoty a pořádku v něm a obstarání prací, týkajících se správy domu.

2. Na osoby tyto nevztahují se ustanovení čeledního řádu.

3. Tento zákon nevztahuje se na osoby zaměstnané domovnickými pracemi v budovách určených pro veřejné úřady a ústavy, jsou-li tyto osoby státními nebo veřejnými zaměstnanci.

1. Kolektivní smlouvy, pokud neodporují donucujícím předpisům tohoto zákona a ujednání mezi organisacemi nebo zájmovými skupinami majiteli domů s jedné strany a mezi odborovými organisacemi domovníků se strany druhé, jsou závazné pro zaměstnavatele i zaměstnance, náležejí-li navzájem organisacím nebo zájmovým skupinám, které smlouvu ujednaly.

2. Smlouvy jiné nebo zvláštní pracovní úmluvy jsou neplatny, jsou-li na škodu zaměstnanců oproti kolektivní smlouvě, zavazující obě smluvní strany.

1. Pro každý dům budiž zpravidla ustanoven domovník.

2. Vlastník domu může však domovnické práce obstarávati sám nebo pomocí osoby v domácnosti žijící.

1. Domovníku náleží, aby hájil bedlivě zájmu vlastníka domu jeho správě svěřeného, aby oznámil ihned vlastníku domu nebo jeho oprávněnému zástupci všechny závady v domě, ze kterých by mohla povstati újma na zdraví, životu nebo majetku vlastníka domu i jiných osob, a aby dbal by nebyl zbytečně poškozován dům, jeho místnosti a příslušenství.

2. Příkazů vlastníka domu nebo jeho oprávněného zástupce co do správy domu a dohledu naň jest povinen domovník uposlechnouti. Domovník jest také povinen oznámiti vlastníku domu nebo jeho zástupci závady a stížnosti přednesené jemu nájemníky, t. j. přednosty domácnosti (nebo jejích zástupci).

1. Zejména náleží domovníkovi také pečovati o čistotu a osvětlování domu a to na chodbách, schodištích a jiných místnostech přístupných všem obyvatelům domu, dohlížeti na vodovod a osvětlovací zařízení.

Povinnost tato nevztahuje se na místnosti přístupné jiným osobám, než obyvatelům domu. Domovník jest také povinen obstarávati pochůzky spojené se správou domu, jakož i veškeré práce ukládané veřejnými úřady v domech, jakož i vyvěšování vyhlášek úředních, doručování příkazů a pod.

2. Kromě takových prací, vyžadovaných správou samou, nejsou povinni domovníci konati bezplatných služeb ani majiteli nebo jeho zmocněnci ani obyvatelům domu.

3. Za takové jinaké služby a práce jako čištění kanalisace, komínu atd. a nebo jiné mimořádné práce vyžadované majitelem domu nebo jeho zástupcem, nebo obyvateli domu přísluší domovníkovi odměna smluvená nebo v místě obvyklá a přiměřená.

4. Čištění chodníku náleží domovníkovi jen potud, pokud chodník je majetkem vlastníka domu.

1. Koná-li domovník tyto práce (domovnické) jako vedlejší zaměstnání, nebo příležitostně, může vykonávati své jiné zaměstnání i mimo dům. Náleží mu však, aby pod svou zodpovědností postaral se o svého zástupce po dobu své nepřítomnosti.

2. Je-li domovnický poměr zaměstnáním stálým, vyžádá si schválení vlastníka domu, nebo jeho zástupce, chce-li se zdržeti přes tři dny mimo dům.

Domovníkovi dlužno dáti zdarma vhodný, světlý, zdraví neškodný a k řádnému obývání způsobilý byt nejméně o dvou místnostech (kuchyň a pokoj) a to poblíž domovních dveří. Byly-li mu vykázány místnosti stavebnímu řádu, policejním a zdravotním nařízením odporující, může ihned domovnický poměr rozvázati a přerušiti a žádati náhradu škody.

Mimo byt a náhradu hotových výloh spojených se správou domu, přísluší domovníku za konané práce od vlastníka domu mzda smluvená nebo přiměřená (v místě obvyklá). Výše její stanovena bude kolektivní smlouvou a nesmí býti nižší nežli mzda stanovená kolektivní smlouvou platnou pro obvod, pro který byla smluvena.

1. Za každé otevření domovních dveří v době, po kterou má býti dům uzamčen (doba tato budiž uvedena ve schváleném domácím řádu), zaplatí strana za otevření žádající poplatek přímo domovníku. Poplatek tento určí se domovním řádem, schváleným okresní správou politickou (policejním ředitelstvím).

2. Se svolením vlastníka domu může dáti domovník obyvatelům domu domovní klíč za poplatek uvedený ve schváleném domovním řádě. Poplatek tento náleží domovníkovi i tehdy, dal-li vlastník domu domovní klíč obyvatelům sám. V tomto případě nenese domovník zodpovědnost za škodu povstalou opomenutím jejich a nebo příslušníků rodiny.

1. Domovnický poměr může býti zrušen oběma stranami výpovědí, a to jen za podmínek uvedených v § 1 a § 4, zákona č. 48 Sb. z. a n. ze dne 26. března 1925.

2. Lhůta výpovědní stanoví se ve všech případech nejméně na dobu 1 roku, nebyla-li smluvena lhůta delší. Byla-li ujednána výpovědní lhůta a není-li pro obě strany stejná nebo zákonná, platí lhůta delší, nejméně však zákonná.

3. O stížnosti proti rozhodnutí okresního soudu o výpovědi platí předpis § 4, zákona č. 48 Sb. z. a n. ze dne 26. března 1925.

4. Proti rozhodnutí soudu odvolávacího, jímž byl výrok o účinnosti výpovědi potvrzen, je přípustno dovolání.

1. Z důležitých příčin může býti zrušen domovnický poměr i bez výpovědi. Zdali jsou příčiny důležitými, posoudí, je-li o to rozepře, soud.

2. Také v tomto případě jest přípustno dovolání i proti rozhodnutí soudu odvolávacího, jímž byl rozsudek potvrzen.

Takovými důležitými příčinami, pro které může vlastník domu poměr ihned zrušiti, jsou zejména:

1. Dopustil-li se zaměstnaný zpronevěry a krádeže.

2. Chová-li se přes napomenutí neslušně, urážlivě nebo hrubě k vlastníku domu, jeho zástupci a byl-li proto soudem odsouzen.

Vlastník domu nemá právo dáti domovníku okamžitou výpověď, když byl sám pro týž čin odsouzen na základě protiobžaloby.

3. Oddává-li se opilství.

4. Dopustil-li se činů nemravných, pro které byl soudem odsouzen.

Za důležitý důvod, ze kterého může zaměstnaný před časem zrušiti poměr, považuje se zejména:

1. Je-li nebo stane-li se neschopným konati domovnické práce, nebo nemůže-li je zastati bez újmy pro své zdraví;

2. dopustil-li se zaměstnavatel činů porušujících mravnost, nebo značných urážek proti němu, nebo jeho příslušníkům, nebo nezabránil-li tomu svým lidem;

3. zadržuje-li mu bez důvodu mzdu, nebo ho v ní zkracuje, poskytuje-li mu byt zdraví škodlivý, nebo obmezuje-li ho v jeho užívání;

4. porušuje-li zaměstnavatel jiná podstatná ustanovení smlouvy nebo zákon, neb hledí-li svésti domovníka k nezákonnostem.

O náhradě, jež přísluší za bezdůvodné předčasné zrušení poměru, o jejím promlčení a o vysvědčení, platí ustanovení obecného zákona občanského o služební smlouvě.

Práva, jež přísluší domovníku podle § 6, odst. 2., §§ 8, 11, 12 a 15, nemohou býti ujednáním vyloučena ani obmezena. Ustanovení § 5, odst. 1., pak § 7, odst. 1. a § 10 mohou býti změněna písemnou smlouvou.

Veškeré pracovní spory mezi vlastníkem domu a domovníkem (správcem domu, vrátným) přísluší rozhodovati řádným soudům podle zákona a soudní příslušnosti povolaným.

Pokud v tomto zákoně není jiného ustanovení, platí pro pracovní poměr domovníků také tyto zákony:

Obecný zákoník občanský, zákon z 13. července 1922, č. 244 Sb. z. a n. a zákon ze dne 9. října 1924 č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.

Vlastník domu jest povinen pojistiti domovníka pro případ povinného ručení za škody způsobené jednáním nebo opomenutím při výkonu správy domu a pro případ úrazu při výkonu prací domovnických.

1. Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Současně pozbývá platnosti zákon ze dne 30. ledna 1920 č. 82 Sb. z. a n.

2. Provésti tento zákon náleží ministru sociální péče.

Zákonem ze dne 30. ledna 1920, č. 82 Sb. z. a n. upraveny právní a pracovní poměry domovníků nedostatečně, takže praktické uplatnění tohoto zákona záhy ukázalo slabiny, které nutno co nejrychleji odstraniti. Práce domovníků zasluhuje v novém zákoně náležitého ocenění, zasluhuje jiná hlediska nejen vůči majitelům domů a nájemníkům, nýbrž i vůči veřejné správě.

Nové zákony o dávkách, daních, bytové péči a pod., ukládají nájemníkům řadu povinností, jež sice každý má znáti, ale buď nedostatkem času nebo jiných okolností zamešká nájemník získání patřičných informací a proto domovník v častých případech není jen mechanickým sběratelem vyplněných tiskopisů, nýbrž i rádcem a pomocníkem. Tato funkce předpokládá nezbytný stupeň inteligence, jíž dosáhnout může jen ten, který má nutně potřebného času a nutných hmotných prostředků.

Známe případy, kdy poměr domovníka k majiteli domu příčí se všem zákonným předpisům, stává se mnohdy až otrocky odvislým a je tudíž snaha naše po vyřešení takového poměru, který by odpovídal duchu a potřebám doby pochopitelna.

Máme-li na mysli technickou část výkonu domovníka, kterou mu ukládá řada ochranných a hygienických předpisů, dospíváme k přesvědčení, že práce domovníka je mimořádně důležitá a významná, jíž také chceme v našem návrhu plně respektovati.

Rozlišujeme přesně ochranu domovníka v jeho práci a ochranu domovníka v poměru nájemníka. Pokud v §u 17 mluvíme o sporech z pracovního poměru zastáváme stanovisko, že příští pracovní soudy mají vyřizovati i tyto spory.

Vyhovujíce ustanovení §u 41 Ú. l. konstatujeme, že pro státní pokladnu nevznikají tímto návrhem vydání a odpadá tudíž návrh na úhradu.

Návrh budiž přikázán výboru sociálně-politickému.