Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Přes všeobecný odpor dělnictva byly zavedeny loňského roku srážky ze mzdy na dlužnou daň z příjmu s výslovným příslibem, že srážkami v r. 1926 provedenými bude daň dlužná za léta předcházející uhrazena a že srážení potrvá jen do konce r. 1926. Tak v bodu 10. protokolu, sestaveného na základě výnosu min. financí ze dne 25. února 1926, č. j. 1634/B/1926, o ujednání s berní správou ve věci daňových srážek výslovně se uvádí:

"Srážka daně z příjmu dle tohoto ujednání vstupuje v platnost při první, po podepsání následující mzdové výplatě, a trvá až do konce r. 1926."

Rovněž v bodě 13. se praví:

"Zaměstnavatelem odvedené sražené obnosy vyúčtuje berní úřad na daň z příjmu z r. 1926 a daň zpětnou. Co tímto způsobem na dani z příjmu na r. 1926 a za léta předešlá nebude uhrazeno, odepíše berní správa ve smyslu zákona ze dne 8. října 1924, č. 235 Sb. z. a n., případně ve smyslu výnosu min. financí ze dne 10. března 1924, č. 121.709."

Avšak nyní z mnoha míst oznamují nám dělníci, že zaměstnavatelé nepřestali jim ze mzdy srážeti na daň z příjmu, naopak že ve srážení na daň pokračují a odvolávají se na to, že prý dostávají v tomto směru instrukce od berních správ, jimiž jsou k srážkám vyzýváni. Avšak činí-li se srážky ze mzdy i v r. 1927 těm dělníkům, kterým se sráželo ze mzdy již v r. 1926, jest toto jednání nesprávné a nezákonné, neboť nemůže se opírati ani o žádné zákonné ustanovení, ani o tvrzení, že jedná se o srážky na dlužné daně. Tyto dlužné daně byly vyrovnány podle vzájemných ujednání mezi dělnictvem a finančními úřady již srážkami v r. 1926 a jest tedy vymáhání srážek v r. 1927 nejen protizákonné, ale i protismluvní jednání finančních úřadů, jež svým postupem dokonale odhalují třídní podstatu tohoto státu. Jedná-li se o vymáhání peněz na dělnictvu, pak se k němu přistupuje bez ohledu na zákonná ustanovení nebo na ujednání těch kterých berních správ a samy úřady, jež podepsaly ujednání s dělnictvem, bez jakýchkoli skrupulí je porušují a vydávají instrukce zaměstnavatelům, aby pokračovali ve srážení ze mzdy dělnictva, zatím co od zaměstnavatelů dlužné daně se namnoze ani nevymáhají a milionovými obnosy se odpisují.

Ba jsou nám hlášeny i případy, jako na př. z Prahy VII, nebo z Rumburka, že na berní správě přímo hrozí se exekucí těm dělníkům, kteří by se zdráhali přivoliti k pokračování ve srážkách. V Praze VII dokonce vyhrožuje exekucí ten úředník, který vlastnoručně podepsal ujednání s dělnictvem Pražských papíren o srážkách v r. 1926, v kterémžto ujednání výslovně je uvedeno, že srážky trvají jen do konce r. 1926.

Podepsaní táží se proto pana ministra:

1. Ví pan ministr, že přes výslovná ujednání provádějí se dělnictvu protizákonně a protismluvně srážky ze mzdy i v r. 1927?

2. Ví pan ministr, že finanční úřady vydávají instrukce pro srážky také v r. 1927 ze mzdy dělníkům, jímž bylo sráženo již na daně i v r. 1926?

3. Jak hodlá pan ministr zakročiti proti tomuto protizákonnému a protismluvnímu jednání a zda hodlá poučiti finanční úřady o jejich právech, povinnostech i platných zákonných ustanoveních?