POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1927.

II. volební období. 3. zasedání.


828.

Naléhavá interpelace

poslanců Jana Koudelky, Fr. Biňovce, Fr. Svobody a soudruhů

vládě

o vypsání voleb delegátů zemědělských rad v Čechách a na Moravě.

Výnosem ze dne 14. ledna 1927 nařídilo ministerstvo zemědělství zemským správám politickým v Praze a v Brně vypsati volby delegátů zemědělských rad. Opírajíc se o tento výnos, zemská správa poltická v Praze vyhlásila volby tyto dne 25. ledna, zemská správa politická v Brně pak 27. ledna.

Tak má dojíti k provedení voleb do těchto zemědělských rad podle starých volebních řádů, neodpovídajících ani zájmům zemědělství ani primitivním pojmům volební spravedlnosti. V Čechách na příkl. má se voliti podle volebního řádu, vydaného c. k. místodržitelstvím v r. 1893.

Tento čin ministerstva zemědělství vzbudil všeobecný údiv a u velké část zemědělců oprávněný odpor. Dávno již před válkou pociťována byla nedostatečnost zájmového zastoupení zemědělství formou zemědělských rad a bylo usilováno o vhodnou reformu. Potřeba této reformy stala se zvláště palčivou v nových poměrech, jež nastaly zřízením Československého státu a zejména provedením pozemkové reformy, která podstatně přesunula těžiště zemědělství směrem k drobnému zemědělci. I zájem zemědělství i prostá zásada spravedlnosti žádaly, aby bylo hnuto se zastaralou institucí zemědělských rad.

Bylo to uznáno i vládou, která proto předložila sněmovně svůj návrh zákona ze dne 4. července 1921 o zemědělských společenstvech a zemědělských komorách. Vláda odůvodňovala tento návrh poukazem na to, že je třeba vybudovati pevnou, jednotnou organisaci příslušníků stavu zemědělského a to na podkladě závazného členství, ježto pouhé organisace spolkové, na kterých zemědělské rady ve svém ústrojí spočívají a o něž se ve své činnosti opírají, přes svou početnost představují a zastupují jen nepatrný zlomek všech příslušníků stavu zemědělského.

Dodnes však se vláda nepostarala, aby tento její návrh zákona na reformu zájmových organisací zemědělských byl projednán; nic neučinila pro to, naopak nestarala se o tento svůj návrh a chystala nový v zhoršeném vydání. Ačkoli pan ministerský předseda, představuje novou vádu sněmovně, oznámil, že tato vláda přejímá program vlády předcházející, jehož součástí byla i reforma zájmového zastoupení zemědělského, vláda tuto naléhavou reformu provésti nehodlá a nařizuje proto volby delegátů zemědělských rad v Čechách a na Moravě, aby nadále "představovaly a zastupovaly jen nepatrný zlomek všech příslušníků stavu zemědělského."

Poukazujeme dále na to, že v zemědělských radách slezské a slovenské nadále mají hospodařiti správní komise a že zemědělci Podkarpatské Rusi nadále mají býti bez svého veřejnoprávního zájmového zastoupení. Nebude-li reformy zemědělských rad, nebude také jednotné úpravy zájmového zastoupení zemědělského v celé republice.

Zemědělské rady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jsou vydržovány z peněz zemských, zemědělská rada na Slovensku přímo z peněz státních. Tyto instituce nemohou proto býti předmětem zájmu jen stavu zemědělského, který si je svými příspěvky nevydržuje, nýbrž jsou právem předmětem zájmu všeobecného a zájem tento musí v nich býti uplatněn. Dosud tomu tak není.

Zemědělských rad v republice zmocnil se příslušníci určité politické strany, kteří za vydatné pomoci ministerstva zemědělství sabotují každou snahu po reformě zemědělských rad, a domníváme se že těmto tendencím sluší také přičísti i vypsání voleb delegátů zemědělských rad v Čechách a na Moravě. Tím trpí zájem zemědělství a páše se křivda na milionech příslušníků stavu zemědělského, nehledě ani k tomu, že děje se tak na útraty veřejné, za peníze všech poplatníků státu.

Podepsaní se proto táží:

1. Proč vláda opustila spravedlivý požadavek drobných a středních zemědělců, žádajících v zájmu svém a v zájmu zemědělství reformu zemědělských rad, a nepostarala se o to, aby vládní návrh zákona, dávno již podaný, byl také ústavně projednán?

2. Jak odůvodní vláda, že byly nařízeny volby delegátů zemědělských rad v Čechách a na Moravě?

3. Je vláda ochotna zastaviti ihned výkon těchto voleb podle nemožných volebních řádů?

4. Je váda ochotna postarati se, aby ústavní cestou co nejdříve byl projednán návrh zákona o zemědělských společenstvech a zemědělských komorách, jimiž zastaralé zemědělské rady byly by nahraženy?

V Praze dne 1. února 1927.

Koudelka, Biňovec, Svoboda,

A. Chalupa, Johanis, Klein, Jaša, Chalupník, Kříž, dr. Winter, inž. Nečas, Bečko, Geršl, dr. Dérer, Srba, Tayerle, R. Chalupa, Remeš, Hampl, Brodecký, Pik, V. Beneš.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP