Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Senát Národního shromáždění republiky Československé přijal v 54. schůzi dne 7. prosince 1926 tuto osnovu zákona:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

K úlevám při nastoupení živností na celém území Československé republiky opravňují:

a) vysvědčení škol z území mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus, vydaná po 28. říjnu 1918, jež dle živnostensko-právních předpisů platných na tomto území opravňují k úlevám pří nastoupení živnosti;

b) vysvědčení škol z území Slovenska a Podkarpatské Rusi vydaná po 28. říjnu 1918, jež dle živnostensko-právních předpisů platných na tomto území opravňují k úlevám při nastoupení živnosti;

c) vysvědčení škol z jiných než pod písmenou b) uvedených území bývalého státu uherského vydaná do konce školního roku 1918 - 1919, jichž návštěva dle živnostensko-právních předpisů platných na území Slovenska a Podkarpatské Rusi před 1. červnem 1925 opravňovala k úlevám při nastoupení živnosti;

d) vysvědčení škol z jiných než pod písmenou a) uvedených území bývalého Rakouska vydaná do konce školního roku 1918/1919, jichž návštěva dle živnostensko-právních předpisů platných na území dříve rakouském opravňovala k úlevám při nastoupení živnosti.

Vysvědčení o zkouškách stavebních živností složených před kteroukoliv komisí v republice Československé jsou platnou součástí průkazu způsobilosti pro nabytí koncese k provozování příslušné stavební živnosti kdekolivěk na území Československé republiky.

Vládní nařízení ze dne 13. září 1920, č. 528 Sb. z. a n. o postavení československých státních živnostenských učilišť, nacházejících se na území dříve uherském, na roveň ostatním státním živnostenským učilištím ohledně náhrady předepsané doby učební, po případě předepsaného zaměstnání pomocnického, se zrušuje.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministrem školství a národní osvěty.