Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Poslední všeobecné volby spolkových delegátů do zemědělské rady v Praze byly provedeny v roce 1911, v Brně pak v roce 1912 přes to, že podle §u 12 platných zákonů o těchto zemědělských radách (ze dne 20. března 1891 čs. z. z. čís. 20. a ze dne 19 května 1897 mor. z z. čís. 40.) volební období trvá jen tři roky.

Hlavními důvody posavadního odkladu voleb byla válka mimořádné poměry poválečné, nedostatek konsolidace veřejných poměrů a v neposlední míře též naděje na reorganisaci zájmových zemědělských korporací.

Jest nesporným, že dnešní zemědělské rady neodpovídají svým složením požadavkům doby a že vyžadují nutně reformy. Reformní snahy došly výrazu již v iniciativním návrhu zákona o zemědělských společenstvech a zemědělských komorách podaném poslancem A. Prokůpkem a soudruhy v revolučním Národním shromáždění (tisk 2184), kterýžto návrh spočíval v podstatě na dřívějších osnovách a jehož účelem bylo vybudovati zájmovou organisaci zemědělskou na základě závazné účasti všech příslušníků zemědělského stavu včetně zemědělského dělnictva. Návrh tento nebyl však projednán následkem odporu socialistických stran.

Uznávajíc nezbytnost reformy ujalo se věci poté ministerstvo zemědělství, přepracovavši řečený iniciativní návrh, kterýžto elaborát byl pak po předchozím schválení vládou předložen k ústavnímu projednání poslanecké sněmovně (tisk 2535 posl. sněmovny ze dne 4. července 1921). Osnova byla sice přikázána zemědělskému výboru poslanecké sněmovny, nebyla však projednána. Když pak na jaře roku 1922 byly sněmovní práce dekretem presidenta republiky dle §u 4. odst. 4. jednacího řádu poslanecké sněmovny přerušeny, obnovila vláda v červnu téhož roku řečenou osnovu v poslanecké sněmovně, předloha však nebyla ani tentokráte do rozpuštění Národního shromáždění v roce 1925 projednána.

Při tom třeba zdůrazniti, že příslušní činitelé podnikali opětovně v zákonodárných sborech bezvýsledné kroky, směřující k vyřízení této ožehavé otázky.

Za těchto okolností nelze tudíž činiti výtek vládě, že předloha ta nebyla dosud uzákoněna a třeba zejména s největší rozhodností odmítnouti zcela neodůvodněné obvinění, jakoby "příslušníci určité politické strany za vydatné pomoci ministerstva zemědělství sabotovali každou snahu po reformě zemědělských rad."

Ministerstvo zemědělství spokojovalo se s posavadním stavem a odkládalo provedení všeobecných voleb až do dnešního dne. Důvody, které přiměly toto ministerstvo k zákroku jsou následující:

Nepřihlížejíc ke kusosti orgánů těchto zemědělských rad, jež pochopitelně následkem stálého odkladu voleb vykazují značné mezery, třeba zdůrazniti, že dnešní stav zastoupení zemědělských zájmů v těchto korporacích daleko neodpovídá změněným poměrům popřevratovým, hlavně vzhledem k radikální změně, zejména k rozšíření voličské základny, jejíž snahy a cíle přes věcné podmínky účasti nemohou se dobře promítati v činnosti zemědělských rad. To platí netoliko pokud jde o oblasti požívající již zastoupení v příslušných orgánech těchto zájmových korporací, ale hlavně pokud jde o oblasti, jež nemajíce dosud přiměřeného zastoupení činí naň nárok. Třeba tu poukázati jen na tu okolnost, že na př. český odbor zemědělské rady v Praze usiluje již po řadu let o umožnění zastoupení téměř 70ti okresů, které dosud nejsou zastoupeny v tomto odboru, ačkoliv následkem změněných poměrů vykazují věcné předpoklady; tomuto zajisté odůvodněnému požadavku nelze však za daných poměrů vyhověti, leč provedením všeobecných voleb. Důvod uváděný v interpelaci pro palčivost reformy poukazem na nové poměry, "jež nastaly zřízením Československého státu a zejména provedením pozemkové reformy, která podstatně přesunula těžiště zemědělství směrem k drobnému zemědělci", platí zajisté v neztenčené míře též pro provedení všeobecných voleb delegátů, by aspoň z části mohly odstraniti tuto nesrovnalost a přivedly složení zemědělských rad v soulad se skutečnými poměry, kdyžtě reforma sama nemohla býti dosud uskutečněna.

Dále třeba zdůrazniti, že dnešní stav autonomní činnosti zmíněných zemědělských rad vyžaduje nutně vzpružení a stupňování výkonnosti v době, kdy zemědělství stojí před řešením závažných otázek, což jest dosažitelné jedině přílivem čerstvých sil. Dnešní stav jest na újmu činnosti, významu a vážnosti těchto hlavních zájmových korporací, nepřihlížejíc k stálému, dnes již neodůvodněnému trvání protizákonného stavu.

Jestliže hlavní důvody ospravedlňující do jisté míry posavadní oddalování voleb, zejména nedostatek konsolidace veřejných poměrů již z největší části odpadly, nutno ze zásadního hlediska zastávati v zájmu veřejné morálky též požadavek, aby zákony, pokud tyto jsou v platnosti, byly též prováděny.

K tomu přichází ještě také ta okolnost, že obě zemědělské rady a všechny její orgány v uvážení těchto neudržitelných poměrů samy důrazně žádaly vypsání všeobecných voleb delegátů.

Vzhledem k těmto důvodům, jimž nelze upříti závažnosti, pokládal ministr zemědělství s hlediska svého resortu, jehož zájmy mimořádným nynějším stavem jsou nepříznivě tangovány, za svou povinnost, dáti podnět ku vypsání všeobecných voleb.

Volby tyto budou provedeny na základě dosud platných předpisů, jelikož hlavní zásady volebního postupu jsou normovány zákony a pouhá změna volebních řádů neměla by pronikavějšího účinku ve smyslu požadavků interpelace, a to tím méně, ježto úprava volebního aktu uvnitř spolků jest ve smyslu platných předpisů ponechána v první řadě spolkovým stanovám. V tomto směru třeba si dále uvědomiti, že nárok na přiznání aktivního volebního práva náleží všem hospodářským spolkům bez rozdílu jakékoliv tendence, pokud tyto vyhovují podmínkám zákona, stanoveným převážně s hlediska volební techniky a že členství v těchto spolcích a tudíž i účast na volbách jest přístupnou všem zemědělcům bez jakéhokoliv rozlišování, zejména pokud jde o rozsah zemědělské činnosti. Možno tudíž celkem říci, že intensita volebního oprávnění v rámci spolku jest pro všechny členy, ať velkostatkáře nebo nejmenšího domkáře, rovnou. V tomto směru možno mluviti o rovnosti hlasovacího práva.

Třeba též poopraviti domněnku interpelace v tom směru, že oproti tvrzení interpelace ve Slezsku a na Slovensku nejsou dosazeny správní komise v tamních zemědělských radách, nýbrž, že dotyčné organisace jsou normálně ustaveny dle platných předpisů. Na Podkarpatské Rusi nahražuje prozatím zemědělskou radu soukromá organisace "Silský Hospodář", spočívající na spolkovém základě.

Na vlastní dotazy dovoluje si vláda odpověděti:

ad 1.) Vláda nikdy neopustila spravedlivého požadavku drobných a středních zemědělců žádajících v zájmu svém a v zájmu zemědělství reformu zemědělských rad, nýbrž starala se vždy, jak shora vylíčeno, aby vládní návrh dotyčného zákona opětovně ve sněmovně podávaný byl také ústavně projednán.

ad 2.) Volby delegátů zemědělských rad v Čechách a na Moravě byly vypsány dle platného zákona, v zájmu řádného fungování těchto korporací a tudíž i veřejné správy k cíli odstranění posavadního nezákonného stavu.

ad 3.) Proto také nelze zastaviti výkonu těchto voleb.

ad 4.) Vláda předloží revidovanou osnovu zákona o zemědělských společenstvech a zemědělských komorách zákonodárným sborům k ústavnímu projednání a přičiní se všemožně, jako až dosud, o provedení osnovy, musí však při tom přirozeně apelovati též na podporu zákonodárných sborů.