Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1927.

II. volební období.3. zasedání.


848.

Návrh

poslance J. Pekárka, V. Vávry, F. Pechmana a druhů

na vydání zákona o stavebním ruchu.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ................... 1927

o stavebním ruchu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Účinnost ustanovení hlavy I., II., IV., V. a VIII. a § 63. zákona ze dne 25. ledna 1923 č. 35 Sb. z. a n. prodlužuje se až do vydání nového zákona o stavebním ruchu.

§ 2.

Ustanovení zákona ze dne 30. března 1920, č. 209 Sb. z. a n. o přechodných daňových výhodách pro stavby rozšiřují se také na stavby, které budou stavebně ukončeny nejdéle do konce roku 1935 s tou odchylkou, že všem novostavbám, které započaly v roce 1924 a stavebně se dokončí nejdéle do konce roku 1935, přísluší úplné osvobození od domovní daně třídní a činžovní, dále od přirážek a obecních dávek k této dani vybíraných na dobu 35 let případně 40 let; sazby daňové, jichž užíti jest pro dobu plné daně, zůstávají v těchto případech nezměněny. Jinak zůstávají platné předpisy, zejména pokud jde o výhody z důvodu stavby, nadále v platnosti.

§ 3.

Listiny dlužní a záruční o úvěrech a zápůjčkách povolených na domy vystavěné podle tohoto zákona, dále kvitance o úplném nebo částečném zaplacení těchto zápůjček jsou osvobozeny od poplatků stupnicových a vkladních. Převádí-li stavební sdružení obecně prospěšné domy, vystavěné podle tohoto zákona na svoje členy, neb obec na čekatele, jest tento převod osvobozen od poplatku převodního a od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí. Ustanovení toto týká se i pozemku v celé ploše, na které má se stavěti, třeba by získán byl sbouráním domu. Totéž osvobození přísluší oprávněnému podnikateli staveb pro první prodej v době 10 let a jinému stavebníku pro první prodej v době 5 let od dokončení staveb.

§ 4.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

§ 5.

Všem členům vlády se ukládá, aby tento zákon provedli.

Důvodová zpráva:

Stálý nedostatek obytných místností, jakož i velká krise všech oborů stavebních, vyžaduje rychlé pomoci, která může býti poskytnuta jedině přijetím navrhovaného zákona o stavebním ruchu, vyšedšího přímo z kruhů stavebně podnikatelských korporací. Rychlé jeho uskutečnění jest odůvodněno také nutností brzkého zahájení stavebního období a jeví se tím akutnější, nemá-li nezaměstnanost, v tomto odvětví již beztak velmi značná, ještě dále stoupati. Při projednávání zákona o podpoře stavebního ruchu nutno míti na zřeteli předem okolnost, že má-li býti bytová krise a nezaměstnanost stavebního dělnictva odstraněna, neb alespoň podstatně snížena, musí býti podnikání umožněno hlavně jednotlivcům, pročež v tomto směru přináší předložený návrh potřebné výhody.

Zákon o reformě daňové, právě projednávaný, staví se pokud jde o daňové zatížení domovní na stanovisko nevalně odlišné od nynějšího stavu. To značí, že pro podporu stavebního ruchu nepřináší ničeho, neboť volání podnikatelských korporací po daňových úlevách, od nichž jest očekáváno značné povzbuzení stavebního ruchu, pramení právě v tom, že dosavadní daňové úlevy byly snad postačitelny v době předválečné a byly tehdy dosti účinnou pobídkou stavebního ruchu, nepostačují však dnes, aby zlákaly soukromníka ku stavební činnosti. Námitku, že stát z důvodu své příjmové politiky nemůže ztráceti daní na dobu 35 - 40 let, jak v návrhu uvedeno, lze jistě vyvrátiti poukazem na fakt, že stát ztrácí ještě více tím, že stavby se vůbec neprovádějí.

Ztráta tato jest jednak přímá, t. j. na ušlých daních, poplatcích, kolcích a dávkách, jednak nepřímá: nestaví-li se, uniká tím řadě lidí možnost výdělku a státu opět možnost výdělky tyto zdaniti.

K jednotlivým paragrafům bylo by uvésti:

§ 1. Prodloužením hlavy I., II., IV., V. a VIII. a §u 63 zákona ze dne 26. ledna 1923 č. 35 Sb. z. a n. umožňuje se podnikateli opětná výhoda při opatřování staveniště, účast při rozhodčích soudech mzdových, na losové výpůjčce, na dočasné změně stavebních řádů a spolupůsobnosti obce, základních to stavebních podmínkách.

§ 2. rozšiřuje výhody zákona ze dne 30. března 1920 č. 209 Sb. z. a n. také na stavby započaté v r. 1924 a dokončené nejdéle v r. 1935. Lze očekávati, že ustanovení toto bude značnou vzpruhou ku podpoře stavebního ruchu a bude také spravedlivým honorováním risika těch jednotlivců, kteří v důvěře, že zákonodárný sbor nepřipustí zákonného vakua ve snaze podporovati ruch stavební a odpomoci bytové nouzi, odhodlali se k investicím stavebním.

§ 3. Aby stavebník mohl si opatřiti potřebný kapitál za příznivějších, hlavně však levnějších podmínek, jest nutno osvoboditi potřebné k tomu listiny od poplatků, čímž značně ulehčí se podnikateli po stránce finanční.

Návrhem tímto státní finance nově zatíženy nejsou, pročež úhrady navrhovati netřeba. Částečné rozšíření některých výhod a nastalé snížení poplatků vyváženo bude různými jinými poplatky plynoucími ze zvýšeného stavebního ruchu.

Po stránce formální navrhují podepsaní, aby návrh přikázán byl výboru sociálně-politickému a rozpočtovému ku podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 24. ledna 1927.

Pekárek, Vávra, Pechman,

Anděl, Mlčoch, Horák, Hýbner, Ostrý, Jiráček, Náprstek, Kyncl, A. J. Beneš, Žalobin, dr. Štefan, dr. Králík, Petrovič, Molík, Chlebounová, Honzl, inž. Černý, Bistřický, Mašata, Staněk.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP