Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Podepsaní navrhují:

Slavná sněmovno, račiž se usnésti na tomto zákoně:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1, odst. 1. zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a n. mění se takto:

"Závodní výbor zřizuje se pro každý závod, v němž je průměrně v roce zaměstnáno aspoň 20 zaměstnanců a jenž trvá aspoň půl roku od zahájení činnosti."

§ 1. odstavec 2. mění a doplňuje se takto:

(2) Závodem ve smyslu tohoto zákona rozumí se každá technická nebo obchodní jednotka, která má svou správu nebo účtování, nebo je oddělena od správy nebo účtování jiných technických nebo obchodních jednotek téhož podnikatele, bez ohledu na místní vzdálenost.

§ 3, odst. a) mění se takto:

a) dozírati, aby zachovány byly mzdové a pracovní kolektivní smlouvy a řády, sjednané odborovými organisacemi. Spolurozhodovati při sjednávání pracovních řádů, pokud nejsou obsaženy v těchto smlouvách.

Odstavec b) mění se takto:

b) nahlížeti kdykoliv členem závodního výboru, k tomu určeným za účasti zástupce závodu do všech mzdových a platových listin, jež správa závodu je povinna k tomu účelu předložiti.

§ 3, odst. 1. písm. g) mění se takto:

g) "spolupůsobiti při přijímání zaměstnanců. Dále spolupůsobiti při hromadném propouštění zaměstnanců, jakož i při propouštění jednotlivých zaměstnanců déle než 1 rok v závodě neb podniku zaměstnaných takto:

Propuštění (výpověď) zaměstnance, který je aspoň 1 rok nepřetržitě zaměstnán v podniku, sdělí správa závodu ihned závodnímu výboru, ať dána výpověď jednotlivě či hromadně. Závodní výbor může, shledává-li propuštění (výpověď) zřejmě neodůvodněným, předložiti věc do 8 pracovních dnů se svým dobrozdáním rozhodčí komisi, která rozhodne do dalších 15 dnů s platností konečnou. Dokud rozhodčí komise nerozhodne, jest míti za to, že dotyčný dělník nebo zřízenec jest na placené dovolené.

Shledá-li rozhodčí komise:

aa) že dělník nebo zřízenec byl očividně propuštěn pro příslušnost či nepříslušnost k některé politické nebo odborové, národní nebo náboženské organisaci, nebo pro politickou neb odborovou, národní či náboženskou, s činností v závodě nesouvisející činnost dělníkovu nebo zřízencovu a její právní důsledky,

bb) že dělník nebo zřízenec byl propuštěn proto, že se zdráhal vykonávati trvale práce jiného druhu, než pro která byl přijat do zaměstnání, nebo

cc) že propuštění dělníkovo nebo zřízencovo jeví nespravedlivou příkrost neodůvodněnou jeho chováním, nebo poměry závodu, hledíc zejména k dělníkovu nebo zřízencovu stáří, k délce jeho zaměstnání v závodě i k jeho poměrům rodinným a majetkovým,

nalezne rozhodčí komise, kterým z těchto způsobů je zaměstnavatel povinen odškodniti zaměstnance:

buď přijati dělníka nebo zřízence zpět do práce, za dřívějších podmínek zároveň s náhradou za výdělek mezitím ušlý, buď postarati se mu o jiné zaměstnání v témže odboru a místě s přibližně stejným výdělkem, buď dáti dělníkovi nebo zřízenci odstupné ve výši jednotýdenní až čtyřtýdenní mzdy, kterou určí rozhodčí komise se zřetelem k poměrům uvedeným pod lit. cc).

Ustanovení tato nevztahují se na dělníka nebo zřízence, který se dopustil jednání, pro něž může býti pracovní nebo služební poměr bez výpovědi přerušen podle ustanovení § 82 živ. ř. z r. 1885 a § 27 zákona o obchodních pomocnících z r. 1910, nebo obdobných zákonů platných na Slovensku a Podkarpatské Rusi;"

§ 4, odst. c) se mění takto:

c) aspoň jednou za 3 měsíce podati ve schůzi závodního výboru podrobnou a přesnou zprávu o obchodním a správním stavu závodu, o jeho výkonnosti a o záměrech pro další dobu.

§ 4 doplňuje se:

d) oznámiti závodnímu výboru každou změnu pracovních a mzdových podmínek a vyžádati si jeho souhlas.

§ 5 pozměňuje se takto:

V podnicích, které zaměstnávají aspoň 100 zaměstnanců (§ 1, odst. 1. a 2.) nebo 30 zřízenců (§ 8), může závodní výbor žádati, aby mu byl doručen každoročně opis účetní závěrky podniku za minulý obchodní rok, a to účet rozvážný, pokud se týče účet zisku a ztráty a to nejpozději do 6 měsíců po uplynutí obchodního roku.

§ 6, odst. 1. doplňuje se takto:

(1) V podnicích akciových společností, komanditních společností, společností s obmezeným ručením, společenských podniků pravovárečných a cukrovarských, jichž základní kapitál činí aspoň 1 mil. Kč, vyjímaje podniky, věnované úkolům společností či stran politických, organisací kulturních nebo všeobecně prospěšných, má závodní výbor právo vysílati do schůzí správní a dozorčí rady své delegáty.

Odst. 2. mění se takto:

(2) Za tím účelem v podnicích, v nichž je správní rada, je povinna tato oznámiti každou svoji schůzi, spolu s jejím programem předsedovi závodního výboru.

Odst. 7. téhož paragrafu se škrtá.

§ 7, odst. 2. mění a doplňuje se takto:

(2) V závodech, v nichž ať dělníci či zřízenci netvoří potřebný počet, nutný k utvoření závodního samostatného výboru a volí závodní výbor společně, musí aspoň jeden člen závodního výboru býti zvolen ze skupiny menšiny, žádá-li o to. Jestliže tato menšina zřízenců nebo dělníků čítá aspoň 6 osob, vytvoří samostatnou volební skupinu a může samostatně kandidovati a voliti. Tento počet také opravňuje k samostatnému zastoupení.

§ 9 se doplňuje tímto ustanovením:

(12) Je-li nutno v jednom podniku zříditi dva nebo více závodních výborů, scházejí se tyto ke společným poradám, aby vykonávaly práva podle §§ 5 a 6 a zastupovaly, případně vyřizovaly společné zájmy [§ 3, lit. a), h), ch)] zaměstnanců. Porady tyto mají se konati mimo pravidelnou dobu pracovní. Organisace a působnost tohoto společného zastoupení bude upravena nařízením. Výlohy vzešlé z těchto porad hradí správa podniku.

§ 10. Za odst. 1. vsunuje se nový odst. 2., který zní takto:

(2) Nemá-li závod sice plný počet zaměstnanců, výše stanovený pro volbu dalšího člena závodního výboru, ale přebývající zlomek činí aspoň 50% celku, který je podmínkou volby dalšího člena, je zvoliti za tento zlomek také jednoho člena.

Dosavadní odst. 2. a následující se přečíslovávají na (3) a následující.

Dosavadní odst. 3. se přečíslovává na 4. a mění se takto:

(4) K výpočtu zaměstnanců k volbě oprávněných dlužno vzíti za základ počet zaměstnanců v den, kdy vypsány volby, při čemž za zaměstnance dlužno pokládati všechny osoby, podléhající nemocenskému pojištění.

Dosavadní odstavec 4. se přečíslovává na 5. a mění a doplňuje se takto:

(5) Za každého člena zvolí se náhradník. Tento zastupuje člena, zašlo-li ho něco, s právem poradním i hlasovacím. Jinak může se zúčastniti schůzí závodního výboru pouze s hlasem poradním.

§ 20, odst 1. se mění takto:

(1) Závodní výbor volí se na dobu dvou let.

§ 22, odst. 2. se mění takto:

(2) Správa závodu nesmí zaměstnance obmezovati při vykonávání volebního práva a v činnosti jejich jako členů závodního výboru. Zejména smějí býti členové závodního výboru, jich náhradníci, nebo navržení kandidáti členství a členové volebního výboru propuštěni jen se souhlasem rozhodčí komise. Souhlasu tohoto není třeba, dopustil-li se člen závodního výboru, jeho náhradník, člen volebního výboru, nebo navržený kandidát jednání, které opravňuje zaměstnavatele k okamžitému propuštění zaměstnance podle § 82 ž. ř. z r. 1885 nebo zákona o obchodních pomocnících z r. 1910 nebo obdobných zákonů.

Jako nový odstavec (3) vsunuje se toto ustanovení:

(3) Rovněž je třeba souhlasu rozhodčí komise, chce-li správa závodu členy, nebo náhradníky závodního výboru na dobu omezenou nebo neurčitou vysaditi z práce, nebo poslati na dovolenou neplacenou.

§ 24, odst. 2. se mění a doplňuje takto:

(2) Vznikly-li hotové výlohy z činnosti závodního výboru, odůvodněné tímto zákonem, může závodní výbor se usnésti vybírati k úhradě jich příspěvek, z něhož hradí polovici zaměstnanci, polovici podnikatel. Proti takovému usnesení může si podnikatel nebo zaměstnanci, oprávnění k volbě stěžovati u rozhodčí komise. Stížnost zaměstnanců musí podati aspoň jich desetina v závodech do 1.000 zaměstnanců čítajících a aspoň 100 zaměstnanců v závodech větších.

§ 25, poslední věta se doplňuje a mění takto:

Obnoví-li závod opět činnost, nastupuje také svoji činnost dřívější závodní výbor, jestliže jeho funkční období (§ 20) neuplynulo. Nová volba výboru provádí se jen za členy výboru nebo jich náhradníky, kteří se již do závodu nevrátili. Výluka nebo stávka neznamená přerušení pracovního poměru.

§ 26 doplňuje se v odstavci 1. takto:

(1) O stížnostech a žádostech podle §§ 19, 20, odst. 2., § 21, odst. 1. lit. c) a §u 22, jakož i o stížnostech volebního výboru a sporech, které vzniknou mezi skupinami zaměstnanců, dále mezi nimi nebo závodním výborem s jedné strany a podnikatelem s druhé strany, z důvodů zřízení a činnosti neb úhrady nákladů (§ 24) závodního výboru, zejména pak o rozsahu povinností a práv členů závodního výboru rozhoduje s konečnou platností rozhodčí komise.

Odst. 2. zní nadále takto:

(2) Rozhodčí komise je 6ti členná. Předsedou je soudce z povolání, obeznalý ve věcech živnostenských, jmenovaný předsedou příslušného soudu sborového. Tento může jmenovati také jiného veřejného úředníka, pokud by v místě nebylo soudu. Okresní politická správa jmenuje dále jednoho přísedícího jako znalce odborného z veřejných úředníků sociálně politicky nebo národohospodářsky působících. Dále jmenuje po návrhu příslušných odborových organisací po dvou zástupcích zaměstnavatelů i zaměstnanců, při čemž přihlíží, aby odborové organisace poměrně podle své síly byly zastoupeny.

§ 29, odst. 1. mění se takto:

(1) Překáží-li podnikatel nebo jeho zástupce úmyslně zaměstnancům nebo volebnímu výboru ve zřízení závodního výboru nebo zřízenému závodnímu výboru v plnění jeho úkolů (§ 3) a neplní-li povinnosti uložené mu v tomto zákoně, zejména pak v §u 4, odst. b) a c), dopouští se přestupku a bude potrestán peněžitou pokutou do 10.000 Kč, v případě nedobytnosti nebo opakování činu vězením až jednoho měsíce.

§ 31 mění se takto:

V závodech, ve kterých není dosaženo tímto zákonem stanoveného počtu 20 osob ke zřízení závodního výboru, zvolí si zaměstnanci důvěrníka. Jestliže čítá podnik aspoň 5 zaměstnanců, zvolí jednoho, čítá-li aspoň 10 zaměstnanců, dva důvěrníky. Tito důvěrníci požívají obdobně práva členů závodního výboru, která jsou obsažena v §u 3.

§ 32 mění se takto:

(1) Zákon tento nabývá účinnosti po svém vyhlášení. Lhůty v tomto zákoně uvedené počítají se podle předpisů civilního řádu soudního.

Ministru sociální péče se ukládá, aby zákon provedl v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvody, které vedly k tomuto návrhu, jsou dány praktickými zkušenostmi, získanými při provádění zákona. Navrhovatelé omezili se na nejdůležitější potřebné změny a doplňky jen proto, aby umožnili co nejrychlejší jejich provedení, jak toho vyžaduje prakse zákona. V podstatě svým návrhem ze dne 30. října 1924, který byl předložen poslanecké sněmovně pod č. 5025 tisku sněmovního v X. zasedání prvého volebního období, sledovali tutéž snahu. Pohříchu tento návrh zákona nebyl projednán, a nedostatky zákona tím více vystupovaly, čím více zákon nabýval rozšíření v nově ustavených závodních výborech. Změna zákona, kterou podepsaní navrhují, nevyžaduje žádného finančního zatížení pro stát. Není tudíž po této stránce překážky, aby vady, které se objevily při provádění zákona, byly odstraněny jeho novou úpravou.

Je to zejména § 1, který svým zněním vyvolává nejistotu a vedl posléze i k rozhodnutí nejvyššího správního soudu, kterým působnost zákona obmezena. Jeví se proto nutným, aby slovní znění zákona vyhovovalo původnímu úmyslu zákonodárce, kterým chtěl docíliti, aby výhod závodních výborů požívali všichni zaměstnanci, kteří pracují v soukromých nebo i veřejných výdělečných podnicích, bez ohledu na druh podniku a jeho majitele.

V § 3 navrhujeme, aby slovo "spolupůsobiti" bylo zaměněno slovem "spolurozhodovati" z toho důvodu, že v praksi dochází velmi často ku sporům o významu slova "spolupůsobiti", jež dovoluje příliš volný výklad. Třeba také novým ustanovením docíliti, aby členům závodního výboru bylo umožněno přesvědčiti se o obsahu platových a mzdových listin. Dosud dochází k častým sporům, poněvadž správy závodů upírají podle dosavadního znění zákona právo k tomuto nahlížení.

V § 3 lit. g stanoveny jsou pak delší odvolací lhůty při propuštění nebo výpovědi, neboť dosavadní se ukázaly v praksi naprosto nedostatečnými. Navrhuje se proto jich prodloužení do osmi a patnácti dnů, což je odůvodněno i všeobecnou soudní praksí. Také se ukázalo nezbytným výslovně stanoviti, že správa závodu je povinna závodnímu výboru oznámiti propuštění nebo výpověď ať je dána jednotlivě nebo hromadně.

Také ukázalo se nutným stanoviti právo rozhodčí komise, aby rozhodla, kterým způsobem je zaměstnavatel povinen odškodniti dělníka, jehož propustil neprávem.

V § 4 doporučujeme změnu v tom smyslu, aby zprávy, které je povinna správa závodu podati ve schůzi závodního výboru, opravdu byly dostačující. Dosavadní ustanovení zákona, jak se v praksi ukázalo, často zůstává bez významu.

V § 5 navrhujeme snížení počtu zaměstnanců z toho důvodu, že tu jde často o podniky poměrně malé, ale přece jen důležité, kde je nutno, aby součinnost zaměstnanců byla zvýšena právě tím, že by také měli příležitost k posouzení účetní závěrky podniku.

V § 6 vyžaduje prakse doplnění v tom smyslu, aby také společenské podniky, zejména pravovárečné, podléhaly povinnosti, kterou ukládá § 6 ostatním akciovým a společenským podnikům.

V § 7, odst. 2. postaráno bylo sice o to, aby v závodech, v nichž by zřízenci netvořili potřebný počet, nutný k utvoření samostatného závodního výboru a volili závodní výbor společný, menšina dostala zastoupení. V praksi však působí toto ustanovení obtíže vzhledem k různým často volebním skupinám a tu jeví se nezbytným. aby právo menšiny voliti si aspoň jednoho člena a jednoho náhradníka bylo zajištěno samostatně tím, že tohoto člena a náhradníka zvolí pouze ti voliči, kteří v tuto menšinu náleží podle svého postavení v závodě. Aby však nešlo tvoření této menšiny do krajnosti, je nutno stanoviti, že zaměstnanců takové menšiny musí býti nejméně 6. Přirozeně, že tito zaměstnanci, kteří volí svého zástupce v menšině skupiny zřízenecké nebo dělnické, nevolí již pak ani nejsou voleni ve skupině většiny.

§ 10, odst. 1., který stanoví počet zaměstnanců, na který se volí závodní výbor, je nutno na základě prakse doplniti tak, jako je tomu v § 4 zákona o závodních radách hornických, že totiž zlomek, který přesahuje aspoň polovinu čísla stanoveného pro volbu dalšího člena závodního výboru, opravňuje k volbě dalšího člena. Také je nutno, aby v zákoně vysloveno bylo ustanovení, kteří zaměstnanci béřou se za základ při výpočtu zaměstnanců k volbě oprávněných. V tom smyslu také doporučujeme změnu v odstavci 3.

Konečně k témuž paragrafu k odstavci 4. poznamenáváme: Až dosud bylo sice dáno právo zvoliti za každého člena náhradníka, který by zastupoval člena v případě potřeby. Avšak tomuto náhradníkovi nebylo dáno výslovné právo súčastniti se schůzí závodního výboru, byť i jen s hlasem poradním. To vedlo v praksi k tomu, že náhradníci, zastupujíce v určitém případě člena, postrádali jakékoliv informace o dosavadním řešení mnohých otázek a tím trpělo jednání závodního výboru. Když pak v podstatě nebylo v praksi námitek proti poradní účasti náhradníků, jeví se potřeba, aby zákonem tato účast výslovně byla stanovena. Jinak je zřejmo, že právo hlasovací má náhradník člena, za kterého byl zvolen. Není-li po ruce náhradníka takového, nastupuje druhý náhradník, ale z téže volební skupiny.

V §§ 13 a 14 je nutno vzhledem k nestejnému výkladu práva cizozemců vsunouti slůvko "podstatně" a to v 2. odstavci. Tím chtějí navrhovatelé předejíti tomu, aby slova "totéž právo" (§ 13) nebo "stejné právo" (§ 14) nebyla vykládána tak, že jedině tehdy mají cizozemci právo těmito paragrafy jim zaručené, když jejich stát totéž právo dává našim příslušníkům. Přes to jeví se účelným, aby ministerstvo sociální péče vydalo v prováděcím nařízení bližší směrnice pro jednotný výklad tohoto ustanovení.

V §u 20, odst. 1. navrhuje se prodloužení doby, na kterou se volí závodní výbor a to z jednoho roku na dvě léta. Zkušenosti, které tu byly získány, to také výslovně doporučují, nehledě k tomu, že také v zákoně o závodních výborech hornických je stanoveno stejné období volební.

V §u 22 navrhuje se se zřetelem k praktickým zkušenostem změna slov v 2. odstavci: "Byl-li člen závodního výboru propuštěn z důvodu" a to: "Dopustil-li se člen závodního výboru jednání...". Dále doporučujeme současně, aby jako členové závodního výboru také chráněni byli kandidáti navržení, a no i volební výbor tam, kde se závodní výbor dosud neustavil. Nebude-li o tuto ochranu postaráno, jak zkušenosti ukazují, nedojde ani k ustanovení závodního výboru a tím méně je dána záruka pro zdárnou činnost závodního výboru.

Návrhy, které přičiňujeme k §u 24 a 25 mají zajistiti jednak snadnější právo stížnosti, jednak činnost závodního výboru a jeho obnovení, došlo-li k dočasnému zastavení činnosti závodu.

V §u 26 doporučuje se doplněk, podle něhož je povinna okresní politická správa při jmenování členů rozhodčí komise přihlížeti nejen k návrhu odborových organisací, ale také dbá i toho, aby odborové organisace poměrně podle svých sil byly zastoupeny. Řada okresních politických správ již dnes splnila tento samozřejmý požadavek, avšak vyskytly se také četné případy, ve kterých okresní politická správa nedbala tohoto požadavku. Je proto nutno, aby zákonem byl vysloven.

Posléze navrhují podepsaní, aby v závodech do 20 osob čítajících bylo možno voliti důvěrníka, který by požíval obdobně práv, jež obsahuje § 3. Také tento návrh je odůvodněn praksí, neboť není spravedlivo, aby pouze v závodech větších požívali zaměstnanci práva tvořiti závodní výbory, zatím co v menších závodech, ve kterých jsou stejné důvody k zastoupení, je jim toto právo dosud odepřeno.

Konečně změny navrhované v posledních paragrafech vyplývají ze změny zákona vůbec. Lhůty podle předpisu soudního řádu civilního navrhujeme v zájmu stejného řízení.