Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Volební právo vojenských osob v republice Československé vzniklo jako důsledek politických poměrů absolutně výjimečných, které ve srovnání a politickým vývojem v jiných státech evropských jsou zcela odlišné. Vojenské části po rozpadu armády rakouské byly složeny pouze z Čechoslováků a byly pravidelnou brannou mocí Čsl. republiky, měly po převratu právo a přímo povinnost účastniti se základních prací na budování republiky.

Udělení hlasovacího práva vojenským osobám bylo zjevem zvláštním, a ačkoliv nejednalo se o brannou moc, úplně organisovanou, která zaručuje bezpečnost státu proti nepřátelům vnějším a vnitřním, přece byly zákonem a nařízeními stanoveny meze aktivní účasti osob vojenských na volbách, a tak volební právo vojenských osob stalo se odlišným od volebního práva ostatních osob.

Výjimečné poměry, za kterých bylo volební právo osobám vojenským uděleno, zákonná opatření a nařízení vládní, jimiž mělo býti zamezeno výtržnostem při aktivní účasti vojenských osob na volbách, dobrovolná veřejná dohoda politických stran o zdržení se politické agitace ve vojsku zdály se nasvědčovati tomu, že volební právo, případně účast vojenských osob na volbách nebude míti škodlivých vlivů na vojsko a neporuší základních principů jeho organisace a principů ideových, na kterých spočívá bezvýhradný a po výtce zásadní úkol služby vojska státu a pro stát. Pozorování, která však byla učiněna ve vojsku po udělení volebního práva osobám vojenským, ukázala, že především zklamaly tyto předpoklady samy. Výjimečné poměry budování státu nepřinesly do vojska zodpovědné vědomí důležitosti vážné účasti na této tvůrčí práci, nýbrž vojenská masna přijala volební právo ve velké většině jako možnost projevu a protestu proti těžkým povinnostem vojenským, které nesla na sobě pro zájem státu. Meze, uložené aktivní účasti vojenských osob na volbách zákonnými opatřeními a nařízeními, jako zákazy politických projevů, účasti na politických schůzích, táborech, demonstracích a průvodech, zákaz nošení politických odznaků atd. byly hromadně překročovány a všeobecně nebyly respektovány. Dohoda politických stran o zdržení se politické agitace ve vojsku nebyla dodržena a vojsko vystaveno nejprudší agitaci stranické. Tím byl fakticky zlomen chráněný význam výjimečného postavení vojska ve státě a aktivní účast vojenských osob na volbách způsobila velmi těžké otřesení kázně, ducha a spolehlivosti branné moci Československé republiky.

Tyto zkušenosti ukázaly, že volební právo osob vojenských je v zásadním odporu se základními principy vojenské organisace, činí ji neschopnou splniti spolehlivě a přesně úkoly, které má branná moc ve státě a vůči státu. Vojsko se míjí se svým účelem a na úkor státu aspoň přechodně nabývá vlivu ve vojsku ta neb ona politická strana. V každém případě vojsko se vystavuje těžké krisi, která za nebezpečných okolností může se státi i krisí celého státu. Nebezpečí následků aktivní účasti vojenských osob na volbách pro pravidelnou brannou moc je dalekosáhlé.

Veden těmito důvody usnesl se ústavně-právní výbor doporučiti slavné sněmovně vládní návrh po provedení jedné změny návrhu, která je čistě formálního rázu, ku přijetí.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Do stálých seznamů voličských zapisují se a do zákonodárných sborů a do všech zastupitelských sborů, do kterých se volí podle seznamů těch, voleny býti mohou osoby povolané k činné službě vojenské podle §§ 22, 23, 27 a 28 branného zákona ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. z. a n., vyhovují-li jinak zákonným podmínkám.

(2) Ostatní vojenské osoby v činné službě a aktivní osoby četnictva nezapisují se do stálých seznamů voličských, nemohou voliti a býti voleny; rovněž nemohou voliti osoby v odst. 1 uvedené.

(1) Budou-li osoby uvedené v odst. 2 věta 1. §u 1. propuštěny nebo vystouplí-li z činné služby, zapíší se dodatečně do seznamů voličských, vyhovují-li jinak zákonným podmínkám kromě tříměsíčního bydlení.

(2) Předseda reklamační komise zařídí po usnesení reklamační komise, jím svolané, zápis osob v § 2, odst. 1. uvedených na podkladě vojenských (úředních) dokladů jemu předložených; z úřední moci škrtne osoby, které nemají býti zapsány v seznamech podle § 1, odst. 2.

Podrobnosti stanoví vláda nařízením.

Ustanovení dosavadních zákonů, pokud tomuto zákonu odporují, pozbývají platnosti.

Zákon tento nabývá účinnosti 1. den po vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě s ministrem národní obrany.