Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Branný výbor poslanecké sněmovny pojednal ve schůzi konané dne 24. února 1927 o vládním návrhu č. tisku 849, uvážil zevrubně důvody, které vládu přiměly k podání tohoto návrhu a zjistiv, že všechna jiná opatření jsou zcela nepostačující k tomu, aby byl získán počet déle sloužících poddůstojníků k výcviku vojska potřebný, došel k závěru, že je nezbytně nutné, má-li vojenská správa si potřebný počet déle sloužících poddůstojníků opatřiti, postarati se o jejich zaopatření tím, že stejně tak, jak tomu bylo před převratem a jak je tomu ve většině jiných států, bude opatřeno jejich umístění ve státních a jiných veřejných a některých soukromých službách. Ježto pak dosažení potřebného počtu déle sloužících poddůstojníků je nezbytným předpokladem zkrácení 18timěsíční presenční služby, jest naléhavě nutným řešení, jež vládní osnova navrhuje.

Při tom projevil branný výbor též souhlas s rozsahem služebních míst pro déle sloužící poddůstojníky vyhrazených. Pokud se týče některých námitek, jež byly proneseny proti tomu, že mezi místa vyhrazená jsou pojata též místa v podnicích soukromých, soudí branný výbor, že jest zcela odůvodněno, aby ty služby soukromé, které jsou v osnově uvedeny, podléhaly ustanovení navrženého zákona. Nehledě k tomu; že obdobná ustanovení měly též staré zákony o certifikatistech a zákon o legionářích, zdůrazňuje branný výbor, že přítomná osnova jest proti těmto ustanovením potud rigorosnější, že se má vztahovati jen na ty podniky, které jsou státem trvale subvencovány anebo zaručeny; v dřívějších zákonech nebyla stanovena podmínka trvalého subvencionování. Může tu tedy jíti jen o zcela nepatrný počet soukromých podniků, jež se snad v přítomné době vůbec ani nevyskytují. Že jest spravedlivé, aby ustanovení navrženého zákona platila též pro závody a podniky, u nichž stát je převážnou měrou podílníkem, nepotřebuje zajisté zvláštního odůvodňování. Poznamenává se jen ještě, že navržený zákon nestanoví výslovně, na která místa v soukromých podnicích se má zákon vztahovati, protože teprve později - podle výsledku umisťovací akce ve státní (veřejné) službě a s přiměřeným zřením k potřebám dotčeného podniku - dohodou ministerstva nár. obrany s příslušným odborným ministerstvem bude určeno, na které druhy míst v soukromých podnicích v úvahu přicházejících se má zákon vztahovati.

Branný výbor uvážil dále též vztah navrhovaného zákona k bývalým certifikatistům, jichž práva a výhody byly zachovány zákonem č. 250/1919 Sb. z. a n., a vládním nařízením č. 594/1919 Sb. z. a n., resp. k rotmistrům a příslušníkům četnictva; nenavrhuje však po té stránce žádného doplnění osnovy. Nehledě k tomu, že by se to vymykalo z rámce osnovy a že by to nesouviselo s účelem osnovou sledovaným, má branný výbor za vhodné zdůrazniti, že navržená osnova podle ustanovení § 3, odst. (2), nevyhrazuje vzhledem k ustanovení § 7, odst. (7), nového platového zákona pro déle sloužící poddůstojníky přímo místa kancelářských úředníků (jak tomu bylo podle dřívějších zákonů o certifikatistech a zákona legionářského), nýbrž se vlastně vztahuje z největší části jen na začáteční místa kategorií zřízeneckých a kancelářského pomocného personálu. Takové umísťování v civilních službách nemělo by ovšem valné praktické ceny pro býv. certifikatisty, resp. rotmistry s úřednickým certifikátem, kteří jako rotmistři s určitým počtem služebních let mají postavení daleko lepší, než by jim mohla poskytnouti osnova, podle níž by jim mohla býti propůjčena jen místa začáteční s platovými podmínkami nepoměrně horšími. Ostatně nesluší též přehlédnouti, že osnova nabude praktické účinnosti teprve v r. 1932, takže není vyloučeno, že do té doby budou po případě ještě některé oprávněné nároky dřívějších certifikatistů uspokojeny, pokud ještě trvají a nezanikly se zřetelem na stáří dotčeného majetníka průkazu nebo z jiných důvodů.

Pokud pak týče se vztahu navržené osnovy k zákonu legionářskému č. 462/1919 Sb. z. a n., projevil branný výbor očekávání, že do praktické účinnosti navrženého zákona (t. j. do r. 1932) dojde podle dosud platných ustanovení uspokojení největší část legionářů, jichž žádostem za umístění podle legionářského zákona nebylo dosud vyhověno, pokud ovšem jejich nároky podle platných ustanovení trvají; ani za provádění navrženého zákona nebude vyloučeno, takové žadatele umístiti, poněvadž zásadně vyhrazuje se pro déle sloužící poddůstojníky navrženým zákonem, nepřihlíží-li se ke specielním služebním odvětvím v zákoně uvedeným, pouze jedna třetina volných míst.

Na znění osnovy kromě oprav některých tiskových chyb provedl branný výbor částečnou změnu jen v § 2, I. a), 4 (1), písm. b) a 7, odst. (1) a (2).

K odůvodnění změny § 2, I. a) a 4, odst. (1), písm. b) uvádí branný výbor, že změnu tuto provedl proto, aby zamezil možné pochybnosti. Místo pojmenování "zřízenců uniformované stráže bezpečnosti" použil označení "strážníků uniformované stráže bezpečnosti". O strážnících platí podle § 6 vl. nař. č. 295/1922 Sb. z. a n. obecné předpisy o státních zřízencích pouze v mezích ustanovení zákona ze dne 13. července 1922, č. 230 Sb. z. a n. a předpisů na základě tohoto zákona vydaných, se změnami plynoucími z platového zákona č. 103/1926 Sb. z. a n.; není dobře možné zahrnouti je názvem "zřízenců uniformované stráže bezpečnosti", ježto strážníci náležejí mezi gážisty mimo služební třídy, kdežto pod pojem "zřízenců uniformované stráže bezpečnosti" bylo by spíše zahrnouti ošetřovatele koní, kteří náležejí mezi pragmatikální nebo pomocné zřízence. Pokud pak pohraniční finanční stráže se týče, doporučuje se pojmenování "zřízenců" nahraditi pojmenováním "podúředníků" tak, jak to odpovídá vládnímu nařízení č. 201/1923 Sb. z. a n. o úpravě služebních poměrů pohraniční finanční stráže.

Změnu § 7, odst. (1) a (2), provedl branný výbor proto, aby bylo lépe vystižena, že zásady platového zákona o hodnocení služby déle sloužícího poddůstojníka do doby čekatelské platí jak prs čekatele míst úřednických, tak pro čekatele míst zřízeneckých.

Branný výbor navrhuje poslanecké sněmovně, aby předlohu schválila v připojeném znění.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Déle sloužícími poddůstojníky podle tohoto zákona třeba rozuměti příslušníky branné moci, kteří konají podle § 19 branného zákona dobrovolně další činnou službu, do níž byli za déle sloužící přijati podle služebního předpisu o déle sloužících; dobrovolné konání další činné služby podle § 19 branného zákona, jež nevyhovuje ustanovením předpisu o déle sloužících, nelze pokládati za službu déle sloužícího poddůstojníka podle tohoto zákona.

Déle sloužícím poddůstojníkům vyhrazují se v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem:

I. ve státní službě služební místa:

a) vojenských gážistů mimo služební třídy, četnických gážistů mimo služební třídy, strážníků uniformované stráže bezpečnosti a podúředníků pohraniční finanční stráže;

b) manipulačních (kancelářských) úředníků, zřízenců a státních zaměstnanců v pomocné kancelářské nebo pomocné zřízenecké službě u státních úřadů, soudů, státních nebo státem spravovaných ústavů, podniků a fondů (počítajíc v to i podniky spravované podle zásad obchodního hospodaření);

II. ve službě veřejnoprávních korporací a ústavů, na které se vztahuje § 212 platového zákona, jejich nebo jimi spravovaných podniků, fondů a zařízení:

služební místa manipulačních a kancelářských úředníků, zřízenců, dohlížitelů a zaměstnanců v pomocné kancelářské nebo pomocné zřízenecké službě;

III. ve službě:

a) soukromých podniků sloužících veřejné dopravě železniční a paroplavební,

b) závodů a podniků, u nichž stát je převážnou měrou podílníkem,

c) závodů a podniků státem trvale subvencovaných anebo zaručených, k jichž zřízení je třeba státního povolení, u těch pak, které jsou již povoleny, jsou-li podle svých stanov, koncesních listin nebo jinak povinny, aby při obsazování míst přihlížely k déle sloužícím poddůstojníkům neb legionářům:

služební místa, jež budou určena dohodou mezi ministerstvem národní obrany a příslušným ministerstvem.

(1) Pokud pro služební místa té neb oné služby uvedené v § 2 jsou zřízeny dvě nebo několik platových stupnic, vztahuje se výhrada pouze na místa, která se neobsazují povýšením nebo postupem z nižší platové stupnice. Kde podle platných předpisů předchází propůjčení služebního místa čekatelská služba, ustanovují se déle sloužící poddůstojníci nejprve čekateli.

(2) Doplňují-li se služební místa úředníků z řad zaměstnanců nižší kategorie, vztahuje se výhrada na služební místa v této kategorii.

(1) Z uprázdněných služebních míst, která přicházejí v úvahu podle ustanovení § 2 a 3, jsou vyhrazena:

a) služební místa vojenských gážistů mimo služební třídy a služební místa civilních zaměstnanců vojenské správy plným počtem;

b) služební místa četnických gážistů mimo služební třídy, strážníků uniformované stráže, bezpečnosti a podúředníků pohraniční finanční stráže nejméně jednou polovinou a

c) služební místa ostatní jednou třetinou volných míst.

(2) Při tom třeba postupovati v případech uvedených za písm. b) tak, že se propůjčí z míst téhož druhu, jež se zároveň nebo za sebou obsazují týmž propůjčovatelem, nejméně vždy každé druhé místo vyhovujícímu déle sloužícímu poddůstojníku a v případech uvedených za písm. c) tak, že se z každých tří služebních míst téhož druhu, jež se zároveň nebo za sebou obsazují týmž propůjčovatelem, propůjčí vždy první místo déle sloužícímu poddůstojníku. Při tom nečiní se rozdílu, propůjčuje-li se služební místo definitivně či provisorně.

Ustanovení § 2 až 4 neplatí, propůjčí-li se služební místo zaměstnanci již ustanovenému v činné službě, na dovolené s čekatelným (čekaným) nebo na dočasném odpočinku.

(1) Na propůjčení služebních míst, vyhrazených podle ustanovení § 4 pro déle sloužící poddůstojníky, mají nárok toliko ti déle sloužící poddůstojníci, kteří splnili podmínky uvedené v následujícím odstavci a jichž nárok nezanikl podle § 1.

(2) Podmínkou propůjčení vyhrazeného služebního místa jest, že žadatel

a) je československým státním příslušníkem,

b) sloužil v československé branné moci nejméně osm roků jako déle sloužící poddůstojník a je dobře kvalifikován,

c) vyhovuje všeobecným i zvláštním podmínkám stanoveným pro propůjčení služebního místa, o něž jde.

(3) Vládním nařízením může býti se zřetelem na zvláštní poměry té neb oné služby (zvláště u četnictva, pohraniční finanční stráže a stráže bezpečností) stanoveno, že v dotčených služebních oborech lze propůjčiti služební místa vyhovujícím déle sloužícím poddůstojníkům, kteří sloužili v československé branné moci nejméně pět let jako déle sloužící poddůstojníci.

(1) Vládní nařízení stanoví, za jakých podmínek a v jakém rozsahu lze se zřetelem na dobu ztrávenou ve vlastnosti déle sloužícího poddůstojníka zkrátiti dobu, jež je podle § 7, odst. (7), platového zákona a podle předpisů na jeho základě vydaných předepsána jako podmínka pro ustanovení kancelářským úředníkem; o hodnocení služby déle sloužícího poddůstojníka do úřednické doby čekatelské platí ustanovení prvé věty odst. (6) § 7 platového zákona.

(2) Doba ztrávená ve vlastnosti déle sloužícího poddůstojníka se považuje za předchozí státní službu podle § 25, odst. (1), platového zákona a příslušných obdobných předpisů na jeho základě vydaných (§ 205 platového zákona); o hodnocení služby déle sloužícího poddůstojníka do zřízenecké doby čekatelské platí ustanovení § 25, odst. (5), platového zákona.

(3) Výhody podle předchozích odstavců příslušejí ve stejném rozsahu i déle sloužícím poddůstojníkům, kteří byli podle tohoto zákona ustanoveni čekateli v nestátním služebním poměru nebo se ucházejí podle tohoto zákona o zřízenecké nebo jemu na roveň postavené místo v nestátní službě.

(1) Déle sloužícím poddůstojníkům, převzatým do některé služby uvedené v § 2, se neposkytuje výpomoc, kterou jinak déle sloužící dostávají při svém odchodu z další činné služby (při vystoupení z poměru déle sloužících).

(2) Byla-li by taková výpomoc již poskytnuta, je příjemce povinen ji vrátiti státní pokladně, jakmile mu bylo propůjčeno vyhrazené služební místo, a to srážkami se služebních platů, plynoucích z propůjčeného místa. Zaměstnavatel je povinen tyto srážky provésti, státní pokladně odevzdati a ručí za správné provedení. Podrobnosti budou určený vládním nařízením. Nebylo-li déle sloužícím poddůstojníkům propůjčeno některé z vyhrazených služebních míst ihned po jejich vystoupení z poměru déle sloužících, zmenší se částka, již mají státní pokladně při pozdějším udělení místa za poskytnutou výpomoc vrátiti, o tolik polovin vyplacených půlletních přídavků (premií), kolik pololetí uplynulo od vyplacení výpomocí do udělení místa; toto zmenšení stanoví se podle sestupné výše vyplacených částek.

Zaměstnavatelé jsou povinni jednotlivé druhy služebních míst, uvedených v § 2, oznámiti ministerstvu národní obrany, které sestaví úhrnný seznam takových míst a jej čas od času vyhlásí. Podrobnosti budou určeny vládním nařízením.

(1) Déle sloužícím poddůstojníkům, kteří vyhovují podmínkám § 6, odst. (2), vydá ministerstvo národní obrany na žádost o tom příslušný průkaz.

(2) O vydaných průkazech vede ministerstvo národní obrany zvláštní seznam.

(3) Podrobnosti o vydání průkazů stanoví ministerstvo národní obrany.

(4) Ztratí-li žadatel svůj průkaz, oznámí to ministerstvu národní obrany, jež ztrátu vyhlásí způsobem uvedeným ve vládním nařízení. Vydání nového průkazu povolí ministerstvo národní obrany podle výsledku vykonaného šetření; nový průkaz má text původní, ale dostane nové pořadové číslo podle pořadí seznamu a jest označen jako duplikát.

(1) Má-li býti propůjčeno služební místo vyhrazené podle § 4, je propůjčovatel povinen vyhlásiti veřejně konkurs, vyměřiti přiměřenou lhůtu k podání žádosti a zároveň o tom zpraviti ministerstvo národní obrany.

(2) Konkurs podle ustanovení předcházejícího odstavce vyhlašovati netřeba, jsou-li pro uprázdněné volné místo již zaznamenáni oprávnění žadatelé - déle sloužící poddůstojníci a bude-li uprázdněné místo uděleno některému z těchto žadatelů; udělení místa jest v takovém případě oznámiti do jednoho měsíce ode dne propůjčení ministerstvu národní obrany.

(1) Žádost za propůjčení služebního místa vyhrazeného podle § 4 může se týkati:

a) určitého místa již uprázdněného (volného), nebo

b) místa, jež se teprve uprázdní; v tomto případě se žadatel zaznamená.

(2) Každý žadatel jest povinen, aby kromě dokladů žádaných pro dotčené místo přiložil ke své žádosti doklad o své domovské příslušností a žadatelský průkaz uvedený v § 10.

(3) Koná-li žadatel ještě činnou službu vojenskou, je povinen předložiti žádost prostřednictvím svého vojenského útvaru přímo ministerstvu národní obrany; tento úřad ji pak zašle, kam náleží.

(4) Propůjčovatelé služebních míst, vyhrazených podle § 4, jsou povinni vésti seznam docházejících žádostí a vydati každému oprávněnému žadateli potvrzení, že žádost podal, a uvésti počet oprávněných žadatelů, kteří na totéž místo byli již dříve zaznamenáni.

(1) Propůjčovatel služebního místa vyhrazeného podle § 4 je povinen oznámiti ministerstvu národní obrany, jak bylo místo obsazeno.

(2) Pokud lze déle sloužícím poddůstojníkům, ucházejícím se o propůjčení místa podle tohoto zákona, dáti přiměřenou dovolenou (s platem neb bezplatnou) pro předchozí přípravnou praxi, pokud je snad tato praxe pro místo dotčeného služebního oboru předepsána, bude stanoveno vládním nařízením.

(3) Nežádají-li za služební místo vyhrazené podle § 4 způsobilí uchazeči z řad déle sloužících poddůstojníků, není závazku k propůjčení dotčeného služebního místa podle tohoto zákona.

(1) Zjistí-li úřad, jenž bude určen vládním nařízením, na podanou stížnost oprávněného žadatele (§ 6), nebo na jiný popud, anebo z moci úřední, že místo bylo propůjčeno proti ustanovením tohoto zákona, jest povinen prohlásiti propůjčení místa za neplatné a naříditi, aby byl propuštěn bez nároku na jakékoli odškodnění ten, kdo místo obdržel, a aby bylo dotčené místo propůjčeno podle ustanovení tohoto zákona; nařízení tomu musí propůjčitel místa vyhověti a dotčeného zaměstnance ihned ze služby propustiti. Stížnost proti nezákonnému udělení místa podává oprávněný žadatel prostřednictvím ministerstva národní obrany.

(2) Udělení místa nelze podle ustanovení předcházejícího odstavce prohlásiti za neplatné; uplynula-li doba jednoho roku ode dne, kdy místo bylo propůjčeno, do dne podání stížnosti u ministerstva národní obrany, po případě do dne, kdy úřadu uvedeného v předcházejícím odstavci došlo oznámení o nezákonném udělení místa, nebo kdy takové nezákonné udělení místa tento úřad z moci úřední zjistil.

(3) Propůjčí-li někdo proti ustanovení tohoto zákona služební místo v soukromých závodech nebo v podnicích uvedených v § 2, č. III., bude potrestán pokutou od 1000 do 10.000 Kč, a to i tehdy, kdyby propůjčení místa nemohlo již býti prohlášeno za neplatné; příslušný k stíhání jest politický úřad (administrativní policejní vrchnost) I. stolice sídla závodu (podniku). Pokuty připadají státu. Pravoplatná rozhodnutí úřadů, jimiž se pokuty ukládají, jsou vykonatelna soudní exekucí v celém státním území.

(1) Nároku na propůjčení služebních míst podle tohoto zákona pozbývá déle sloužící poddůstojník:

a) vzdal-li se nároku;

b) dovršil-li 35. rok věku (pokud jde o místa úřednická), nebo 40. rok věku (pokud jde o místa jiná);

c) přijal-li od vojenské správy odbytné, jehož výši a bližší podmínky výplaty stanoví vládní nařízení;

d) byl-li odsouzen a je-li s odsouzením spojena ztráta způsobilostí k dosažení státních a veřejných úřadů, nebo byla-li při něm vyslovena ztráta úřadu;

e) definitivním propůjčením některého místa uvedeného v § 2;

f) při ustanovení čekatelem nebo při zatímním propůjčení služebního místa tehdy, nedošlo-li k definitivnímu ustanovení (definitivnímu propůjčení služebního místa) z jeho viny.

(2) Nastane-li některá okolnost zmíněná v odst. (1), poznamenává se to v seznamu průkazů a vydaný průkaz odebere majetníku, je-li dosud v činné službě, příslušné velitelství, nebo byl-li již přeložen do zálohy, politický úřad (administrativní vrchnost) I. stolice místa pobytu a vrátí jej ministerstvu národní obrany.

(1) Den, kterým jednotlivá ustanovení zákona nabývají účinnosti, určí vládní nařízení se zřetelem k době, v níž první déle sloužící poddůstojníci (§ 1) dokončí předepsanou další činnou službu [§ 6, odst. (2), písm. b), a odst. (3)].

(2) Zákon provede ministr národní obrany v dohodě s ostatními členy vlády.

Sociálně-politický výbor schválil osnovu zákona se změnami přijatými v branném výboru z důvodů uvedených jednak ve vládním návrhu, jednak ve zprávě branného výboru. Při jednání prohlásil pan ministr národní obrany, že při umísťování déle sloužících poddůstojníků na Slovensku bude v prvé řadě přihlíženo na slovenské příslušníky a že vůbec na národní neb politické momenty nebude brán zřetel.

Pokud se jedná o schválenou resoluci ohledně systemisace má účelem, aby již nyní bylo systemisováno, pokud možno nejvíce, míst IV. služ. tř., tak, aby příští umísťování poddůstojníků v kancelářské službě nebylo na újmu dnešním oficiantům, kteří by mohli býti při větším počtu systemisovaných míst již nyní povýšeni do úřednické kategorie, na níž mají dle § 7, odst.7. plat. zákona nárok. Sociálně-politický výbor vycházel s toho hlediska, že není důvodu, aby nebyla všechna taková místa, mající charakter úřednický a obsazená dnes oficianty, systemisována úřednicky. Obavy dnešních oficiantů, ale i kancelářských pomocníků by se staly bezpředmětnými, neboť do 6 let, kdy teprve přijdou déle sloužící poddůstojníci v úvahu, byly by všechny tyto kancelářské síly, pokud jsou kvalifikovány, trvale umístěny resp. povýšeny.

Sociálně-politický výbor navrhuje poslanecké sněmovně přijetí zákona, jakož i obou resolucí v připojeném znění.

I.: "Vláda se vybízí, aby při obsazování míst ve veřejných službách přihlížela vydatněji k válečným poškozencům."

II.: "Vláda se vybízí, aby při chystané systemisaci úřednických míst IV. služ. tř. přihlížela již nyní k příštímu umístění déle sloužících poddůstojníků, aby oficianti nebyli ve svých nárocích podle § 7 odst. 7 plat. zákona zkráceni."