| II. volební období. | 4. zasedání. |
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Dílčích dluhopisů, jež vydá
za souhlasu vlády město Opava podle usnesení
městského zastupitelstva ze dne 2. listopadu 1920,
schváleného slezskou zemskou správní
komisí výnosem ze dne 4. prosince 1920, číslo
29.279, v úhrnné hodnotě 25,000.000 Kč,
aby si opatřilo prostředky k výstavbě
domů s malými byty a ke splácení půjček
sjednaných za války a nezaplacených, smí
býti užíváno k úročnému
ukládání peněz poštovního
šekového úřadu, nadací a ústavů,
podléhajících veřejnému dozoru,
rovněž tak k uložení peněz sirotcích
a depositních a konečně až do výše
bursovního kursu, avšak nikoliv přes jmenovitou
hodnotu, za služební a obchodní kauce.
Provésti tento zákon, jenž nabývá
účinnosti dnem vyhlášení, ukládá
se ministrům financí, vnitra a spravedlnosti.
Město Opava má kromě rozlehlých lesů
(1750 ha) značný majetek pozemkový (kromě
dvora v Oticích u Opavy, jenž jest propachtován),
dále více než 40 domů a četné
výnosné podniky (elektrárnu a elektrickou
dráhu, plynárnu a vodárnu, jatky s výrobou
umělého ledu, parní cihelnu, pohřební
ústav atd.). Aktiva města mohou býti odhadnuta,
počítáme-li nízko, na 120 milionů
Kč. Proti těmto aktivům stojí dluhy
z půjček v úhrnné částce
jen 35 milionů Kč. Jelikož se nanejvýš
šetřilo a vedlo spořádané hospodářství,
podařilo se v posledních letech vždy udržeti
rovnováhu v městském hospodářství
bez zvyšování přirážek a
město vždy přesně platilo umořovací
splátky ze svých půjček.
Poněvadž městská půjčka
neměla dosud sirotčí jistoty, bylo možno
prodati z ní jen nepatrnou část, - něco
přes 2 miliony jmenovité hodnoty. Město bylo
tudíž nuceno k úhradě dluhů,
jež vznikly za války a v prvních letech po
válce, sjednávati drahé (8%ní) půjčky,
jejichž zaplacení z peněz, získaných
prodejem městské půjčky, bylo by podstatnou
finanční úlevou.
Jelikož se zřizují nové části
města na Kylešovském kopci a u cesty ke Komendě,
musily býti učiněny velké investice
na zřízení cest, stok, vodovodu atd. a výdaje
na to v roce 1927, jakož i výdaje na zřízení
nouzových bytů, které mají býti
zřízeny místo baráků, jež
dlužno odstraniti, činí přes 7 milionů
Kč. Také tyto výdaje bylo by lze snáze
hraditi, kdyby se výhodně prodávala městská
půjčka než kdyby si město vypůjčovalo
stále ještě drahé peníze.
Povolení na tuto půjčku udělené
výnosem ministerstva financí ze dne 28. června
1921, č. 60818/3549/21-II/3 jest však neúplné,
dokud udělením sirotčí jistoty nebude
lze této půjčky plně využíti
ve prospěch města.
Po stránce formální podepsaní navrhují,
aby návrh byl přikázán výboru
rozpočtovému.