Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Ministerstvo železnic zvýšilo ceny režijních lístků pro železniční zaměstnance a nyní ještě podle zpráv tisku blízkého panu ministrovi železnic se pomýšlí na zvýšení dopravného pro zboží konsumům železničních zaměstnanců. Považujeme za svoji povinnost ve spojitosti s těmito zjevy upozorniti na toto.

Dne 17., 18. a 19 února t. r. konala se porada mezinárodního syndikátu rouroven v Paříži, která jednala se zástupci rouroven polských o jejich vstupu do syndikátu. Jednání mělo pro mezinárodní syndikát tím větší význam, že polské rourovny prodávaly své zboží levněji než firmy v mezinárodním syndikátu sdružené a snažily se rozšířiti svá odbytiště tak, aby při vstupu do mezinárodního syndikátu si vynutily větší výrobní kvotu než by jim připadla na základě starých výrobních poměrů. Jednání skončilo bezvýsledně a mezinárodní syndikát se podle zpráv tisku rozhodl zahájiti s polskými rourovnami ostrý konkurenční boj, zejména na vnitrním trhu polském, skandinávském a baltickém. Proto snížil pro tyto trhy ceny hluboko pod niveau cen polských. Dne 20. února t. r. přinesl denní tisk, zejména Lidové Noviny, tuto zprávu: ťSleva dovozného pro roury do Polska. Československé státní dráhy povolují značnou slevu dovozného pro roury pol. Ž.-5-c, v případě přepravy z Chomutova, hlavního nádraží do Petrovic u Bohumína. Zásilky musí býti podány jako zboží nákladní, a dovozné je zaplatiti nejméně za deset tisíc q. Zásilky musí býti určeny do stanice určení ležící v Polsku, a musí býti tam příjemcem odebrány. Nový prodej vylučuje poskytnuté slevy. Sleva platí do 30. června 1927. Sleva činí 88 h až 264 h, podle toho, podá-li jeden a týž odesílatel v době platnosti nejméně 1300 tun anebo nejméně 2.000 tun.

Na prvý pohled je patrno, že sleva poskytnutá na dopravu rour do Polska jest v úzké spojitosti s konkurenčním bojem mezinárodního syndikátu rouroven proti rourovnám polským. Je snad třeba ještě poznamenati, že československé rourovny náležejí do mezinárodního syndikátu. Mezinárodní kartel železa, mezinárodní syndikát rouroven ukládá členským firmám, které přestoupily smluvně stanovenou výrobní kvotu, aby odevzdávaly jisté částky do pokladny syndikátu, z níž se vyplácí znáčné částky firmám těch států, které stanovenou kvotu nevyrobí. To má samozřejmě význam i pro mzdové boje dělnictva, protože při stávkách se vzájemně podporují firmy všech států, které se dostaly pod vliv syndikátu. Monopolní ovládání trhů způsobuje ovšem také umělé zvyšování cen, které podvazuje výrobu, závislou na zboží ovládaném syndikátem. Chápeme, že firmy v syndikátu sdružené mají veliký zájem, aby rozhodování syndikátu podrobily všechen rozhodující průmysl evropský. Posláním státní správy by však mělo býti, omeziti zvůli kapitalistických syndikátů a kartelů, a zameziti, aby přinášela škody statisícům obyvatelstva. Místo toho však vidíme, že československé dráhy jsou ochotny ze svého nésti část nákladů, spojených s konkurenčním bojem.

Je jistě pozoruhodná rychlost s jakou následovala vyhláška ministerstva železnic po konferenci pařížské. Možné vysvětlení je dvojí: buď byla mezi mezinárodním syndikátem rouroven a ministerstvem železnic dohoda již napřed anebo byla taková dohoda mezi rozhodujícími úředníky v ministerstvu bez vědomí činitelů odpovědných politicky. Takové dohody bývají však v kapitalistických státech doprovázeny také činy, které jsou trestny podle příslušných zákonů. Měli jsme již v Československu mnoho příležitostí zabývati se ohavnými zjevy korupce. I kdyby však zde korupce nebylo, jde jistě o případ významný, který musí býti osvětlen, aby si i občanstvo, dosud věřící, že demokracie měšťácká je vládou lidu, lidem a pro lid, učinilo samo jasnější představu o podstatě vládního systému.

Tážeme se proto pana ministra:

1.) Je ochoten oznámiti, jaké důvody vedly ministerstvo železnic k rozhodnutí o slevě dopravného pro roury do Polska?

2.) Je ochoten sděliti parlamentu, jaké má ministerstvo styky s mezinárodními syndikáty anebo kdo z ministerstva takové styky má a jaké povahy jsou tyto styky?

3.) Je ochoten vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že ministerstvo železnic může snižovati dopravní tarify v zájmu mezinárodních syndikátů odvolati zvýšení cen režijních lístků pro železniční zaměstnance a prohlásiti, že ministerstvo železnic nemíní zdražiti dopravu pro zboží do konsumů železničních zaměstnanců?

4.) Je ochoten při této příležitosti vyložiti sněmovně, jakými zásadami se řídí ministerstvo při rozhodování o tarifech železničních a o jejich slevách?