Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Senát Národního shromáždění republiky Československé přijal v 65. schůzi dne 16. března 1927 tuto osnovu zákona:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 185 obecného horního zákona se pozměňuje takto:

ť(1) Podnikatel hor jest povinen, jakmile celková délka chodeb jeho důlního díla překročí 200 metrů, poříditi přesnou důlní mapu, jež podává obraz důlního díla pod povrchem i hlavní situaci na povrchu buď vlastním zaměřením nebo podle úředních pomůcek jako zejména katastrálních map a označuje hranice propůjčených měr (přebytků). V důlní mapě jest vyznačiti také jiné důležitější poměry důlního díla, jako hloubku důlních prací pod povrchem, větrování, pilíře zanechané ve stařinách nebo úředně stanovené k ochraně povrchu, požářiště, vyzdívky, rok provedeného porubu a pod. Podle možnosti jest připojenými řezy (profily) znázorniti geologické poměry nadloží i podloží.

(2) Báňské hejtmanství určí podle důlních poměrů, v jakých obdobích a v jakém rozsahu jest důlní mapu doplňovati nebo obnovovati a v jakém měřítku jest ji vyhotoviti.

(3) Podnikatel hor jest povinen báňskému revírnímu úřadu na svůj náklad opatřiti a předložiti přesný snímek důlní mapy i s případnými profily a každého půl roku, neustanoví-li jinak báňské hejtmanství (2), podle své důlní mapy buď doplniti snímek mapy již předložený nebo předložiti zvláštní doplňovací snímek. Má-li báňský revírní úřad důvodné pochybnosti o správnosti snímku, přezkoumá jej buď sám nebo úředně pověřeným báňským inženýrem. Zjistí-li se úředním přezkoumáním ve snímku podstatné nesprávnosti, nese náklady přezkoumání podnikatel hor. Jestliže podnikatel hor nepořídí, nedoplní nebo neobnoví v přiměřené lhůtě, jemu báňským revírním úřadem stanovené, předepsanou důlní mapu, jest oprávněn báňský revírní úřad sám nebo úředně pověřeným báňským inženýrem tak učiniti na náklady podnikatele hor.

(4) Báňský revírní úřad jest oprávněn podle důlní mapy nebo jejího snímku opraviti svoji revírní mapu.

(5) Každý, kdo osvědčí, že jako vlastník nebo uživatel povrchu utrpěl škodu, která mohla býti způsobena dolováním, anebo že mu taková škoda hrozí, jest oprávněn sám nebo se svým plnomocníkem nahlédnouti do snímku důlní mapy u báňského revírního úřadu, který o přípustnosti nahlédnutí rozhoduje. Proti odepření nahlédnutí jest přípustna stížnost. Podnikatel hor budiž o tom úřadem zavčas zpraven pro případ, že by se chtěl súčastniti nahlédnutí do snímku mapy sám nebo svým plnomocníkem. Okreslování úředního snímku důlní mapy není přípustno. Povoliti je však může báňský revírní úřad státním úřadům, železničním podnikům a soudním znalcům, soudem k tomu pověřeným.

(6) Ten, jemuž bylo povoleno nahlédnouti do důlní mapy nebo ji okresliti podle předchozího odstavce, nesmí poznatků takto získaných užíti jinak než k uplatnění případného vlastního nároku na náhradu škody nebo k podání návrhu, aby příslušný úřad učinil opatření podle ustanovení obecného horního zákona a jiných příslušných zákonných předpisůŤ.

§ 22 1, odst. 2., lit. b) téhož zákona zní: ťb) nahlédati svými zástupci do provozních plánů a map a podle toho dáti opraviti důlní mapy (§ 185), o nichž jest kromě případu § 185, odst. 5. zachovávati úřední tajemstvíŤ.

§ 233 téhož zákona se doplňuje druhým odstavcem tohoto znění: ť(2) Také pokuty uložené zájemníkům podle § 245, odst. 2., jest složiti u báňského úřadu a plynou do bratrské pokladny příslušné pro závod, jehož důlní mapy se trestný případ týkáŤ.

§ 245 téhož zákona zní:

ť(1) Podnikateli hor, jenž poruší povinnosti jemu uložené v §§ 185 a 186, jest uložiti pokutu od 100 do 1.000 Kč.

(2) Zájemníka, jenž nedostojí povinnosti, kterou mu ukládá § 185, odst. 5. a 6., jest potrestati pokutou od 10 do 1.000 KčŤ.

Až do jinaké zákonné úpravy vykonává na Slovensku úkony uložené v tomto zákoně báňskému revírnímu úřadu báňský komisariát, a není-li zřízen, báňský kapitanát; úkony báňského hejtmanství vykonává na Slovensku báňský kapitanát. V Podkarpatské Rusi obstarává do stejné doby úkony báňského revírního úřadu a báňského hejtmanství podle tohoto zákona báňský úřad 1. stolice.

Provésti tento zákon náleží ministrům veřejných prací a spravedlnosti.

Vláda se vybízí, aby senátu s největším urychlením předložila osnovu zákona o rekultivaci pozemků zpustošených provozováním hornictví.