Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1927.
II. volební období. 4. zasedání.

Původní znění.

940.

Antrag

des Abgeordneten Ing. Rudolf Jung und Genossen

betreffend die Verwendung der von der Stadt Troppau ausgegebenen Teilschuldverschreibungen zur Anlegung von Stiftungs-, Waisen- und ähnlichen Kapitalien.

Die Gefertigten stellen den Antrag:

Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:

Gesetz

vom...........

betreffend die Verwendung der von der Stadt Troppau ausgegebenen Teilschuldverschreibungen zur Anlegung von Stiftungs-, Waisen- und ähnlichen Kapitalien.

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:

§ 1.

Die Teilschuldverschreibungen, die mit Zustimmung der Regierung von der Stadt Troppau auf Grund des von der schlesischen Landesverwaltungskommission mit Erlaß vom 4. Dezember 1920, Z. 29.279 genehmigten Beschlusses der Stadtvertretung vom 2. November 1920 im Gesamtnennwerte von 25,000.000 Kč behufs Beschaffung der Mittel zur Erbauung von Kleinwohnungshäusern und Rückzahlung der während des Krieges aufgenommenen schwebenden Anleihen ausgegeben wurden, können zur fruchtbringenden Anlegung von Geldern des Postscheckamtes, der Stiftungen und der unter öffentlicher Aufsicht stehenden Anstalten, ebenso zur Anlegung von Waisen-, Fideikomiß- und Depositengeldern und endlich bis zur Höhe des Börsenkurses, jedoch nicht über dem Nennwerte zu Dienst- und Geschäftskautionen verwendet werden.

§ 2.

Die Durchführung dieses Gesetzes, das mit dem Tage der Kundmachung in Wirksamkeit tritt, wird den Ministern der Finanzen, des Innern und der Justiz aufgetragen.

Begründung:

Trotz wiederholter Bemühungen ist es bisher der Stadtgemeinde Troppau nicht gelungen, für die mit Bewilligung der Regierung vom 27. Mai 1921 (Erlaß des Finanzministerium vom 28. Juni 1921, Z. 60.818/3549/21-II/3) ausgegebene 6%ige Anleihe die Mündelsicherheit zu erlangen.

Das Finanzministerium hat die Vorlage des seinerzeit eingebrachten Ansuchens an die Regierung abgelehnt, weil angeblich die Rücksichtnahme auf den öffenlichen Kredit dagegen spricht. Es wurde jedoch der Stadtgemeinde bei einer Vorsprache im Finanzministerium nahegelegt, im Parlament einen Gesetzesantrag einbringen zu lassen.

Die Stadtgemeinde Troppau besitzt außer 1750 ha Forsten einen bedeutenden Grundbesitz nebst einem Meierhof in Ottendorf, weiters über 40 Häuser und eine Anzahl ertragreicher Unternehmungen (Elektrizitätswerk und Straßenbahn. Gas- und Wasserwerk, Schlachthof mit Kunsteiserzeugung, Dampfziegelei, Leichenbestattungsanstalt u. an.). Das Aktivvermögen der Stadtgemeinde kann, gering gerechnet, mit 120 Millionen Kronen veranschlagt werden. Diesen Aktiven stehen Darlehensschulden im Gesamtbetrage von nur 35 Millionen Kronen gegenüber. In den letzten Jahren ist es stets gelungen, das Gleichgewicht im Haushalt ohne Erhöhung der Umlagen zu erreichen. Die Annuitäten der aufgenommenen Darlehen wurde stets pünktlich bezahlt.

Mit Rücksicht auf den Umstand, daß die Stadtanleihe bisher die Pupillarsicherheit nicht besaß, war es nur möglich, einen geringen Teil hievon - etwas über 2 Millionen - zu verkaufen. Die Stadtgemeinde war daher genötigt, zur Deckung der während der Kriegszeit und in den ersten Nachkriegsjahren aufgelaufenen Schulden teuere (8%) Darlehen aufzunehmen. Ihre Abstoßung aus den durch Verkauf der Stadtanleihe flüssig werdenden Beträgen würde eine wesentliche geldliche Erleichterung bedeuten.

Durch die Errichtung neuer Stadtteile am Gilschwitzer Berg und am Kommende-Weg mußten außerordentlich hohe Investitionen für die Herstellung von Straßen, Kanälen, Wasserleitung usw. gemacht werden. Der Kostenaufwand hiefür und für die Errichtung von Notwohnungen, die anstelle der abzutragenden Baracken treten sollen, beträgt über 7 Millionen Kronen. Auch diese Kosten könnten bei günstigem Verkauf der Stadtanleihe leichter gedeckt werden als durch Aufnahmeder immerhin teuereren Darlehen.

Ein Vorschlag auf Kostenbedeckung entfällt. In formaler Beziehung wird die Zuweisung an den Budgetausschuß beantragt.

Prag, am 8. Feber 1927.

Ing. Jung, Krebs, Dr. Keibl, Ing. Kallina, Dr. Lehnert, Dr. Schollich, Horpynka, Dr. Szüllö, Fedor, Dr. Koberg, Dr. Rosche, Siegel, Weber, Matzner, Simm, Patzel, Knirsch, Wenzel, Dr. Wollschack, Gregorovits, Dr. Jabloniczky.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1927.
II. volební období. 4. zasedání.

Překlad.

940.

Návrh

poslance inž. R. Junga a druhů o užívání dílčích dluhopisů, jež vydá město Opava, k ukládání nadačních, sirotcích a podobných kapitálů.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne............

o užívání dílcích dluhopisů, jež vydá město Opava k ukládání nadačních, sirotcích a podobných kapitálů.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Dílčích dluhopisů, jež vydá za souhlasu vlády město Opava podle usnesení městského zastupitelstva ze dne 2. listopadu 1920, schváleného slezskou zemskou správní komisí výnosem ze dne 4. prosince 1920, č. 29279, v úhrnné jmenovité hodnotě 25 milionů Kč, aby si opatřilo prostředky ke stavbě domů s malými byty a ke splácení půjček sjednaných za války a nezaplacených, smí býti užíváno k úročnému ukládání peněz poštovního šekového úřadu, nadací a ústavů, podléhajících veřejnému dozoru, k ukládání peněz sirotcích, svěřenských a depositních a konečně až do výše bursovního kursu, avšak nikoliv přes jmenovitou hodnotu, za služební a obchodní kauce.

§ 2.

Provésti tento zákon, jenž nabývá účinnosti dnem vyhlášení, ukládá se ministrům financí, vnitra a spravedlnosti.

Odůvodnění:

Přes časté usilování nepodařilo se dosud městu Opavě dosíci - sirotčí jistoty pro svou 6%ní půjčku vydanou se svolením vlády ze dne 27. května 1921 (výnos ministerstva financí ze dne 28. června 1921, č. 60818/3549/21-II/3). Ministerstvo financí zamítlo předložiti vládě žádost kdysi podanou, poněvadž prý tomu odporuje zřetel na veřejný úvěr. Městu však při návštěvě v ministerstvu financí bylo dáno na srozuměnou, aby byl ve sněmovně podán příslušný návrh zákona.

Město Opava má mimo 1750 ha lesů značný majetek pozemkový kromě dvora v Oticích, dále více než 40 domů a četné výnosné podniky (elektrárnu a elektrickou dráhu, plynárnu a vodárnu, jatky s výrobou umělého ledu, parní cihelnu, pohřební ústav atd.). Aktiva města mohou býti odhadnuta, počítáme-li nízko, na 120 milionů Kč. Proti těmto aktivům stojí dluhy z půjček úhrnem jen 35 milionů Kč. V posledních letech se vždy podařilo udržeti rovnováhu v hospodářství bez zvyšování přirážek. Umořovací splátky ze sjednaných půjček byly vždy přesně placeny.

Poněvadž městská půjčka neměla dosud sirotčí jistoty, bylo možno prodati z ní jen nepatrnou část - něco přes 2 miliony. Město bylo tudíž nuceno k úhradě dluhů, jež vznikly za války a v prvních letech po válce, sjednávati drahé (8%) půjčky. Jejich zaplacení z peněz získaných prodejem městské pujčky, bylo by podstatnou peněžní úlevou.

Jelikož se zřizují nové části města na Kylešovském kopci a u cesty ke Komendě, musily býti učiněny velké investice na zřízení cest, stok, vodovodu atd. Výdaje na to jakož i výdaje na zřízení nouzových bytů, které mají nahraditi baráky, jež dlužno odstraniti, činí přes 7 milionů Kč. Také tyto výdaje bylo by lze snáze hraditi, kdyby se výhodně prodávala městská půjčka, než kdyby si město vypůjčovalo stále ještě drahé peníze.

Návrhu na úhradu není zapotřebí. Po stránce formální se navrhuje, aby tento návrh byl přikázán výboru rozpočtovému.

V Praze dne 8. února 1927.

Inž. Jung, Krebs, dr. Keibl, inž. Kallina, dr. Lehnert, dr. Schollich, Horpynka, dr. Szüllö, Fedor, dr. Koberg, dr. Rosche, Siegel, Weber, Matzner, Simm, Patzel, Knirsch, Wenzel, dr. Wollschack, Gregorovits, dr. Jabloniczky.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP