Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Dne 19. února t. r. oběsil se ve vojenské nemocnici v Terezíně vojín Josef Novák. - Odveden byl r. 1925. Při odvodu stěžoval si na těžkou chorobu chronického ischiasu, avšak byl přes to odveden. - Při nastoupení vojenské služby v říjnu 1925 hlásil se nemocen, avšak nebyl uznán, ačkoliv civilní lékaři jeho chorobu uznávali a prohlašovali ho za neschopného vojenské služby. Z jara 1926 sloužil v Liberci, kde se opětně hlásil nemocen, ale marně, naopak ještě byl za to potrestán 10tidenním vězením. Posléze podařilo se mu dostati se k lékařské prohlídce, kde však znovu nebyl uznán, ač trpěl velikými bolestmi. Odejel domů do Roudnice, kdež jej prohlédl lékař Dr Podrabský a potvrdil mu na vysvědčení, že jeho choroba jest v takovém stadiu, že způsobilost ke službě vojenské jest naprosto vyloučena. To bylo 25. března 1926.

Na to Novák odjel zpět k pluku do Turnova, odkud na základě zmíněného lékařského vysvědčení byl poslán do vojenské nemocnice v Terezíně a pak do Prahy. Byl posílán pak z nemocnice do nemocnice, ale všude se dívali na něho jako na simulanta a prohlašovali ho za zdravého. - Když pak stížen byl v prosinci 1926 prudkými bolestmi v břiše a žádal. aby byl ještě jednou prohlédnut röntgenem ve vojenské nemocnici v Terezíně, byla jeho žádost odmítnuta slovy: ťTáhněte, vy ulejváku!Ť

Novákovi nezbylo, než odjeti zpět k pluku do Turnova, kde se hlásil opět nemocný, načež byl poslán znovu do nemocnice v Terezíně a odtud po dvou dnech bez ošetření zpět do Turnova k pluku, kde šel rovnou do vězení.

Žádost rodičů, aby byl Novák propuštěn po 14timěsíční službě vzhledem k těžké své chorobě, byla zamítnuta.

Jeho choroba se stále zhoršovala, přes to však byl znovu uznán v nemocnici terezínské dne 7. února 1927 zdravým a poslán k pluku. Novák místo do Turnova odjel do Roudnice, kde jeho matka dala ho prohlédnouti primářem roudnické nemocnice Drem Hykyšem (dne 11. února t. r.), při čemž lékař shledal akutní zápal pohrudnice a zánět slepého střeva. To bylo čtvrtý den po tom, kdy v terezínské vojenské nemocnici byl uznán jako dříve - opět zcela zdáv. Na základě lékařského nálezu Dra Hykyše byl Novák znovu odvezen do Terezína dne 12. února t. r., avšak neměl tu valného ošetření, takže roztrpčen stálým šikanováním, jakoby byl simulantem, oběsil se za týden po příchodu do terezínské nemocnice dne 19. února t. r. na záchodku v nemocnici.

Před svou smrtí napsal tužkou rodičům dopis, který pak ukázán byl jeho otci a bratrovi, avšak nebyl jim vydán. Na konci dopisu bylo připsáno cizí rukou inkoustem několik řádek v tom smyslu, jako by zemřelý naznačoval, že si béře život kvůli matce. - To však je naprosto vyloučeno, neboť žil s matkou v úplné shodě a také jí ve svém dopise za všechno děkuje. Novák stal se obětí klamného posuzování činitelů vojenských, kteří jej považovali za simulanta, ač trpěl vážnou chorobou již po dva roky před nastoupením vojenské služby, jak výslovně potvrdil lékař Dr. Frant. Podrabský v Roudnici ve svém vysvědčení ze dne 25. března 1926.

Podepsaní se táží pana ministra:

1. Zda ví o této oběti bezohledného šikanování a nesprávného postupu orgánů vojenských?

2. Zda jest pan ministr ochoten případ uvedený vyšetřiti a vinníky potrestati?

3. Zda jest pan ministr ochoten zaříditi, aby tělo Novákovo bylo exhumováno a převezeno do Roudnice k pochování ve společném hrobě rodiny Novákovy?

4. Zda jest pan ministr ochoten naříditi, aby byl vydán poslední dopis Novákův jeho rodičům?