Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Úmluva o závazcích vzešlých z hospodaření bývalé poštovní správy rakouské a poštovních správ států nástupnických vznikla, že rozpadnutí bývalé říše rakousko-uherské nepřerušilo obchodních hospodářských a jiných vztahů obyvatelstva ve státech, vzniklých na jejím území, t. j. ve státech cessionářských a že tudíž činnost poštovních úřadů v jednotlivých územních částech automaticky pokračovala obvyklým krokem. Bylo tím nezbytnější, že hranice nových států nebyly dlouhou dobu pevně vymezeny, dále že v jednotlivých územích, jmenovitě pokud jde o nás stát, v zemích t. zv. historických, poštovní úřady podřízené poštovní správě rakouské působily již druhý den po převratu jako poštovní úřady československé, kdežto Slovensko a Podkarpatská Rus teprve postupně přecházela v moc nové státní správy.

Z toho vznikly mezi poštovními úřady shora zmíněnými a poštovními úřady států cessionářských, tudíž i poštovní správou československou, vzájemné závazky nejrůznější povahy.

Aby závazky tyto byly vypořádány, bylo třeba, aby zúčastněné státy sjednaly o tom zvláštní úmluvy. Tak došlo k úmluvě s poštovní správou rakouskou, podepsané dne 6. dubna 1922 v Římě.

Mimo to byla sjednána zvláštní úmluva s poštovní správou uherskou, podepsaná dne 15. prosince 1922 v Budapešti, která se rovněž předkládá samostatnou předlohou Národnímu shromáždění k ústavnímu schválení.

Tyto úmluvy budou ratifikovány všemi smluvními stranami. Jakmile dojdou veškeré ratifikace, sepíše se protokol, jehož datum bude dnem, jímž tato úmluva nabude účinnosti.

Zahraniční výbor projednal ve své schůzi dne 16. března 1927 shora jmenovaný vládní návrh a doporučuje přijetí tohoto usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s

1. úmluvou o závazcích vzešlých z hospodaření bývalé poštovní správy rakouské a poštovních správ států nástupnických,

2. závěrečným protokolem k této úmluvě, podepsanými v Římě dne 6. dubna 1922.

Rozpočtový výbor připojuje se k návrhu výboru zahraničního.