Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Má-li se posouditi návrh tento, nutno zdůrazniti veliký význam přesnosti právě těch předpisů, které mají zabezpečiti v trestním řízení účelný, správný a objektivní postup v otázkách, jichž na jisto postavení svěřeno má býti osobám majícím určité znalosti odborné.

Soud ke zjištění skutkové podstaty trestních činů potřebuje v určitých případech osob, které svými odbornými znalostmi mohou býti velmi nápomocny zvláště tam, kde znalost laika ty nestačovala.

Zákon mluví o znalcích při ohledání. Dá se lehce vysvětliti, že úkolu znaleckému mohou nejlépe vyhovovati osoby, které jsou ustanoveny pro určitý obor odborných znalostí a to zvláště tehda, jsou-li specialisty, kteří se trvale obírají tou či onou materií ať lékařskou či jinou. Dosavadní platný trestní řád rakouský i uherský na Slovensku a předpis na Podkarpatské Rusi sice platí dosud, avšak obojí ustanovení v některých směrech diferují a jest prozatímně, než bude zavedeno nové řízení trestní novým zákonem, třeba unifikování předpisů všech území s různými předpisy zákona, kromě toho však třeba zdůrazniti, že některá ustanovení trestního řádu uherského na Slovensku po převratu nebyla uvedena v život a jest třeba v tomto smyslu - doplnění. Nutno zdůrazniti dále, že novou osnovou se připouští, aby soud požádal za znalecký posudek bezprostředně veřejný ústav nebo úřad, který k tomuto účelu jest zvlášť povolán a dojista bude tu bezpečnější záruka, že se využije všech potřebných znalostí pro znalecký posudek.

Podle dosavadního platného řádu nežádá se po znalcích, zvláště lékařích, zvláštní odborná kvalifikace. To je jistě nedostatek, zvláště jde-li o případy rázu choulostivého a pro obviněného významného.

Také delší pozorování duševního stavu dle předpisu býv. rakouského trestního řádu bylo nedostatečně vybaveno a, jak už shora bylo zmíněno, nebyla-li některá ustanovení bývalého uherského řádu na Slovensku provedena, jest úkolem osnovy odstraniti tyto nedostatky. Zákon vzhledem k požadavku zvýšené odborné kvalifikace znalecké přikazuje, aby byli přibíráni znalci trvale ustanovení a to jak u sborového soudu prvé stolice, tak také pro přezkoumávání posudků znalci u sborových soudů druhé stolice. Nově má zákon ustanovení o soudních lékařských radách, které mají nahražovati fakultní posudky a o nichž mluví článek druhý. Pozoruhodné jest ustanovení, že v případě podezření otravy podávají posudek universitní ústavy pro soudní lékařství za přibrání chemiků. Duševní stav obviněného lze dle osnovy zkoumati, nelze-li jinak, ve zvláštních ústavech nebo na pozorovacích odděleních u soudu, delším pozorováním osob.

Nutno však zmíniti se o druhém článku osnovy zákona, který jedná o soudních lékařských radách, jež zříditi se mají v sídlech sborových soudů druhé stolice pro obvody těchto sborových soudů druhé stolice. Členy této rady mohou se státi osoby zapsané do stálých seznamů znalců u příslušného soudu a to jak lékařů tak i chemiků, pak zvláštních odborníků, dále vysokoškolských učitelů soudního lékařství psychiatrie, chirurgie, gynekologie a chemie.

Do seznamu u sborových soudů prvé stolice vedle shora jmenovaných mohou býti zapsáni i jiní lékaři, kteří dosáhli doktorátu a vykonali fysikátní zkoušku v sídlech sborových soudů pak druhé stolice jen lékaři, kteří kromě jiných náležitostí vykonali aspoň jednoroční praxi v universitním ústavě pro soudní lékařství.

U sborových soudů druhé stolice vésti se bude seznam stálých znalců chemiků s náležitým odborným vzděláním. Osnova znamená v celku zvýšení bezpečnosti objektivity i správnosti posudků znaleckých v našem trestním soudnictví, znamená dále unifikaci těchto ustanovení trestního řádu v celém území republiky a doplnění zejména ustanovení, která nebyla po převratu v život uvedena.

Ústavně-právní výbor však při projedná vání osnovy jako usnesení senátu učinil některé změny, jež považoval s hlediska účelnosti a dalšího zvýšení objektivity řízení za nutné.

Tak se unesl, aby:

v čl. I., č. 3, odst. 3. byl připojen dodatek:

"V takovém případě může býti vyžádán posudek jiné lékařské rady."

V čl. I., č. 3, odst. 4., dodatek:

"Posudek kterékoliv soudní lékařské rady se též vyžádá, pokládá-li to radní komora (žalobní senát) za nutné pro důležitost nebo pro obtížnost případu."

V čl. I., č. 4, aby poslední věta nahradila se větou:

"I v takovém případě podá však posudek o otravě universitní ústav pro soudní lékařství."

V čl. II. v §u 1, odst. 1., aby byla učiněna změna, takže bude tento zníti:

"Pro obvod každého sborového soudu druhé stolice zřídí se v jeho sídle soudní lékařská rada."

V čl. II., §u 1, odst. 2., aby za slova "vysokoškolských učitelů.... chemie" připojen byl dodatek "a jiných vynikajících odborníků".

V čl. II., §u 1, odst. 3., aby slova "zvláštního odborníka atd." byla nahrazena slovy: "zvláštní odborníky. Takoví odborníci budou míti, pokud jde o tuto věc, práva i postavení člena soudní lékařské rady".

V čl. II., §u 2, odst. 1., aby se spojily čís. 2 a 3 dohromady a zněly takto: "2. podávati a přezkoumávati znalecké posudky v případech zákonem stanovených".

K čl. II., § 2 aby byl připojen k odst. 1. nový odst. 2., který bude zníti:

"Soudní lékařské radě nepřísluší podati nebo přezkoumávati znalecký lékařský posudek v trestní věci proti některému jejímu členu nebo ve věci, ve které již podal některý její člen nález neb-o posudek. V takových případech budiž za podání nebo přezkoumání posudku požádána jiná. soudní lékařská rada."

V čl. II., §u 3, odst. 1., v 10. řádce věta:

"Do seznamu...." bude zníti: "Do seznamu stálých znalců lékařů u sborových soudů první stolice s trestní pravomocí v sídlech sborových soudů druhé stolice mohou však býti zapsáni toliko lékaři, kteří nad to vykonali aspoň jednoroční praxi v universitním ústavě pro soudní lékařství."

K čl. II., §u 3, odst. 4., budiž připojen dodatek:

"Stejně budiž škrtnut ten lékař (chemik), o němž se prokáže, že nemá dostatek odborných vědomostí."

S těmito změnami navrhuje ústavněprávní výbor přijetí osnovy zákona.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Trestní řády ze dne 23. května 1873, č. 119 ř. z. a zák. čl. XXXIII/1896 mění a doplňují se takto:

§ 118 býv. rak. tr. ř. a § 227 odst. 3 až 5 býv. uh. tr. ř. budou zníti:

Je-li při ohledání potřebí odborné znalosti, buďtež přibráni znalci, a to zpravidla dva. Jednoho znalce stačí přibrati, dá-li se druhý stěží zjednati, nebo je-li nebezpečí v prodlení či jde-li o zjištění skutečnosti méně důležité.

Volba znalců přísluší soudu. Zpravidla buďtež přibráni znalci trvale ustanovení u soudu pro obor, o který jde (stálí znalci). Bydlí-li v místě soudu nebo aspoň v obvodu téhož sborového soudu první stolice, mohou býti pominuti jen, je-li nebezpečí v prodlení, vznikly-li proti nim v případě, o který jde, závažné pochybnosti, zašlo-li je něco nebo vyžaduje-li případ zvláštních odborných znalostí.

Za znalecký nález a posudek může býti též požádán veřejný úřad neb veřejný ústav, který je povolán podávati takové nálezy a posudky. V takovém případě má úřad neb ústav, zasílaje soudu nález a posudek, pojmenovati osoby, které je podaly a jež by podle potřeby bylo možno vyslechnouti jako znalce.

§ 121 odst. 1 býv. rak. tr. ř. a § 233 odst. 2 býv. uh. tr. ř. budou zníti:

Tomu, kdo vykonal přísahu (slib) jako stálý znalec, budiž tato přísaha (slib) toliko připomenuta.

§ 126 býv. rak. tr. ř. a § 238 býv. uh. tr. ř. budou zníti:

Je-li posudek znalců nejasný, neúplný nebo v odporu sám s sebou nebo rozcházejí-li se znalci ve svém posudku o závažných skutečnostech, nebo je-li jinak důvodná pochybnost o správnosti posudku, uloží soud znalcům, aby podali vysvětlení a kdyby to nevedlo k výsledku, opatří posudek jiných znalců.

Jde-li o posudek znalců lékařů, bude vyžádán posudek jiných stálých znalců lékařů sborového soudu prvé stolice v sídle sborového soudu druhé stolice. Kdyby ani posudek těchto znalců nevyhověl, požádá soud za posudek příslušnou soudní lékařskou radu.

Neposkytne-li posudek podaný soudní lékařskou radou úplného vysvětlení, je rada povinna na požádání soudu dáti žádané objasnění nebo dodatečný posudek. V takovém případě může býti vyžádán posudek jiné soudní lékařské rady.

Vyšetřující soudce smí v případech uvedených v odstavci druhém a třetím se obrátiti na lékařskou radu jen, svolí-li radní komora (žalobní senát). Posudek kterékoliv soudní lékařské rady se též vyžádá, pokládá-li to radní komora (žalobní senát) za nutné pro důležitost nebo pro obtížnost případu.

Je-li obviněn lékař z trestného činu spáchaného u výkonu lékařského povolání, budiž soudní lékařská rada v každém případě dožádána za přezkoumání posudku znalců lékařů.

§ 131 býv. rak. tr. ř. a § 244 býv. uh. tr. ř. budou zníti:

Vznikne-li podezření otravy, buďtež předměty, které mají býti zkoumány, zaslány zpravidla universitnímu ústavu pro soudní lékařství, který přibere k otevření zásilky dva znalce chemiky a nemůže-li sám podati posudek bez chemického vyšetření, odevzdá jim předměty, o které jde, k podání nálezu a posudku. I v takovém případě podá však posudek o otravě universitní ústav pro soudní lékařství.

§ 245 odst. 2 býv. uh. tr. ř. bude zníti a k § 132 býv. rak. tr. ř. připojuje se další odstavec tohoto znění:

Jde-li o poškození těla, lze se spokojiti písemným nálezem a posudkem lékaře, pokud se srovnávají s okolnostmi v trestním řízení zjištěnými, ač-li není jinak pochybnosti a jich správnosti a žádná ze stran nežádá za soudní ohledání.

§ 246 odst. 3 až 6 býv. uh. tr. ř. bude zníti a k § 134 odst. 2 býv. rak. tr. ř. připojují se tato ustanovení:

Nelze-li pozorování duševního stavu obviněného provésti jinak, může radní komora (žalobní senát, nalézací soud) naříditi, aby byl pozorován ve veřejném ústavě nebo ve zvláštním pozorovacím oddělení u soudu. Před rozhodnutím buďtež vyslechnuti žalobce i obhájce obviněného; nemá-li obviněný obhájce, bude mu k tomu konci zřízen.

Takové pozorování nesmí trvati déle než dva měsíce. Do té doby budiž podán nález i posudek. Je-li třeba delšího pozorování, může radní komora (žalobní senát, nalézací soud) na odůvodněný návrh znalců prodloužiti tuto lhůtu o určitou dobu, přiměřenou okolnostem případu.

Na usnesení, kterým bylo nařízeno nebo prodlouženo takové pozorování duševního stavu, nebo kterým byl zamítnut návrh, aby bylo nařízeno nebo prodlouženo, může si obviněný i žalobce stěžovati stejným způsobem a v týchž případech, v nichž je přípustná stížnost na uvalení nebo zrušení vyšetřovací vazby. Stížnost na usnesení, jímž bylo nařízeno takové pozorování, má odkladný účinek.

(1) Pro obvod každého sborového soudu druhé stolice zřídí se v jeho sídle soudní lékařská rada.

(2) Předsedu, jeho náměstka a členy soudní lékařské rady, počtem nejméně osm, nejvýše dvanáct, jmenuje na dobu tří let ministr spravedlnosti jednak z osob zapsaných do seznamu stálých znalců lékařů a chemiků (§ 3), jednak z vysokoškolských učitelů soudního lékařství, psychiatrie, chirurgie, gyneakologie a chemie a jiných vynikajících odborníků. Týmž způsobem jmenují se na zbytek funkčního období za vystoupivší členy noví členové. Bývalí členové mohou býti znovu jmenováni.

(3) Vyžaduje-li posouzení určité věci zvláštních odborných znalostí, kterých členové rady nemají, může předseda rady přibrati k posouzení této věci zvláštní odborníky. Takoví odborníci budou míti, pokud jde o tuto věc, práva i postavení člena soudní lékařské rady.

(4) Poruší-li člen soudní lékařské rad svoje povinnosti nebo vykonává-li je nedbal, může ho nehledě na jiné následky ministr spravedlnosti zbaviti členství.

(5) Podrobnou organisaci, jednací řád a poplatky soudní lékařské rady stanoví vládní nařízení.

(1) Soudní lékařské radě přísluší:

1. podávati ministerstvu spravedlnosti posudky o obecných otázkách soudního lékařství, soudní chemie a psychiatrie, jež se vyskytnou v oboru jeho působnosti;

2. podávati a přezkoumávati znalecké posudky v případech zákonem stanovených.

(2) Soudní lékařské radě nepřísluší podati nebo přezkoumávati znalecký lékařský posudek v trestní věci proti některému jejímu členu nebo ve věci, ve které již podal některý její člen nález nebo posudek. V takových případech budiž za podání nebo přezkoumání posudku požádána jiná soudní lékařská rada.

(1) U každého sborového soudu první stolice s trestní pravomocí se povede seznam stálých znalců lékařů. Do něho budou zapsáni všichni vysokoškolští učitelé soudního lékařství na universitě v obvodě soudu se nalézající, dále pak na vlastní žádost českoslovenští příslušníci, kteří dosáhli hodnosti doktora veškerého lékařství, vykonali fysikátní zkoušku a bydlí v místě neb obvodu sborového soudu. Do seznamu stálých znalců lékařů u sborových soudů první stolice s trestní pravomocí v sídlech sborových soudů druhé stolice mohou však býti zapsáni toliko lékaři, kteří nad to vykonali aspoň jednoroční praxi v universitním ústavě pro soudní lékařství.

(2) U každého sborového soudu druhé stolice povede se seznam stálých znalců chemiků. Do něho budou zapsání na vlastní žádost českoslovenští příslušníci, kteří vykáží náležité vzdělání odborné; o způsobilosti žadatele buď vyžádán posudek vysoké školy.

(3) Ministr spravedlnosti určí dobu, po kterou mohou býti do seznamu stálých znalců lékařů (chemiků) na vlastní žádost zapsáni též jíní lékaři (chemikové), kteří vykonávali již aspoň pět let praxi lékařskou (chemickou).

(4) Odepře-li stálý znalec lékař (chemik) bez zákonného důvodu podati nález nebo posudek, bude ze seznamu škrtnut. Stejně budiž škrtnut ten lékař (chemik), o němž se prokáže, že nemá dostatek odborných vědomostí.

(5) Rozhodnouti o zápisu do seznamu a o škrtnutí ze seznamu přísluší předsedovi sborového soudu, u kterého se seznam vede.

Poplatky znalců lékařů a chemiků v trestním řízení stanoví vládní nařízení.

Zrušují se § 119 odst. 1. býv. rak. tr. ř., § 5 228 a 239 býv. uh. tr. ř., zák, čl. XI/1890 a ony předpisy zák. čl. I/1883, jež se týkají zkoušky soudně lékařské.

(1) Tento zákon nabude účinnosti tři měsíce po vyhlášení.

(2) Provésti jej ukládá se ministrům spravedlnosti, veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, školství a národní osvěty.