Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Dosud byl upraven obchodně politický poměr mezi republikou Československou a Švýcarskem úmluvou ze 6. března 1920, jíž byla pro oba státy prodloužena platnost rámcové části rakousko-uhersko-švýcarské obchodní smlouvy z r. 1906 (bez tarifních příloh), tedy jen části zabezpečující oběma státům nakládání dle nejvyšších výhod ve všech oborech vzájemných hospodářských styků. Předkládaná obchodní smlouva nahražuje tuto úmluvu.

Až do roku 1921 platil ve Švýcarsku t. zv. užívaný tarif z r. 1906. Se zřetelem na změny, které byly způsobeny v hospodářském životě Evropy válečnými událostmi, přizpůsobilo Švýcarsko po vzoru jiných států svůj zmíněný předválečný tarif změněným poměrům a vstoupilo v obchodně-politická jednání s řadou států za účelem nové úpravy svých hospodářských styků s nimi. Pakládajíc tak zv. užívaný celní tarif z r. 1921 za neúplně vyhovující obchodně-politický instrument, vydalo švýcarsko dne 5. listopadu 1925 nový provisorní generální celní tarif t. zv. vyjednávací, který obsahuje podstatné zvýšení u 240 položek t. zv. užívaného tarifu, t. j. vesměs položek, jež dle odhadu měly hráti důležitou úlohu v jednáních s některými státy. Pokud jde o Československou republiku, byly její vývozní zájmy dotčeny značným zvýšením celních sazeb: předně u sladu ze frs. šv. 1.50 na frs. šv. 3.-, cukru krystalového ze frs. šv. 7.- na frs. šv. 12.-, práškového ze frs. šv. 8.- na frs. šv. 15.-, v kloboucích ze frs. šv. 10.- na frs. šv. 15.-, a kostkového ze frs. šv. 13.- na 18.-; chmele ze frs. šv. 8.- na frs. šv. 15.-, piva v sudech po 2 hl ze frs. šv. 9.- na frs. šv. 15.-, ohýbaného nábytku ze frs. šv. 70.-, na frs, šv. 80.-, jistých druhů obuvi ze frs. šv. 240.- na frs. šv. 280.-, různých druhů skleněného zboží, zejména pro láhve ze frs. šv. 8.- na frs. šv. 15- a ze frs. šv. 12 na 20.-, řady zboží ze železa a nedrahých kovů, zvláště u součástek strojů ze frs. šv. 120 na frs. šv. 3.- a některých strojů ze frs. šv. 20.-, 30.- a 35.- na frs. šv. 30.-, 50.- a 60.-, u galanterního zboží a nepravé bijouterie (jabloneckého zboží) ze frs. šv. 120.- a 400.- na frs. šv. 200.- a 800.-, tužek ze frs. šv. 50.- na frs. šv. 80.- a j. v.

Státy v prvé řadě s Československou republikou ve Švýcarsku soutěžící, jako Německo a Rakousko, zabránily použití jmenovaných zvýšených sazeb t. zv. vyjednávacího tarifu uzavřením nových obchodních smluv se Švýcarskem. Aby se Československá republika nevydávala nebezpečí diskriminace vůči těmto státům v případě bezesmluvního stavu a aby tím odbyt jejího zboží tím nebyl velmi vážně ohrožen, snad i ztracen, přikročila k celně tarifnímu jednání se Švýcarskem.

Obraz vzájemných hospodářských styků mezi Československou republikou a Švýcarskem podává se z těchto čísel: v r. 1925 obnášel export československého zboží do Švýcar celkem Kč 556.7 milionů, zatím ca import švýcarského zboží do Československé republiky činil celkem Kč 330.6 milionů, vyplývalo tedy pro Československou republiku aktivum Kč 226.1 milionů. (V roce 1926 odpovídají uvedeným číslům tato čísla: Kč 516 milionů, 327 milionů a 189 milionů.) Švýcarsko vyváží ze zemědělských, resp. zemědělsko-průmyslových artiklů do Československé republiky hlavně sýry, mléka a dětské moučky. Jeho vývoz průmyslových artiklů jest rozptýlen na celou řadu skupin čsl. celního sazebníku; jde tu zejména o: čokoládu, některé textilie, hlavně hedvábí a jemné bavlněné tkaniny a výšivky, obuv, zboží kovové, hodinky a stroje. A zase v těchto skupinách jedná se o značný počet položek. Číselně nejsilnější je dovoz v textiliích (asi 53% celkového švýcarského dovozu do ČSR.), v železe, obecných kovech a strojích (asi 15%), chemických výrobcích (asi 8%), v instrumentech a hodinách (skoro 10%). Zbytek pak jest rozptýlen na celou řadu různých průmyslových oborů.

V této poměrné roztříštěnosti vývozních zájmů Švýcarska spočívala právě největší potíž jednání, neboť u některých z nich konkuruje švýcarsko na čsl. trhu s jinými státy.

V československém vývozu do Švýcar převažuje, v opaku k švýcarskému dovozu do ČSR., vývoz zemědělský, resp. zemědělskoprůmyslových artiklů proti vývozu průmyslových tovarů. Na prvém místě figuruje cukr, jehož vývoz v posledních letech se ustálil kolem 250 milionů Kč, což znamená přibližně 10% celkového našeho exportu. Dále se vyváží velmi silně slad, pro který je Švýcarsko dle statistik dle posledních let - po Německu největším odbytištěm. Jeho vývoz dosáhl v roce 1925 Kč 70.8 milionů. Dobytka vyvážíme do Švýcar asi za Kč 23 milionů, chmele za Kč 124 milionů ročně; piva vyváželi jsme při nesníženém clu asi 5.500 hl ročně (v německo-švýcarské smlouvě nedávno vstoupivší v platnost byla clo sníženo z 12 fr na 9 fr), textilií celkem za 78.8 mil. Kč, skla a porcelánu za Kč 185 milionů. Z oboru kovodělného obnášel vývoz celkem 51 milionů Kč. Pokud jde o obchodní smlouvu samu, bylo by k její charakteristice uvésti toto:

Ve všeobecné části jest fiksována zásada nejvyšších výhod pro nakládání se božím ve vzájemných stycích; v oboru daní a poplatků stanoví se zásada parity. Pokud jde o nakládání s příslušníky a se společnostmi hospodářské povahy a o otázky sociálně-politické, byly tyto body - na výslovné přání Švýcarska, vyplývající z jeho systému obchodních smluv a z jeho ústavních ohledů - vyhraženy zvláštní úmluvě. Všeobecná část obsahuje též ustanovení a rozhodci a řízení před ním, došlo-li by k různosti názorů o výkladu smlouvy.

K rámcové části přičleňují se celně-tarifní přílohy A a B a příloha C (závěrečný protokol).

V příloze A koncedovala ČSR. jednak vázání, jednak slevy cel celního sazebníku pro některé význačné vývozní artikly švýcarské tam uvedené. Naproti tomu zajistila si ČSR. přílohou B pro nejvýznamnější druhy svých vývozních artiklů vázání cel švýcarského t. zv. užívaného tarifu. Kromě dříve jmenovaných artiklů čsl. vývozního zájmu jsou to zejména: ječmen, oves, peří, dříví, kůže, obuv, papír, keramiky, chemické zboží, tužky a j. Pro některé specielní čsl. výrobky bylo dosaženo celních slev, jalo pro malinovou šťávu, okurky, čekankový kořen, šunku, ohýbaný nábytek, balicí papír, jutové koberce, význačné druhy skla, pivovarskou smůlu, jablonecké zboží a j.

Z ustanovení přílohy C bylo by se zvláště zmíniti o stipulované ochraně plzeňského piva a čsl. chmele. Možno míti za to, že ustanovení toto bude míti prejudicielní povahu po dosažení analogické ochrany těchto našich význačných vývozních artiklů také v jiných smlouvách; ve Švýcarsku, se zřetelem na jeho velký cizinecký ruch, má pak ustanovení toto již samo o sobě velký význam.

Smlouva jest uzavřena na dobu jednoho roku a bude automaticky prodlužována, nebude-li se lhůtou tříměsíční vypovězena.

Současně s jednáním o obchodní smlouvu jednalo se a novou úpravu povolovacího režimu ve vzájemných stycích. Tato nová úprava bude uvedena v účinnost v Československé republice administrativní cestou ministerstvem obchodu na základě zmocnění daného mu zákonem z 24. června 1920, čís. 418 Sb. z. a n.

Zahraniční výbor doporučuje proto po projednání vládního návrhu přijetí tohoto usnesení:

Národní shromáždění Československé republiky souhlasí s obchodní smlouvou mezi Československou republikou a Švýcarskem, podepsanou v Bernu dne 16. února 1927.

Obchodní styky našeho státu se Švýcarskem byly až dosud upraveny zvláštní dohodou, sjednanou výměnou diplomatických not v Bernu dne 6. března 1920, která byla na základě zmocňovacího zákona uvedena v prozatímní platnost vládním nařízením ze dne 18. května 1920, č. 378 Sb. z, a n. Touto dohodou byla vlastně recipována pro oba smluvní státy ustanovení dřívější obchodní a celní smlouvy, uzavřené již před válkou mezi Švýcarskem a Rakousko-Uherskem ze dne 9. března 1906, č. 156 ř. z.

Po vybudování nového celního tarifu vypovědělo Švýcarsko dnem 5. července 1921 tarifní část, zakládající se na odstavci 1. a 2. čl. II. této staré obchodní smlouvy, a zůstala v platnosti toliko doložka o nejvyšších výhodách. Na základě toho participovaly oba státy vzájemně na všech celních slevách, které daly jiným smluvním státům v obchodních smlouvách popřevratových.

Jako přípravu pro sjednávání dalších obchodních smluv vydala Švýcarsko dne 5. listopadu 1925 nový, provisorní generální celní tarif, který obsahuje podstatná zvýšení všech položek pro obchodní jednání důležitých. Aby předešly plnému uplatnění těchto zvýšených sazeb celních, uzavřely jiné státy, a zejména též Německo, nové obchodní smlouvy se Švýcarskem. Stejný zájem sledovalo i Československo, zvláště když nová zvýšená cla vztahovala se též na velký počet položek, důležitých pro náš export, jako na slad, cukr, chmel, pivo, dříví, ohýbaný nábytek, obuv, skleněné zboží, kovoprůmysl a zboží galanterní.

Jelikož i švýcarsko má velký zájem na udržení svého exportu do Československa, došlo roku loňského k zahájení obchodně-politického jednání, které vedlo k sjednání řádné tarifní smlouvy obchodní, podepsané v Bernu dne 16. února 1927, o jejíž schválení se jedná.

Ve všeobecné rámcové smlouvě vyhražuje se pro obě strany zásada nejvyšších výhod a nakládání v oboru daní a poplatků podle zásady parity. Pro případ různosti názorů o výklad smlouvy, ustanovuje se zvláštní rozhodčí soud. Ohledně povolovacího řízení byla sjednána dohoda, která materielně a prakticky vyhovuje přáním švýcarským i československým.

Ke smlouvě jsou připojeny 2 celně-tarifní přílohy a sice příloha A, vykazující celní slevy v tarifu československém a příloha B o celních slevách v tarifu švýcarském. Tuto novou úpravu smluvních celních sazeb jest nutno posuzovati s hlediska dosavadního vývoje vzájemného zahraničního obchodu a tu možno uvésti následující naše statistická data:

V celkové obchodní bilanci znamená Švýcarsko 2-4%, ať ve vývozu nebo dovozu.

V našem vývozu do Švýcarska uplatňuje se téměř ze 3 čtvrtin zemědělství a zemědělský průmysl, jelikož vyvážíme tam hlavně cukr (průměrně 250 mil. Kč), slad (55 mil. Kč), pivo, ječmen, oves, dobytek hovězí, dříví; z průmyslových výrobků vyvážíme hlavně textilie, sklo, porculán a železářské výrobky.

Naproti tomu Švýcarsko dováží k nám především některé specielní výrobky potravinářské, jako sýry, kondensované a sušené mléko, čokoládu, ovoce, dále plemenný dobytek a z průmyslových výrobků některé textilie, hlavně hedvábí a jemné bavlněné tkaniny a výšivky, obuv, zboží kovové, hodinky a různé stroje, takže tyto průmyslové výrobky ve švýcarském dovozu k nám převládají.

V obchodní smlouvě zajistilo si Československo pro své zboží jednak vázání dnešního celního niveau a jednak snížení dosavadních cel. Vázání cel bylo získáno zejména, u těchto položek: cukru, sladu, obilnin, chmele, dobytka, piva, peří, dřeva, kůže, obuvi, papíru, některých druhů textilu, keramiky, porculánu, skla, strojů, a j. nížení cla bylo zabezpečeno u tohoto zboží: okurek, čekankového křene, šunky, ohýbaného nábytku, balicího papíru, jutových koberců, některých výrobků sklářských a j. Úměrným způsobem byly přiznány ovšem celní koncese též Švýcarsku v našem celním tarifu pro specielní výrobky zpředu naznačené.

V závěrečném protokolu zajistilo Švýcarsko ochranu provenience našeho československého chmele a plzeňského piva, kteréžto opatření má velkou důležitost pro tato naše výrobní odvětví.

Smlouva jest uzavřena na dobu 1 roku a bude automaticky prodlužována, nebude-li se lhůtou 3 měsíční vypovězena. Obchodní smlouva tato znamená skutečně po zralých úvahách a jednáních docílené vyrovnání obapolných zájmů obou smluvních stran a proto možno očekávati, že přispěje ke zvýšení vzájemných obchodních styků ve prospěch obou států.

Z toho důvodu navrhuje živnostenský výbor, aby poslanecká sněmovna tuto smlouvu schválila.