Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

President republiky Československé s jedné strany a president republiky Finské s druhé strany, v souhlasném přání podporovati a rozvíjeti obchodní styky mezi oběma zeměmi, rozhodli se uzavříti obchodní a plavební úmluvu a jmenovali k tomu cíli svými plnomocníky:

kteříž předloživše své plné moci, jež shledány v dobré a náležité formě, shodli se na těchto článcích:

S příslušníky každé ze smluvních stran bude se nakládati na území druhé strany v každém ohledu jako s příslušníky státu požívajícího nejvyšších výhod.

Nemohou býti postiženi daněmi, poplatky nebo dávkami jakéhokoliv pojmenování nebo druhu tíživěji než příslušníci domácí.

S akciovými společnostmi, družstvy a jinými společnostmi hospodářské povahy, jež mají své společenské sídlo na území jedné ze smluvních stran a které podle zákonů této strany jsou tam po právu ustaveny, bude se nakládati na území druhé strany, s podmínkou, že budou zachovávány všechny formality stanovené zákony, v každém ohledu jako s obdobnými společnostmi státu požívajícího nejvyšších výhod, při čemž se rozumí, že připuštění takových společností k provozování jejich obchodu a živnosti na území druhé strany zůstává podřízeno zvláštním zákonům a nařízením tam platným.

Daně, poplatky nebo dávky jakéhokoliv po jmenování nemohou tyto společnosti postihnouti tíživěji než vyjmenované společnosti a družstva domácí.

Příslušníci nebo společnosti a družstva jedné smluvní strany, kteří mají své sídlo na území druhé strany, mohou tam býti podrobeni daním, poplatkům a dávkám, zmíněným v čl. 1. a 2., bud' pouze ze jmění, jež jest v zemi, kde tyto daně, poplatky a dávky jsou zavedeny, nebo z obchodu či živnosti, jimi tam provozovaných, nebo z jakéhokoliv příjmu, kterého tam nabývají.

Jestliže příslušníci finští, kteří nejsou usídleni v Československu, nebo společnosti a družstva finská se věnují vývozu z Finska do Československa, nebudou podrobeni v Československu, pokud tam nebudou míti závody, daním z výtěžku plynoucího z tohoto vývozu.

Jestliže provozují svůj obchod nebo živnost úplně neb z části v Československu, může se tam zdaniti pouze část výtěžku plynoucího z obchodů uskutečněných v Československu.

Stejně se bude postupovati při vývozu do Finska, který je prováděn československými příslušníky, společnostmi a družstvy.

Vnitřní dávky vybírané na účet státu, obcí nebo korporací, které zatěžují nebo budou zatěžovati těžbu, výrobu nebo spotřebu zboží na území jedné smluvní strany, nepostihnou z žádného důvodu výrobků druhé strany ani více ani tíživěji než domácí výrobky téhož druhu.

Kupci, továrníci a jiní obchodníci jedné smluvní strany, kteří prokáží předložením své obchodní legitimace, vydané příslušnými úřady svého státu, že jsou tam oprávněni provozovati svůj obchod nebo svoji živnost a že tam platí poplatky a daně zákony předepsané, budou míti právo, podrobí-li se zákonům a nařízením platným v obou zemích, uzavírati buď osobně nebo svými cestujícími koupě na území druhé smluvní strany u obchodníků neb výrobců nebo ve veřejných prodejnách. Budou moci přijímati zakázky též podle modelů a vzorků u obchodníků neb jiných osob, které pro svůj obchod nebo svou živnost používají zboží odpovídajícího zboží nabízenému.

Vybírá-li jedna smluvní strana zvláštní poplatky nebo dávky, může druhá strana učiniti obdobná opatření, aby se sjednala vzájemnost.

Českoslovenští a finští obchodní cestující, opatření legitimací odpovídající vzoru schválenému společnou dohodou smluvních stran a vydanou úřady jejich příslušné země, budou míti vzájemné právo míti s sebou vzorky a modely, nikoliv však zboží.

Smluvní strany si sdělí, které úřady jsou oprávněny vydávati legitimace jakož i předpisy, jimiž mají se říditi obchodní cestující při svých obchodech.

Zboží, dovážené jako vzorky k výše zmíněným účelům, bude se připouštěti v obou zemích dočasně bezcelně v souhlase s celními předpisy a formalitami stanovenými k zajištění jich zpětného vývozu nebo zaplacení cla předepsaného pro případ, že by zboží nebylo zpět vyvezeno ve lhůtě stanovené příslušnými zákony nebo nařízeními. Toto oprávnění nevztahuje se však na zboží, jež vzhledem ku svému množství nebo hodnotě nemůže se považovati za vzorky nebo jehož totožnost vzhledem k jeho povaze nemohla by se zjistiti při zpětném vývozu. Právo rozhodovati, má-li se propustiti některý vzorek bezcelně, patří výlučně ve všech případech příslušným úřadům dovozní země.

Dovozní a vývozní omezení platná v obou zemích nemění se hořejšími ustanoveními.

Předloží-li se vzorky nebo modely před uplynutím stanovené lhůty příslušnému celnímu úřadu, aby byly opět vyvezeny, jest povinností tohoto úřadu zjistiti, zda předložené zboží jest skutečně ono, pro které bylo vydáno povolení k dočasnému bezcelnému dovozu. Není-li žádné pochybnosti v tomto směru, potvrdí úřad opětný vývoz a vrátí obnos složený na clo.

Zjistí-li se, že vzorky nebo modely nebyly zpět vyvezeny před uplynutím stanovené lhůty, připadne obnos složený na cla státní pokladně.

Mimo značky, které jsou úředně připojeny v zemi vývozu, aby zaručily totožnost vzorků nebo modelů, mohou celní úředníci dovozní země dáti připojiti dodatečné značky, pokládají-li to za nutné.

Hořejší ustanovení nevztahují se na osoby provozující kočovná zaměstnání, na podomní obchod, jakož i na vyhledávání zakázek u osob neprovozujících ani živnosti ani obchodu, při čemž si obě smluvní strany vyhazují v tomto ohledu úplnou volnost svého zákonodárství.

Pokud jde o cla a dovozní dávky, jakož i veškeré příplatky, součinitele nebo zvýšení, ať se nazývají jakkoliv, jež jsou nebo budou vybírány při dovozu zboží, každá smluvní strana se zavazuje, že plodiny neb výrobky strany druhé budou požívati bezpodmínečně a bezvýhradně všech výhod nebo osvobození, jež poskytla nebo poskytne podobným výrobkům třetí mocnosti.

Plodiny neb výrobky vyvážené z území jedné smluvní strany na území strany druhé budou požívati nejvyšších výhod, pokud jde o vývozní cla a dávky, jež jsou právě v platnosti neb mohly by býti pro příště stanoveny.

Bez újmy ustanovení článku 7., československé zboží, plodiny nebo výrobky, vyjmenované v přiloženém seznamu A, budou při dovozu do Finska požívati procentních slev, vyznačených ve zmíněném seznamu, procentních slev, které se budou vztahovati na všechny přirážky neb zvyšovací součinitele, jež jsou právě v platnosti nebo které by mohly platiti v budoucnu.

Finské zboží, plodiny nebo výrobky, vyjmenované v přiloženém seznamu B, budou při dovozu do Československa požívati procentních slev vyznačených ve zmíněném seznamu, procentních slev, které se budou vztahovati na sazby československého celního sazebníku, včetně součinitelů a zvýšení tam stanovených, které právě jsou nebo v budoucnosti budou v platnosti.

Mezi územími obou smluvních stran bule vzájemná volnost obchodu a plavby.

Smluvní strany si však vyhrazují zakázati neb omeziti dovoz a vývoz, pokud tyto zákazy neb omezení budou platiti současně vůči všem jiným zemím stejně postaveným, a to v těchto případech:

1. z důvodů veřejné bezpečnosti;

2. z důvodů veřejného zdravotnictví (počítajíc v to i zvláštní řízení o vínech a alkoholických nápojích ve Finska) nebo aby se zajistila ochrana zvířat a rostlin proti nemocím nebo příživníkům;

3. pro semena, která vzhledem k jejich původu nemohou rozvinouti klíčivost v zemi dovozu;

4. pro válečné zásobování za mimořádných okolností;

5. aby bylo lze rozšířiti na cizí zboží zákazy neb omezení, jež jsou nebo snad budou později ustanovena vnitřním zákonodárstvím na výrobu, provoz, spotřebu anebo dopravu téhož zboží domácího uvnitř země;

6. pro předměty státního monopolu.

Uznaly-li by smluvní strany v důsledku mimořádných okolností za nutné zachovati nebo zavésti pro některé zboží zákazy neb omezení dovozu nebo vývozu, zavazují se vstoupiti v jednání, aby uvedená opatření byla upravena co nejpříznivěji pro druhou stranu.

Rozumí se, že každé zrušení a každé zmírnění zákazu neb omezení poskytnuté jednou smluvní stranou, byť i dočasně, pro jakékoliv zboží, platilo by okamžitě a bezpodmínečně i pro totéž nebo podobné zboží druhé smluvní strany.

Aby se vyhradily výhody předchozích ustanovení výrobkům pocházejícím z jejich zemí, mohou smluvní strany žádati, aby výrobky a zboží dovážené na jejich území byly doprovázeny osvědčením o původu, vydaným příslušnými úřady země původu.

Pokud jde o podrobné náležitosti, týkající se formy, obsahu a užívání osvědčení o původu, zaručují si obě smluvní strany vzájemně nakládání dle zásady nejvyšších výhod.

Pokud jde o průvoz, budou obě smluvní strany používati ve svých vzájemných stycích ustanovení barcelonské úmluvy a statutu o svobodě transitu ze dne 20. dubna 1921.

Při přepravě železniční a jiné veřejné přepravě bude se nakládati, pokud jde o stejné trati a stejný směr, se zbožím druhé smluvní strany v každém ohledu tak příznivě jako s podobným zbožím domácím, zejména co se týče vypravení, přepravy a přepravních poplatků.

Československé lodi a jejich náklady budou požívati ve Finsku a lodi finské a jejich náklady v Československu v každém ohledu téhož zacházení jako lodi a náklady státu požívajícího nejvyšších výhod.

Lodi a náklad jedné ze smluvních stran nebudou podrobeny na území druhé strany dávkám, poplatkům nebo daním jiným nebo vyšším než lodi domácí a jejich náklady.

Z tohoto ustanovení se činí výjimka ohledně práva pobřežní plavby a výhod, jež jsou nebo budou poskytnuty domácímu rybolovu a jeho výrobkům.

Obě smluvní strany přiznávají si vzájemně právo jmenovati konsulární zástupce ve všech přístavech, městech a místech druhé strany, kam konsulární zástupcové každé jiné země jsou připouštěni.

Konsulární zástupcové obou smluvních stran, jakmile obdrží exequatur od vlády země, v níž mají své sídlo, budou požívati s podmínkou vzájemnosti na území druhé strany všech výhrad, práv, svobod, poct a výsad a téže pravomoci, jež jsou nebo budou přiznány konsulárním zástupcům téže třídy třetí mocnosti, při čemž se však rozumí, že žádá smluvní strana, nebude moci žádati v důsledku tohoto ustanovení výhrad, práv, svobod, poct a výsad širších, než které sama poskytla konsulárním zástupcům druhé smluvní strany.

Smluvní strany budou blahovolně zkoumati otázku nakládání s dělníky jedné smluvní strany na území druhé strany za tím účelem, aby zvláštními úmluvami zajistily navzájem těmto dělníkům co možná nejpříznivější nakládání, pokud jde o sociální pojištění a ochranu dělníků.

Na základě ustanovení této úmluvy nemohou smluvní strany žádati:

Zvláštní výhody, jež jsou nebo budou po skytnuty později sousedním státům k usnadnění místního pohraničního styku;

zvláštní výhody, vyplývající z celní unie.

Československá republika nemůže dále žádati:

Výhody, jež jsou nebo budou poskytnuty Finskem Estonsku, a, to dotud, pokud tyto výhody nebudou poskytnuty některému jinému státu;

výhody, které Finsko poskytlo nebo poskytne švédsku, pokud jde o plavbu severně od 58 severní šířky;

výhody, které Finsko poskytlo nebo poskytne Rusku, pokud jde o rybolov a lov tuleňů.

Tato úmluva bude ratifikována a ratifikace budou vyměněny co nejdříve ve Varšavě.

Vstoupí v platnost patnáctého dne po výměně ratifikací.

Avšak obě vlády mohou se dohodnouti o jejím dřívějším uvedení v účinnost, jestliže jejich příslušná zákonodárství je k tomu opravňují.

Tato úmluva zůstane závaznou po dobu jednoho roku ode dne, kdy nabude působnosti. Po uplynutí této lhůty bude se mlčky prodlužovati a zůstane v účinnosti ještě tři měsíce ode dne výpovědi dané jednou smluvní stranou.

Čemuž na svědomí plnomocníci podepsali tuto úmluvu a připojili k ní svoji pečeť.

Dáno dvojmo, v Helsinkách dne 2. března roku tisícíhodevítistéhodvacátéhosedmého.

Přistupujíce k podpisu této úmluvy dohodly se obě smluvní strany na těchto ustanoveních:

K čl.1.

Smluvní strany se v zásadě shodují, že za pobyt příslušníků jedné smluvní strany na území druhé strany se nemají vybírati poplatky. Po dobu, po kterou by se vybíraly v jednom z obou států na podkladě platných zákonitých ustanovení poplatky za pobyt, vyhrazuje se druhé straně činiti tak rovněž.

K čl. 6.

Ustanovení čl. 6. o legitimacích pro obchodní cestující a jiné osoby v tomto článku uvedené, nedotýkají se nijak pasových a visových předpisů platných na území obou smluvních stran.

K čl. 7.

Rozumí se, že doložka o nejvyšších výhodách nevztahuje se na dovoz vín a alkoholických nápojů.

K listině B.

Obě smluvní strany se dohodly, že Československo poskytne na ementálský sýr, též bez kůry, pocházející z Finska (čís. 119a nebo 119b československého celního sazebníku) slevu, poskytnutou pro týž sýr v obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Švýcarskem ze dne 16. února 192. Sleva tato nabude účinnosti vstoupením v platnost zmíněné smlouvy mezi republikou Československou a Švýcarskem a zůstane vázána po dobu trvání této úmluvy.

Československo se zavazuje, použíti za týchž podmínek smluvní sazby položky 119 československého celního sazebníku, povolené shora zmíněnou smlouvu pro jiné sýry původu švýcarského, na sýry původu finského téhož druhu.

K listině B, k položce ex 121.

Rozumí se, že sleva 33% se počítá ze cla autonomního Kč 270.-, takže vyplývá smluv ní sazba Kč 180.-.

K listině B, k položce ex 622.

Rozumí se, že sleva 46 2/3% počítá se ze cla autonomního 15% ad valorem, takže vyplývá smluvní sazba 8%, ad valorem.

Dáno ve dvou exemplářích, v Helsinkách dne 2. března, roku tisícíhodevítistéhodvacátéhosedmého.