POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1927.
II. volební období. 4. zasedání.

985.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslanců Emila Špatného, Josefa Davida, Hugo Bergmanna a druhů o sebevraždě vojína Josefa Nováka v Terezíně (tisk 945).

Případ sebevraždy vojína Josefa Nováka jest předmětem nejpřísnějšího šetření se strany příslušného vojenského prokuratora. Šetření toto není však dosud úplně skončeno, takže teprve po jeho skončení bude lze definitivně odpověděti předloženou interpelaci. Učinil jsem však okamžité opatření, aby mně byl předložen všechen spisový materiál, týkající se sebevraždy jmenovaného vojína a na jeho základě podávám pak tyto předběžné informace.

Podle výpisu učiněného ze zápisu nemocných v divisní nemocnici 3 v Terezíně jest patrno, že Novák byl v ošetřování této nemocnice několikráte a to:

1. Od 1. ledna 1926 do 8. ledna 1926 s diagnosou ťpočasný hostec svalovýŤ a propuštěn byl jako služby schopen.

2. Od 27. března 1926 do 17. května 1926 s diagnosou ťischiasŤ a propuštěn po 51denním léčením jako služby schopen.

3. Od 10. listopadu 1926 do 12. listopadu 1926 s diagnosou ťzácpaŤ a propuštěn jako služby schopen.

4. Od 1. prosince 1926 do 11. prosince 1926 s diagnosou ťdyspepsieŤ a propuštěn jako služby schopen.

5. Od 22. prosince 1926 do 24. prosince 1926 s diagnosou ťgastritisŤ (žaludeční katar) a propuštěn jako služby schopen.

V lednu 1927 léčen byl vojín Novák po 3 týdny ve vojenském lázeňském léčebném domě v Karlových Varech.

Dne 8. února 1927 byl přijat do divisní nemocnice 3 v Terezíně k ťzjištění ischiasŤ. Jiných obtíží tehdy neudával a nebyly také vyšetřením jiné poruchy zjištěny. Jelikož nebylo ani objektivních známek ischias, byl propuštěn dne 10. února jako služby schopen. Novák nenastoupil však u svého pluku, nýbrž zastavil se cestou v Roudnici, poněvadž prý byl stižen bolestmi břicha a přinesl si dne 12. února 1927 zpět do divisní nemocnice v Terezíně vysvědčení civilního lékaře, že jest stižen zánětem pohrudnice a přívěsku slepého střeva.

Velitel divisní nemocnice nařídil přednostovi chirurgického oddělení zvláště bedlivé vyšetření a pozorování vojína Nováka. Vojín Novák byl položen na pokoj se stálou ošetřovatelskou službou, aby mohl býti pozorován. Vyšetřením a údaji nemocného bylo odůvodněno podezření na mírný, bez horečky probíhající zánět přívěsku slepého střeva, což jest patrno z nemocničního chorobopisu. Navrhl tudíž přednosta chirurgického oddělení nemocnému vojínu Novákovi operaci slepého střeva. Jak z protokolární výpovědi ošetřovatelky Růženy Králové a vojína Půlkrábka, který s ním ležel na jednom pokoji, bylo prokázáno, odmítl vojín Novák podrobiti se operaci.

Byl tudíž ponechán dále v nemocnici a pozorován. Dostával Priessnitzovy obklady, lehkou dietu a současně hleděno i na pravidelnou stolici.

Podle protokolárních výpovědí vojínů, kteří s ním byli na jednom pokoji, nebylo na Novákovi pozorovati ničeho, než zamlklost, která nebyla nijak nápadná. Též celou noc před sebevraždou spal klidně. Sebevražedných úmyslů v nemocnici neprojevil. Podle protokolů sepsaných s jeho spoluvojíny u pěšího pluku 44 v Turnově byl vojín Novák nemluvný, zmiňoval se, že je nemocen, ale nikdy neřekl, o jakou nemoc běží. Když odjížděl posledně do Terezína, řekl jednomu spoluvojínovi, že je to asi jeho poslední cesta.

Mrtvola byla pitvána a shledány stopy po proběhlém suchém zánětu pohrudnice malého rozsahu asi jako plocha dlaně. Přívěsek slepého střeva byl normálního vzhledu. Byl však zaslán k histologickému vyšetření do pathologicko-anatomického ústavu lékařské fakulty v Praze. Podle nálezu docenta MUDra Šikla běželo o nepatrný stupeň chronického zánětu červovitého přívěsku slepého střeva. Jinak byl pitevní nález normální.

Z uvedeného je patrno, že obtíže zažívacích ústrojů, které Novák při dřívějších pobytech v nemocnici udával, mohly míti podklad v pathologické změně červovitého přívěsku, že však pro nepatrný stupeň poruchy nedal se tento zánět zjistiti. Vysvědčení lékaře z Roudnice zakládalo se zřejmě na subjektivních údajích nemocného.

Divisní nemocnici v Terezíně nelze přičítati nějakou vinu na sebevraždě vojína Nováka. Že nebyl pokládán za simulanta, plyne z toho, že v divisní nemocnici č. 3 byla při všech jeho pobytech zapsána diagnosa, že však byl pro nepatrný stupeň nemoci uznán za služby schopna a že mu byla navržena operace, kterou odmítl. Vojín Novák zanechal dva dopisy rodičům. Na pohlednici píše:

ťMily rodiče bratře a sestro.

Předem přijměte odemně srdečny a poslední polibeniŤ (bez podpisu).

Na kuse papíru napsal tužkou:

Mily rodiče bratři a sestro

Přijměte ode mne poslední pozdrav. Loučím se svámi stema párma řádky už mi to všecko omrzelo na tom světe beztak pak mi nic inyho nečeká

(bez podpisu)

Na druhé straně jest připsáno inkoustem a stejnou rukou:

ťkdyž má naše máma stek tak at si to necha až přijedu domu tak si budu paŤ

Mimo to jsou na papíře různé nesrozumitelné čmáranice a vedle nich jednotlivá nesouvislá, avšak čitelná slova. Lístek nese zřejmě známky zmatku smyslů, jaký obyčejně před bezprostředním provedením sebevraždy jest pozorovati.

Také z výpovědi spoluvojínů Novákových od pěšího pluku 44 v Turnově je patrno, že Novák trpěl depresivním stavem mysli, kterému v obecném životě se říká omrzelost života a který byl též příčinou sebevraždy.

Konečný úsudek o tom, zda jedná se v tomto případě o nějaké, dokonce bezohledné šikanování vojína Nováka, bude moci býti učiněn teprve po provedeném šetření vojenského prokurátora.

Poslední dopis Novákův bude jeho rodičům vrácen, jakmile bude skončeno šetření vojenského prokurátora.

Vojenská správa nemůže nésti útraty a výlohy spojené s exhumací a převezením těla Novákova do Roudnice.

V Praze dne 28. března 1927.

Ministr národní obrany:

Udržal, v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP