Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Rozpočtový výbor předkládá svoji zprávu o vládním návrhu zákona o přímých daních a doporučuje poslanecké sněmovně zákon ku přijetí.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Počínajíc kalendářním (berním) rokem 1927 zrušují se, pokud v tomto článku a v čl. III. jinak není stanoveno, všecky dosavadní zákony a nařízení, pokud se týkají:

1. (neměněno)

2. účtování, placení, vybírání, vymáhání a zajišťování daní a dávek pod č. 1. uvedených, dále trestních ustanovení a veškerých ostatních dřívějších ustanovení nyní v hlavě IX. upravených, pokud jde o tyto daně a dávky.

(2) (neměněno)

(3) (neměněno)

(4) (neměněno)

(5) (neměněno)

(6) (neměněno)

(1) (neměněno)

1. (neměněno)

(neměněno)

zákonem ze dne 26. března 1925, č. 48 o ochraně nájemníků;

(neměněno)

2. Vládní nařízení ze dne 1. března 1919, č. 96 Sb. z. a n., týkající se působnosti revisního odboru ministerstva financí co do přímých daní.

3. Zákon ze dne 26. března 1919, č. 170 Sb. z. a n., jímž se upravuje státní daň a přirážková základna u daní reálných co do ustanovení §u 1, odst. 4. věta 2.

4. (neměněno)

(5) (neměněno)

(3) (neměněno)

(4) (neměněno)

K výdajům a ztrátám, hrazeným v obchodních obdobích, která se končila v kalendářním roce 1926, z fondů a reserv, dlužno přihlížeti při vyměřování zvláštní daně výdělkové na kalendářní (berní) rok 1927.

(1) Pokud nebude upraven základ a sazba pozemkové daně způsobem v §§ 103 a 105 naznačeným, vyměřuje se pozemková daň z ryzího katastrálního výtěžku, se kterým jsou jednotlivé parcely zapsány do pozemkového katastru, sazbou 22.7%.

(2) K pozemkové dani vybírá se v celém státním území až na další mimořádná přirážka státní z lesů ve výši 400%, z ostatní půdy ve výši 200% státní daně. Mimořádná přirážka státní není základem přirážek a příspěvků pro svazky územní samosprávy.

(3) Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi vyměří se pozemková daň na rok 1927 sazbou 21%, na rok 1928 sazbou 22% a teprve od r. 1929 počínajíc sazbou 22.7% ryzího katastrálního výtěžku.

(4) Pro Hlučínsko platí o pozemkové dani tato přechodná ustanovení:

a) Pokud nenabude platnosti nový katastrální operát, jest základem pro vyměření

pozemkové daně katastrální výtěžek v tolareh znásobený pěti.

b) Sazba pozemkové daně činí na rok 1927 10% ze základu daně a stoupá na ostatní léta za každý další rok o 1%, až dosáhne výše platné v ostatním území Československé republiky (227%).

(5) Pozemková daň vyměřená sníženými sazbami podle odst. 3. a 4. jest pro přechodnou dobu také základem pro výpočet mimořádných přirážek státních podle ustanovení odst. 2. tohoto článku.

(6) Do zvláštních fondů zřízených při zemědělských radách podle ustanovení § 109, odst. 2., přispívají až na další stát 15% mimořádné přirážky státní připadající na pozemkovou daň předepsanou v obvodu dotčeného fondu z veškeré půdy kromě lesů a obce z vybraných přirážek obecních částkou ve výši 10% pozemkové daně předepsané v obci z veškeré půdy kromě lesů.

(7) Pokud nebude upraven základ a sazba pozemkové daně způsobem v §§ 103 a 105 naznačeným, dlužno ve smyslu § 55, odst. 2., a § 79, odst. 1., lit. b), odčítati jakožto výtěžek podrobený pozemkové dani 20 násobek ryzího katastrálního výtěžku dotčených pozemků.

Na Hlučínsku činí daň činžovní na léta 1927 a 1928 41/2% a na léta 1929 a 1930 6% z vyměřovacího základu.

(1) Vyjímajíc případy, v nichž podle zákonů o válečné dani, pokud se týče o dani z válečných zisků (v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zákon ze dne 30. ledna 1920, č. 79 Sb. z. a n., na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zák. čl. IX/1918), dále podle císařského nařízení ze dne 11. března 1915, č. 60 ř. z., o zálohách pro ztráty válečné a konečně podle zákona ze dne 3. března 1921, č. 102 Sb. z. a n., o výhodách pro stavby a pro obnovu strojů dodatečná oprava daňového předpisu v neprospěch poplatníka je přípustna, nemohou po vyhlášení tohoto zákona býti pravoplatně uložené přímé daně za dobu před rokem 1927 v neprospěch poplatníků měněny a nesmí býti zavedeno trestní řízení co do přímých daní, doby před rokem 1927 se týkajících.

(2) (neměněno)

(3) (neměněno)

(4) Přiznání nebo jakýchkoli jiných udání, učiněných za příčinou vyměření přímých daní na berní léta 1927 a další, nesmí býti užito k zavedení dodatečného zdanění nebo ku provedení trestního řízení co do některé veřejné dávky týkající se doby před 1. lednem 1927.

(1) Nejmenší hodnota, pozemků, podrobených dani pozemkové, činí pro účely poplatkové padesátinásobek dosavadního ryzího katastrálního výtěžku. Na Hlučínsku činí nejmenší hodnota pozemků, pokud tam nenabude platnosti nový katastrální operát, dvěstěpadesátinásobek dosavadního výtěžku v tolarech.

(2) Nejmenší hodnota budov podrobených zásadně dani činžovní (§§ 117 a 143 tohoto zákona) činí v místech uvedených v § 143, odst. 1., lit. a) tohoto zákona čtrnáctinásobek a v ostatních místech dvanáctinásobek výtěžku (nájemného nebo nájemní hodnoty podle § 148, odst. 1., tohoto zákona), který byl základem pro daň na rok předcházející ten rok, v němž platební povinnost co do poplatku vznikla, byla-li celá budova v rozhodném roce po celý rok nebo po celou sezonu dani podrobena.

(3) Nebylo-li tak, jest základem pro vypočítání nejmenší hodnoty budovy výtěžek, z kterého by činžovní daň byla vyměřena, kdyby byl předpoklad v odst. 2. uvedený splněn.

(4) Nebylo-li tu objektu daňového v předcházejícím roce (odst. 2.), jest základem pro vyměření nejmenší hodnoty budovy výtěžek roku, v němž vznikla poplatková povinnost.

(5) Výtěžek (nájemné nebo nájemní hodnota) budov nebo jejich částí nezdaněných nebo zdaněných jen na část roku (sezony) určí v případě odst. 3. a 4, vyměřovací úřad pro přímé daně na podkladě poplatníkova přiznání podaného do přiměřené, tímto úřadem stanovené lhůty. O tomto přiznání platí jinak obdobně ustanovení tohoto zákona o přiznání k domovní dani činžovní.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1927 s výjimkou ustanovení § 58, odst. 6., a § 85, odst. 6., kteráž nabývají účinnosti od 1. ledna 1928.

(2) Provedením jeho pověřuje se ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

(1) Od důchodové daně jsou dále osvobozeny osoby, jejichž veškerý, v době pro zdanění rozhodné (§ 4) dosažený důchod nepřesahuje 7000 Kč; u osob, v jejichž zaopatření jsou nehledíc k druhému manželu, další čtyři příslušníci rodiny (§ 5) zvyšuje se tato částka na 9200 Kč, u osob s pěti takovými příslušníky rodiny na 11.000 Kč a konečně u osob

se šesti takovými příslušníky rodiny na 13.000 Kč.

(2) (neměněno)

(1) (neměněno)

(2) Základem zdanění jest důchod domácnosti; tento se zjistí tím, že se k důchodu hlavy rodiny přičítá důchod příslušníků rodiny, vyjímajíc služební požitky podle § 11.

(3) (neměněno)

(4) Příslušnost k domácnosti jest založena buď manželstvím nebo faktickým spolužitím. Za příslušníky rodiny pokládají se dále nezletilé dítky (vnukové, pastorkové, schovanci), žijí-li s hlavou rodiny ve společenství domácnostním.

(a) (neměněno)

Žije-li více osob ve spotřebním společenství mimo případy soukromé domácnosti (na příkl. členové korporace, požívající zaopatření z jejího úhrnného důchodu, aniž dostávají určitých dílů jako vlastní důchod), budiž pokládán podíl z úhrnného důchodu, připadající na každého jednotlivého účastníka za důchod u něho dani podrobený. Pokud se úhrnný důchod mezi účastníky nerozdělí, předpokládá se, že se dělí na stejné části.

(1) (neměněno)

(2) (neměněno)

(3) (neměněno)

(4) Byly-li zcizeny a) nemovitosti do dvou let, b) jiné předměty, zejména cenné papíry, do tří měsíců po jich získání, předpokládá se, že jde o spekulační obchod, leč by poplatník dokázal opak.

(5) (neměněno)

(1) Příjem z budov činí příjmy z pronájmu budov, a pokud jsou budovy držitelem samým obývány, jinak užívány nebo zdarma jiným osobám k užívání ponechány, užitková hodnota, kterou mají budovy nebo jejich části podle svého stavu a polohy, podle nájemních, dopravních a bytových poměrů domu, místa neb okolí a hledíc k době, ve které se jich skutečně užívá.

(2) (neměněno)

(3) (neměněno)

(1) (neměněno)

(2) U poplatníků, kteří vedou řádné obchodní knihy, vypočte se obchodní zisk za šetření ustanovení §§ 7, 15 až 17 podle zásad stanovených obchodním zákonem pro řádné vedení knih a i jinak se zvyklostmi řádného obchodníka se srovnávajících; srážky v § 15, č. 1 e) přípustné lze však odečítati jen částkou skutečně zapravenou, všeobecnou daň výdělkovou s přirážkami a příslušenstvím však jen, týká-li se berních let počínajíc rokem 1927.

(3) (neměněno)

(1) (neměněno)

1. (neměněno)

2. (neměněno)

3. Veškeré jiné požitky, které pobírají osoby jmenované v č. 1 a 2 z jejich služebního poměru nebo z jejich povolání nebo hledíc k němu, jako tantiemy, presenční známky, kolejné, zkušební taxy, štolové poplatky, provise a pod.

4. (neměněno)

(2) (neměněno)

(3) (neměněno)

(1) (neměněno)

(2) (neměněno)

(3) U příjmu z cenných papírů nepřihlíží se ke zvýšení nebo snížení kursovní hodnoty, pokud papíry ty nenáležejí ku provozovacímu kapitálu podniku. Avšak skutečně dosažené zisky ze spekulačního zcizení cenných papírů, pohledávek, rent a pod. připočtou se po srážce ztrát při takových obchodech snad vzatých k důchodu.

(1) (neměněno)

(2) Funkční požitky (platy a činovní přídavky) vyplácené ze státní pokladny kromě funkčních požitků státních zaměstnanců se započítávají do vyměřovacího základu dvěma pětinami. Funkčními požitky dani podrobenými nejsou přímé účelové požitky, jako representační přídavky a paušály na úřední výdaje.

Aby se zjistil dani podrobený důchod, nutno od příjmů odečísti:

1. veškeré výdaje učiněné na dosažení, zabezpečení a udržení důchodu, zejména

a) výdaje správní, provozovací, náklady udržovací a úroky z dluhů obchodních,

b) odpisy přiměřené opotřebení nebo znehodnocení budov, strojů a jinakého provozovacího zařízení, jakož i ztrátám na podstatě, na kursech aneb jiným ztrátám, jestliže tyto ztráty v provozování podniku již nastaly nebo pravděpodobně jako předvídaný výsledek obchodních poměrů nastanou. Nerozhodno jest, byly-li takové odpisy provedeny buď přímo na příslušných zůstatcích aneb zřízením zvláštní oceňovací položky, která vyjadřuje znehodnocení. K odpisům lze přihlížeti pouze potud, pokud zmíněné ztráty aneb přiměřená náhradní opatření nebyla již započítána jako běžné provozovací výdaje. Přiměřenost těchto odpisů zjistí úřad; pochybuje-li o ní, vyslechne napřed znalce.

c) Pojistné placené za všeliká pojištění proti věcným škodám a jiným majetkovým újmám.

d) Při služebních požitcích (§ 11, odst. 1, č. 1 a 2) nepřevyšujících ročně 100.000 Kč, výdaje tohoto důchodu se týkající [č. 1, lit. a) a č. 3]

paušálem 20% z prvních... 20.000 Kč;

" 10% z dalších... 30.000 Kč a

" 5% ze zbývajících. 50.000 Kč, a

při služebních požitcích, převyšujících ročně 100.000 Kč, paušálem 6000 Kč.

Toto ustanovení nevylučuje odečísti takové výdaje, převyšují-li zmíněný paušál, částkou skutečně vynaloženou.

e) Skutečně zapravené splatné přímé daně s přirážkami a příslušenstvím, vyjímajíc daň důchodovou, daň z válečných zisků, daň válečnou a dávku z majetku a z přírůstku na majetku podle zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., dále skutečně zapravené jinaké veřejnoprávní daně a dávky přímo předpisované (na př. daň z obratu) a konečně skutečně zapravená patronátní břemena a konkurenční příspěvky, zastupující zemské, župní, okresní, obecní a jinaké přirážky aneb dávky a vojenskou taxu. Hotově vrácené nebo súčtované přeplatky daní s přirážkami jsou dani podrobeným příjmem, byly-li při vyměření daně důchodové jako srážka odečteny.

2. Hodnověrně prokázané úroky ze soukromých dluhů a jinaká na zvláštních soukromoprávních titulech se zakládající, důchod trvale zmenšující břemena, dále příspěvky, které poskytuje pravidelně manžel manželu, jenž s ním nežije ve společné domácnosti, nebo které pravidelně poskytují rodiče (prarodiče, nevlastní rodiče, pěstouni, tchán a tchyně) dětem (vnukům, pastorkům, schovancům, zeti a snaše) nežijícím v jejich domácnosti nebo ve stejném smyslu děti rodičům, nežijícím v jejich domácnosti, jsou-li hodnověrně prokázány.

3. (neměněno)

4. (neměněno)

Od důchodu nemohou býti odečteny zejména:

1. (neměněna)

2. (neměněno)

3. (neměněno)

4. Výdaje na byt a výživu poplatník, jakož i jeho příslušníků a služebnictva, chovaného k osobním službám, počítajíc v to peněžní hodnotu výrobků a zboží, spotřebovaných k tomu účelu z vlastního hospodářství nebo podniku. Stravování rodinných členů, zaměstnaných trvale při provozování vlastního hospodářství nebo podniku, budiž čítáno do provozovacích nákladů (§ 15).

5. (neměněno)

6. (neměněno)

7. (neměněno)

8. Odpisy uvedené v § 55, odst. 1., věta poslední.

(1) (neměněno)

(2) Celkový dani podrobený důchod, není-li dělitelný stem, zaokrouhlí se dolů na nejbližší stem dělitelnou částku.

(3) (neměněno)

(1) Pro poplatníky s poplatným důchodem více než 26.000 Kč zvýší se podle předešlých ustanovení vypočtená důchodová daň o 15%, jestliže k jejich rodině nenáleží žádná osoba, jejíž případný důchod má býti podle 5 společně zdaněn, a o 10%, jestliže k jejich rodině nenáleží více než jediná taková osoba.

(2) Při použití tohoto ustanovení sluší započísti:

1. osoby v § 15, č. 2 uvedené, pokud dostávají od poplatníka pravidelné příspěvky převyšující 5% jeho důchodu,

2. nemajetné sourozence a sešvakřené poplatníkovy až do druhého stupně, kteří jsou jím vydržováni.

(3) (neměněno)

(4) (neměněno)

(1) Poplatníkům, v jejichž zaopatření jsou - nehledíc ke druhému manželu - další příslušníci rodiny, sníží se daň připadající podle § 18:

a) při celkovém poplatném důchodu až do 26.000 Kč o jednu desetinu za druhého a vždy o dvě desetiny za třetího a každého dalšího takového příslušníka rodiny;

b) při celkovém poplatném důchodu přes 26.000 Kč až do 52.000 Kč vždy o jednu desetinu za druhého a každého dalšího takového příslušníka rodiny.

(2) Předchozích ustanovení nelze užíti na příslušníky rodiny, jejichž stravování se odečítá od dani podrobeného důchodu podle § 17, č., aneb kteří mají samostatný důchod, jenž se k důchodu hlavy rodiny při vyměření daně důchodové nepřipočítá.

(1) (neměněno)

(2) Za takové poměry dlužno pokládati zejména neobyčejné zatížení výživou a výchovou dítek, povinností vydržovati nemajetné příslušníky, zadlužením, nákladnou nebo trvalou nemocí nebo zvláštními nešťastnými událostmi.

(3) (neměněno)

(1) Jsou-li v dani podrobeném důchodu zahrnuty mimořádné příjmy, které jsou odměnou za vědeckou, uměleckou nebo spisovatelskou činnost po několik roků trvající, předepíše se daň z úhrnného poplatníkova důchodu částkou, která poměrně vyplývá ze sazby připadající na ostatní poplatníkův důchod, zvýšený o příjem ze zmíněné několikaleté činnosti, dělený počtem plných let této činnosti.

(2) Při mimořádné porubě lesů, pro kterou celkově dosažený výtěžek z kácení lesů podstatně přesahuje pravidelný užitek, předepíše se daň z úhrnného poplatníkova důchodu částkou, která poměrně vyplývá ze sazby připadající na ostatní poplatníkův důchod, zvýšený o pátý díl mimořádného výtěžku.

(1) Osoby, jichž daňová povinnost nově vznikla nebo úplně zanikla, jsou povinny oznámiti to příslušnému vyměřovacímu úřadu do 15 dnů poté, kdy nastala okolnost daňovou povinnost zakládající nebo její zánik způsobující.

(2) (neměněno)

(3) (neměněno)

(4) (neměněno)