Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Kdo vede řádné obchodní knihy (čl. 28 a násl. obchodního zákona ze dne 17. prosince 1862, č. 1 ř. z. z r. 83, na Slovensku z v Podkarpatské Rusi § 25 a násl. zák. čl. XXXVII/1875), může za účasti na výhodách tohoto zákona, počínajíc obchodním obdobím 1027 (1926/1927), nejdéle však počínajíc obchodním obdobím 1931 (1930/1931), nově oceniti předměty trvale v podniku užívané (pozemky, budovy, důlní podstatu, stroje, zařízeni a pod.) a sestaviti podle zásad níže uvedených východiskovou bilanci jako podklad bilance stabilisační.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Kdo vede řádné obchodní knihy (čl. 28 a násl. obchodního zákona ze dne 17. prosince 1862, č. 1 ř. z. z r. 1863, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi §§ 25 a násl. zák. čl. XXXVII/1875) nebo řádné, čistý výnos a soupis jmění (aktiva a pasiva) číselně vykazující knihy zemědělské, může za účasti na výhodách tohoto zákona, počínajíc obchodním obdobím 1927 (1926/1927), nejdéle však počínajíc obchodním obdobím 1931 (1930/1931); nově oceniti předměty trvale v podniku užívané (pozemky, budovy, důlní podstatu, stroje, zařízení a pod.) a sestaviti podle zásad níže uvedených východiskovou bilanci jako podklad bilance stabilisační.

(1) Ve východiskové bilanci oceniti jest stroje a zařízení nejvýše pořizovací hodnotou; kterou měly ku dni, k němuž byla východisková bilance sestavena, při čemž jest přihlížeti ke skutečnému opotřebení na předmětech těch zatím již nastalému; ostatní předměty uvedené v předchozím paragrafu oceniti jest nejvýše obecnou hodnotou, kterou měly v době, ke které byla východisková bilance se

stavena. Oceňovací předpisy § 28, č. 3 zákona ze dne 6. března 1906, č. 58 ř. z. o společnostech s omezeným ručením nemají zde platnosti.

(2) Za obecnou hodnotu pokládati jest onu prodejní cenu, které, přihlíží-li se k podniku jako k hospodářskému celku, lze za předpokladu jeho dalšího provozování ve volném obchodu dosíci. Poměry mimořádné nebo čistě osobní zůstanou při ocenění nepovšimnuty.

(3) Ostatní součástky jmění, jakož i závazky a dluhy vykázati jest ve východiskové bilanci nezměněně hodnotou, kterou byly uvedeny v bilanci za obchodní období předcházející bezprostředně východiskovou bilancí.

(4) Zvláštní předpisy, které platí pro soukromé pojišťovny o oceňování předmětů uvedených v § 1; zůstávají nedotčeny.

Nestanoví-li tento zákon jinak, platí ustanovení stanov, příslušných zákonů a nařízení o schvalování a uveřejňování bilancí obchodních, jakož i o usnášení se o případné změně společenské smlouvy také pro východiskovou bilanci. Východisková bilance musí býti schválena a uveřejněna nejpozději se schválením a uveřejněním první obchodní bilance na jejím podkladě sestavené.

(1) Je-li hodnota nově oceněných předmětů vyšší, než jaká byla vykázána v bilanci za obchodní období, jež bezprostředně předcházelo východiskové bilanci, lze přebytku takto povstalého upotřebiti buď

a) ke zřízení reservního fondu (§ 5), anebo b) ke zvýšení základního kapitálu (akciového, kmenového), při čemž nesmí činiti úhrn pravých reserv vyúčtovaných ve východiskové bilanci [včetně reservy pod lit. a)] méně než 25% kapitálu základního po jeho zvýšení anebo

c) za podmínky lit. b) současně k oběma pod a) a b) vytčeným účelům podle volného uvážení společnosti,

(2) Je-li hodnota nově oceněných předmětů nižší, než jaká byla vykázána v bilanci za obchodní období, jež bezprostředně předcházelo

(1) (neměněno)

východiskovou bilanci, bude hrazen úbytek takto povstalý z nastřádaných reservních fondů; při tom nesmí činiti úhrn pravých reserv ve východiskové bilanci vyúčtovaných méně než 10% základního kapitálu (akciového, kmenového) vykázaného ve východiskové bilanci. Nelze-li úbytku takto hraditi, bude uhrazen poměrným odpisem na kapitálu základním (akciovém, kmenovém). Není dovoleno vyrovnávati úbytek ten zařazením ztrátové položky stejné výše v aktivech východiskové bilance.

(3) Valná hromada společnosti s omezeným ručením se může usnésti na příplatcích k vyrovnání úbytku, a to i když nemá smlouva společenská výslovného ustanovení o povinnosti k příplatkům (§§ 50, 72 a násl. zákona o společnostech s omezeným ručením).

(1) Reservní fond, uvedený v § 4; odst. 1, lit. a) a c), jest vykázati ve východiskové bilanci a v bilancích za další obchodní období jako samostatnou bilanční položku.

(2) Kromě případu likvidace podniku a případu uvedeného v § 6 lze tohoto fondu upotřebiti v 15 letech, počínajíc dnem sestavení východiskové bilance jen ke krytí bilančních ztrát. Upotřebení jeho k jiným účelům, najmě k doplnění nebo k vyplácení dividendy (podílu na zisku) není dovoleno.

(1) Do pěti let ode dne, ke kterému byla východisková bilance sestavena, se může valná hromada společnosti - přihlížejíc k předpisu § 4, odst. 1, lit. b) - usnésti, že se má reservní fond uvedený v § 4, odst. 1, lit. a) a c), zcela nebo z části přeměniti v kapitál základní (akciový, kmenový). Přeměnu tu nutno provésti do šesti měsíců ode dne tohoto usnesení; u akciových společností však běží tato lhůta teprve ode dne státního schválení dotčeného usnesení.

(2) Pro toto usnesení a jeho provedení platí předpisy §§ 7 a 8, jakož i ustanovení stanov a platných zákonů a nařízení.

(1) Zvýšení základního kapitálu [§ 4, odst. 1, lit. b) a c) a § 6] provedeno bude u společností akciových buď nakolkováním starých akcií nebo vydáním akcií zdarma posavadním akcionářům nebo - podle volného uvážení společnosti - oběma způsoby.

(2) (neměněno)

(3) Způsob, jak provésti nakolkování nebo odkolkování akciového kapitálu a vydání akcií zdarma posavadním akcionářům, bude upraven nařízením.

(4) (neměněno)

(5) (neměněno)

(2) Odpis na kapitálu základním (§ 4, odst. 2) bude proveden u akciových společností především odkolkováním jmenovité hodnoty akcií. Jen kdyby jinak měla jmenovitá hodnota akcie klesnouti odkolkováním pod 200 Kč, zmenší se počet akcií tak, aby jejich nová celková jmenovitá hodnota odpovídala snížené jmenovité hodnotě akciového kapitálu.

(3) Způsob, jak provést nakolkování nebo odkolkování akciového kapitálu a vydání akcií zdarma posavadním akcionářům, bude upraven vládním nařízením.

(4) U společností s omezeným ručením provedeno bude zvýšení nebo snížení kmenového jmění zvýšením nebo snížením vkladů společníků v poměru, v jakém jsou účastni jednotliví společníci svými podíly na jeho celkové výši.

(5) Ustanovení čl. 202, 203, 243 a 248 obchodního zákona a § 209 zák. čl. XXXVII/1875, jakož i § 55 a násl. zákona č. 58/1906 ř. z. o vyzvání věřitelů při snížení akciového resp. kmenového jmění nemá zde platnosti.

(1) Budou-li vydány akcie zdarma posavadním akcionářům (§ 7, odst. 1) anebo zmenší-li se počet akcií (§ 7, odst. 2) a nemůže-li jednotlivý akcionář předložiti akcie v počtu potřebném k vydání nové akcie, má právo žádati, aby mu byl vydán za každou zbývající starou akcii podílný list. Podílný list zní na jmenovitou hodnotu, která jest stanovena s ohledem na jmenovitou hodnotu nové akcie poměrem, v jakém připadá jedna nová akcie na akcii starou.

(2) Nové akcie, za něž byly vydány podílné listy, uschová společnost.

(1) Pokud tento zákon jinak nestanoví, platí pro podílné listy obdobná ustanovení obchodního zákona o akciích.

(2) Podílné listy zní jako akcie, za něž byly vydány, buď na jméno nebo na majitele. Vydá-li společnost akcie různého druhu (kmenové, přednostní), vyznačí se výslovně na podílných listech, za jaký druh akcií byl podílný list vydán. Podílné listy, jejichž úhrnná jmenovitá hodnota se rovná jmenovité hodnotě nové akcie, požívají stejných práv při hlasování a upisování nových akcií, jaká přísluší jednotlivé akcii.

(3) S podílnými listy jest spojen nárok na poměrné účastenství na zisku a při likvidaci podniku nárok na poměrnou část čistého jmění.

(1) Držitelé podílných listů v úhrnné hodnotě rovnající se jmenovité hodnotě nové akcie mohou Kdykoli žádati, aby jim společnost vyměnila za ně nové akcie.

(2) Nebudou-li podílné listy vyměněny za nové akcie do pěti let od jich vydání, vyzve společnost vyhláškou v Úředním listu, jakož i vyhláškou, kterou předpisují stanovy, nebo i vyhláškou v jiných denních listech držitele podílných listů, aby je do lhůty k tomu stanovené předložili k výměně. Lhůta ta nesmí týti kratší tří měsíců od vyhlášky v Úředním listu.

(3) Nebudou-li podílné listy v této lhůtě předloženy k výměně, nebo budou-li předloženy jen v počtu, který nestačí, aby za ně mohla býti vydána nová akcie, zpeněží společnost nevyměněné akcie a vyplatí výtěžek po srážce výloh s prodejem spojených po předložení podílných listů jejich držitelům, nebo naloží s nimi podle § 1425 obč. zák. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi podle obdobných ustanovení občanského práva). Peněžní částky u soudu k tomu cíli složené smějí býti vydány jen při současném vrácení podílných listů.

(4) Držitelé včas nevyměněných nebo podle předchozího odstavce proplacených podílných listů pozbývají veškerých práv vůči společnosti.

Zní-li staré akcie společnosti na různé jmenovité hodnoty, nebo jsou-li různého druhu (kmenové, přednostní), zachová se posavadní poměr těchto skupin mezi sebou jakož i vzájemný poměr k základnímu kapitálu i při nakolkování a odkolkování starých nebo vydání nových akcií.

Změna stanov o právu hlasovacím jest nutna jen, zmenší-li se počet akcií (7, odst. 2). Počet nových akcií, které dávají právo jednoho hlasu, nesmí býti stanoven výše, než poměrně odpovídá počtu starých akcií, za které byly vyměněny a jimž dosud patřil jeden hlas.

Sestaviti východiskovou bilanci náleží představenstvu společnost (správní radě, jednatelům společnosti s r. o.), které ji předloží dozorčí radě (revisorům) společnosti k přezkoumání. Přezkoumanou východiskovou bilanci předloží představenstvo společnosti (správní rada, jednatelé společnosti s o. r.) se zvláštní písemnou zprávou, jakož i s písemnou zprávou dozorčí rady (revisorů) o výsledku zkoumání valné hromadě ke schválení. V písemné zprávě představenstva buďtež zvláště vytčeny okolnosti, které byly rozhodny pro nové ocenění, jmenovitě také s přihlížením k možné budoucí výnosnosti podniku.

Usnese-li se valná hromada schvalující východiskovou bilanci, aby se v důsledku nového ocenění provedl odpis na akciovém kapitálu (§ 4, odst. 2 a § 7, odst. 2), mohou se akcionář i kteří se zúčastnili valné hromady a zastupují aspoň 25% akciového kapitálu odvolati z usnesení toho do 14 dnů ode dne, kdy se konala valná hromada, k rozhodčímu soudu (§ 20) a žádati, aby tento rozhodl, má-li se usnesení to provésti, po případě v jakém rozsahu a jakým způsobem. V tomto případě odkládá se působnost usnesení valné hromady o východiskové bilanci až do rozhodnutí soudu.

Při vykonávání práva dozorčího a při schvalování změn stanov vyvolaných sestavením východiskové bilance, jakož i při zápisu změn stanov do obchodního rejstříku omezí se úřad a soudy, bez újmy platných předpisů zákonných, jen na, otázku, zda byly splněny předpisy tohoto zákona. Zkoumati zejména, zda jest nové ocenění podle § 2 skutečným poměrům přiměřeno, jim nepřísluší.

(1) Pro akciové společnosti pojišťovací platí obdobně ustanovení §§ 4-15 tohoto zákona.

(2) Pojišťovny spočívající na zásadě vzájemnosti uloží případný přebytek (§ 4, odst. 1) do reservního fondu, který jest vykazovati pod samostatnou bilanční položkou. Tohoto smí býti užito v 15 letech, počínajíc dnem sestavení východiskové bilance - liro

mě případu likvidace společnosti - jen ke krytí bilančních ztrát. Objeví-li se při novém ocenění úbytek na hodnotě nově oceněných předmětů (§ 4, odst. 2), rozhodne dohlédací úřad, jak má býti tento úbytek kryt, případně, má-li býti vůbec provedeno nové ocenění. Není dovolena, aby byl úbytek ten vyrovnán zařazením ztrátové položky stejné výše v aktivech východiskové bilance.

(3) O sestavování východiskové bilance soukromých pojišťoven platí posavadní předpisy nařízení ze dne 5. března 1896, č. 31 ř. z. a § 33 nařízení ze dne 19. října 1922, č. 307 Sb. z. a n. s příslušnými doplňky o účtování soukromých pojišťoven vydanými.

(1) Ustanovení § 16, odst. 2 tohoto zákona platí obdobně i pro spořitelny.

(2) Pro sestavování východiskové bilance platí předpisy stanov.

(1) O upotřebení případného přebytku a o případné úhradě úbytku, povstalých novým oceněním, platí obdobně ustanovení § 4, odst. 1 a 2, a §§ a 6 s úchylkou, že při zvýšení členských podílů nesmí činiti úhrn pravých reserv vyúčtovaných ve východiskové bilanci [včetně reservy uvedené v § 4, odst. 1, lit. a)] méně, než 50 procent úhrnu členských podílů.

(2) Ztrátu povstalou použitím členských podílů k částečnému nebo k úplnému krytí úbytku (§ 4, odst. 2) jest hraditi příplatky členů, na nichž se valná hromada usnese současně se schválením východiskové bilance platnosti usnesení jest třeba souhlasu aspoň tří čtvrtin přítomných členů. Příplatky jest složiti hotově nejdéle do tří měsíců ode dne, kdy se stalo usnesení valné hromady.

(3) Sestaviti východiskovou bilanci přísluší představenstvu společenstva, které ji předloží revisorům (zákon ze dne 10. června 1903, č. 133 ř. z., pro Slovensko zákon ze dne 5. dubna 1919, č. 210 Sb. z. a n.) k přezkoumání. Přezkoumanou východiskovou bilanci předloží představenstvo společenstva se

(2) Věta první (neměněno)

1. a sporech, zda určitý předmět jest v podniku trvale užíván (§ 1);

2. (neměněno)

3. (neměněno)

zvláštní písemnou zprávou jakož i s písemnou zprávou revisorů valné hromadě ke schválení. O tom, jaké náležitosti má vykazovati písemná, zpráva představenstva, platí obdobně ustanovení § 13, poslední věta.

O bilancování případného přebytku a jeho upotřebení jakož i o krytí případného úbytku platí obdobně ustanovení § 4-6 tohoto zákona s úchylkou, že ustanovení § 4, odst. 1, lit. b) a odst. 2 o pravých reservách zde nemají platnosti.