Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Důvěrník sklářských dělníků Josef Renner účastnil se výtržností, k nimž došlo dne 28. března 1927 v Tanvaldě a ve Smržovce a byl proto dne 30. března 1927 ráno ve svém bytě zatčen. Když četníci pozorovali, že manželka zatčeného se obléká a chce jíti se svým zatčeným mužem, snažili se ji uklidniti a vymlouvali jí to. Když však Rennerová neuposlechla a svého muže následovala až na schodiště domu, byl četnickým strážmistrem Chvojkou učiněn pokus jí v tom zabrániti, načež Rennerová na schodech upadla. Jak k tomu došlo, nebylo možno přesně zjistiti, poněvadž výpovědi Rennerové a jejího muže s výpověďmi četníků se rozcházejí. Nelze však tvrditi, že četnický strážmistr Chvojka srazil Rennerovou se schodů, naopak snahou jeho bylo odděliti Rennerovou od jejího muže a přiměti ji, aby se vrátila do bytu. Podle souhlasných výpovědí chovalo se četnictvo vůči zatčenému Rennerovi a jeho manželce zcela korektně a šetrně a sám Renner prohlásil, že nemůže tvrditi, že by četnictvo postupovalo vůči němu a jeho ženě brutálně a bezohledně.

Rennerová došla potom ještě sama na nádraží 5 minut vzdálené a teprve za 3 1/2 hod. po svém návratu požádala o lékařské ošetření. Její pád neměl také doposud v zápětí žádných komplikací.

Pokud se interpelace zmiňuje o bezvýsledném pokusu docíliti u radní komory libereckého krajského soudu propuštění Rennera z vězení, vymyká se mé kompetenci touto otázkou se zabývati. Renner byl dne 14. dubna 1927 proti kauci z vězení propuštěn.

Berta Beschornerová byla dne 1. dubna 1927 zatčena pro podezření z účasti na výtržnostech, byla však ještě téhož dne propuštěna a trestní řízení proti ní zavedené zastaveno, když se zjistilo, že podezření bylo bezdůvodné. O nějaké mstivosti nebo povrchnosti četnictva nelze mluviti.

Jest pravdou, že do oblasti hnutí bylo koncentrováno ve větším rozsahu četnictvo. Stalo se tak nevyhnutelně v zájmu zachování veřejného klidu a pořádku a k ochraně ohroženého soukromého majetku; míra nezbytné nutnosti nebyla překročena. Odpovídá též skutečnosti, že okresní správa politická v Jablonci n. N., aby zabránila opakování výtržností, k nimž došlo, a aby zajistila klid a pořádek, vydala v mezích své působnosti vyhlášku, kterou byla pro přechodnou dobu zavedena určitá mimořádná opatření, obsahující zejména omezení práva shromažďovati se a prodlévati na ulicích ve večerních hodinách a zkrácení uzavírací hodiny pro místnosti hostinské.

Tato mimořádná opatření byla ihned odvolána, jakmile nastalo žádoucí uklidnění.

Záležitost týkající se domnělého hrubého zacházení četnického strážmistra Chvojky s Rennerovou jest předmětem šetření a podle výsledku jeho bude učiněno příslušné opatření.

Četnictvo do oblasti hnutí koncentrované jest postupně odvoláváno a koncentrace bude zcela zrušena, jakmile veřejný klid a pořádek nebude více ohrožen.

Der Vertrauensmann der Glasarbeiter Josef Renner hat sich au den Aussschreitungen beteiligt, zu denen es am 28. März 1927 in Tannwald und in Morchenstern gekommen war, und er wurde daher am 30. März 1927 früh in seiner Wohnung verhaftet. Als die Gendarmen bemerkten, daß sich die Ehegattin des Verhafteten ankleide und mit ihrem verhafteten Manne gehen wolle, bemühten sie sich sie zu beruhigen und dies ihr auszureden. Als jedoch die Renner sich nicht sagen ließ und ihrem Manne bis auf das Stiegenhaus nachfolgte, wurde durch den Gendarmeriewachtmeister Chvojka der Versuch unternommen, sie daran zu hindern, worauf die Renner auf der Stiege hinfiel. Wie es dazu gekommen ist, konnte nicht genau ermittelt werden, da die Aussagen der Renner und ihres Mannes und die Aussagen der Gendarmen auseinandergehen. Es kann jedoch nicht behauptet werden, daß der Gendarmeriewachtmeister Chvojka die Renner von den Stufen herabgestoßen habe, im Gegenteil war es sein Bestreben, die Renner von ihrem Manne zu separieren und sie dazu zu bewegen, in die Wohnung zurückzukehren. Nach den übereinstimmenden Aussagen hat sich die Gendarmerie dem verhafteten Renner und seiner Frau gegenüber völlig korrekt und rücksichtsvoll verhalten und Renner selbst hat erklärt, daß er nicht behaupten könne, daß die Gendarmerie gegen ihn und seine Frau brutal und rücksichtslos vorgegangen sei.

Die Renner ist dann noch selbst auf den 5 Minuten entfernten Bahnhof gegangen und hat erst 3 1/2 Stunden nach ihrer Rückkehr um eine ärztliche Untersuchung gebeten. Ihr Sturz hatte auch bisher keinerlei Komplikationen im Gefolge.

Soweit die Interpellation den ergebnislosen Versuch erwähnt, bei der Ratskammer des Reichenberger Kreisgerichtes die Entlassung des Renner aus der Haft zu erreichen, entzieht es sich meiner Kompetenz, mich mit dieser Frage zu beschäftigen. Renner wurde am 14. April 1927 gegen Kaution aus der Haft entlassen.

Berta Beschorner wurde am 1. April 1927 wegen des Verdachtes der Teilnahme an den Aussschreitungen verhaftet, jedoch noch am selben Tage entlassen und das gegen sie eingeleitete Strafverfahren eingestellt, als festgestellt wurde, daß der Verdacht grundlos sei. Von einer Vergeltungssucht oder Oberflächlichkeit der Gendarmerie kann nicht gesprochen werden.

Es ist wahr, daß in das Gebiet der Bewegung Gendarmerie im größeren Ausmaße zusammengezogen wurde. Es geschah dies lediglich im Interesse der Wahrung der öffentlichen Ruhe und Ordnung und zum Schutze des bedrohten Privateigentums; das Maß der unerläßlichen Notwendigkeit wurde nicht überschritten. Dies entspricht der Tatsache, daß die politische Bezirksverwaltung in Gablonz a. N., um die Wiederholung der Ausschreitungen, zu denen es gekommen war, zu verhindern, und um die Ruhe und Ordnung zu sichern, in den Grenzen ihrer Kompetenz eine Kundmachung herausgegeben hat, durch die für vorübergehende Zeit bestimmte außerordentliche Maßnamen getroffen wurden, welche namentlich die Einschränkung des Versammlungsrechtes und das Verweilen auf den Gassen in den Abendstunden und eine Verkürzung der Sperrstunde für die Gasthausräumlichkeiten enthielten.

Diese außerordentlichen Maßnahmen wurden sogleich widerrufen, als die gewünschte Beruhigung wieder eingetreten war.

Die Angelegenheit betreffend das behauptete grobe Benehmen des Gendarmeriewachtmeisters Chvojka gegen die Renner ist Gegenstand der Erhebungen und auf Grund des Ergebnisses derselben werden die betreffenden Maßnahmen getroffen werden.

Die in das Gebiet der Bewegung konzentrierte Gendarmerie wird nach und nach abberufen und die Konzentrierung wird zur Gänze aufgehoben werden, sobald die öffentliche Ruhe und Ordnung nicht weiter bedroht sein werden.