Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

V neděli 8. května t. r. svolala Národní strana práce veřejnou schůzi lidu v Berouně do sálu hostince ťU tří korunŤ s programem ťDemokracie nebo fašismusŤ na niž jako referent dostavil se pražský advokát dr. Václav Bouček.

Již v sobotu před schůzí bylo v Praze známo, že fašistické vedení organisuje akci, která má tuto schůzi znemožniti i třeba násilnostmi. O tomto úmyslu i přípravách fašistů byla informována Zemská správa politická a žádáno za ochranu svobody shromažďovací. Skutečnost ukázala, že ke schůzi této nebyla vykonána žádná postačující opatření bezpečnostní.

Potvrzuje to nejlépe úřední zpráva, vydaná o celém případu podle úředního vyšetřování, konaného na místě samém. Hned na počátku schůze obsadili fašisté, kteří přijeli schválně do Berouna z Prahy vlakem a nákladním automobilem. všechna důležitá místa v sále, aby rušili řečníka, vyvolávali výtržnosti a zmařili schůzi. Po pětiminutové řeči referenta dra Boučka, počali fašisté vrhat třaskavé žabky, tropili hluk a několik z nich vrhlo se na dra Boučka, jejž jeden z útočníků, zjištěný pak jako Václav Panocha z Nuslí, uhodil židlí do hlavy, takže utrpěl tržnou ránu nad pravým okem. Kromě dra Boučka poraněno bylo lehce ještě šest osob z účastníků schůze, které útočníci napadli. Manželka dra Boučka byla surovci ztýrána. Teprve potom zakročilo četnictvo, na stanici pohotové a odebralo se na místo. Přikročilo k zatýkání účastníků z nichž 35 bylo předvedeno na místní politický úřad. U zatčených zabaveny zbraně a nástroje za zbraně sloužící. Mimo to nalezeny také poukázky na jízdu z Prahy do Berouna a zpět, vydané fašistickým vedením pražským.

Události tyto vyvolaly v Berouně obrovské vzrušení a v celém státě rozhořčeně odsuzovány všemi lidmi, jimž jde o právní řád, bezpečnost osobní, i svobodu shromažďovací.

Průběh celého tohoto neslýchaného útoku na schůzi klidného občanstva jiného politického přesvědčení svědčí o organisovaném tažení fašistických rot proti politickým odpůrcům i nezákonnými prostředky a hrubým násilím. Při násilnostech berounských byli fašisté opatřeni i organisovanou vlastní sanitní pomocí.

Podepsaní se proto táží:

1. Ví pan ministr vnitra, že v našem státě organisuje se tak zv. fašistické hnutí, které ve svých projevech ústních i tiskových neskrývá se nikterak tendencemi převratu státního pořádku a usilující prosaditi své cíle násilným politickým převratem? Ví dále pan ministr vnitra, že fašisté veřejně porušují všechny předpisy na ochranu svobody shromažďovací, předpisy o nošení zbraní a zákazy organisovati jakékoliv úderné tlupy? Zná-li pan ministr vnitra okolnosti tyto, co učinil, případně co hodlá učiniti na obhájení autority zákona a právního řádu ve státě vůči těmto protiprávně jednajícím elementům?

2. Věděly politické či bezpečnostní úřady o chystaném fašistickém násilí na schůzi berounské? Jestliže ano, proč byla opomenuta péče o klidný průběh této schůze a o bezpečnost jejích účastníků?

3. Jaká opatření hodlá pan ministr vnitra učiniti, aby napříště podobné případy násilností, jaké se staly v Berouně, již se neopakovaly?