Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1927.
II. volební období. 4. zasedání.

1013.

Naléhavá interpelace

poslanců dra Frankeho, Fr. Zeminové, dra Patejdla a spol.

predsedovi vlády

o letáku Národní obce fašistické urážejícím presidenta republiky.

Dne 10. května obdrželi členové poslanecké sněmovny poštou v uzavřené obálce s razítkem ťNárodní obec fašistická - Ústředí - PrahaŤ leták s nadpisem ťPoslancům a senátorům republiky ČeskoslovenskéŤ s datem ťv Slovanské Praze, dne 8. května 1927.Ť

Na letáku jsou vytištěny jako podpisy: ťNárodní obec fašistickáŤ, podpis ťVůdce: Gen. r. l. R. GajdaŤ a dále podpisy členů direktoria Jana Daxnera, Františka Paulusa, Lad. Švejcara, Jana Khéresa, Dra Cyrila Svozila, Dra Inž. Zd. Zástěry a šéfa tisku F. K. Šneppa. Leták jest tištěn nákladem Národní Obce Fašistické v tiskárně E. Beauforta v Praze.

Obsah letáku jest snůškou všemožných lží o presidentu republiky T. G. Masarykovi a obsahuje vyložené urážky jeho osoby tak nízké, že se každý slušný člověk od něho musí s odporem odvrátiti.

Tvrdí se v něm mimo jiné, že T. G. Masaryk pozbyl důvěry všech roduvěrných Čechů a Slováků, že nebránil k velké škodě říše směrům rozkladným, z ciziny ovládaným, že se vměšoval neblaze do života a politiky národa, že se stavěl nepřátelsky k ideám opravdu konstruktivním, že se snažil vyřaditi z účasti na vládě stranu ludovou a nahraditi ji německou levicí, že nezachoval vždy důstojnost vysokého úřadu presidentského.

Dále, že jako universitní učitel odcizil mládež ideám národním, že zesměšňoval ideály českého práva státního, že národ rozložil v politické sekty a znepřátelil náboženským bojem zeslabiv jeho posici v boji proti Rakousku a končí touto výzvou k členům Národního shromáždění: ťBudete-li se říditi skutečným zájmem národa a říše, nebude presidentem T. G. Masaryk.Ť

Leták jest zřejmým dokumentem rozkladné a státu nebezpečné činnosti hnutí fašistického, chce vnésti zmatek do konsolidačního procesu státu, zmatek do armády a lidu a snižuje dobrou pověst republiky za hranicemi. Jest ojedinělý zjev, že v čele hnutí toho stojí bývalý zástupce náčelníka gen. štábu, beroucí od republiky pensi a že neostýchají se. podepsati naň aktivní státní zaměstnanci, jako ku př. profesor Lad. Švejcar v Plzni a Jan Khéres z Uh. Hradiště.

Vedle hnusných urážek presidenta republiky obsahuje leták nátlak na ústavně zaručenou svobodu hlasování členů Nár. shromáždění. Je nepochopitelné, jak mohl leták podobného obsahu býti propuštěn censurou, která také propustila jeho doslovné otištění ve fašistické ťŘíšské StrážiŤ v čísle ze dne 10. května 1927.

Tážeme se proto:

1. Jaká opatření učinila vláda proti této, republiku poškozující a republiku hanobící činnosti?

2. Jaká opatření se stala, aby se zamezilo opakování podobné činnosti v budoucnosti?

3. Jaká opatření byla učiněna, aby naše bezpečnostní úřady chránily zákon proti fašistické zvlčilosti?

Navrhujeme, aby této interpelaci byla přiznána pilnost a debata zahájena o ní ihned.

V Praze dne 10. května 1927.

Dr. Franke, Zeminová, dr. Patejdl,

Slavíček, Sladký, Langr, Chvojka, Pechmanová, Bergmann, Knejzlík. Riedl, Hrušovský, inž. Záhorský, Moudrý, dr. Uhlíř, David, Tučný, Červinka, Procházka, Netolický, Mikuláš, Lanc, Prášek, Špatný.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP