Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Příslušné úřady sledují neustále a bedlivě poměry v průmyslu jabloneckém, jsouce si vědomy velkého významu tohoto průmyslového odvětví nejen po stránce národohospodářské, nýbrž i po stránce sociální. V málokterém odvětví průmyslovém jsou poměry tak komplikovány jako v průmyslové oblasti jablonecké. Vedle velkých podniků továrních jest zde skupina t. zv. výrobců, a mimo to i rozšířená výroba podomácká; vedle exportérů řada komisionářů a zprostředkovatelů; vedle dělnictva, zaměstnaného v hutích a při tovární výrobě, dělnictvo pracující jen ve vlastních dílnách a dělnictvo pracující jen přechodně. Tento velký počet činitelů zúčastněných na výrobě a vývozu jabloneckého zboží jest příčinou, že vyskytující se diference jsou větší než v jiných průmyslových oborech, a že také urovnání jejich jest obtížnější.

Jednou z vážných takových diferencí jest od delší doby otázka, mají-li se určité předměty ze sklářského oboru určené hlavně pro vývoz brousiti, či mají-li býti vyváženy také bez tohoto zušlechtění. Vývozci zdůrazňují, že jest nutno vyráběti zboží, jaké jest žádáno nakupovači po stránce kvalitní i cenové, a že jest nebezpečí ztráty odbytiště, kdyby nebylo plně vyhovováno přáním odběratelů hledajících též levnější zboží. Požadavek zušlechťování sklářských výrobků jabloneckých broušením jest zastáván hlavně brusičským dělnictvem z důvodu zajištění trvalého zaměstnání.

Podle názoru vlády jest nejlepším prostředkem pro urovnání takových diferencí přímé jednání mezi zúčastněnými skupinami, které nesou také tíži hospodářské odpovědnosti za důsledky docílených dohod. Z toho důvodu doporučovala vždy státní správa nastoupení této cesty a jest potěšitelným zjevem, že v poslední době stejný názor čím dál tím více si sjednává pudy a dobyl si již i skutečných úspěchů, jež značně přispěly k uklidnění v jablonecké oblasti.

Tak docíleno v posledních týdnech dohody vývozců skleněných kroužků o cenách při vývozu, dohody mezi vývozci a výrobci skleněných kroužků o cenách dodávacích, mezi výrobci skleněných kroužků a dělnictvem o mzdách při výrobě tohoto zboží, dohody mezi cleny Společenstva výrobců křišťálového zboží v Desné o tom, které zboží má býti broušeno, dále docíleno dohody v okresu železnobrodském mezi mačkaři-výrobci a jich dělnictvem; o jiné obdobné dohody se jedná.

K jednotlivým přáním v interpelaci vysloveným dlužno připomenouti:

Ad 1.: Poradní sbor pro otázky hospodářské, zřízený vládním nařízením ze dne 29. prosince 1921, č. 3 Sb. z. a n. z r. 1922, jest složen tím způsobem, že vysílají do něho paritně své zástupce význačné zájmové korporace zaměstnavatelské i zaměstnanecké. Mimo to jmenuje vláda menší počet odborníků z kruhů znalců národohospodářských. Úkolem poradního sboru jest obírati se hospodářskými otázkami všeobecného rázu, ponejvíce tedy takovými, které týkají se normativní úpravy života hospodářského, tudíž v přední řadě osnovami zákonů a nařízení. Na jeho votum, ačkoliv je pouze poradní, byl a je brán příslušnými činiteli vládními vždy patřičný zřetel. Není však úkolem Poradního sboru pro otázky hospodářské, aby obíral se konkrétními hospodářskými otázkami, jichž řešení spadá spíše do sféry administrativy. Takovými otázkami může se Poradní sbor pro otázky hospodářské obírati nanejvýše v souvislosti a k ilustrování otázek zásadních. Tak tomu je i v daném případe.

Ad 2. a 3.: Zákon proti nekalé soutěži byl již schválen výborem ústavně-právním a jeho projednání ve výboru živnostenském lze očekávati v nejbližší době. Ustanoveními tohoto zákona bude lze čeliti některým nezdravým zjevům, jež se v jabloneckém průmyslu vyvinuly. Zejména poskytne t. zv. generální klausule §u 1 oporu proti vykořisťování cizí práce a cizích myšlenek, a tedy též proti zneužívání obchodních vzorků. Ústavně-právní výbor připojil do osnovy zákona v §u 53 dodatek, podle něhož budou jednání proti usnesením živnostenských společenstev o odstranění obyčejů, zvyklostí a novot, bránících reelní soutěži mezi členy společenstva, za jistých předpokladů trestána jako přestupek živnostenského řádu. Ochranu duševního majetku bude lze opříti i o nový zákon o ochraně vzorové, jehož osnova je již vypracována.

Ad 4.: Zřízení zvláštního obchodního dohlédacího úřadu pro jabloneckou průmyslovou oblast nezdá se ani nutným ani účelným. Příslušníci jablonecké výroby, průmyslu a vývozu jsou organisováni v četných odborných korporacích, s nimiž jsou úřady v případě potřeby ve stálém styku, mimo to jsou příslušníci tito také členy různých poradních institucí, jichž dobrozdání jest vyžadováno o každé důležitější otázce. Stačí jmenovati Poradní sbor pro otázky sklářského průmyslu, zřízený při Úřadovně ministerstva obchodu v Železném Brodě, Sbor sklářských důvěrníků v Žel. Brodě, Gremium exportérů v Jablonci a ostatní živnostenská společenstva tamního obvodu, Sklářský svaz v Jablonci, Ústřední komisi domácké práce průmyslu sklářského a Sklářský ústav v Hradci Králové. Navrhovaný úřad jako dohlédací orgán není také proto nutným, poněvadž kontrolu v různých směrech obstarávají podle platných předpisů živnostenské úřady, živnostenské inspektoráty a živnostenská společenstva, po případě při vývozu úřadovna ministerstva obchodu v Železném Brodě a celní úřady. Jak intensivně byl udržován styk příslušných úřadů, zvláště ministerstva obchodu se všemi činiteli v průmyslu jabloneckém, svědčí velký počet anket, konaných jednak v ministerstvu obchodu, jednak ve střediscích jabloneckého průmyslu, k nimž téměř vždy se dostavují také zástupcové státních úřadů. Tímto stálým a bezprostředním stykem získávané informace slouží za podklad eventuelních úředních opatření a takto získávány cenný, dlouholetými zkušenostmi dotvrzený informační materiál nemohl by býti vyvážen zřízením nového dohlédacího úřadu.

Tendencí návrhu v interpelaci obsaženého jest tedy již vyhověno pozorností, kterou věnují státní úřady podle své kompetence důležitým současným otázkám jablonecké výroby, i případnými zásahy, zprostředkováním a součinností při úpravě jednotlivých oborů této výroby, čemuž bude věnována i příště veškerá potřebná péče.

Ad 5.: K bodu 5. interpelace, v němž jest vysloven požadavek, aby vláda neprodleně poskytla nouzovou pomoc a potřebné peníze pro obyvatelstvo postižené krisí sklářského průmyslu na Jablonecku, dlužno uvésti, že míněna-li tím zvláštní podpora v nezaměstnanosti mimo rámec všeobecných norem zákona o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných ze dne 19. července 1921, čís. 267 Sb. z. a n., nelze žádosti té z prostředků daných k disposici ministerstvu sociální péče vyhověti, ježto tento zákon nijakého mimořádného opatření nepřipouští a ježto také úvěr státním rozpočtem na rok 1927 povolený stačí sotva ke krytí nároků zákonem stanovených. Jistá okamžitá výpomoc byla postiženému obvodu poskytnuta z prostředků obchodní a živnostenské komory v Liberci a Sklářského ústavu v Hradci Králové.

Die zuständigen Behörden verfolgen unausgesetzt und sorgfältig die Verhältnisse in der Gablonzer Industrie im Bewußtsein der großen Bedeutung dieses Industriezweiges, nicht nur nach der volkswirtschaftlichen Seite hin, sondern auch nach der sozialen Seite. In wenigen Industriezweigen sind die Verhältnisse so kompliziert wie in der Industrie des Gablonzer Gebietes. Neben großen Fabriksunternehmungen besteht hier eine Gruppe der sog. Erzeuger und außerdem eine ausgebreitete Hausproduktion; neben den Exporteuren eine Reihe von Kommissionären und Agenten; neben der in den Bergwerken und bei der Fabriksproduktion beschäftigten Arbeiterschaft, eine Arbeiterschaft, die nur in eigenen Werkstätten arbeitet und eine Arbeiterschaft, die nur zeitweilig arbeitet. Diese große Zahl von Faktoren, die an der Erzeugung und der Ausfuhr der Gablonzer Waren beteilingt sind, ist die Ursache dafür, daß die hervortretenden Differenzen größer sind als in anderen Industriezweigen und daß ihre Ausgleichung eine schwierigere ist.

Eine dieser ernsten Differenzen ist seit längerer Zeit die Frage, ob gewisse, hauptsächlich für die Ausfuhr bestimmte Gegenstände der Glasindustrie geschliffen werden sollen oder ob sie auch ohne diese Veredlung ausgeführt werden sollen. Die Exporteure betonen, daß es notwendig ist jene Waren zu erzeugen, wie sie von den Einkäufern in Bezug auf Qualität und den Preis verlangt werden, und die Gefahr bestünde, das Absatzgebiet zu verlieren, wenn den Wünschen der Abnehmer, die auch billigere Ware suchen, nicht voll entsprochen würde. Die Forderung nach Veredlung der Gablonzer Glaserzeugnisse durch das Schleifen wird hauptsächlich von den Schleifen aus dem Grunde vertreten, daß sie sich eine dauernde Beschäftigung sichern wollen.

Nach Ansicht der Regierung ist das beste Mittel für die Ausgleichung solcher Differenzen die direkte Verhandlung zwischen den beteligten Gruppen, die auch die Last der wirtschaftlichen Verantwortlichkeit für die Folgen der erzielten Vereinbarungen zu tragen haben. Aus diesem Grunde empfahl die Staatsverwaltung immer die Betretung dieses Weges, und es ist eine erfreuliche Erscheinung, daß in der letzten Zeit die gleiche Ansicht immer mehr an Boden gewinnt und auch schon bereits zu tatsächlichen Erfolgen geführt hat, die zur Beruhigung im Gablonzer Gebiet wesentlich beigetragen haben. So wurden in den letzten Wochen Vereinbarungen der Exporteure von Glasringen über die Preise für die Ausfuhr, Vereinbarungen zwischen den Exporteuren und Erzeugern der Glasringe über die Preise bei Lieferung, ebenso zwischen den Erzeugern von Glasringen und den Arbeitern über die Löhne bei Erzeugung dieser Waren, Vereinbarungen zwischen den Mitgliedern der Genossenschaft von Kristallwarenerzeugern in Dessendorf darüber, welche Waren geschliffen werden sollen, ferner Vereinbarungen im Bezirke Eisenbrod zwischen den Preßerzeugern und ihren Arbeitern; andere analoge Vereinbarungen stehen noch in Verhandlung.

Zu den einzelnen in der Interpellation ausgesprochenen Wünschen muß bemerkt werden:

Ad 1. Der mit Regierungsverordnung vom 29. Dezember 1921, S. d. G. u. V. Nr. 3 aus dem Jahre 1922, errichtete Wirtschaftsbeirat wird auf die Art zusammengesetzt, daß die hervorragenden Interessentenkorporationen der Arbeitgeber und Arbeitnehmer in denselben paritätisch ihre Vertreter entsenden. Außerdem ernennt die Regierung eine geringere Anzahl von Fachleuten aus den Kreisen der volkswirtschaftlichen Sachverständigen. Der Beirat hat die Aufgabe, sich mit den wirtschaftlichen Fragen allgemeinen Charakters zu beschäftigen, am meisten mit solchen, die die normative Regelung des wirtschaftlichen Lebens betreffen, somit in erster Reihe mit den Entwürfen von Gesetzen und Verordnungen. Auf sein Votum, obgleich es nur ein beratendes ist, wurde und wird von den zuständigen Regierungsfaktoren immer entsprechend Rücksicht genommen. Es ist jedoch nicht die Aufgabe des Beirates für wirtschaftliche Fragen, sich mit konkreten wirtschaftlichen Fragen zu beschäftigen, deren Lösung mehr in die administrative Sphäre fällt. Mit solchen Fragen kann sich der Beirat für wirtschaftliche Fragen höchstens im Zusammenhange mit grundsätzlichen Fragen und zur Illustrierung derselben beschäftigen. Dies liegt auch in dem gegebenen Falle vor.

Ad 2. und 3. Das Gesetz gegen unlauteren Wettbewerb ist von dem verfassungsrechtlichen Ausschuß bereits genehmigt, und seine Verhandlung im Gewerbeausschuß ist in der nächsten Zeit zu erwarten. Durch die Bestimmungen dieses Gesetzes wird es möglich sein, einigen ungesunden Erscheinungen, die sich in der Gablonzer Industrie gezeigt haben, entgegenzutreten. Insbesondere wird die sog. Generalklausel des § 1 eine Stütze dafür bieten, gegen die Ausbeutung fremder Arbeit und fremder Gedanken und somit auch gegen den Mißbrauch von Handelsmarken vorzugehen. Der verfassungsrechtliche Ausschuß hat in den Gesetzentwurf zu § 53 eine Ergänzung angefügt, nach welcher das Handeln gegen Beschlüsse der Gewerbegenossenschaften über Beseitigung von Gebräuchen, Gewohnheiten und Neuerungen, die die reelle Konkurrenz unter den Mitgliedern der Genossenschaft behindern, unter gewissen Voraussetzungen als Übertretung der Gewerbeordnung gestraft werden wird. Der Schutz des geistigen Eigentums wird auch an dem neuen Gesetze über Musterschutz eine Stütze finden, dessen Entwurf bereits ausgearbeitet ist.

Ad 4. Die Errichtung eines besonderen Handelsaufsichtsamtes für das Gablonzer Industriegebiet scheint weder notwendig, noch zweckmäßig zu sein. Die Angehörigen der Gablonzer Erzeugung, seiner Industrie und seines Exportes sind in zahlreichen Fachkorporationen organisiert, mit denen im Bedarfsfalle die Behörden in dauernder Beziehung sind, außerdem sind diese Angehörigen auch Mitglieder verschiedener Beratungsinstitutionen, deren Gutachten über jede wichtigere Frage eingeholt wird. Es genügt den Beirat für die Fragen der Glasindustrie zu nennen, der bei der Amtsstelle des Handelsministeriums in Eisenbrod errichtet ist, den Ausschuß von Vertrauensmännern der Glasindustrie in Eisenbrod, das Gremium der Exporteure in Gablonzund die übrigen Gewerbegenossenschaften des dortigen Bezirkes, der Glasindustriellenverband in Gablonz, die Zentralkommission für Heimarbeit der Glasindustrie und die Glasindustrieanstalt in Königgrätz. Das beantragte Amt als Aufsichtsorgan ist auch deshalb nicht nötig, weil die Kontrolle in den verschiedenen Richtungen nach den geltenden Vorschriften die Gewerbebehörden, die Gewerbeinspektorate und die Gewerbegenossenschaften besorgen, gegebenenfalls beim Export die Amtsstelle des Handelsministeriums in Eisenbrod und die Zollbehörden. Wie intensiv der Verkehr der kompetenten Behörden, insbesondere des Handelsministeriums mit allen Faktoren der Gablonzer Industrie sich gestaltet, beweist die große Anzahl von Enqueten, die einerseits im Handelsministerium, andererseits in den Zentren der Gablonzer Industrie abgehalten werden, zu denen sich fast immer auch die Vertreter der Staatsbehörden einfinden. Die durch die ständige und unmittelbare Berührung gewonnenen Informationen dienen als Unterlage eventueller amtlicher Maßnahmen, und das so gewonnene wertvolle und durch langjährige Erfahrungen bekräftigte Informationsmaterial könnte durch die Errichtung eines neuen Aufsichtsamtes nicht aufgewogen werden.

Der Tendenz des in der Interpellation gestellten Antrages wird somit schon durch die Aufmerksamkeit entsprochen, welche die Staatsbehörden nach ihrer Kompetenz den wichtigen zusammentreffenden Fragen der Gablonzer Produktion widmen, auch durch gelegentliches Eingreifen, Vermitteln und Mitwirken bei der Regelung einzelner Zweige dieser Erzeugung, dem auch künftighin alle erforderliche Sorgfalt zugewendet werden wird.

Ad 5. Zum fünften Punkte der Interpellation, in welchem die Forderung ausgesprochen wird, daß von der Regierung unverzügliche Notstandshilfe und die erforderlichen Mittel für die von der Krise der Glasindustrie in Gablonz betroffene Bevölkerung bereitgestellt werden, muß angeführt werden, daß, wenn damit eine besondere Arbeitslosenunterstützung außerhalb des Rahmens der allgemeinen Normen des Gesetzes über den Staatsbeitrag zur Arbeitslosenunterstützung vom 19. Juli 1921, S. d. G. u. V. Nr. 267, angestrebt wird, diesem Wunsche aus den dem Ministerium für soziale Fürsorge zur Verfügung gestellten Mitteln nicht entsprochen werden kann, weil dieses Gesetz keinerlei außerordentliche Maßnahmen zuläßt und weil auch der vom staatlichen Voranschlag für das Jahr 1925 bewilligte Kredit kann zur Deckung der vom Gesetze festgestellten Ansprüche hinreicht. Eine gewisse augenblickliche Aushilfe wurde dem betroffenen Bezirk aus den Mitteln der Handels- und Gewerbekammer in Reichenberg und der Glasindustrieanstalt in Königgrätz gewährt.