Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1927
II. volební období. 4. zasedání.

Původní znění.

1027.

Antrag

der Abgeordneten Matzner, Dr. Koberg und Genossen

betreffend die Hochwasserkatastrophe im Altvatergebiete vom 5. und 6. Mai 1927.

In der Nacht vom 5. auf den 6. Mai ging im Gebiete des Altvaters und der Hohen Heide ein Unwetter nieder, wie es seit Menschengedenken über diese Gegenden nicht hereingebrochen ist. Infolge eines wolkenbruchartigen Gewitters trat an den Hängen des Gebirges plötzlich eine Schneeschmelze ein, sodaß sich unendliche Wassermengen zu Tal ergossen. Die Antragsteller haben das betroffene Gebiet persönlich bereist, sind aber nicht imstande, die Verwüstungen auch nur annähernd zu schildern.

Einige Beispiele mögen jedoch zeigen, wie groß das Unglück ist, das über diese an und für sich armen Gegenden hereinbrach.

In Römerstadt hätte die Katastrophe nicht solche Formen anzunehmen brauchen, wenn man den dringenden Anträgen der Stadtvertretung seitens des Landesbauamtes in Brünn Rechnung getragen hätte. Schon im Jahre 1920 sollten aus eigens dafür vorhandenen Mitteln wenigstens die dringendsten Flußregulierungen im Stadtgebiete von Römerstadt vorgenommen werden, doch scheiterte dies im letzten Augenblick daran, daß der Mährische Landesausschuß die Mittel hiefür verweigerte. Nun hat der Podelskibach, der sich in einen, reißenden Strom verwandelte, die Ufer zerrissen, alle Zäune umgelegt, sich ein neues Bett gebahnt, Straßen ausgewaschen, Stege und Brücken weggerissen und viele Häuser gänzlich unter Wasser gesetzt. Auch das städtische Elektriritätswerk ist stark beschädigt, die Fabrik Springer brannte infolge eines Blitzschlages nieder, wobei auch die dort untergebrachten Webstühle der Firma Flemmich mit wernichtet wurden. Der Betrieb muß voraussichtlich auf Monate eingestellt werden, wodurch eine große Anzahl Arbeiter brotlos wird. Auch in der Fabrik Franke wurde bedeutender Sachschaden dadurch angerichtet, daß die vorhandenen Bleierze alle weggeschwemmt wurden, sodaß auch hier der Betrieb stillsteht. Beim Hause Heller konnte der Einsturz der Mauern nicht verhindert werden.

In Hangenstein wurden die Felder verwüstet, viele Holzvorräte weggeschwemmt, drei Gemeindebrücken und das sogenannte Wehrberger Wehr arg beschädigt.

Edersdorf erlitt großen Feld- und Wiesenschaden, mehrere Brücken sind eingestürzt, die Bachufer vollkommen ausgewaschen, die Gemeindewege vernichtet; sehr viel Holz wurde weggeschwemmt. Der bisher erhobene Sachschaden muß mit mindestens 100.000 Kč beziffert werden, die Existenz vieler armer Leute ist schwer bedroht.

In Klein-Stohl ist der Dorfweg ganz zerstört; ebenso die Brücke, und sämtliche Feldwege sind nicht befahrbar. Der Feldschaden ist nach nicht abgeschätzt, aber sehr bedeutend.

In Groß-Stohl ist der Schaden auf Feldern und Wiesen, die vollständig vermurt sind; unbeschreiblich. Die Bebauung der meisten Felder ist auf Jahre hinaus nicht möglich. Durch die Felder gehen metertiefe Gräben, die das Wasser gerissen hat, sodaß der Anbau gänzlich ausgeschlossen erscheint. Auch die Gemeindewege und die Ufersicherungen sind zur Gänze vernichtet. Der Sachschaden allein dürfte 100.000 Kč weit überschreiten, der Feld- und Wiesenschaden ist noch gar nicht abzuschätzen.

In Neufang sind bedeutende Feldschäden, ebenso in Altendorf. In letzterem Orte mußten 5 Häuser geräumt werden, wovon 2 gänzlich unbewohnbar sind. Auch das gesamte Inventar dieser Häuser wurde vernichtet. Insbesondere der Besitzer Gabriel und die Inwohner Klamert und Alois Hoffmann sind arg betroffen. Auch ihr Vieh ist ertrunken. Der Schaden der Forstverwaltung in Altendorf geht in die Hunderttausende. Bei der Maschinenfabrik Voigtmann wurde ein Schupfen samt den darin befindlichen Holz- und Kohlenvorräten und verschiedenen anderen Gegenständen weggeschwemmt, ebenso der ganze Zaun, der Garten ist vernichtet.

In Neudorf wurden die Felder 20 Meter breite Gräben gerissen, viele Zäune mitgenommen und großer Sachschaden angerichtet. Dasselbe gilt von Friedland an der Mohra.

Die heurige Ernte ist fast ganz vernichtet, die Felder sind auf Jahre hinaus entwertet, Straßen- und Wege müssen vollkommen neu gebaut werden.

In Johnsdorf wurden Scheuern weggerissen, Wege ausgewaschen, bedeutende Feldschäden angerichtet.

In Janowitz wird der Sachschaden mit mindestens 200.000 Kč bewertet, das Zuppinger Wehr ist ganz zerstört, Brükken und Gemeindewege sind arg geschädigt. Außerdem großer Feldschaden.

Obermohrau. Hat der Fluß einen anderen Lauf genommen, in die Felder große Löcher gerissen, Zäune und Holzvorräte mitgenommen und die Wiesen ganz mit Gerölle und Schlamm bedeckt.

In Nieder-Mohrau wurden besonders kleine Leute durch Feldschäden und durch das Wegschwemmen sämtlicher Holzvorräte sehr geschädigt.

In Irmsdorf wurden 6 Brücken demoliert, große Mehl- und Petroleumvorräte im Gebäude des dortigen Konsumvereins, der ganz unter Wasser war, vernichtet, und dadurch allein Sachschäden von mindestens 30.000 Kč hervorgerufen. Außerdem wurden große Holzvorräte verschiedener Besitzer weggeschwemmt und andere Sachschäden im Betrage von mindestens 160.000 Kč verursacht. Besonders stark geschädigt ist Franz Schmidt, dem das gesamte Bauholz zum Neubau eines Hauses, sowie 7000 Schindeln weggeschwemmt wurden. Der Feldschaden ist unberechenbar.

Sowie im Römerstädter Bezirke wurden auch mehrere Gemeinden des Bezirkes Bärn hart betroffen.

In Neurode ist das Kupferhammerwerk fast völlig zerstört. Der Schade soll dort über 1 Million Kronen betragen. Wenn dieser Betrieb nicht wieder aufgenommen würde, wären mindestens 400 Familien brotlos. Überdies sind in diesem Orte die Feld-Brücken und Straßenschäden sehr groß.

In Karlsberg haben viele Wohnhäuser schwere Schäden aufzuweisen, die Straßen sind stark beschädigt und namentlich die Landwirtschaft erleidet unermeßlichen Schaden.

Auch in Rautenberg sind insbesondere die Feldschäden sehr bedeutend, aber auch Wege, Straßen und Brücken haben sehr gelitten.

Im Bezirke Freudenthal sind ähnliche Schäden wie die vorgeschilderten in 14 Gemeinden entstanden. Hervorgehoben seien nur die Feldschäden, welche sich auf folgendes Ausmaß erstrecken:

Altstadt bei Freudenthal..200 ha
Lichtewerden......150 ť
Engelsberg.......70 ť
Klein-Mohrau......80 ť
Dürrseifen.......70 ť
Altwasser.......60 ť
Oberwildgrub......200 ť
Nieder-Wildgrub.....500 ť
Messendorf......350 ť
Langenberg.......80 ť
Spillendorf......120 ť
Freudenthal....100 ť
Schlesisch-Kotzendorf...40 ť
Dittersdorf.......30 ť

Die meisten dieser Gemeinden haben auch große Schäden an Gemeindewegen, Häusern und Brücken aufzuweisen, besonders Niederwildgrub und Messendorf.

Im Gerichtsbezirk Bennisch kommen für die Feldschäden folgende Ausmaße in Betracht:

Bennisch.......250 ha
Seitendorf......80 ť
Freihermersdorf....500 ť
Groß-Herlitz.......80 ť
Klein-Herlitz.....60 ť
Raase........500 ť
Lichten.......10 ť
Spachendorf.....100 ť
Schlesisch Hartau....20 ť
Zattig......200 ť
Koschendorf.....30 ť
Alt-Erbersdorf.....70 ť
Eckersdorf......30 ť
Brattersdorf....7 ť
Boidensdorf.....5 ť

In allen genannten Gemeinden sind ferner Schäden an Gemeindewegen und Brücken, in vielen auch an Gebäuden und Zäunen vorgekommen, Holzvorräte wurden weggeschwemmt und namentlich Mühlen auf das schwerste geschädigt, so die Krommer-Mühle in Spachendorf, die fast gänzlich zerstört ist und von wo Holzvorräte im Werte von über 10.000 Kč weggeschwemmt wurden, ferner im gleichen Orte die Kreipelmühle. In der Koschendorfer Mühle beträgt der Schade ungefähr 40.000 Kč, in Spachendorf wurden überdies die, Häuser der Besitzer Beyker, Waber, Jütner und Karl Mick stark unterwaschen, in Freihermersdorf die Kunstdüngervorräte im Speicher um mehr als 10.000 Kč vernichtet. Vielfach hat sich der Bach ein anderes Flußbett gesucht, sodaß Regulierungsarbeiten dringend notwendig sind.

Auch im Bezirke Troppau Land entstanden namentlich an der Mora große Feld- und Wiesenschäden, Gemeindewege, Stege und Brücken wurden stark in Mitleidenschaft gezogen, die Ufer sind größtenteils ausgerissen.

Hinsichtlich der Schäden in Theßtale in Nordmähren wird ein eigener Antrag vorgelegt werden.

Im allgemeinen ist zu bemerken, daß namentlich der Schaden, den die Landwirtschaft erleidet, derzeit noch nicht genau abschätzbar ist. Jedenfalls erscheint es dringend notwendig, durch sofortige Flüssigmachung größerer Beträge wenigstens in den dringendsten Fällen der ungeheuren Not abzuhelfen und die wichtigsten Aufräumungsarbeiten allenfalls durch Entsendung von Militär in das Notstandsgebiet schnellstens ins Werk zu setzen, wobei jedoch die Kosten keinesfalls den betroffenen Gemeinden aufgelastet werden dürfen. Nach oberflächlichen Schätzungen muß der landwirtschäftliche Schaden mit mindestens 6000 Kč pro ha, durchschnittlich beziffert werden, wovon wenigstens 2000 Kč pro ha ehestens flüssig gemacht werden sollte.

Die weggeschwemmte Humusschicht ist, wie Stichproben gezeigt haben; mindestens 5 Zentimeter stark, was bei den schlechten Böden in dem betroffenen Gebiete für die Landwirtschaft geradezu katastrophal ist. Mithin muß mindestens mit den vorgenannten Schadenbeträgen pro Hektar gerechnet werden.

Die Sachschäden, die sowohl Privaten, wie den Gemeinden und Bezirksstraßenausschüssen an Brücken; Stegen, Gebäuden und Straßen entstanden sind, müssen ehestens durch Sachverständige an Ort und Stelle festgestellt werden.

Deshalb stellen die Unterzeichneten den Antrag:

Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:

Die Regierung wird aufgefordert, durch die Ministerien für Landwirtschaft, öffentliche Arbeiten, soziale Fürsorge, Nationalverteidigung und durch das Finanzministerium unverzüglich alle Vorkehrungen zu treffen, um den in ihrer Existenz bedrohten Privaten, Gemeinden und Bezirken in großzügiger Weise ausgiebige Hilfe zuteil werden zu lassen. Insbesondere sind sofort an Ort und Stelle kommissionelle Erhebungen behufs genauer Schadensfeststellung unter Hinzuziehung der betreffenden Gemeindefunktionäre und örtlicher Schätzorgane durch die dazu berufenen politischen Behörden vorzunehmen, deren Berichte schleunigst mit den entsprechenden Anträgen vorzulegen und wohlwohlende Behandlung zu nehmen sind, Inzwischen müssen zwecks Behebung der dringendsten Notstände Vorschüsse auf Rechnung des Fondes für Elementarschäden in genügendem Ausmaße flüssig gemacht werden. Ferner sind die notwendigen Wiederherstellungs- und Regulierungsarbeiten sogleich in Angriff zu nehmen und im Einvernehmen mit den örtlichen Faktoren durchzuführen. Den Landesausschüssen in Mähren und Schlesien sind gleichfalls Vorschüsse aus den dafür zur Verfügung stehenden Krediten zu überweisen, damit die in die Kompetenz der autonomen Landesverwaltungen fallenden Arbeiten ebenfalls unverzüglich in Angriff genommen werden können. Um allfälligen Grenzstreitigkeiten, die infolge Vernichtung der Grenzmarkungen leicht entstehen können, möglichst vorzubeugen, sind die erforderlichen. Neuvermessungen sofort auf Staatskosten durchzuführen.

Die staatliche Finanzverwaltung ist zu beauftragen, Steuerabschreibungen aus dem Titel dieser Elementarkatastrophe nicht bürokratisch, sondern in entgegenkommender Weise hinsichtlich aller Steuerarten zu gewähren und namentlich auch Steuerrückstände von den Betroffenen nicht einzutreiben.

Schließlich ist für die wichtigsten Wiederherstellungs- und Aufräumungsarbeiten sogleich Militär in das Notstandsgebiet zu entsenden, welches auf Staatskosten wenigstens die im öffentlichen Interesse notwendigen Pionierarbeiten durchzuführen hat.

In formaler Hinsicht beantragen die Gefertigten die sofortige Zuweisung dieses. Antrages an den landwirtschaftlichen und an den Budgetausschuß.

Prag am 11. Mai 1927.

Matzner, Dr. Koberg,

Siegel, Hopynka; Gregorovits, Fedor, Simm, Ing. Jung Patzel; Wenzel, Dr Wollschack; Dr. Jablomiczky, Dr. Szüllö, Dr. Rosche, Dr. Lehnert, Dr. Schollich, Dr. Keibl, Ing. Kallina, Weher, Knirsch, Krebs.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1927.
II. volební období. 4. zasedání.

Překlad.

1027.

Návrh

poslanců Matznera, dra Koberga a druhů

o povodni v okolí Praděda dne 5. a 6. května 1927.

V noci ze dne 5. na 6. květen snesla se nad okolím Praděda a Vysoké Holy bouře. Jaká nad těmito krajinami nezuřila pokud sahá lidská pamět. Následkem průtrže mračen nastalo na svazích hor náhlé tání, takže se do údolí valily nekonečné proudy vody. Navrhovatelé procestovali postižené údolí osobně, avšak nedovedou vylíčiti zkázu ani přibližně. Nechť několik příkladů ukáže, jak velké jest neštěstí, které postihlo tyto samy o sobě již chudé kraje.

V Rýmařově nemusila katastrofa nabýti takového rázu, kdyby byl zemský stavební úřad v Brně přistoupil na naléhavé návrhy městského zastupitelstva již v roce 1920 měla býti provedena aspoň nejnaléhavější regulace řeky v obvodu města Rýmařova z peněz na to rozpočtených, než věc v poslední chvíli byla zmařena tím, že moravský zemský výbor peníze odepřel. Podelský potok, který se změnil v dravý proud, strhl břehy, zporážel všechny ploty, vytvořil si nové koryto, vymlel silnice, strhl lávky a mosty a mnoho domů úplně zatopil. Také městská elektrárna byla velmi poškozena, továrna Springerova, zapálena bleskem, shořela, při čemž byly také zničeny tkalcovské stavy firmy Flemmichovy, které tam byly uloženy. Závod bude pravděpodobně na měsíce uzavřen, čímž mmoho dělníků ztratí živobytí. Také v továrně Frankově byla způsobena značná věcná škoda, poněvadž zásoby olověné rudy byly všechny odplaveny, takže také zde závod stojí. U domu Hellerova nebylo možno zabrániti zřícení zdí.

V Hankštejně byla zpustošena pole, velké zásoby dříví odplaveny, tři obecní mosty a t. zv. Wehrbergrův jez velice poškozeny.

Edrovice utrpěly velkou škodu na polích a lukách, několik mostů se zřítilo, břehy potoků jsou úplně vymlety, obecní cesty zničeny, velmi mnoho dříví odplaveno. Dosud zjištěnou škodu lze odhadnouti nejméně na 100.000 Kč, existence mnoha chudých lidí jest těžce ohrožena.

V Malé Štáhli jest cesta ve vesnici úplně zničena, rovněž tak most a po žádné polní cestě nedá se jeti. Škoda na polích není ještě odhadnuta, ale jest velmi značná.

Škoda na polích a lukách ve Velké Štáhli, které jsou úplně zanešeny, nedá se popsati. Většinu polí nelze několik let obdělávati. Přes pole jdou na metr hluboké příkopy, které vyryla voda, takže jest úplně vyloučeno pole obdělávati. Také obecní cesty a podezdívky břehů jsou úplně zničeny. Jedině věcná škoda činí asi hodně přes 100.000 Kč; škoda na polích a lukách nedá se ještě vůbec odhadnouti.

Značné škody na polích byly způsobeny v Najfunku a rovněž i ve Staré Vsi. V tomto místě musilo býti pět domů vyklizeno, z nichž dva nedají se vůbec již obývati. Také veškeré zařízení v těchto domech bylo zničeno. Zvláště těžce byli postiženi majetník domu Gabriel a nájemníci Klamert a Alois Hoffmann. Také dobytek se jim utopil. Škoda způsobena lesní správě ve Staré Vsi činí statisíce. Ve Voigtmannově továrně na stroje byla odplavena kůlna i se zásobami dříví a uhlí a různými jinými předměty a také celý plot a zahrada byly zničeny.

V Nové Vsi byla pole rezervána 20 metrů širokými příkopy, mnoho plotů doplněno a způsobena velká věcná škoda. Totéž postihlo Frýdlant nad Moravicí.

Letošní žně jsou téměř úplně zničeny, pole na leta znehodnocena, silnice a cesty musí býti vystavěny úplně od základu.

V Janušově byly strženy stodoly, cesty vymlety, způsobena značná škoda na polích.

V Janovicích odhaduje se věcná škoda, na nejméně 200.000 Kč. Zuppingerův lez jest úplně zničen, mosty a obecni cesty velice poškozeny. Mimo to způsobena velká škoda na polích.

V Horní Moravici vymlela si řeka nové koryto, do polí vyrvala velké díry, odplavila ploty a zásoby dřiví a louky zanesla úplně valouny a bahnem.

V Dolní Moravici utrpěli zvláště drobni lidé velkou škodu na polích a byly jim také odplaveny všechny zásoby dřiví.

V Jamarticích bylo strženo 6 mostů, zničeny velké zásoby mouky a petroleje v budově tamějšího konsumního spolku, která byla úplně zatopena a jen tím působena věcná škoda neméně 30.000 Kč. Mimo to byly odplaveny velké zásoby dříví různým majetníkům a způsobena jiná věcná škoda nejméně 160.000 Kč. Zvláště těžce byl poškozen František Schmidt, jemuž bylo odplaveno veškeré stavební dřiví na stavbu nového domu a 7000 šindelů. Škodu na polích nelze vypočísti.

Tak jako v rýmařovském okrese; tak také v okrese moravsko-berounském bylo postiženo několik obcí.

V Nové Pláni byla téměř úplně zničena, měďárna. Škoda tam prý činí přes milion korun. Kdyby tento závod nebyl opět otevřen, ztratilo by nejméně 400 rodin chleba. V tomto místě byly mimo to způsobeny velké škody na polích, mostech a silnicích.

V Karlovci bylo těžce poškozeno mnoho obytných domů, ulice jsou silně poškozeny a zvláště zemědělství byly způsobeny nezměrné škody.

Také v Roudnu jsou velmi značné zvláště škody na polích, ale také cesty, silnice a mosty byly těžce postiženy.

V okrese bruntálském byly způsobeny, ve 14 obcích podobné škody, jak svrchu vylíčeno. Uvádíme jen škody na polích, při čemž byla poškozena pole v této výměře:

Staré Město u Bruntálu.... 200 ha
Lichtvard.........150 ť
Andělská Hora.......70 ť
Malá Morávka.......80 ť
Suchý Sejf........70 ť
Stará Voda........60 ť
Horní Velkruby......200 ť
Dolní Velkruby......500 ť
Mezina.........350 ť
Dlouhá stráň...... 80 ť
Špilendorf.........120 ť
Bruntál.........100 ť
Slezský Kočov......40 ť
Dětřichovice........30 ť

Ve většině těchto obcí byla také způsobena velká škoda na obecních cestách; domech a mostech, zvláště v Dolních Velkrubech a Mezině.

V soudním okrese Horní Benešov byla způsobena škoda na polích této výměře:

Horní Benešov...250 ha
Horní Životice.....80 ť
Svobodné Heřmanice.500 ť
Velké Heraltice.80 ť
Malé Heraltice.......60 ť
Razová..........500 ť
Lichnov.........10 ť
Leskovec.........100 ť
Slezská Harta.......20 ť
Sádek..........200 ť
Košetice........30 ť
Staré Heřminovy......70 ť
Jakartovice.......30 ť
Bratříkovice........7 ť
Bohdanovice........5 ť

Ve všech jmenovaných obcích byla způsobena dále škoda na obecních cestách a mostech, v mnoha obcích také na budovách a plotech, zásoby dříví byly odplaveny a, velmi těžce poškozeny jmenovitě mlýny, tak Krommerův mlýn v Leskovci, který jest téměř úplně zničen, a z něhož byly odplaveny zásoby dříví v ceně přes 10.000 Kč, dále v témže místě Kreiplův mlýn. V košetickém mlýně činí škoda asi 40.000 Kč, v Leskovci byly mimo to silně podemlety domy držitelů Beykra, Wabera, Jütnera Karla Micka, ve Svobodných Heřmanicích zničeny zásoby umělého hnojiva v ceně přes 10.000 Kč uložené na sýpce. Potok našel si na několika místech jiné koryto, takže jest naléhavě třeba provésti regulační práce.

Také v okrese Opava-venkov byly způsobeny velmi velké škody zvláště na polích a lukách u Moravice, velmi utrpěly obecní cesty, lávky a mosty, břehy jsou většinou vyrvány.

Stran škod v údolí Desné na severní Moravě podáváme zvláštní návrh.

Všeobecně dlužno poznamenati, že škodu, kterou utrpělo jmenovitě zemědělství, nelze dnes ještě přesně odhadnouti. Rozhodně jest však naléhavě nutna aby neprodleným poskytnutím větších částek aspoň v nejnaléhavějších případech bylo zabráněno strašlivé nouzi a aby byly zahájeny nejdůležitější odklizovací práce tím, že by do nouzového území bylo co nejrychleji vysláno vojsko, ovšem útraty s tím spojené nesměly by býti v žádném případě uvaleny na obec. Podle povrchních odhadů dlužno škodu, způsobenou zemědělství, odhadnouti nejméně průměrně na 6000 Kč n 1 ha, z čehož by se mělo co nejdříve vyplatiti nejméně 2000 Kč na ha.

Odplavená vrstva prsti, tak svědči zkoušky tu a tam provedené, jest nejméně i 5 cm silná, což jest při špatné půdě v postiženém území pro zemědělství přímo katastrofální. Dlužno tedy počítati nejméně se svrchu uvedenou částkou škody na 1 ha.

Věcnou škodu, kterou utrpěli jak soukromníci tak také obce a okresní silniční výbory na mostech, lávkách, budovách a silnicích dlužno co nejdříve zjistiti znalci na místě samém.

Podepsaní tedy navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Vláda se vyzývá, aby prostřednictvím ministerstva zemědělství veřejných prací, sociální péče národní obrany a financí neprodleně učinila všechna opatření, aby byla nejrozsáhlejší měrou poskytnuta vydatná pomoc soukromníkům, obcím a okresům, jejichž existence jest ohrožena. Zvláště nechť příslušné politické úřady ihned provedou na místě samém úřední šetření za účelem přesného zjištění škody a přiberou k nim obecní činovníky a místní odhadce, a jejich zprávy buďtež pak co nejrychleji s příslušnými návrhy předloženy a blahovolně projednány. Zatím buďtež na zmírnění největší nouze poskytnuty dostatečné zálohy na účet fondu pro živelné škody. Dále buďtež ihned zahájeny nutné obnovovací a regulační práce a prováděny v dohodě s místními činiteli. Zemským výborům na Moravě a ve Slezsku buďtež rovněž poukázány zálohy úvěru pro to rozpočtených, aby rovněž mohly býti ihned započaty práce, spadající do příslušnosti samosprávných zemských správ. Aby se pokud možno zabránilo případným sporům o hranice, které mohou lehce vzniknouti zničením mezníků, buďtež na státní útraty ihned provedena potřebná nová měření.

Státní finanční správě budiž nařízeno; aby daňové odpisy z titulu této živelné pohromy neposkytovala byrokraticky, nýbrž aby stran všech druhů daní postupovala ochotně a jmenovitě aby také od postižených nevymáhala daňové nedoplatky.

Konečně pro nejdůležitější obnovovací a odklizovací práce budiž do nouzového území ihned poslánu vojsko, které by na státní útraty provedlo aspoň technické práce potřebné ve veřejném zájmu.

Po stránce formální navrhují podepsaní, aby tento návrh byl ihned přikázán výboru zemědělskému a rozpočtovému.

V Praze dne 11. května 1927.

Matzner, dr. Koberg,

Siegel, Horpynka, Gregorovits, Fedor, Simm, inž. Jung, Patzel, Wenzel, dr. Vollschack, dr. Jabloniczky; dr. Szüllö, dr. Rosche; dr. Lehnert, dr. Schollich, dr. Keibl, inž. Kallina, Weber, Knirsch, Krebs.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP