| II. volební období. |
Počátkem června t. r. školské
inspektoráty vybídly exponované učitele,
aby do 10. t. m. podali si žádost buď o další
ponechání na Slovensku s tou podmínkou, že
se dobrovolně zřeknou všech výhod, které
jim z tohoto postavení po právu náležejí,
anebo aby požádali o přeložení
na své původní působiště
v Čechách nebo na Moravě. Tu třeba
uvésti důvody rozhodnutí.
Výnos bratislavského školského referátu
však ještě nařídil, že exponovaní
učitelé, kteří nepodají do
předepsané lhůty ani jedné ani druhé
žádostí, budou podle restrikčního
zákona čís. 286/1924 přeloženi
definitivně na některé neobsazené
učitelské místo na Slovensku, pro něž
mají způsobilost, nehledíce k jejich dočasnému
služebnímu použití.
Z celého tohoto nařízení jde na jevo,
že ministerstvo školství zahájilo kampaň
dle přání zmaďařeného
luďáckého učitelstva na Slovensku proti
exponovaným českým učitelům,
kteří po několik let účinkovali
mezi lidem slovenským a vynikli zde úmornou prací
v nechápajícím prostředí, obětujíce
zdraví v nevhodných budovách. Povětšině
nejde tu o mladé lidí, nýbrž o zkušené
učitele, mnohdy otce rodin, na nichž se vymáhá
rozhodnutí životního dosahu do několika
dnů. Postup ministerstva školství jest nezákonný,
neboť zneužívá restrikčního
zákona.
Slovensko má býti zbaveno výtečných
učitelských sil českých. Jeli toho
dnes potřeba, pochybujeme velmi. Ptáme se proto
pana ministra školství a národní osvěty:
1. Zná pan ministr uvedené nařízení
školských inspektorátů, resp. referátu
bratislavského?
2. Pokládá za nutné zbaviti takto protizákonně,
slovenské školy výtečných a spolehlivých
učitelských sil?
3. Je ochoten zrušiti zmíněné nařízení?
4. Pokládá za vhodné české
exponované učitele na Slóvensku takto odměniti
za jejich oběti, které přinesli svým
působením na Slovensku?