Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Stav, který vládne ve správních orgánech nemocenských pojišťoven a v orgánech pojišťovacího soudnictví, je přímo názorným dokladem, jak zdárně bují pravé výlupky nejhoršího absolutismu na půdě tak zv. ťdemokratické republikyŤ. Od let 1911 až 1924, tedy po celých 13 až 16 let, nebyly vypisovány volby do nemocenských pokladen a správu jejich obstarávají bez ohledu na mínění pojištěnců stará, všelijak jinak jen ne volbou doplňovaná představenstva, správní komise, nebo správní komisaři. Všechny vlády od převratu až do dnes, jež se při každé příležitosti zaklínaly demokracií, s povděkem přejímaly toto zařízení po starém Rakousku, které je zavedlo v poměrech válečných, a aby se přece nějak lišily od starých, rakouských vlád, vymýšlely a vymýšlejí rozmanité ťodbornéŤ důvody pro tento absolutistický režim. Všechny tyto důvody, ať již to byl poukaz na nové sociální pojištění, na novou organisaci obvodů nemocenských pojišťoven, na vznik nových zemědělských pojišťoven, na likvidaci některých pojišťoven nevyhovujících novému zákonu, na evidenci pojištěnců. na volební řád a jiné, nebyly a nejsou ničím jiným, než zastíráním pravého důvodu: omeziti ještě více, nežli tak učinil zákon c. 221/1924, vliv pojištěnců na správu pojištění, okleštiti co nejvíce samosprávu sociálního pojištění, vyrvati pojištění z rukou pojištěnců a vydati je na pospas zaměstnavatelům a byrokracii. Cílem při tom je zabezpečiti v pojišťovnách pevnou posici buržoasii, aby co nejvíce bylo na pojištěncích ušetřeno a co nejvíce zůstalo volné disposici finančního kapitálu.

Proti tomuto tažení zaměstnavatelů, byrokracie a vlády stavíme spolu s masami pojištěnců požadavek: Pojištění pojištěncům! O pojištění zaměstnanců jde, zaměstnanci si na ně ze svých skromných mezd a platů a v dnešních drahotních poměrech platí vysoké příspěvky a i ta část příspěvků, kterou zdánlivě platí zaměstnavatel, plyne z nadhodnoty vytvořené zaměstnancem, kterou mu zaměstnavatel béře a s ní současně možnost, aby se zajistil pro neschopnost k práci.

Jestliže požadavku ťpojištění pojištěncům Ť nevyhovuje sám zákon c. 221/1924, tu stav, který prakticky ve správě pojišťoven trvá a který se snaží vláda zuby nehty udržeti, jest stav docela nezákonný. Pojištěnci nejen jsou prostě vyřazeni z jakékoliv správy a kontroly pojištění, ale nemají v ťsociálníchŤ pojišťovnách ani těch záruk svých nároků, jaké bez řeči musí míti ve výdělečné soukromé pojišťovně: pojištěnci se nemohou dovolati svého práva, nemohou podati žalobu proti pojišťovně proto, že soudy rozhodčí a pojišťovací nejsou dosud zřízeny. Ač nepovažujeme dnešní zákonnou úpravu správy pojištění a pojišťovacího soudnictví ještě za splnění požadavku samosprávy pojištění, protestujeme znovu proti dnešnímu absolutistickému a docela i nezákonnému režimu samozvanců v nemocenských pojišťovnách i v Ústřední sociální pojišťovně, jakož i proti nezákonnému stavu pojišťovacího soudnictví a tážeme se vlády, je-li ochotna vypsati neprodleně volby do nemocenských pojišťoven?