| II. volební období | 4.zasedání |
Zákonem z 9. října 1924 čís
221 Sb. z. a n. o pojištění zaměstnanců
pro případ nemoci, invalidity a stáří,
uvedeným v platnost dne 1. července 1926, přestaly
fungovati bývalé rozhodčí soudy nemocenských
pokladen a měly býti zřízeny citovaným
zákonem rozhodčí a pojišťovací
soudy. Působnost rozhodčích soudů
přestala, ale nové soudy pojišťovací
zřízeny byly toliko na papíře. Vláda
a ministerstvo sociální péče nevydalo
dosud prováděcí nařízení,
nezbytné k ustavení soudů rozhodčích
a neučinilo tak ani přes četné urgence
z kruhů příslušníků nemocenského
pojištění a jejich zástupců.
Podle § 236 uvedeného zákona měly býti
vydány podrobné předpisy o službě
u rozhodčích soudů, pojišťovacích
soudů a u vrchního pojišťovacího
soudu a upraven jejich jednací řád.
Ministerstvo sociální péče neučinilo
však ani nejmenších příprav k volbám
a k organisaci soudů. Následkem toho poškozeny
byly zájmy tisíců pojištěnců.
Staré rozhodčí soudy pozbyly platnosti, nové
pojišťovací soudy nevešly v život.
Důsledek toho jest, že tisíce pojištěnců
marně očekává již téměř
rok vyřízení svých sporných
případů. Pojištěnci zejména
trpí velké újmy při uplatňování
nároků na dávky naturální,
t. j. léčebné péci. Vinou ministerstva
sociální péče, které dosud
neuznalo za vhodné odstraniti tyto nedostatky, vzniká
mimozákonný stav, neboť není nikoho,
kdo by sporné záležitosti pojištěnců
rozřešil podle zákona.
Z těchto důvodů táží se
podepsaní:
1. Co hodlá vláda učiniti, aby pojišťovací
soudy v oboru sociálního pojištění
byly uvedeny v život?
2. Chce se vláda postarati, aby zájmy tisíců
pojištěnců neomluvitelnými průtahy
ministerstva sociální péče poškozovány
nebyly?