| volební období | 4.zasedání |
Zákonem ze dne 9. října
1924. čís. 221 Sb. z. a n. byly příspěvky
nemocenského pojištění sníženy
z 5.714% na 5% střední mzdy. Tímto zákonným
opatřením byly příjmy nemocenských
pojišťoven sníženy při poctu 2 1/2
milionu pojištěnců o 192,000.000 Kč,
nehledě k osobám pensijně pojištěným.
S těmito pojištěnci činí celkový
úbytek pojistného ode dne 1. července 1926
cca 225,000.000 Kč, nehledě ke ztrátám,
vznikajícím z pohledávek dubiosních,
jež činí nejméně 3% z celkově
předepsaných příspěvků
nemocenských.
Přirozeně, že
tento úbytek příjmů při celkově
předepsaném pojistném 745,000.000 Kč
má za následek zhoršení léčebné
péče pojištěnců, kterou právě
v poslední době nemocenské pojišťovny
účelně a soustavně budovaly.
Tento kritický stav pojišťoven
byl ještě více zhoršen rozhodnutím
Nejvyššího správního soudu ze dne
14. dubna 1927, čís. 6399/27, podle něhož
mají nemocenské pojišťovny předpisovati
nemocenské pojistné za osoby 6 dnů v týdnu
pracující pouze za 6 dnů místo za
7, jak dosud předpisovaly podle nařízení
Ústřední sociální pojišťovny.
Úbytek příjmů pojišťoven
tímto rozhodnutím vzniklý lze odhadnouti
na 100,000.000 Kč ročně. Celkem ztrácí
nemocenské pojišťovny nejméně přes
300 milionů Kč ročně, t..j. více
než /3 všech dosavadních příjmů.
Jest pochopitelno, že tento
stav působí na hospodářství
nemocenských pojišťoven v přítomné
době přímo katastrofálně, neboť
tyto ústavy musejí ztráty vyrovnávati
omezováním léčebné péče
na úkor pojištěnců. To ovšem setkává
se s odporem pojištěnců a proto mnoho pojišťoven
sanuje pasivní hospodářství z reservních
fondů a kde těchto není. stojí nemocenské
pojišťovny před shroucením. Tím
spíše, že letošní chřipková
epidemie sama o sobě způsobila nemocenským
pojišťovnám těžké ztráty
finanční, pro které nebylo úhrady.
Proto již některé pojišťovny (Teplice-Šanov)
žádaly o zvýšení příspěvku
nemocenského a ostatní budou nutně následovati,
neboť za vylíčených poměrů
jiného východiska z této krise nevidí.
V některých pojišťovnách musili
již i sáhnouti na příspěvky z
pojištění invalidního a starobního,
poněvadž celá řada zaměstnavatelů
neplatí vůbec předepsané pojistné,
vyčkávajíc konečného vyřízení
podaných námitek proti platebním výměrům.
Tento krajně kriticky stav nemocenských pojišťoven
má v zápětí omezování
dávek pojištěnců a hlavně má
veliký vliv a provádění účinné
léčebné péče, čímž
značně trpí zdravotní stav pojištěnců,
jichž 6% z celkového počtu pojištěných
osob jest průměrně nemocných.
Podepsaní se táží
vlády Československé:
Co hodlá vláda učiniti,
aby katastrofální krise nemocenských pojišťoven
byla odstraněn, zejména, jak chce odstraniti těžké
poškození pojišťoven výše zmíněným
rozhodnutím Nejvyššího soudu?