Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Dnem 31. prosince 1926 pozbyl platnosti zákon ze dne 17. března 1925, čís. 58 Sb. z. a n.; o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů. Podle tohoto zákona mohla býti povolována celní výhoda pro dovážené stroje sazebních tříd a čísel v § 1,. zákona vyjmenovaných, pokud se v tuzemsku nevyrábějí a pokud jejich dovoz jest nutný, aby se zavedl nebo zdokonalil některý obor výroby průmyslové nebo zemědělské.

Zákon zamýšlen byl pro přechodnou podporu průmyslu, živností a zemědělství a bylo jeho účelem umožniti tuzemským podnikům průmyslovým, živnostenským a zemědělským zdokonalení a usnadnění výroby použitím moderních technických vymožeností strojního zařízení a využitím pokroku cizozemské strojní techniky a tím posíliti zejména také jejich konkurenční schopnost s cizinou. Výroba provozována po živnostensku nebyla sice v zákoně výslovně vytčena, avšak nebylo pochybností, že jest zahrnuta v pojmu průmyslové výroby a že nebyla ani úmyslem zákonodárcovým, vyloučiti živnosti z výhody.: V této úvaze byla povolována sleva i pro stroje dovážené pro živnosti.

Zájmové korporace domáhaly se prodloužení platnosti zákona a odůvodňují svůj požadavek zejména okolností, že tuzemská výroba vzhledem k tísnivé konkurenci cizozemské vyžaduje zdokonalení po technické stránce a tudíž musí míti možnost doplnění strojních investic, jež nebylo s to provésti všude a ve všech směrech za doby platnosti zákona.

Vládá uznávajíc přednesené důvody předložila návrh zákona, jímž se prodlužuje účinnost svrchu citovaného zákona na dobu jednoho roku.

Během jednání zemědělského výboru poslanecké sněmovny bylo navrženo rozšířiti celní úlevy jednak prodlužením účinnosti navrženého zákona do 30. června 1928, jednak přiznáním úlev pro dovoz traktorů a motorových pluhů saz: hol. 553 d).

Výbor uznal oprávněnost těchto požadavků a usnesl se navrhnouti příslušnou změnu vládní osnovy.

Pokud šlo o další návrh, aby se přiznaly úlevy pří dovozu mlékárenského strojního zařízení, shledal výbor, že osnova béře na něj zřetel.

K dalšímu přednesenému požadavku, týkajícímu se jednak celního osvobození pro dovoz umělých hnojiv všeho druhu, jednak celní ochrany pro len a lněné polotovary, bude přihlédnuto při pracích k čsl, autonomnímu celnímu sazebníku.

Časově omezená účinnost odůvodňuje se úvahou, že lze očekávati, že jednak budou obchodními smlouvami celní sazby sníženy a podstatné nesrovnalosti v celním sazebníku odstraněny, jednak že výrobní odvětví, jež mají na slevě zájem, budou míti možnost svou výrobu dalšími nutnými investicemi strojovými zdokonaliti.

Zemědělský výbor doporučuje poslanecké sněmovně ke schválení návrh zákona v pozměněném znění, jak jest na konci uveden.

Zákon ze dne 17. března 1925 č. 58 Sb. z. a n.; o jehož prodloužení se jedná., upravil poskytování celních slev na. některé skupiny strojů a přístrojů sazební třídy 40. a 41: pro ty případy, když stroje ty se v tuzemsku nevyrábějí a když jejich dovoz jest nutný, aby se zavedl nebo zdokonalil některý obor výroby průmyslové nebo zemědělské. Poskytnutí této výhody znamenalo, že koeficient ke všeobecné základní sazbě celní se snížil na. 4. O docházejících žádostech rozhodovalo ministerstvo financí na základě vyjádření zvláštního poradního sboru, ve kterém zasedali zástupci interesentů a odborných ministerstev.

Zákon sledoval ten účel, aby domácí výrobě průmyslové, živnostenské a zemědělské byla umožněna aspoň pro přechodnou dobu levnější opatřování strojů z ciziny ku zdokonalení, výrobního provozu a tak k posílení jejich konkurenční schopnosti s cizinou. Finanční efekt tohoto zákona dá se posouditi z toho, že celková sleva celní povolená od platnosti zákona do konce června 1926, tedy za 15 měsíců obnášely 12 milionů Kč; kdežto plné clo bylo by činilo přes 19 milionů Kč. Dle toho průměru obnášela sleva ta asi 62%, avšak z celkového celního příjmu těch celních položek, na které se zákon vztahoval, činila toliko asi 10%.

Z interessovaných kruhů, jmenovitě se strany průmyslu, byl vznesen požadavek po prodloužení tohoto zákona s tím odůvodněním, že snahy pro rekonstrukci a technické zdokonalení domácí výroby v přítomné době stále silně se uplatňují. Požadavku tomuto se vyhovuje předloženou osnovou zákona, kterým má býti dosavadní zákon prodloužen do 30. června 1928. Období toto uznává se za dostatečné, poněvadž se očekává, že mezi tím obchodními smlouvami bude provedeno další snížení celních sazeb a v důsledku toho odpadne potřeba tohoto mimořádného zákona.

Platnost zákona rozšiřuje se též na traktory a motorové pluhy sazební položky 553 d) a jejich součástky, pro které se přiznává sleva autonomní celní sazby o 30%.

Funkce poradního sboru uznává se za důležitou a klade se na to zvláštní váha, aby všem hlavním skupinám interessentů bylo v něm poskytnuta zastoupení. Jelikož zákon neklade žádné podmínky ohledně osoby dovozce, pokládá se za přípustné a účelné, aby celní slevy dle tohoto zákona byly poskytovány jak domácím výrobcům tak i domácímu obchodu, sprostředkujícímu dovoz ten pro domácí výrobu.

Výbor pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu navrhuje, aby poslanecká sněmovna schválila zákon ve zněni usneseném výborem zemědělským:

Rozpočtový výbor usnesl se ve schůzi konané dne 23. června 1927 navrhnouti poslanecké sněmovně, aby schválila osnovu zákona ve znění usneseném výborem zemědělským a výborem pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností.

Platnost zákona čís. 58/1925 Sb. z. a n. až na druhý odstavec § prodlužuje se do 30. června 1928 a rozšiřuje se též na vozidla sazební položky 553 d) a jejich součástky, při čemž se přiznává na ně sleva autonomní celní sazby o 30%.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1927 a provede jej ministr financí po dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností a ministrem zemědělství.